První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 23 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
4 200 000
420 000
42 000
10 100 1000 10000 100000
tělesná hmotnost (kg)
4 200
420
21
.
člověk
kočka pes 0vce
potkan
1rejsek
1 *»
z!PV •i
■^poletucha
0,001 0,01 000 000
hmotnost kg
Vztah mezi hmotností mírou metabolismu (danou spotřebou kyslíku jednotku hmotnosti hodinu)
v klidu savců.
Metabolismus zahrnuje vlastně všechny
reakce probíhající organismu.molekul, kterých vytvářejí „napnuté“ 8
vazby. Snížená teplota okolí vy
žaduje více energie vyrovnávání ztrát. Tyto vazby štěpí díky tomu nastává
postup, jehož konci objeví světlo. člo
věka srdce produkuje zhruba 188 joule,
jednotka práce) sto gramů tkáně minutu,
ledviny kůže jen 2,1 Velikost spotřeby
energie jednotlivých orgánů různá růz-
mozek
vnitřní
orgány
kůže
a svaly
T
:90| 2
Produkce tepla J/100 g/min. Toto
zvýšení všech živočichů přibližně stejné
a činí asi čtyřnásobek bazálního metabolismu. Jde tu
o stejný proces jako fotosyntézy, ale probí
hající opačným směrem. Větši
nou mění podle stavu organismu, podle jeho
pracovního zatížení, podle změn teploty okolí
a závislosti příjmu potravy prostě situace
je mnohem složitější. Při
zvýšení teploty zvýší dvojnásobně
až trojnásobně.
ných živočichů.
Velikost metabolismu živočichů zásadně
liší studenokrevných, kdy jejich teplota zá
visí teplotě okolí, teplokrevných, kteří si
zachovávají svoji stálou teplotu bez ohledu na
okolí. různých oblastech
těla člověka klidu).
Metabolismus klidu
V klidu, když živočich odpočívá, potřebují
jeho buňky energii hlavně udržení svého
stálého složení novou tvorbu „opotře
bovaných“ bílkovin. Světélkování známe
z letních nocí, kdy můžeme těšit signali
zace světlušek. Můžeme jej
rozdělit dvě části: anabolismus, kdy se
z jednoduchých stavebních kamenů vytvářejí
složitější molekuly, katabolismus, kdy slo
žité molekuly štěpí jednoduché. Různé orgány potřebují
i energii plnění svých úkolů, například na
stahy srdce dýchacích svalů. Při delším
pobytu studenokrevných určité teplotě je
jich životní pochody přizpůsobují. Tento bazálni metabolismus
se vyskytuje živočichů člověka jen výjimeč
ně, neboť málokdy žijí úplném klidu. Mezi nejaktiv
nější orgány patří právě srdce ledviny. Anabolis
mus vyžaduje dodávání energie bývá spojen
s opravou, regenerací růstem.
okolí jiná stoupající teplotou stoupá. Například svalovina menších
zvířat vykazuje poměrně větší podíl celko
vé látkové přeměně než živočichů větších:
krysa pes člověk %. Vyplývá něj, čím většíje živočich, tím nižší může býtjeho metabolismus najeden gram
za hodinu.
U teplokrevných živočichů hovoříme ba-
zálním metabolismu, což tvorba tepla celé
ho organismu klidu, příznivém rozmezí tep
lot okolí nalačno. studenokrevných velikost metabo
lismu kilogram zhruba desetkrát nižší než
u teplokrevných hlavně každé teplotě
Závislost míry metabolismu hmotnosti živočichů. Závislost biologických dějů na
teplotě však typický průběh jen rozmezí
0 při vyšší teplotě enzymy po
škodí metabolismus opět klesá
