První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 53 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
V uspořádání tehdejších měst nalezneme
pozůstatky důmyslných soustav zásobování
vodou odvodnění. Není
náhodou, nejstarší velké civilizace vznikaly
v povodí řek, které přinášely vodu při zápla
vách úrodnou půdu, umožňovaly dopravu
velkých nákladů lidí sloužily obraně měst. Proto měla města jejich
vladaři zájem přírůstek obyvatel, což ovšem
vyvolávalo další energetické nároky tato
spirála vlastně působí dodnes. Dokonce již tehdy
objevuje používání rozvodu teplé vody, která
sloužila lázních také vytápění místností.
Devatenácté století přineslo zásadní změnu
zakládáním továren, nichž uplatňovala
důsledná dělba práce, využívající stále složi
tější stroje. Bylo tomu
tak nejen starověkých civilizacích, ale an
tickém Řecku Římě, středověku, dokon
ce počátcích novověku.
třiny ovšem také vynalezení nových ocelo
vých železobetonových konstrukcí. století.
Způsob pohonu strojů měl vliv nejen vý
robní technologie, ale dokonce též umístění
průmyslu, tím vznik prvých průmyslových
měst.zikkuraty Egyptě pyramidy.
Zřetelným projevem proměn bylo rozšíření
nových druhů dopravy. zázemí měst
se vytvářely složité zavlažovací soustavy, ne
zbytné pro zvýšení zemědělské výroby. pouhých padesát
let činila délka železničních tratí Evropě 220
tisíc kilometrů Americe, kde bylo roce 1830
jen tratí, dokonce 250 tisíc kilometrů. Dřevo bylo nutné též pro
stavbu budov lodí, tak není divu, jeho
dovoz byl důležitý docházelo odlesňová-
ní rozsáhlých prostorů. Funkce měst
a toho vyplývající energetické nároky mohly
být tehdy uspokojovány především činností
velkého počtu lidí. Parní
kotle vyžadovaly zprvu dostatek dřevěného
paliva brzy nato uhlí. dvacátých letech
19. Průmysl proto rozví
jel poblíž míst uhelných dolů nebo tam, kam
bylo možno uhlí výhodně dopravit železnici
Biblický Nový Jeruzalém byl ideálním městem
středověku. Rost
ly nároky dopravu surovin výrobků, které
nebyly místě dispozici musely dopra
vovat často velkých vzdáleností. Důleži
tým byl objev možností dálkového přenosu
energie, stejně jako přenosu informací. stoletíjiž elek
tromotory. století několika prvních kilometrech
železnic rozjely Evropě Spojených státe
ch první parní lokomotivy. Tehdy začala vyrůstat
města, mající statisíce brzy miliony obyva
tel. Dalším významným
dopravním prostředkem byly lodě poháněné vesly
nebo využívající pomocí plachet sílu větru. Nemohla obejít bez nových způsobů hro
madné výroby, bez velkých nároků surovi
ny zdroje, bez nových stavebních konstrukcí,
bez dopravy velkých množství nákladů lidí,
bez složitých inženýrských sítí bez zásobo
vání velkými kvanty energií. 18. Při pohonu vodními koly byla pro vý
robní závody nejvhodnější místa menších
toků, které měly podhůří prudký spád.
Velký pokrok přineslo použití vodního kola, slou
žícího stejně jako větrné mlýny nejen čerpání
Stále rostoucí energetické nároky starověké
společnosti byly uspokojovány obnovitelných
zdrojů lidskou prací, zemědělskými produkty,
používáním domácích zvířat, spalováním dřeva
a využíváním proudění vody větru.
51
.
Parní lokomotivy dokonce začaly uplatňovat
v městské dopravě stály též zrodu podzemní
dráhy Londýně. Pohon strojů obstarávaly zprvu me
chanické transmise, poháněné vodními koly,
nebo vodě. století začala být původní
cechovně organizovaná výroba jednotlivých
řem eslníků nahrazována anufakturam i,
které ovšem představovaly pouze provozně vý
hodné soustředění rukodělné práce, při níž
pomáhaly nanejvýš jednoduché mechanismy.
Moderní město
Zásadní změnu energetických nárocích
měst způsobech jejich uspokojování při
neslo 18.
vody mletí obilí, ale postupně také pohonu
různých mechanismů.
Již 17.
Spalování dřeva případně dřevěného uhlí bylo
po mnoho tisíciletí základním zdrojem tepelné
energie, sloužící pro přípravu pokrmů, vytápě
ní, ohřívání vody, pálení cihel, vypalování kera
miky tavení kovů. tyto potřeby
odpověděly vynálezy objevy, jako byl vyná
lez parního stroje, poznání energetické výhod
nosti spalování uhlí, nafty plynu, objev elek-
pak parními stroji konci 19. Teprve elektřina možnosti její
ho dálkového přenosu uvolnily vazbu mezi zdro
ji energie průmyslovými městy když ani
v tomto případě nejsou možnosti neomezené. 19. Alexandr Velikýprojekt zamítl proto, nebylo možno zajistitjeho zásobování zemědělskými produkty. dopravě znamenal již starém
Sumeru zásadnípřevrat vynález kola, který umož
nil použití vozu, taženého zprvu lidmi nebo růz
nými domácími zvířaty.
Město hoře Athos navržené Demokratem.
Města zároveň stávala ohnisky technického
pokroku
