Energie a človek

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.

Strana 34 z 60

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vzpomeňme zajíce králíky. tohoto stavu upadají někteří obratlovci bezobratlí, aby vyhnuli vysokým okolním teplotám nebo nebezpečí vysušení. Proto němu uchylují, jen když jsou energetické zásoby velmi nízké. Když pak přijde nouze, velbloudí erytrocyty odevzdávají vodu strá­ dajícímu tělu. Naznačí, jak jsou propojeny další vědou genetikou jak tyto poznatky lze aplikovat medicíně lidské veterinární, která se vyvíjí hlavně metodou pokusů omylů. Ochlazení pak znamenalo velkou ztrátu vody. Tento sklad neníjen zásobárnou energie pro případ nedostatku potravy, ale malou nádrží vody, neboťpři spalování tuku organismu vytváří metabolická voda: 100 tuku poskytne 107 vody. Nechávajísvou teplotu během dne noci kolísat, proto nepotřebují tolik vody na ochlazovánípocením. 32 . ■ M Z Allenova klimatického zákona plyne, že čím blíže tropům zvířata žijí, tím mají delší ocas, koncové části těla uši, zobáky kon­ četiny. Fyziologicky shodná zimním spánkem je letní estivace, která vyskytuje hlavně step- ních pouštních savců období přechodného nedostatku čerstvé potravy vody. úmorném pochodu se velbloudi vrhajíkprameni pijíbez přestávky najedno napitípozřou více než sto litrů vody. Kdo člověk? Den začínají velbloudi velkou tepelnou ztrátou, cožjim umožňuje pohlcovat množství tepla během dne, aniž by dosáhli nebezpečných teplot. Myši ulevují vedra stejným způsobem: tlapkami roztírají sliny po drobném tělíčku. Ale jenom to ochlazení nestačilo celém velkém povrchu tlusté sloní kůže nenachází ani je­ diná potní žláza, proto při přehřátí snaží ukrýt stínu nebo polévají vodou.fra rve é te eln í o ^ ro é sluneční světlo p častice . Větši­ nou jsou dědičně podmíněny, ale jednotlivá maxima minima možno ovlivnit různými ději prostředí změnou rytmu osvětlení, do­ bou příjmu potravy, některých případech i změnou teploty. Věda, která zabývá přizpůso­ bením funkcí organismů různých okolností - fyziologie, osvětlí, jaké fyzikální chemické děje nás probíhají jak projeví orgánech a tkáních. Jak přežít horko Výměna tepla mezi zvířetem prostředífn. Denním rytmickým změ­ nám podléhá vedle celkového metabolismu i pohybová aktivita, tělesná teplota dokon­ ce aktivita některých enzymů. Je-li potravy dostatek, přemění velbloud strávené cukry tuk ten ukládá hrbu. toho plyne, velbloudím těle kromě hrbů plní úlohu „sudu také krev. člověka je minimum tělesné teploty ranních ho­ dinách maximum navečer. sloni si chladí tělo tím, mávají ušima. Čím teplejšíje podnebí, tím mají těle více rozličných výrůstků: chocholek, růžků, límců jiných ozdob. Proč vlastně velbloud hrbatý tuk není rovnoměrně rozložen pod kůží? Rovnoměrná vrstva tuku totiž tepelně izolovala a organismu hrozilo přehřátí. Celkový metabolismus živočichů vůbec vy­ kazuje průběhu dne cyklické změny. Někteří malí savci, jako třeba určité druhy veverek, přečkají léto v norách, přičemž jejich teplota dosahuje okol­ ní teploty. Není-li však stín vodní nádrži daleko, zasunují chobot tlamy, naberou sliny zavlažují si hlavu, plece hruď. Žádnýjiný savec by tak koncentrovanýpříjem vody nevydržel, ale červená krevnítělíska velblouda vodu vstřebajíajejich objem se přitom zvětší víc než dvojnásobně. Tyto vědy nám pomáhají dobrat porozumění tomu, kdo jsme jaké naše místo tomto světě. Způsob, jakým naši živočišní druhové čelíme nejrůznějším přírodním nástrahám, může naznačit mnohem více, než první pohled patrné. Samozřej­ mě vyskytuje riziko nehybností spoje­ né zvířata mají omezenou možnost uniknout před dravcem. Sloní uši tedy představují jakési výměníky tepla. Vedle denních rytmů existují spontánní rytmy měsíční (men­ struační cyklus) sezónní (tahy ptáků, hiber­ nace). Není žádná zbyteč­ nost dlouhý ocas uši pomáhají vzdorovat přehřátí tím, zvětšením povrchu těla zvyšu­ jí ztráty tepla. fra rve eln é o í teplota míra metabolismu klesá. Tento postup jim přináší rychlou úlevu vláha srsti vypařuje dva­ krát rychleji než sloní kůže