Energie a človek

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.

Strana 34 z 60

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
fra rve é te eln í o ^ ro é sluneční světlo p častice . sloni si chladí tělo tím, mávají ušima. Tyto vědy nám pomáhají dobrat porozumění tomu, kdo jsme jaké naše místo tomto světě. Nechávajísvou teplotu během dne noci kolísat, proto nepotřebují tolik vody na ochlazovánípocením. Myši ulevují vedra stejným způsobem: tlapkami roztírají sliny po drobném tělíčku. Vedle denních rytmů existují spontánní rytmy měsíční (men­ struační cyklus) sezónní (tahy ptáků, hiber­ nace). Samozřej­ mě vyskytuje riziko nehybností spoje­ né zvířata mají omezenou možnost uniknout před dravcem. Ochlazení pak znamenalo velkou ztrátu vody. Čím teplejšíje podnebí, tím mají těle více rozličných výrůstků: chocholek, růžků, límců jiných ozdob. Proč vlastně velbloud hrbatý tuk není rovnoměrně rozložen pod kůží? Rovnoměrná vrstva tuku totiž tepelně izolovala a organismu hrozilo přehřátí. Celkový metabolismus živočichů vůbec vy­ kazuje průběhu dne cyklické změny. Někteří malí savci, jako třeba určité druhy veverek, přečkají léto v norách, přičemž jejich teplota dosahuje okol­ ní teploty. 32 . Tento postup jim přináší rychlou úlevu vláha srsti vypařuje dva­ krát rychleji než sloní kůže. Kdo člověk? Den začínají velbloudi velkou tepelnou ztrátou, cožjim umožňuje pohlcovat množství tepla během dne, aniž by dosáhli nebezpečných teplot. Není-li však stín vodní nádrži daleko, zasunují chobot tlamy, naberou sliny zavlažují si hlavu, plece hruď. Věda, která zabývá přizpůso­ bením funkcí organismů různých okolností - fyziologie, osvětlí, jaké fyzikální chemické děje nás probíhají jak projeví orgánech a tkáních. Když pak přijde nouze, velbloudí erytrocyty odevzdávají vodu strá­ dajícímu tělu. Není žádná zbyteč­ nost dlouhý ocas uši pomáhají vzdorovat přehřátí tím, zvětšením povrchu těla zvyšu­ jí ztráty tepla. Tento sklad neníjen zásobárnou energie pro případ nedostatku potravy, ale malou nádrží vody, neboťpři spalování tuku organismu vytváří metabolická voda: 100 tuku poskytne 107 vody. Ale jenom to ochlazení nestačilo celém velkém povrchu tlusté sloní kůže nenachází ani je­ diná potní žláza, proto při přehřátí snaží ukrýt stínu nebo polévají vodou. ■ M Z Allenova klimatického zákona plyne, že čím blíže tropům zvířata žijí, tím mají delší ocas, koncové části těla uši, zobáky kon­ četiny. Je-li potravy dostatek, přemění velbloud strávené cukry tuk ten ukládá hrbu. Denním rytmickým změ­ nám podléhá vedle celkového metabolismu i pohybová aktivita, tělesná teplota dokon­ ce aktivita některých enzymů. člověka je minimum tělesné teploty ranních ho­ dinách maximum navečer. Jak přežít horko Výměna tepla mezi zvířetem prostředífn. tohoto stavu upadají někteří obratlovci bezobratlí, aby vyhnuli vysokým okolním teplotám nebo nebezpečí vysušení. úmorném pochodu se velbloudi vrhajíkprameni pijíbez přestávky najedno napitípozřou více než sto litrů vody. Žádnýjiný savec by tak koncentrovanýpříjem vody nevydržel, ale červená krevnítělíska velblouda vodu vstřebajíajejich objem se přitom zvětší víc než dvojnásobně. Proto němu uchylují, jen když jsou energetické zásoby velmi nízké. Způsob, jakým naši živočišní druhové čelíme nejrůznějším přírodním nástrahám, může naznačit mnohem více, než první pohled patrné. fra rve eln é o í teplota míra metabolismu klesá. Sloní uši tedy představují jakési výměníky tepla. Fyziologicky shodná zimním spánkem je letní estivace, která vyskytuje hlavně step- ních pouštních savců období přechodného nedostatku čerstvé potravy vody. Vzpomeňme zajíce králíky. toho plyne, velbloudím těle kromě hrbů plní úlohu „sudu také krev. Větši­ nou jsou dědičně podmíněny, ale jednotlivá maxima minima možno ovlivnit různými ději prostředí změnou rytmu osvětlení, do­ bou příjmu potravy, některých případech i změnou teploty. Naznačí, jak jsou propojeny další vědou genetikou jak tyto poznatky lze aplikovat medicíně lidské veterinární, která se vyvíjí hlavně metodou pokusů omylů