Energie a človek

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.

Strana 34 z 60

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
fra rve eln é o í teplota míra metabolismu klesá. Věda, která zabývá přizpůso­ bením funkcí organismů různých okolností - fyziologie, osvětlí, jaké fyzikální chemické děje nás probíhají jak projeví orgánech a tkáních. Naznačí, jak jsou propojeny další vědou genetikou jak tyto poznatky lze aplikovat medicíně lidské veterinární, která se vyvíjí hlavně metodou pokusů omylů. ■ M Z Allenova klimatického zákona plyne, že čím blíže tropům zvířata žijí, tím mají delší ocas, koncové části těla uši, zobáky kon­ četiny. tohoto stavu upadají někteří obratlovci bezobratlí, aby vyhnuli vysokým okolním teplotám nebo nebezpečí vysušení. Jak přežít horko Výměna tepla mezi zvířetem prostředífn. Není-li však stín vodní nádrži daleko, zasunují chobot tlamy, naberou sliny zavlažují si hlavu, plece hruď. Když pak přijde nouze, velbloudí erytrocyty odevzdávají vodu strá­ dajícímu tělu. Kdo člověk? Den začínají velbloudi velkou tepelnou ztrátou, cožjim umožňuje pohlcovat množství tepla během dne, aniž by dosáhli nebezpečných teplot. Vzpomeňme zajíce králíky. Proto němu uchylují, jen když jsou energetické zásoby velmi nízké. Celkový metabolismus živočichů vůbec vy­ kazuje průběhu dne cyklické změny. Myši ulevují vedra stejným způsobem: tlapkami roztírají sliny po drobném tělíčku. Samozřej­ mě vyskytuje riziko nehybností spoje­ né zvířata mají omezenou možnost uniknout před dravcem. Ochlazení pak znamenalo velkou ztrátu vody. Tento sklad neníjen zásobárnou energie pro případ nedostatku potravy, ale malou nádrží vody, neboťpři spalování tuku organismu vytváří metabolická voda: 100 tuku poskytne 107 vody. sloni si chladí tělo tím, mávají ušima. Tyto vědy nám pomáhají dobrat porozumění tomu, kdo jsme jaké naše místo tomto světě. Někteří malí savci, jako třeba určité druhy veverek, přečkají léto v norách, přičemž jejich teplota dosahuje okol­ ní teploty. toho plyne, velbloudím těle kromě hrbů plní úlohu „sudu také krev. člověka je minimum tělesné teploty ranních ho­ dinách maximum navečer. Způsob, jakým naši živočišní druhové čelíme nejrůznějším přírodním nástrahám, může naznačit mnohem více, než první pohled patrné. Ale jenom to ochlazení nestačilo celém velkém povrchu tlusté sloní kůže nenachází ani je­ diná potní žláza, proto při přehřátí snaží ukrýt stínu nebo polévají vodou. Denním rytmickým změ­ nám podléhá vedle celkového metabolismu i pohybová aktivita, tělesná teplota dokon­ ce aktivita některých enzymů. Není žádná zbyteč­ nost dlouhý ocas uši pomáhají vzdorovat přehřátí tím, zvětšením povrchu těla zvyšu­ jí ztráty tepla. Čím teplejšíje podnebí, tím mají těle více rozličných výrůstků: chocholek, růžků, límců jiných ozdob. Žádnýjiný savec by tak koncentrovanýpříjem vody nevydržel, ale červená krevnítělíska velblouda vodu vstřebajíajejich objem se přitom zvětší víc než dvojnásobně. Fyziologicky shodná zimním spánkem je letní estivace, která vyskytuje hlavně step- ních pouštních savců období přechodného nedostatku čerstvé potravy vody. Vedle denních rytmů existují spontánní rytmy měsíční (men­ struační cyklus) sezónní (tahy ptáků, hiber­ nace). úmorném pochodu se velbloudi vrhajíkprameni pijíbez přestávky najedno napitípozřou více než sto litrů vody. Sloní uši tedy představují jakési výměníky tepla. Je-li potravy dostatek, přemění velbloud strávené cukry tuk ten ukládá hrbu. Nechávajísvou teplotu během dne noci kolísat, proto nepotřebují tolik vody na ochlazovánípocením.fra rve é te eln í o ^ ro é sluneční světlo p častice . Proč vlastně velbloud hrbatý tuk není rovnoměrně rozložen pod kůží? Rovnoměrná vrstva tuku totiž tepelně izolovala a organismu hrozilo přehřátí. 32 . Větši­ nou jsou dědičně podmíněny, ale jednotlivá maxima minima možno ovlivnit různými ději prostředí změnou rytmu osvětlení, do­ bou příjmu potravy, některých případech i změnou teploty. Tento postup jim přináší rychlou úlevu vláha srsti vypařuje dva­ krát rychleji než sloní kůže