První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 55 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Evropě takovou aglo
merací nejen německé Porúří, ale dokonce celý
hustě osídlený prostor sahající střední Ang
lie přes Londýn holandské aglomerace Po
rýní dále přes Švýcarsko severní Itálie.
rická období.
možno vystačit chůzí nebo zvíře
cím potahem, pak soudobé město ne
může existovat bez energeticky nároč
ných systémů dopravy, schopných pře
pravit miliony lidí den. stole
tí energetická spotřeba osobu den
v průměru téměř 170 000 kJ. Na
rozdíl spotřeby 000 osobu
a den, která byla typickou pro staro
věká města, antiku celý středověk,
činila Londýně polovině 19. 20.
století odhaduje velkoměstech
rozvinutých zemí překročení spotře
by přes 400 000 osobu den.
Energetická
bilance měst
Současně urbanizací právě důsledku
existence stále většího počtu velkých měst ros
tou soudobém osídlení trvale nároky ener
gii. Dnešní města totiž vyznačují
nejen intenzivně urbanizovanými centry vy
sokým zastavěním, velkým soustředěním pra
covišť, vybavení služeb.
Tento proces, který nazývá suburbanizací
nebo rozsídlováním, klade zvýšené nároky na
zábor přírodního prostředí zemědělské půdy. Stále více se
uplatňuje doprava letecká automobi
lová, cožjsou relativně absolutně ener
geticky nejnáročnější druhy dopravy.
Bylo možno uvést obdobné aglomerace, na
zývané někdy megaměsty, Japonsku, Číně,
Indii nebo Střední Jižní Americe.
Toto vše vedlo podstatně ros
toucím nárokům potřebu ener
gie pro výstavbu provoz měst.
Moderní města nemohou obejít bez
stále většího počtu nejrůznějších zaří
zení, jejichž funkce téměř vždy pod
míněna využíváním energie.
V některých zemích světa mají tyto průmy
slové sídelní aglomerace (seskupení sídel)
rozlohu mnoha desítek tisíc kilometrů čtvereč
ných počet jejich obyvatel dosahuje desítek
milionů. Jejich součástí stá
vají stále více rozsáhlá předměstí, rozkládající
se mnoho kilometrů kolem městských jader.
Sankt Peterburg
m Londýn ». Jen jako příklad lze uvést sídelní pás
na východním pobřeží USA, zahrnující tak
velká města jako Boston, New York, Balti
more Washington.1960. Pokud malém středověkém městě bylo
o o
COOO'—(NfOxf^OKCOOO
COCOOOOOOOOOOOO
miliardy
.Moskva
cFfS ä
Milionová města světa roce 1890 1990.
Jeho dopravní, inženýrská sociální infrastruk
tura vyvolává mnohem větší energetické po
třeby než tradičních soustředěných městech
