První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 4 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Podívejme ale, jak člověk postupně
od počátku své historie učil ovládat jednotli
vé zdroje energie. To
též týká procesu splavňování řek jejich
propojování kanály (významné zejména zá
padní Evropě) pro dopravu. Jeho
přirozený tradicionalismus tím ovšem ne
změnil.
Teprve přenesení páry koleje prolomilo
omezení rychlosti záhy nastal opačný efekt.
Sázekmilovní Britové začali předstihovat
v dosažené rychlosti. Pokud byl poblíž vodní
zdroj, nahradilo kolo napojené soustavu
korečkového čerpadla, sacích ventilů Ar
chimedova šroubu úmornou, hlavně nesmír
ně monotónní dřinu lidských zvířecích sva
lů.
Dokládá proslulý římský učenec Mar-
cus Terentius Varro (opíral přitom mno
hem starší názory Aristotela), který rozlišoval
tři typy nářadí: mluvící otroky, polomluvící
- zvířata konečně němé, což bylo nářadí
podle našich představ. Zároveň byl
člověk odedávna výborný pozorovatel do
kázal přírodě inspirovat.
Podle charakteru toků užívalo vodní kolo
buď svrchní, anebo spodní pohon, méně
i střední náhon. venkově žila konce 19., rozvojem prv
ních civilizací údolí Nilu Mezopotámie,
máme doklady užití vodního kola. Energie vody pohonu mlýna (rovněž pro
střednictvím vodního kola) však spolehlivě
doložena století př.
Jakékoliv vychýlení strany přírody nebo
člověka znamenalo neúrodu, hlad často
i smrt. Provoz také musel
probíhat stanovených denních hodinách.
Druhým pádným „důvodem“ proti využívání
zdrojů energie, které jak ještě uvidíme znal
člověk již nejpozději sklonku doby kamen
né, byla snadno dostupná sila zvířat přebytek
lidí, otroků, znevolněných rolníků. sto
letí naprostá většina celé populace řadě zemí
je tomu tak ostatně dosud). Totéž týkalo vyvážení suroviny (uhlí,
rudy) hlušiny hlubokých dolů. Nejde to, bych
neznal mostovou studnu, ale nechci ouží
vat.
Vodní kolo bylo ještě dlouho poté hlavním
motorem evropské civilizace. Kr. Ale
teprve tisíciletí př. Vodní
kolo oné podobě znaly zřejmě všechny
civilizace Starého světa nikoliv však Ameri
ka. využívaná především
k závlaze (vodní kolo čerpání, méně na
mletí), energie větru, sloužící jako pohon
plachetnic námořní dopravě. totiž doklá
dá, největší stavba nemusí být nejvýhod
nější. Jen bychom měli
uvědomit, konzervatismus své kladné
stránky. jedné, průmyslové,
jsme již mluvili. dáno tím,
že byl odedávna rytmus prací sladěn pří
rodními cykly měl svou neměnnou podobu. tak většina obje
vů možného využití energie starověku
(i dlouho poté) měnila jen hříčky kuriozity.
V jed alých stá tečků žil rolník
Wučang-fu. Vystřídal až
na sklonku 18. století později Schwarzenberský kanál
spojující Vltavu unajem (Když jsme se
dostali jižních Čech, připomeňme monu
mentální rybník Rožmberk. Jel kolem učený Teng Si, zastavil za
čal Wučang-fua poučovat:
„Existuje stroj, vzadu těžký vpředu lehký,
kterému říká mostová studna.
Nešlo však jen samotné využití energie.
Stavbou jezů zadržování vody, náhonů, nut
nou regulací břehů potřebou poměrně přes
ných součástek přispívalo využívání energie
k rozvoji civilizace straně jedné, ale eko
logické kultivaci krajiny straně druhé. ohl byste, pane, pokračovat cestě?
Zavodňuji své pole celým srdcem nedokáži
se ěnit. dnes době etapy vědeckotechnic
ké revoluce platí, nejmenší sklon změ
nám mají obyvatelé venkova.
Voda
Voda představuje dnes jeden nejlevněj
ších hlavně ekologicky nejčistších zdrojů
energie. Římanů. Několik spojených kmenů před
stavovalo první vor, který zároveň hodil
k přepravě dalších nákladů například vel
kých kamenů monumentální stavby tom,
že nebyly jen výsadou Egypta, svědčí na
příklad proslulý Stonehenge Anglii). FilosofAristoteles však
zároveň správně poznam enal, kdyby:
„člunky samy sebe tkaly paličky samy
hrály kytharu, nebylo třeba otroků“. nás ovšem
můžeme také pochlubit výjimečnými vodními
díly jako byla dlouhá Zlatá stoka
vybudovaná Štěpánkem Netolic počátku
16. když silniční parovozy nedosaho
valy zpočátku žádné závratné rychlosti ko
čár koňmi hravě předjel, nové neznámé
stroje budily takovou nedůvěru, jejich pro
voz byl svázán řadou kuriózních pravidel. Kr. Každý den úsvitu vzal velký
džbán celý den ním oddaně sestupoval do
hluboké studny, aby nabral vodu pro závlahu
svých políček. Prvním skokem však byla re
voluce neolitická.
Ovšem těch bylo dost. století parní stroj. stře
dověku (zřejmě pod vlivem Číny) bylo užívá
no nejen pohonu mlýnů, ale bucharů, pil,
dmychadel atd. Svědčí tom potíže
s prvními dopravními prostředky poháněný
mi párou.
Vodní kolo
Tento první stroj využívající energii vody byl
(na rozdíl pozdějšího užití) zaměřen výhrad
ně čerpání vody pro zavlažování polí. Kr. Když všiml,
jak vítr podporuje hoření, zavedl umělý vítr
- měchy. Hovoří běž
ně „konzervativních“ Angličanech, ale prá
vě téhle zemi byla odstartována průmyslo
vá revoluce.
Vodní kolo patří prvním motorům. Jeho užitkovostje menší než řady méně
rozlehlých rybníků. Nejpr
ve bylo ovšem kolo horizontální, které mělo
sice menší výkonnost, ale umožňovalo využít
otáčení osy mletí přímo, bez dalších převodů.
Bylo také nespravedlivé přičítat tradi
cionalismus jen venkovanům.
Ty totiž dokládaly, při rychlosti větší než
46 km/h cestující vlaku udusí násled
kem vzduchoprázdna, které mělo díky rych
losti vagonech vzniknout. Stráží hodnoty společnosti zaruču
je její stabilitu.
Opatrní zákonodárci nejen stanovili maximální
rychlost (zhruba km/h!), ale před vozem
musel utíkat běžec červeným praporkem
a trubkou upozorňovat solidní měšťany, že
se blíží funící parovůz. Ovšem přes množství vynálezů
i Anglii novoty mnoha případech těžko
prorážely stojaté vody.
2
. Pokáce
ný osekaný kmen stromu místo určení
po vodě dopravil mnohem snadněji dřív než
po souši. nechuti změ
nám vypráví historka starověké Číny. den stačil zavlažit jedno
pole. Tím lze za
jediný den bez únavy zavlažit sto e
rolník odpověděl: istr učil:
Jestliže vědění strojích své přednosti, pak
má jistě také své vady.
Mlýn horizontálním (vlevo) vertikálním (vpravo) vodním kolem. Vodní proud byl užíván již době ka
menné zprvu ovšem jen dopravě. Neodradily tom ani
výpočty ctihodných univerzitních (!) učenců. Dokonce, pokud není zkost
natělý, nebrání ani pokroku.“
Historka hovoří vše. Člověk přestal spoléhat
na dary přírody (lov sběr), usadil začal
pěstovat rostliny chovat užitková zvířata.)
Své využití našlo vodní kolo Evropě při
čerpání vody ovšem zavlažování, ale
k odvodňování dolů.
Výjimky byly dvě: energie vody, nejpozději
od tisíciletí př.Revoluce
Nehledě četné revoluce dějinách, kte
ré měly oné zemi změnit sociální struk
turu, proběhly lidské společnosti skuteč
nosti revoluce pouze dvě
