První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 22 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Elektromagnetické
vlnění vzniká mozku. Nejznámější
je elektrokardiograf EKG. Električtí paúhoři (vlevo) vysílají pravidelné pulzy orgánů, které vznikly po
změněním svalové nebo nervové tkáně.
Mechanická energie využívá při přelé-
vavém měňavkovitém pohybu, při pohybu brv
a bičíků především při svalové práci.
Rejnok, elektrický sumec, úhoř, svítící ryba mají svém těle zařízení přeměnu chemické energie na
elektrickou nebo světelnou. některých ryb vzniká
ve větším množství význam pro jejich
orientaci vodě, lákání nebo dokonce omra
čování kořisti.
Světelná energie produkuje nepatrném
množství světélkujících živočichů. Prvním stupněm vytvoření
adenozintrifosfátu (ATP) buňkách, látky, kte
rá obsahuje energeticky bohaté vazby.
20
. Uvnitř organismu
se vedle tepla vytvářejí jiné formy biologic
ky využitelné energie.
Elektrická energie vzniká při změnách pro
pustnosti biologických membrán úkor ener
gie osmotické. Jejich přenos zpro
středkují molekuly tří soustav: endokrinní, která
využívá hormony pro řízení látkové výměny,
nervové neuropeptidy, určenými pro přenos
a zpracování informací, imunitní cytokiny,
řídícími obranné pochody. Slouží
k udržování stálé polohy těla pohybu.
Osmotická energie, potřebná prolínání
látek buněčnou membránou míst nižší kon
centrace míst vyšší koncetrace, uplatňu
je při dopravě různých látek. Podlefrekvence rozezná
vají vlny delta Hz, hluboký spánek), theta
(4 Hz, hluboká meditace tvořivá představi
vost), alfa Hz, uvolnění bez ospalosti, ply
nulé myšlení) beta (13 Hz, bdělé vědomí,
starosti strach). Část potravy nevstřebá, proto rozložena střevními bakteriemi nebo
vyloučena jako fekálie.
Život potřebuje energii
Všechny životní děje živých organismech
lze převést přeměnu látek energie, nazý
vanou celkovým metabolismem. Metabolis
mus znamená přeměnu látek nebo energií
v živém organismu tak, aby mohl využít. Způsob
vyhodnocení této informace zatím není znám. Druhým stupněm štěpení ATP uvol
ňování takových druhů energie, které jsou po
třebné pro životní pochody.
Jako všechny stroje přeměnu energie
i živočichové produkují odpadní teplo, pro
to jsou účinnější méně než 100 někte
rých zvířat člověka ale toto teplo vytvá
řeno úmyslně.které byly schopné řídit propojovat činnost
buněk prospěch celku. Část projevíjako teplo vznikajícípři metabolismu, další část uloží tkáních
nebo využije chemickou, elektrickou nebo mechanickou práci. většiny živočichů objevu
je nepatrném množství, ale neobešli bychom
se bez při šíření vzruchu nervových a
svalových vláknech. Podsta
tou této bioluminiscence bývá tvorba složitých
U lékaře setkáváme některými metodami, které
mapují elektrické pole srdečního svalu. Pře
měna chemické energie živin, které přijímáme
v potravě, probíhá organismu zpravidla ve
dvou stupních. Objeví-li vjejich blízkosti nějaký předmět, pole naruší. Takto
nyní může být energie úsporně skladována tak
dlouho, dokud buňka nebude zase potřebo
vat.
Využití chemické energie těle. Dostačuje právě tomu, aby
zvýšilo teplotu tkání úroveň, která značně
urychluje chemické reakce. Proto vyvinula spo
jení, která umožnila přenášet informace po
měrně dlouhou vzdálenost
