První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 56 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Pat
ří mezi solární energie, která sice jen
zcela výjimečně záměrně využívána napří
klad pom ocí slunečních kolektorů, avšak
přesto městě významně projevuje. současné době vod
ní energie využívána pro výrobu elektřiny ve
vodních elektrárnách, které jsou však většinou
situovány mimo města.
Většina energie tedy dopravuje měst je
jich okolí, někdy velkých vzdáleností,
což samozřejmě neobejde bez určitých ener
getických ztrát.
Je však jen nepatrný podíl celkové ener
getické spotřebě městského obyvatele. Zvláště některá průmyslová
odvětví jsou vysoce energeticky náročná, což
se týká mimo jiné např.
představuje energeticky více než 000 kJ. Nerovnoměrné ohřívání at
mosféry příčinou cirkulace vzduchu, která
ve městech umožňuje provětrávání odnáší
z městského ovzduší nečistoty.1
0.nároků, které mají obyvatelé hospodářsky
nerozvinutých zemí. Určitým, když obje
mově nepodstatným zdrojem stává bioener-
gie, získávaná rozpadu organických látek,
nebo pobřežních měst energie mořského
příboje. Značný vliv samozřejmě
i zeměpisná poloha, která ovlivňuje zejména
spotřebu energií vytápění.
bytů tolik energie jako více než miliarda oby
vatel Číny pro všechny své energetické potře
by. Při všech těchto
enormních stále rostoucích energetických
nárocích jsou však města pro soudobé lidstvo
stále ještě tou nejvýhodnější zřejmě také
energeticky nejúčinnější formou osídlení. výroby automobilů. Podstatně vyšší
je energetická spotřeba obyvatele nej-
větších aglomeracích, protože vyžadují
mnohá energeticky náročná zařízení, jako
jsou podzemní dráhy nebo výtahy vysokých
budovách, navíc nich roste podíl energetic
ky velmi náročné automobilové dopravy.
Vítr však stále ještě velký význam celko
vém tepelném režimu měst, protože vlastně
přispívá jejich ochlazování, oteplování pro
větrávání.83
d zem ního
plynu 8
petrolej elektřina USA celkový energetický tok roce 1985 britských tepelných jednotkách.
Spotřeba energie
Značný podíl spotřebě energie měs
tech průmysl.
Dalším přírodním zdrojem energie moh
la být síla větru, která však doby větrných
mlýnů není městech prakticky využívána.
Je zjištěno, průměru průmysl spotřebo
vává někdy 40% veškeré energie přivá
děné města. jsou
buď spalována přímo městech kotelnách,
ostatní 1
v 5
jaderné el.
Kromě toho však třeba zabezpečit denní
potřebu výši přes 700 000 kJ, jejichž zís
kání nutno obyvatele den průměru
přeměnit energii fosilních paliv. Energie něj vstupuje
z vnějšku mnoha nejrůznějšími způsoby. Poměrně značný podíl ener
gie měst přenáší jaderných elektráren. Záleží značné
míry způsobu života životních zvyklos
tech lidí, jak tom svědčí více než dvojnásob
ná spotřeba energie obyvatele USA ve
srovnání Japonskem, přestože obě tyto země
jsou téměř rovny stupněm svého ekonomic
kého rozvoje.
zaříze ích
2 7
I
5 5
2 2
3 4
1 9
spotřeba
e nergie
u konečného
spotřebitele
4 7
t
9.01
t
1 7
*
iprům ysl
2 9
i
d va
1 8
čistá
spotřeba
e ie
5 5
t
byty
a d
2 8
prům ysl
2 4
d va
20. tom, jak velkéjsou tyto
rozdíly, svědčí údaj, obyvatel USA užívá
každodenně 50x více energie než obyvatel Ban
gladéše.
Do energetického zásobování měst patří i
dovoz výroba potravin, které zabezpečují
biologickou potřebu energie lidském těle. Nejdůležitěj
ší uplatnění slunečního záření však týká fo
tosyntézy jako základního předpokladu exis
tence jakéhokoliv rostlinstva, znamená
všech parků, zahrad, rekreačních ploch apod. především fosilních pa
liv ropy, zemního plynu uhlí. Ohří
vá atmosféru hmotu města tak, teplém
období není nutné vytápění, rovníkových
zemích působí sluneční světlo tak intenzivně,
že třeba objekty před ním chránit dokon
ce ochlazovat. spalovacích moto
rech strojů, aut lokomotiv, nebo mimo města
přeměňují elektrickou energii, kterou pak
město zásobováno.
V hospodářsky rozvinutých zemích ve
městech jen posledního půlstoletí energe
tická spotřeba ztrojnásobila.
Většinu energie získává lidstvo fosilních pa
liv, jako uhlí, ropa nebo zemní plyn.01
M i
celková
spotřeba
energie
73. Podle
průzkumů propočtů připadají USA jed
noho obyvatele měst denně potravin, což
t
spotřeba
e l.
Objem spotřebované energie jednoho
obyvatele různých zemích také růz
ných městech podstatně liší. Polovina této energie slouží
k pohonu výrobních agregátů, asi čtvrtinu spo
třebovává vnitropodniková vnější doprava
a pouze připadají topení ohřev teplé
54
.83
t
1 7
I
t
ztrá konverzi
a přenosu 9
■ i
b yty
a 14. 27%
o sta 4%
o v
u žitko vé
v %
d a
3 l
51 %
světlo 1%
Podíly spotřeby energie městě domácnosti. 4
energetická
produkce
6 3
t
uhlí
1 9
zem ni
plyn
1 4
t
ropa
vý uhlí 9
t
1 4
i
teplárnách, ale také např.
M|| Ml
byt «s
a i|
p rům ysl o/o
o /o
d a
fe.
Z energetického hlediska město velmi
složitou soustavou. Dalším do
kladem nerovnoměrnosti využívání energie je,
že čtvrt miliardy obyvatel USA využívalo podle
údajů pro rok 1986 jen pro klimatizaci svých
V historických městech byla tekoucí voda
důležitá pro funkci vodních mlýnů také ovšem
pro dopravu vodě. připomenutí však stojí, %
veškeré Bangladéši využívané energie pochá
zí obnovitelných zdrojů, zatím USA je
získáváno naopak 92,5 energie zdrojů
neobnovitelných, tzn
