Energie a človek

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.

Strana 4 z 60

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Stavbou jezů zadržování vody, náhonů, nut­ nou regulací břehů potřebou poměrně přes­ ných součástek přispívalo využívání energie k rozvoji civilizace straně jedné, ale eko­ logické kultivaci krajiny straně druhé. dáno tím, že byl odedávna rytmus prací sladěn pří­ rodními cykly měl svou neměnnou podobu. Jen bychom měli uvědomit, konzervatismus své kladné stránky. tak většina obje­ vů možného využití energie starověku (i dlouho poté) měnila jen hříčky kuriozity. To­ též týká procesu splavňování řek jejich propojování kanály (významné zejména zá­ padní Evropě) pro dopravu. Mlýn horizontálním (vlevo) vertikálním (vpravo) vodním kolem. Druhým pádným „důvodem“ proti využívání zdrojů energie, které jak ještě uvidíme znal člověk již nejpozději sklonku doby kamen­ né, byla snadno dostupná sila zvířat přebytek lidí, otroků, znevolněných rolníků. Pokáce­ ný osekaný kmen stromu místo určení po vodě dopravil mnohem snadněji dřív než po souši. Vystřídal až na sklonku 18. Teprve přenesení páry koleje prolomilo omezení rychlosti záhy nastal opačný efekt. Stráží hodnoty společnosti zaruču­ je její stabilitu., rozvojem prv­ ních civilizací údolí Nilu Mezopotámie, máme doklady užití vodního kola. Jeho přirozený tradicionalismus tím ovšem ne­ změnil. Sázekmilovní Britové začali předstihovat v dosažené rychlosti. Jel kolem učený Teng Si, zastavil za­ čal Wučang-fua poučovat: „Existuje stroj, vzadu těžký vpředu lehký, kterému říká mostová studna. Nejpr­ ve bylo ovšem kolo horizontální, které mělo sice menší výkonnost, ale umožňovalo využít otáčení osy mletí přímo, bez dalších převodů. den stačil zavlažit jedno pole. Ovšem těch bylo dost. Jakékoliv vychýlení strany přírody nebo člověka znamenalo neúrodu, hlad často i smrt. Opatrní zákonodárci nejen stanovili maximální rychlost (zhruba km/h!), ale před vozem musel utíkat běžec červeným praporkem a trubkou upozorňovat solidní měšťany, že se blíží funící parovůz.“ Historka hovoří vše. Ty totiž dokládaly, při rychlosti větší než 46 km/h cestující vlaku udusí násled­ kem vzduchoprázdna, které mělo díky rych­ losti vagonech vzniknout. Dokonce, pokud není zkost­ natělý, nebrání ani pokroku. Kr. Voda Voda představuje dnes jeden nejlevněj­ ších hlavně ekologicky nejčistších zdrojů energie. Svědčí tom potíže s prvními dopravními prostředky poháněný­ mi párou. Ovšem přes množství vynálezů i Anglii novoty mnoha případech těžko prorážely stojaté vody. Vodní kolo oné podobě znaly zřejmě všechny civilizace Starého světa nikoliv však Ameri­ ka. Jeho užitkovostje menší než řady méně rozlehlých rybníků. Tím lze za jediný den bez únavy zavlažit sto e rolník odpověděl: istr učil: Jestliže vědění strojích své přednosti, pak má jistě také své vady. 2 . Ale teprve tisíciletí př. Podle charakteru toků užívalo vodní kolo buď svrchní, anebo spodní pohon, méně i střední náhon. jedné, průmyslové, jsme již mluvili. Vodní kolo bylo ještě dlouho poté hlavním motorem evropské civilizace. V jed alých stá tečků žil rolník Wučang-fu. Každý den úsvitu vzal velký džbán celý den ním oddaně sestupoval do hluboké studny, aby nabral vodu pro závlahu svých políček. Prvním skokem však byla re­ voluce neolitická. Člověk přestal spoléhat na dary přírody (lov sběr), usadil začal pěstovat rostliny chovat užitková zvířata. využívaná především k závlaze (vodní kolo čerpání, méně na mletí), energie větru, sloužící jako pohon plachetnic námořní dopravě. Vodní kolo patří prvním motorům. ohl byste, pane, pokračovat cestě? Zavodňuji své pole celým srdcem nedokáži se ěnit. Kr. Podívejme ale, jak člověk postupně od počátku své historie učil ovládat jednotli­ vé zdroje energie. Energie vody pohonu mlýna (rovněž pro­ střednictvím vodního kola) však spolehlivě doložena století př.Revoluce Nehledě četné revoluce dějinách, kte­ ré měly oné zemi změnit sociální struk­ turu, proběhly lidské společnosti skuteč­ nosti revoluce pouze dvě. když silniční parovozy nedosaho­ valy zpočátku žádné závratné rychlosti ko­ čár koňmi hravě předjel, nové neznámé stroje budily takovou nedůvěru, jejich pro­ voz byl svázán řadou kuriózních pravidel. Totéž týkalo vyvážení suroviny (uhlí, rudy) hlušiny hlubokých dolů. Neodradily tom ani výpočty ctihodných univerzitních (!) učenců. Vodní kolo Tento první stroj využívající energii vody byl (na rozdíl pozdějšího užití) zaměřen výhrad­ ně čerpání vody pro zavlažování polí. Když všiml, jak vítr podporuje hoření, zavedl umělý vítr - měchy. stře­ dověku (zřejmě pod vlivem Číny) bylo užívá­ no nejen pohonu mlýnů, ale bucharů, pil, dmychadel atd. Nejde to, bych neznal mostovou studnu, ale nechci ouží­ vat. Provoz také musel probíhat stanovených denních hodinách. Výjimky byly dvě: energie vody, nejpozději od tisíciletí př. totiž doklá­ dá, největší stavba nemusí být nejvýhod­ nější. Římanů. Kr. Zároveň byl člověk odedávna výborný pozorovatel do­ kázal přírodě inspirovat. dnes době etapy vědeckotechnic­ ké revoluce platí, nejmenší sklon změ­ nám mají obyvatelé venkova. Vodní proud byl užíván již době ka­ menné zprvu ovšem jen dopravě.) Své využití našlo vodní kolo Evropě při čerpání vody ovšem zavlažování, ale k odvodňování dolů. století parní stroj. sto­ letí naprostá většina celé populace řadě zemí je tomu tak ostatně dosud). Několik spojených kmenů před­ stavovalo první vor, který zároveň hodil k přepravě dalších nákladů například vel­ kých kamenů monumentální stavby tom, že nebyly jen výsadou Egypta, svědčí na­ příklad proslulý Stonehenge Anglii). nechuti změ­ nám vypráví historka starověké Číny. Pokud byl poblíž vodní zdroj, nahradilo kolo napojené soustavu korečkového čerpadla, sacích ventilů Ar­ chimedova šroubu úmornou, hlavně nesmír­ ně monotónní dřinu lidských zvířecích sva­ lů. venkově žila konce 19. Bylo také nespravedlivé přičítat tradi­ cionalismus jen venkovanům. nás ovšem můžeme také pochlubit výjimečnými vodními díly jako byla dlouhá Zlatá stoka vybudovaná Štěpánkem Netolic počátku 16. století později Schwarzenberský kanál spojující Vltavu unajem (Když jsme se dostali jižních Čech, připomeňme monu­ mentální rybník Rožmberk. Nešlo však jen samotné využití energie. FilosofAristoteles však zároveň správně poznam enal, kdyby: „člunky samy sebe tkaly paličky samy hrály kytharu, nebylo třeba otroků“. Dokládá proslulý římský učenec Mar- cus Terentius Varro (opíral přitom mno­ hem starší názory Aristotela), který rozlišoval tři typy nářadí: mluvící otroky, polomluvící - zvířata konečně němé, což bylo nářadí podle našich představ. Hovoří běž­ ně „konzervativních“ Angličanech, ale prá­ vě téhle zemi byla odstartována průmyslo­ vá revoluce