Energie a človek

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.

Strana 56 z 60

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Polovina této energie slouží k pohonu výrobních agregátů, asi čtvrtinu spo­ třebovává vnitropodniková vnější doprava a pouze připadají topení ohřev teplé 54 . Nerovnoměrné ohřívání at­ mosféry příčinou cirkulace vzduchu, která ve městech umožňuje provětrávání odnáší z městského ovzduší nečistoty. Zvláště některá průmyslová odvětví jsou vysoce energeticky náročná, což se týká mimo jiné např.nároků, které mají obyvatelé hospodářsky nerozvinutých zemí. Kromě toho však třeba zabezpečit denní potřebu výši přes 700 000 kJ, jejichž zís­ kání nutno obyvatele den průměru přeměnit energii fosilních paliv. 27% o sta 4% o v u žitko vé v % d a 3 l 51 % světlo 1% Podíly spotřeby energie městě domácnosti. V hospodářsky rozvinutých zemích ve městech jen posledního půlstoletí energe­ tická spotřeba ztrojnásobila. Většina energie tedy dopravuje měst je­ jich okolí, někdy velkých vzdáleností, což samozřejmě neobejde bez určitých ener­ getických ztrát. jsou buď spalována přímo městech kotelnách, ostatní 1 v 5 jaderné el. představuje energeticky více než 000 kJ. Nejdůležitěj­ ší uplatnění slunečního záření však týká fo­ tosyntézy jako základního předpokladu exis­ tence jakéhokoliv rostlinstva, znamená všech parků, zahrad, rekreačních ploch apod. výroby automobilů.83 t 1 7 I t ztrá konverzi a přenosu 9 ■ i b yty a 14. Do energetického zásobování měst patří i dovoz výroba potravin, které zabezpečují biologickou potřebu energie lidském těle. Dalším přírodním zdrojem energie moh­ la být síla větru, která však doby větrných mlýnů není městech prakticky využívána.01 M i celková spotřeba energie 73. především fosilních pa­ liv ropy, zemního plynu uhlí. Podle průzkumů propočtů připadají USA jed­ noho obyvatele měst denně potravin, což t spotřeba e l.83 d zem ního plynu 8 petrolej elektřina USA celkový energetický tok roce 1985 britských tepelných jednotkách. současné době vod­ ní energie využívána pro výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách, které jsou však většinou situovány mimo města. tom, jak velkéjsou tyto rozdíly, svědčí údaj, obyvatel USA užívá každodenně 50x více energie než obyvatel Ban­ gladéše. připomenutí však stojí, % veškeré Bangladéši využívané energie pochá­ zí obnovitelných zdrojů, zatím USA je získáváno naopak 92,5 energie zdrojů neobnovitelných, tzn. Pat­ ří mezi solární energie, která sice jen zcela výjimečně záměrně využívána napří­ klad pom ocí slunečních kolektorů, avšak přesto městě významně projevuje. Je však jen nepatrný podíl celkové ener­ getické spotřebě městského obyvatele.1 0. Vítr však stále ještě velký význam celko­ vém tepelném režimu měst, protože vlastně přispívá jejich ochlazování, oteplování pro­ větrávání. Energie něj vstupuje z vnějšku mnoha nejrůznějšími způsoby. Záleží značné míry způsobu života životních zvyklos­ tech lidí, jak tom svědčí více než dvojnásob­ ná spotřeba energie obyvatele USA ve srovnání Japonskem, přestože obě tyto země jsou téměř rovny stupněm svého ekonomic­ kého rozvoje. Z energetického hlediska město velmi složitou soustavou. bytů tolik energie jako více než miliarda oby­ vatel Číny pro všechny své energetické potře­ by. Ohří­ vá atmosféru hmotu města tak, teplém období není nutné vytápění, rovníkových zemích působí sluneční světlo tak intenzivně, že třeba objekty před ním chránit dokon­ ce ochlazovat. Je zjištěno, průměru průmysl spotřebo­ vává někdy 40% veškeré energie přivá­ děné města. Objem spotřebované energie jednoho obyvatele různých zemích také růz­ ných městech podstatně liší. M|| Ml byt «s a i| p rům ysl o/o o /o d a fe. Značný vliv samozřejmě i zeměpisná poloha, která ovlivňuje zejména spotřebu energií vytápění. Spotřeba energie Značný podíl spotřebě energie měs­ tech průmysl. zaříze ích 2 7 I 5 5 2 2 3 4 1 9 spotřeba e nergie u konečného spotřebitele 4 7 t 9. Poměrně značný podíl ener­ gie měst přenáší jaderných elektráren. Určitým, když obje­ mově nepodstatným zdrojem stává bioener- gie, získávaná rozpadu organických látek, nebo pobřežních měst energie mořského příboje. Podstatně vyšší je energetická spotřeba obyvatele nej- větších aglomeracích, protože vyžadují mnohá energeticky náročná zařízení, jako jsou podzemní dráhy nebo výtahy vysokých budovách, navíc nich roste podíl energetic­ ky velmi náročné automobilové dopravy. 4 energetická produkce 6 3 t uhlí 1 9 zem ni plyn 1 4 t ropa vý uhlí 9 t 1 4 i teplárnách, ale také např. spalovacích moto­ rech strojů, aut lokomotiv, nebo mimo města přeměňují elektrickou energii, kterou pak město zásobováno. Při všech těchto enormních stále rostoucích energetických nárocích jsou však města pro soudobé lidstvo stále ještě tou nejvýhodnější zřejmě také energeticky nejúčinnější formou osídlení.01 t 1 7 * iprům ysl 2 9 i d va 1 8 čistá spotřeba e ie 5 5 t byty a d 2 8 prům ysl 2 4 d va 20. Většinu energie získává lidstvo fosilních pa­ liv, jako uhlí, ropa nebo zemní plyn. Dalším do­ kladem nerovnoměrnosti využívání energie je, že čtvrt miliardy obyvatel USA využívalo podle údajů pro rok 1986 jen pro klimatizaci svých V historických městech byla tekoucí voda důležitá pro funkci vodních mlýnů také ovšem pro dopravu vodě