První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 33 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Jeho
srdíčko sotva bije. Srdeční tep sníží. Tělesnéfunkce nesmírně zpomalí, cirkulace krve snížína ačkoli hlava hnědý tukjsou
prokrvovány více než ostatní orgány.
Tělní termostat
Třetí možnost spočívá schopnosti snížit
nastavení „tělního termostatu“, takže tělesná
teplota udržována nižší úrovni, než je
obvyklých °C. Hibernace vyznačuje snížením meta
bolismu jednu setinu původní hodnoty
a poklesem tělesné teploty °C. Přechod hibernace trvá hodin, vzbuzeníméně než hodiny. období
hladovění mnoha ptáků malých savců
v průběhu dne objevuje nehybnost, kdy jejich
Hibernujícízvířata sepravidelně budí, aby vyprázdnila močový měchýř. Jejich malé tělíčko vystydne. těch
to podmínek však zachován normální průběh
všech důležitých životních pochodů, není tedy
pasivním přizpůsobením, ale nervově hormo
nálně regulovaným dějem.
31
. Nejvíce zá
stupců najdeme mezi hlodavci (křeček, plch,
sysel, svišť, myšivka). dalších řádů savců
hibernují netopýři někteří hmyzožravej (je-
Nejmenšípernaté stvoření, kolibřík,je schopno každý
den upadat dojakési letargie. Je
snadné medvěda probudit lovci toho využí
vají.podstata této odolnosti není stále jasná. Buzení také vyžadovalo prodlou
ženou metabolickou spotřebu navíc bylo
vypočítáno, velký medvěd potřeboval ale
spoň den dva, aby zahřál hibemační
teploty normálních °C.
žek).
za k
hib ce
za opětné
h í
h y
d hibernace
týd y
0 ■12
h y
Metabolické vztahy během upadání zimního spánku během buzení veverky uchovávané komůrce za
teploty °C.
Často uváděný medvěd však pouze nepra
vým zimním spáčem. Sníží tím teplotní rozdíl
mezi tělem prostředím díky tomu zmen
ší tepelné ztráty. Neprojevují
Žádné známky života, dokud opět nevyneseme na
slunce. Přeneseme-li klec ko
libříky stínu, ptáčci hned zavěsí strop klece
uzavřou oči. Někteří
otužilci snášejí bez úhony dlouhodobý pobyt ve
studené vodě, například korejské potápěčky zva
né ama, sbírající perlorodky chladných moř
ských vodách. Krajním příkladem tohoto
přizpůsobeníje zimní spánek (hibernace), kte
rý pozorujeme některých savců. Upadá jen dlouhého
zimního klidu, při němž látková výměna jen
mírně zpomaluje tělesná teplota neklesá. Různé domorodé populace žijí
trvale bez újmy zdraví velmi nepřízni
vých podmínek: alacaluftští Indiáni Ohňové
zemi používali donedávna primitivní příbytky,
které zapadaly sněhem, plavili člunech
zaplavovaných studenou vodou, australští domo
rodci běžně spali nazí holé zemi při teplo
tách okolo nuly. Jestliže teplota sníží nebezpečně nízkou úroveň, zvíře zvýší míru metabolismu nebo
se vzbudí. Vjeho paprscích však rychle ožívají. Proč ale neexistují mezi velkými zvířaty
praví hibernátoři? Především mají menší po
třebu šetřit palivem, neboť jejich míra metabo
lismu vzhledem jejich zásobám relativně
nízká. ptáků hibernují lelkové, rorýsi kolib
říci.
Ježek, který vdechne vydechne létě 50krát minutu, zimě dělájen jediný vdech minutu. Míra metabolismu zemní veverky spadne %
normálu, její teplota klesne °C. Během hibernaceje hypothalamový
termostat nastaven °C, při venkovních teplotách mezi udržují mnozí spáči svou teplotu
pouze nad ní
