První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 20 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Membrány také mohou obsa
hovat kanálky, které podle velikosti umožňují vstup bílkovin.
Uvnitř buněk živočichů nachází více vody,
18
. Tělo živých organismů staví původně roz
troušených atomů, vytváří složité molekuly ty
pak ještě složitější orgány uspořádanost tedy
stoupá. ^
vyso kotep lotní
proud
(350 °C)
sedim enty
Uzavřeme-li živý organismus, zahyne. Vpuklinách
probíhásamoorganizacea tak vznikajípředchůdci dneš
níchbakterii, schopníjakési látkovévýměny. Ostatní sloučeniny
mají stavební funkci ajsou zdrojem energie or
ganismů.
Stavba prozrazuje úkol:
orgány těla____________
Moře, něhož pochází všechno živé, svými
stálými vlastnostmi (dokáže rozpouštět mno
ho látek udržet stabilní teplotu) představova
lo dokonalé prostředí pro rozvoj života. Tento nepořádek ale příroda poklá
dá velmi ladný dává přednost nepořá
dek velmi pravděpodobný.Nukleové kyseliny jsou nositelkami genetic
kých pokynů (dědičnosti). Živočichové vyžadují
přísun vody, bílkovin kyslíku vylučují jejich
zplodiny poté, stráví.
Zcela opačně tomu živých organismů. Dochází tomu proto, rozdíl od
neživé přírody nepředstavují uzavřené systémy,
ale neustále něco přírody odebírají, něco do
ní vracejí: stromy vyžaduji vláhu, živiny oxid
uhličitý, vylučují kyslík.
Významný stupeň vývoji představoval
vznik buněčné membrány, pružné tenké blá
ny, která díky svým vlastnostem dokázala vy
bírat nejvhodnější látky, tím vytvořit uvnitř
buněk prostředí, jež lišilo prostředí vněj
šího. Proto musí být zabezpečena výměna látek energií okolím. Kdybychom živé or
ganismy drželi naprosto uzavřené třeba pod skle
něným poklopem, zahynuly by.
Membrány regulují průchod látek nebo buňky. Kdybychom enzymy neměli, životní po
chody, mezi něž patří trávení nebo udržování
tělesné teploty, nebyly možné. Zatímco tedy mořské vodě převládaly
ionty sodíku (Na+) chlóru (CI~), uvnitř buňky
se začaly hromadit především ionty draslíku
(K+), hořčíku (Mg2+) ionty fosfátové (P02~). Odporuje některým
zásadám, které platí pro neživou přírodu.
I vícebuněčných organismů uchovalo
rozdílné složení vnitřního vnějšího prostře
dí, změnil však poměr objemu tekutin buň
ce mimo opačně, než tomu bylo jedno
buněčných organismů žijících moři, kde se
mimo buňku vlastně nacházel celý oceán. Bílkoviny tvořítaké podstatu enzymů,
biologických katalyzátorů, které umožňují ob
dobné chemické reakce většiny organismů,
aniž samy změnily. Pokud neexistovaly,
musela teplota mnohdy dosahovat několik
stovek stupňů, nebo reakce neprobíhala vů
bec. Jejich úlohaje nesmír
ně důležitá proto, snižují teplotu, níž se
reakce uskutečňují. rozpukaném rozhraní mezi horkou lávou ztuh
lýmdnem slučujíprvotníorganickélátky. Zde
víme, systém třeba kádinka naplněná vo
dou doplněná krystalky soli ponechaný
sám sobě zaujme stav nejmenším obsahu vol
né energie současně klesnejeho uspořádanost. Starší
strom poskytne mnohem více dřeva, tedy tep
la.
Způsob, jakým živé organismy energií hos
podaří, však neobvyklý. Uvnitřvalů
na rozhraníspraoceánem vyvíjífotosyntéza. Jed
nak tvořilo živný roztok, kterého prvotní
organismy odebíraly látky potřebné svou
výstavbu údržbu, jednak bylo odpadovým
zařízením, kterého odevzdávaly nevyuži
telné produkty.
Sůl rozpustí její molekuly již nenajdeme na
dně uspořádané krystalků, ale jsou rozptýle
ny všude vodě říkáme, systém méně
uspořádaný.
Pokud však obalípodobnou vrstvou odpuzující vodu, membránaje propustí. Ionty obklopené molekulami vody vrstvou neprojdou.
Například strom během času roste, obsah volné
energie něm stoupá můžeme tom pře-
Horký podmořskýpramen, kde také mohl vzniknout ži
vot.
svědčit spálením různě starých stromů
