První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 6 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Nejznámější přílivová elektrárna Fran
cii..
Egyptská loď
Mohlo zdát, rozdíl vody (kte
rá koneckonců teče jen někde) energie vět
ru snadno dostupná všude bude proto vy
užívána mnohem více.
4
. Naděje však umírá poslední.Moře
Ačkoliv nejsme přímořský stát, nás musí
zajímat snaha využití energie mořské vody.
My spíš můžeme doufat, nás dojde
k rozvoji malých ekologicky skutečně ne
závadných vodních elektráren menších říč
kách potocích, které sice nejsou schopny
zásobit průmyslové giganty velká města,
ale dříve podstatě zcela postačily dodávat
energii místním sítím. Poté
nastoupila buď vesla, anebo příznivých
podmínek plachta. podstatě obdélník
vytažený stěžeň, který dovoloval využít
především zadní vítr směru plavby jen
částečně boční.
Vítr
Schéma využití energie mořských vln.
I když také využívána odpradávna, na
výjimky sloužila především lodní dopravě. Ale opak pravdou.
latinskou plachtu tj. Investice nejsou ani zdaleka
návratné. tady jsme toho hlav
ního. tak teprve pod vlivem Ara
bů zase pod vlivem Cíny) přechází
i dalšímu druhu plachtoví otočnému ráh
nu, které dovoluje naplno využít nejen sílu
bočního větru, ale při manévrování (křižová
ní) protivětru. tak znamenalo při dlouhých
plavbách oceánem bezvětří některých tro
pických oblastech trvalo týdny) těžko od
stranitelnou hrozbu. Energie vodního prou
du pohánějící vor skončila ústí řeky.
Jedná dva základní principy: jeden se
snaží využít energie mořských vln, druhý pra
videlného střídání přílivu odlivu.
Plachty
Výhodnost plachet poznal člověk rovněž
ještě době kamenné. tady teprve vyhodnocují náklady
a přínos, výhody nevýhody. Vítr nejen nefouká stále, ale často mění
směr. století plachty vystřídal parní
stroj poté ještě různé další typy pohonů včet
ně atomového.
I středověku znala Evropa dlouho jen tzv. Utíká nám proudící
vodou totiž energie zcela zbytečně. Přes
velkolepé projekty množství důmyslných
technických řešení však zatím energie vln své
zastánce zklamala.. Proto velkých námořních bitvách
starověku plachty zásadně skasávaly, aby roz
mar počasí nemohl ovlivnit výsledek boje. Ale jak vidět japonském
obřím tankeru, myšlenka plachet zcela neza
padla.
Proto 19
