První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 32 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Severský sob čumák porostlý hustou vlasovou poduškou.
Tvrdé štětiny rostou mezi kopyty. Nad apod tímto rozmezím musínastat aktivní
výroba tepla. rozmezí malých změn (šedá
oblast) nastavené teploty (tmavá oblast) vyžaduje
regulace pouze změny vodivosti povrchu buď
změnou prokrveníkůže, nebo izolacípomocíkožichu
čipeří. (Vývoj hnědé tukové tkáně je
možno vyvolat nadměrným příjmem potravy.
Vztahy mezi stupněm termoregulační odpovědi
a bazálni teplotou. Tato tuková tkáň doslova napěchována
mitochondriemi oxidačními enzymy má
o
_QO
O
E
o
teplota (°C) term álně neutrální a
Míra metabolismu teplota těla teplokrevných při různých okolních teplotách. Tepenná krev,
pocházející nitra těla, teplá, naopak —krev
vracející žilami okrajových tkání velmi
studená. Při průchodu
těsně vedle sebe teplá tepenná krev ochlazuje a
předává teplo vracející žilné krvi. Uvolňování energie proces
přísně regulovaný, což svůj zásadní biolo
gický význam každá nadbytečně uvolněná
energie mohla zvýšit teplotu buňce nad
vhodnou úroveň pak každý příjem potra
vy znamenal smrtelné nebezpečí. Při teplotách okolí nižších než již termogeneze nemůže nahradit teplo těla, které se
ztrácí okolí. Sobí srst navíc tu
vlastnost, chlupy jsou duté jejich konečky zimě jakoby zduří, zesílí srst vypadá jako jednolitý
pancíř, kterým nemůže vítr proniknout.
Přestože jasné, svou schopností vzdoro
vat chladu jedinci výrazně liší, fyziologická
3Íf
Nemají-li nic lepšího, živíse sobi zimějen zmrzlým lišejníkem sněhem. Kdyby lišejníku vyhrabaném
zpod sněhu pásla kráva, omrzla tlama. teplota těla). Žilná krev zase ohřátá
téměř teplotu těla. Krev těla proudí tepen končetiny, které
leží hned vedle žil vracejících krev. Něnci Eskymá
ci, národy, které trvale žijí mrazivých oblas
tech, přizpůsobily svou fyziognomií oči
se přeměnily čárky, nosy zanořily obli
čeje, aby zbytečně nevyčnívaly nebyly vy
staveny vánicím.
Protiproudy výměník tepla delfína. Když tepenná
krev dosáhne povrchu, předchlazená natolik, že
se ztratí jen málo tepla. Nekon
trolované vzniklé teplo mohlo porušit bu
něčné membrány mohlo dojít srážení
tělních bílkovin.
Třesová netřesová
termogeneze
Druhou strategii zvýšení tepelné produk
ce využívají někteří drobnější savci, jejichž
poměrně velký tělní povrch izoluje vněj
šího prostředí obtížněji. zimě klesá teplota jeho nohou pod °C.
husí kůže
vztyčení chlupů
zúžení nebo
třesová rozšíření cév ztráta
a netřesová <---------— tepla
term oregjlace odpařováním ,
, *-------------- ---------------► /
\ ax.
Netřesová termogeneze tedy výkonným ter
moregulačním mechanismem, který uvádí
v činnost působením chladu vyskytuje se
u všech savců, nejvíce mláďat. :;í' /
bazálni teplota (°C)
.
Energie potravy neukládá jako zásoby, ale
vyvětrává těla. Sob navíc ještě třetí část plic, která představuje jakási kamínka
zahřívající soba zevnitř spalováním tuků pomoci vdechovaného kyslíku.laboratorních podmínkách. dospělosti
mizí, může být však znovu vyvolán chladovou
adaptací. Organismus mohl do
slova uvařit. Před nebo termálně neutrální
zónou (pokud teplota těla zůstat konstantní) musímíra metabolismu stoupnout, aby buď zvýšila produkci
tepla (křivka b-c), nebo aby zvětšila aktivní rozptyl tepla odpařováním (část d-e).)
Termogeneze při nízkých teplotách okolí
znamená spalování energetických zásob záměr
ně tak, aby veškerá chemická energie pře
měnila teplo. Uvnitř termálně neutrální
zóny teplota těla zcela regulována změnou teplotní vodivosti svého povrchu, což podstatě nevyžaduje
změny metabolismu.
více než stokrát větší kapacitu produkce tepla
než jiné orgány. Rozvinula nich
netřesová výroba tepla díky hnědé tukové tkáni,
doplňující teplo vznikající při svalovém třesu. Největším dílem této termoge-
nezi podílí malý hnědavý orgán tukového cha
rakteru, který nachází většiny savců mezi
lopatkami, ale roztroušeně různých místech
těla. Tento jev zatím účinný pou
ze malých živočichů, člověk hnědého tuku
málo
