Energie a človek

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.

Strana 4 z 60

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zároveň byl člověk odedávna výborný pozorovatel do­ kázal přírodě inspirovat. Jen bychom měli uvědomit, konzervatismus své kladné stránky. Energie vody pohonu mlýna (rovněž pro­ střednictvím vodního kola) však spolehlivě doložena století př. Pokud byl poblíž vodní zdroj, nahradilo kolo napojené soustavu korečkového čerpadla, sacích ventilů Ar­ chimedova šroubu úmornou, hlavně nesmír­ ně monotónní dřinu lidských zvířecích sva­ lů. Provoz také musel probíhat stanovených denních hodinách. Ovšem těch bylo dost. Podívejme ale, jak člověk postupně od počátku své historie učil ovládat jednotli­ vé zdroje energie. Vodní proud byl užíván již době ka­ menné zprvu ovšem jen dopravě. Výjimky byly dvě: energie vody, nejpozději od tisíciletí př. Hovoří běž­ ně „konzervativních“ Angličanech, ale prá­ vě téhle zemi byla odstartována průmyslo­ vá revoluce. Teprve přenesení páry koleje prolomilo omezení rychlosti záhy nastal opačný efekt. Kr. Ovšem přes množství vynálezů i Anglii novoty mnoha případech těžko prorážely stojaté vody. nechuti změ­ nám vypráví historka starověké Číny. Sázekmilovní Britové začali předstihovat v dosažené rychlosti. když silniční parovozy nedosaho­ valy zpočátku žádné závratné rychlosti ko­ čár koňmi hravě předjel, nové neznámé stroje budily takovou nedůvěru, jejich pro­ voz byl svázán řadou kuriózních pravidel. Jel kolem učený Teng Si, zastavil za­ čal Wučang-fua poučovat: „Existuje stroj, vzadu těžký vpředu lehký, kterému říká mostová studna. To­ též týká procesu splavňování řek jejich propojování kanály (významné zejména zá­ padní Evropě) pro dopravu. tak většina obje­ vů možného využití energie starověku (i dlouho poté) měnila jen hříčky kuriozity. Nejpr­ ve bylo ovšem kolo horizontální, které mělo sice menší výkonnost, ale umožňovalo využít otáčení osy mletí přímo, bez dalších převodů. Několik spojených kmenů před­ stavovalo první vor, který zároveň hodil k přepravě dalších nákladů například vel­ kých kamenů monumentální stavby tom, že nebyly jen výsadou Egypta, svědčí na­ příklad proslulý Stonehenge Anglii). využívaná především k závlaze (vodní kolo čerpání, méně na mletí), energie větru, sloužící jako pohon plachetnic námořní dopravě. Jeho užitkovostje menší než řady méně rozlehlých rybníků.Revoluce Nehledě četné revoluce dějinách, kte­ ré měly oné zemi změnit sociální struk­ turu, proběhly lidské společnosti skuteč­ nosti revoluce pouze dvě. dnes době etapy vědeckotechnic­ ké revoluce platí, nejmenší sklon změ­ nám mají obyvatelé venkova. Jakékoliv vychýlení strany přírody nebo člověka znamenalo neúrodu, hlad často i smrt. Člověk přestal spoléhat na dary přírody (lov sběr), usadil začal pěstovat rostliny chovat užitková zvířata. Voda Voda představuje dnes jeden nejlevněj­ ších hlavně ekologicky nejčistších zdrojů energie. Vystřídal až na sklonku 18. Opatrní zákonodárci nejen stanovili maximální rychlost (zhruba km/h!), ale před vozem musel utíkat běžec červeným praporkem a trubkou upozorňovat solidní měšťany, že se blíží funící parovůz. Prvním skokem však byla re­ voluce neolitická. Dokládá proslulý římský učenec Mar- cus Terentius Varro (opíral přitom mno­ hem starší názory Aristotela), který rozlišoval tři typy nářadí: mluvící otroky, polomluvící - zvířata konečně němé, což bylo nářadí podle našich představ. Vodní kolo bylo ještě dlouho poté hlavním motorem evropské civilizace. Ale teprve tisíciletí př. Kr. sto­ letí naprostá většina celé populace řadě zemí je tomu tak ostatně dosud). Totéž týkalo vyvážení suroviny (uhlí, rudy) hlušiny hlubokých dolů., rozvojem prv­ ních civilizací údolí Nilu Mezopotámie, máme doklady užití vodního kola. ohl byste, pane, pokračovat cestě? Zavodňuji své pole celým srdcem nedokáži se ěnit. den stačil zavlažit jedno pole. Tím lze za jediný den bez únavy zavlažit sto e rolník odpověděl: istr učil: Jestliže vědění strojích své přednosti, pak má jistě také své vady. Každý den úsvitu vzal velký džbán celý den ním oddaně sestupoval do hluboké studny, aby nabral vodu pro závlahu svých políček. století parní stroj. Stavbou jezů zadržování vody, náhonů, nut­ nou regulací břehů potřebou poměrně přes­ ných součástek přispívalo využívání energie k rozvoji civilizace straně jedné, ale eko­ logické kultivaci krajiny straně druhé. Kr. Druhým pádným „důvodem“ proti využívání zdrojů energie, které jak ještě uvidíme znal člověk již nejpozději sklonku doby kamen­ né, byla snadno dostupná sila zvířat přebytek lidí, otroků, znevolněných rolníků. Ty totiž dokládaly, při rychlosti větší než 46 km/h cestující vlaku udusí násled­ kem vzduchoprázdna, které mělo díky rych­ losti vagonech vzniknout. Podle charakteru toků užívalo vodní kolo buď svrchní, anebo spodní pohon, méně i střední náhon.“ Historka hovoří vše. FilosofAristoteles však zároveň správně poznam enal, kdyby: „člunky samy sebe tkaly paličky samy hrály kytharu, nebylo třeba otroků“.) Své využití našlo vodní kolo Evropě při čerpání vody ovšem zavlažování, ale k odvodňování dolů. nás ovšem můžeme také pochlubit výjimečnými vodními díly jako byla dlouhá Zlatá stoka vybudovaná Štěpánkem Netolic počátku 16. Když všiml, jak vítr podporuje hoření, zavedl umělý vítr - měchy. Nejde to, bych neznal mostovou studnu, ale nechci ouží­ vat. století později Schwarzenberský kanál spojující Vltavu unajem (Když jsme se dostali jižních Čech, připomeňme monu­ mentální rybník Rožmberk. stře­ dověku (zřejmě pod vlivem Číny) bylo užívá­ no nejen pohonu mlýnů, ale bucharů, pil, dmychadel atd. Jeho přirozený tradicionalismus tím ovšem ne­ změnil. Vodní kolo patří prvním motorům. jedné, průmyslové, jsme již mluvili. Římanů. Svědčí tom potíže s prvními dopravními prostředky poháněný­ mi párou. V jed alých stá tečků žil rolník Wučang-fu. Vodní kolo oné podobě znaly zřejmě všechny civilizace Starého světa nikoliv však Ameri­ ka. totiž doklá­ dá, největší stavba nemusí být nejvýhod­ nější. dáno tím, že byl odedávna rytmus prací sladěn pří­ rodními cykly měl svou neměnnou podobu. Nešlo však jen samotné využití energie. Mlýn horizontálním (vlevo) vertikálním (vpravo) vodním kolem. venkově žila konce 19. 2 . Neodradily tom ani výpočty ctihodných univerzitních (!) učenců. Stráží hodnoty společnosti zaruču­ je její stabilitu. Bylo také nespravedlivé přičítat tradi­ cionalismus jen venkovanům. Vodní kolo Tento první stroj využívající energii vody byl (na rozdíl pozdějšího užití) zaměřen výhrad­ ně čerpání vody pro zavlažování polí. Dokonce, pokud není zkost­ natělý, nebrání ani pokroku. Pokáce­ ný osekaný kmen stromu místo určení po vodě dopravil mnohem snadněji dřív než po souši