Energie a človek

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.

Strana 52 z 60

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Mezi tyto znalosti patřily najedno prvých míst poznat­ ky způsobech hospodaření vlastní získa­ nou energií. Zároveň však města vyvolávala zvýšené nároky výdej energie, která byla potřeba například budování hradeb repre­ zentačních staveb, jako byly Mezopotámii J ' {'alal Hiiyiik rekonstrukce pravěkého osídlení. Někdy před 000 lety lidé začali vytvářet sídla, která již mohou být označována jako města. každém pří­ padě však musely být podzemní prostory vel­ mi příjemné proto, byly vlastně přirozeně klimatizovány. Ostatně ne­ daleké Kapadócii jsou dodnes uchována ješ­ tě nedávno byla dokonce osídlena celá podzem­ ní města, nichž některá mají několik pod­ zemních úrovní promyšleným systémem větrání, zásobování vodou odstraňováním odpadků. Jako města lze tato dávná sídla ozna­ čit proto, nich rozpoznáváme doklady děl­ by práce, dálkového místního obchodu, spo­ lečenského rozvrstvení, pohřebních jiných rituálů existenci nejstarších svatyní. Jistě zjistili, že úkryty vjeskyních vyznačují stálejší tep­ lotou jsou většinou teplejší studeném ob­ dobí, naopak chladnější období teplém. Nejstarší archeology nalezená lidská sídla svědčí životních zvyklostech našich dávných předků, sociální struktuře jejich společenství, o nejstarších náboženských představách je­ jich uměleckém cítění. Pro stálá sídla, která byla vhodnější pře­ chodu sběru lovu pěstování zemědělských plodin chovu domácího zvířectva, lidé postupně rozhodovali teprve před deseti tisíci­ letími. tomu tak přesto, lidé doposud nenaučili stavět města tak, aby jim plně vyho­ vovala. Jedním hlavních znaků všech těchto kultur bylo budování měst, jejichž pozůstatky vykopávky jsou nejdůleži­ tějším svědectvím jejich hospodářském spo­ lečenském uspořádání, náboženství, kultuře a také stavu techniky. době postupně narůstaly nároky energii. Příklad reagování klimatické podmínky. Byl nejen oheň, ale potraviny nutné pro jejich vlastní existenci fyzickou výkonnost. Chudí místní obyvatelé, tradičně žijící sou­ zvuku přírodními podmínkami minimál­ ními nároky energii, symbolizují stav na počátku vývoje městských sídel. Při vykopávkách nejstarších lidských sídlišť jsou právě obilné sýpky skladiště potravin mnohdy výstavnější než vlastní obytné domy a jsou zabezpečeny proti zlodějům zkáze. Zároveň však mož- no již tato nejstarší sídla posuzovat hledis­ ka jejich důmyslného uspořádání tak, aby při jejich výstavbě následném každodenním po­ užívání docházelo nejmenším ztrátám energie všech jejích formách projevech. Historická města V následujících tisíciletích začaly rozvíjet v povodích velkých řek klasické starověké civilizace zejména povodí Eufratu Tigri- du, Nilu, Indu Žluté řeky. Projevovalo důmyslných způsobech lovu, rozpoznání významu orien­ tace dočasných tábořišť různým světovým stranám, poznání vlivu určitých směrů větru na oteplování nebo ochlazování. Tato velká sídla zároveň stávala přirozenými centry správy říší, sídly vla­ dařů nejvýznamnějšími náboženskými kul­ turními centry. Byly teplejší zimě, která je na 2000 metrů vysoké anatolské náhorní pla­ nině velmi krutá vyznačuje velkým množ­ stvím sněhu. Lze jistě jen spekulovat tom, proč bylo celé osídlení zapuštěno pod úroveň terénu. Je ovšem možné, někdy budoucnu ne­ budou lidé města potřebovat najdou jiné formy osídlení, protože přenos informací bude moci nahradit dosavadní fyzický kontakt ne­ bude ani nutné soustřeďování lidí jednom místě. Archeologické nálezy Blízkém vý­ chodě přinášejí svědectví těchto nejstarších městech, mezi která patří např. Nalezly se země zapuštěné domy, nichž vstu­ povalo žebřících střech.měst energií. 50 . Neméně příznivě působily létě, které velmi horké suché. Jednotlivé míst­ nosti mají přibližně pravoúhlý tvar, tak celý půdorys působí jako předzvěst později tak ob­ líbených rozšířených šachovnicových měst­ ských dispozic. Zde byla z celého osídleného území rozloze něco přes 12 zatím odkryta zhruba desetina. Lidé poznali, jejich soustředění měs­ tech též vhodné hlediska úspory energie, protože tím zkracovaly vzdálenosti mezi těmi, kteří různé druhy zboží vyráběli, těmi, kterým bylo určeno. Tyto poznatky samozřejmě vyvolávají otáz­ ku, proč tedy narůstá počet velikost měst? Ne­ bylo snad lepší-jak navrhovali navrhují ušlechtilí utopisté sociálníreformátoři opustit města žít nenáročně lůně přírody? Celé ději­ ny však prokazují, společenský hospo­ dářský vývoj lidstva neuměl, dodnes neumí a asi dosti dlouhou dobu nebude umět obejít bez měst. Usedlý způsob života umožnil tehdejším li­ dem dlouhodoběji uchovávat zdroje energie. Srovnání podmínek života dvou odlišných skupin obyvatel téhož města jejich potřeby spotřeby energií připomíná rozdíly, které jsou vlastní všem lidským sídlům, avšak projevují obzvlášť zřetelně zemích rozdíl­ nou úrovní hospodářské vyspělosti. Bylo jí třeba pro tepelné jiné zpracovávání různých materiálů, předmětů nástrojů, budování stále složitějších staveb pro dopravu stále větších objemů různých hmot výrobků. pravěké Jeri­ cho břehu Jordánu nebo sídla dnešním Turecku (ľatal Húyůk (čatal hijik) Hagilar (hačilar). Vznik rozvoj měst vy­ plýval především poznání tehdejších lidí, že jejich shromažďování určitém místě přináší velké výhody pro jejich výrobní specializaci, vzájemnou spolupráci, směnu výrobků samo­ zřejmě obchod. Důležitými staly izolační vlastnosti vnějších stěn objektů, orientace jejich vstupů svě­ tové straně, která byla daných klimatických podmínkách nejvýhodnější, stejně jako snaha o zkracování vzdáleností jednotlivým zdro­ jům obživy. Počátky měst__________ V období nomádského života získali pra­ věcí lidé velké znalosti přírodním prostředí, jehož byli součástí kterém soutěžili o své přežití ostatními živými tvory. Snad nejvíce prozkoumaným £atal Hůyiik, což znamená turecky „Dvě návrší“. Mohly být důvody obranné, stejně jako obavy před dravou zvěří. Zásoby potravin umožňovaly překonat období neúrody, nasytit vládce všechny ty, kteří se neživili zemědělstvím. Naopak bo­ hatí aťjiž místní nebo cizinci jsou typický­ mi obyvateli měst moderní civilizace, kteří si nedovedou představit svoji existenci ani již neumí žít bez stále většího počtu stále do­ konalejších stále energeticky náročnějších „sluhů“ . Zároveň tím byl jednom místě jednom časovém průřezu charakterizován dějinný vývoj měst, doprová­ zený strmě rostoucími nároky energii. V chladnějších zeměpisných pásmech umě­ li lidé svých obydlích využívat živočišné teplo naopak pásmech teplých docilovali žádoucí ochlazování provětrávání. Stálá obydlí vyžadovala ještě více než dřívější dočasná tábořiště umět hospodařit s teplem