První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 19 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
konávání odporu prostředí.
Život naší planetě vznikl někdy době
mezi 4,5 miliardami let, kdy naše planeta for
movala, 3,5 miliardami let, dobou, níž po
cházejí zkameněliny již poměrně vyvinutých
forem života. Tyto látky slouží rovněž jako zdroj
energie. Chemickou energii potravin
tak lze převést mechanickou, elektrickou
i světelnou.
Život, jak jej známe, vyžaduje totiž planetu
obíhajícíkolem hvězdy určité vzdálenosti (aby
se voda mohla vyskytovat kapalném stavu),
vyžaduje rovněž bohatou zásobu chemikálií i
energie. vznikem ozo-
nové vrstvy, zadržující ultrafialové záření ničící
život, další organismy mohly postupně rozší
řit suchou zem, kde vyvinuly své složi
tější pokročilejší formy. Ultrafialové záření zásahy blesků pře
měnily aminokyseliny, tedy organické kyse
liny nutné výstavbě bílkovin.
Energetikav ■
živého
Co život
Otázku život? kladou mnozí, ale
dodnes žádný vědec konečnou platnos
tí nedokázal odpovědět. Tyto
prvky tvoří základní biologické sloučeniny -
cukry, tuky, bílkoviny nukleové kyseliny. nejsou tak podstatné. Všechny ostatní projevy, jako je
schopnost strávit potravu, udržovat teplotu
těla, umět pohybovat, nebo reagovat na
dráždění atd. Prvotní dědičný
materiál pomocíbílkovin postupně vytvořil buň
ky, první živé organismy, jež svými životními
pochody změnily původně nedýchatelnou atmo
sféru atmosféru živému organismu příznivou,
složenou kyslíku dusíku.
Všichni živočichové rostliny tedy bakte
rie, rákos, tchoři člověk skládají stej
ných prvků, nichž základníje uhlík (C), dále
převažují vodík (H), kyslík (O) dusík (N). Velikost metabolismu liší stu
denokrevných teplokrevných živočichů,
závisí jejich hmotnosti, teplotě okolí,
pracovním zatížení, množství druhu po
travy, způsobu rychlosti pohybu pře-
. Živé organismy prý lze
poznat především podle toho, umí roz
množovat. Původní atmosféra obsahovala plyny
jako oxid uhelnatý (CO), oxid uhličitý 02),
vodu (H,0) čpavek (NH vyvrhované sop
kami.
Všichni živočichové rostliny skládají ze
stejných prvků, tvořících cukry, tuky bíl
koviny. Všechny životní děje těle lze pře
vést přeměnu energie, nazývanou celkový
metabolismus. Tento vývoj prvků, vytvoře
ných mezihvězdných prostorách, člově
ku, pohlížejícímu zpět hvězdy, byl dlouhý,
složitý naší planetě možná nevyhnutelný
