První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 5 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
20. Ale například Norsku Švýcar
sku dalších zemích, kde jsou tomu přírodní
podmínky, kryje dodnes více než polovinu spo
třeby elektřiny.
Vodní kola svrchní, střední spodní vodu.Vodníkolo uplatnilo také dolech.
Obří vodní kola jsou používána starověku. Dochází i
k zanášení přehrady. Rozmach však
nastal přelomu 19.
pokud nebudeme, řečeno slovy Jirotkova
Saturnina, „projektovat jednu elektrárnu na
druhé, takže nakonec voda Labi vůbec
netekla, musela být dávána sudů posí
lána Hamburku vlakem“.
Nejde jen zničení nenahraditelných pa
mátek (zachráněn jich byl přes bombastickou
reklamu snahu mnoha odborníků jen zlo
mek). druhé straně
jsou vodní elektrárny závislé dostatku vody,
což stává často problémem.
Hydroelektrámy jsou považovány nejčistší zdroj
energie. Jde značné míry vyhnout.
Vodní turbíny
Jen zdánlivě vývoj vodního kola zastavil
až 19.
Touha stále větších výkonech vedla ke
stavbě stále větších přehrad tady připravila
svou past. Příkladem za
všechny Asuánská přehrada Egyptě. století spolu
s využitím tří základních typů turbín Pelto-
novy, Francisovy Kaplanovy. Úrodnost půdy pod přehradou, kde
ležela většina polí, rychle klesá. Princip turbíny byl totiž znám mno
hem dříve aplikován, především čerpání
vody, nejpozději 16. poslední se
zrodila Kaplanova působení technice
v Brně její autor dlouho bojoval uznání
svých patentů.
S rozvojem využití fosilních paliv (uhlí,
zemního plynu ropy) pro výrobu elektřiny
ustoupila vodní energie alespoň nás —do
pozadí. století. Přehrada však postavila především ne
prostupnou hráz zúrodňujícím nilskému
bahnu. Vedle ekologické nezávadnosti pře
devším samoobnovitelnost.
3
. jestli
že tepelné elektrárny fakticky musí běžet po
řád, vodní lze nejen zastavit, ale pomocí pře
čerpávacích elektráren (spouštěných době
přebytku proudu) „nabít“, aby mohly podá
vat maximální výkon, právě když třeba. Místo ekologicky čistého zdroje
energie došlo nejednom případě díky gigan-
tománii skutečné katastrofě. Zkrátka nic se
nesmí přehánět.
Vyhynuly mnohé formy fauny, nejen
vzácné, ale ty, které sloužily jako potrava
prostých Egypťanů.
D
Různé tvary turbín. století, kdy objevují přehrady
a nimi dokonalejší účinnější vodní motory
- turbíny. Ovšem náklady
na jejich výstavbu tvoří sotva pětinu nákladů
na stavbu tepelných elektráren. Ekologická nerovnová
ha projevila deltě řeky, kde chybí kaž
doroční náplava dochází zasolování půdy. Hydroelektrár-
nám zůstala také dodnes důležitá úloha při vy-
krývání spotřeby energie špičkách. Za
tímco původní, postavená Brity, respektovala
úlohu Nilu, nová sovětská přinesla do
dnes přináší zkázu.
To tedy rub ekologicky čistého zdroje
energie. tak zachovala řadu před
ností
