První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 53 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
století několika prvních kilometrech
železnic rozjely Evropě Spojených státe
ch první parní lokomotivy. Nemohla obejít bez nových způsobů hro
madné výroby, bez velkých nároků surovi
ny zdroje, bez nových stavebních konstrukcí,
bez dopravy velkých množství nákladů lidí,
bez složitých inženýrských sítí bez zásobo
vání velkými kvanty energií.
Spalování dřeva případně dřevěného uhlí bylo
po mnoho tisíciletí základním zdrojem tepelné
energie, sloužící pro přípravu pokrmů, vytápě
ní, ohřívání vody, pálení cihel, vypalování kera
miky tavení kovů.
Již 17.
Zřetelným projevem proměn bylo rozšíření
nových druhů dopravy.
Způsob pohonu strojů měl vliv nejen vý
robní technologie, ale dokonce též umístění
průmyslu, tím vznik prvých průmyslových
měst. 18. století začala být původní
cechovně organizovaná výroba jednotlivých
řem eslníků nahrazována anufakturam i,
které ovšem představovaly pouze provozně vý
hodné soustředění rukodělné práce, při níž
pomáhaly nanejvýš jednoduché mechanismy. zázemí měst
se vytvářely složité zavlažovací soustavy, ne
zbytné pro zvýšení zemědělské výroby. Parní
kotle vyžadovaly zprvu dostatek dřevěného
paliva brzy nato uhlí. pouhých padesát
let činila délka železničních tratí Evropě 220
tisíc kilometrů Americe, kde bylo roce 1830
jen tratí, dokonce 250 tisíc kilometrů. Tehdy začala vyrůstat
města, mající statisíce brzy miliony obyva
tel. století.
Město hoře Athos navržené Demokratem. dopravě znamenal již starém
Sumeru zásadnípřevrat vynález kola, který umož
nil použití vozu, taženého zprvu lidmi nebo růz
nými domácími zvířaty. tyto potřeby
odpověděly vynálezy objevy, jako byl vyná
lez parního stroje, poznání energetické výhod
nosti spalování uhlí, nafty plynu, objev elek-
pak parními stroji konci 19.
Parní lokomotivy dokonce začaly uplatňovat
v městské dopravě stály též zrodu podzemní
dráhy Londýně.
V uspořádání tehdejších měst nalezneme
pozůstatky důmyslných soustav zásobování
vodou odvodnění.
Města zároveň stávala ohnisky technického
pokroku.
51
. dvacátých letech
19.zikkuraty Egyptě pyramidy. Rost
ly nároky dopravu surovin výrobků, které
nebyly místě dispozici musely dopra
vovat často velkých vzdáleností. Teprve elektřina možnosti její
ho dálkového přenosu uvolnily vazbu mezi zdro
ji energie průmyslovými městy když ani
v tomto případě nejsou možnosti neomezené. Při pohonu vodními koly byla pro vý
robní závody nejvhodnější místa menších
toků, které měly podhůří prudký spád.
Moderní město
Zásadní změnu energetických nárocích
měst způsobech jejich uspokojování při
neslo 18.
Devatenácté století přineslo zásadní změnu
zakládáním továren, nichž uplatňovala
důsledná dělba práce, využívající stále složi
tější stroje. stoletíjiž elek
tromotory. Důleži
tým byl objev možností dálkového přenosu
energie, stejně jako přenosu informací. Proto měla města jejich
vladaři zájem přírůstek obyvatel, což ovšem
vyvolávalo další energetické nároky tato
spirála vlastně působí dodnes. Dalším významným
dopravním prostředkem byly lodě poháněné vesly
nebo využívající pomocí plachet sílu větru.
Velký pokrok přineslo použití vodního kola, slou
žícího stejně jako větrné mlýny nejen čerpání
Stále rostoucí energetické nároky starověké
společnosti byly uspokojovány obnovitelných
zdrojů lidskou prací, zemědělskými produkty,
používáním domácích zvířat, spalováním dřeva
a využíváním proudění vody větru. Dokonce již tehdy
objevuje používání rozvodu teplé vody, která
sloužila lázních také vytápění místností. Pohon strojů obstarávaly zprvu me
chanické transmise, poháněné vodními koly,
nebo vodě.
třiny ovšem také vynalezení nových ocelo
vých železobetonových konstrukcí. Funkce měst
a toho vyplývající energetické nároky mohly
být tehdy uspokojovány především činností
velkého počtu lidí. 19. Bylo tomu
tak nejen starověkých civilizacích, ale an
tickém Řecku Římě, středověku, dokon
ce počátcích novověku. Není
náhodou, nejstarší velké civilizace vznikaly
v povodí řek, které přinášely vodu při zápla
vách úrodnou půdu, umožňovaly dopravu
velkých nákladů lidí sloužily obraně měst. Alexandr Velikýprojekt zamítl proto, nebylo možno zajistitjeho zásobování zemědělskými produkty. Dřevo bylo nutné též pro
stavbu budov lodí, tak není divu, jeho
dovoz byl důležitý docházelo odlesňová-
ní rozsáhlých prostorů.
vody mletí obilí, ale postupně také pohonu
různých mechanismů. Průmysl proto rozví
jel poblíž míst uhelných dolů nebo tam, kam
bylo možno uhlí výhodně dopravit železnici
Biblický Nový Jeruzalém byl ideálním městem
středověku
