První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 18 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Ultrafialové záření silně fil
trováno již velkých výškách stratosféře,
kde zvýšený obsah ozonu. Naše atmosféra tak
ztrácí hlavně vodík helium. Tento jev ozo-
nová díra pozorován obou polokou
lích, dnes obydlených zeměpisných šíř
kách.
Propustnost atmosféry pro různé druhy
záření odlišná.
Pevnina zvedá současně zmenšuje plo
cha moří.
V průběhu desetitisíců statisíců let však
energetické poměry uvedené soustavy postup
ně mění.
Ozónová díra nadjižnípolokoulí.
Hodnota koncentrace ozonu stratosféře ne
ustále kolísá.
Velké podnební změny vyvolalo zmen
šení obsahu oxidu uhličitého CO, atmosféře,
které vedlo zvětšení vyzařování kos
mického prostoru. Jedna teorie tvrdí, jde kolísání
podnebí důsledku horotvorných pochodů. Část infračerveného ultra
fialového záření pohlcena, kosmické záření
je částečně pohlcováno částečně odráženo. Koncentrace ozo
nu stratosféře OOOx větší než při zem
ském povrchu, kde ozon také vyskytuje,
hlavně jako důsledek průmyslové činnosti. Protože pevni
na ochladila, jsou tyto srážky převážně sněho
vé. Při trvalém snížení ozonové kon
centrace byl přímo ohrožen život Zemi.
Ochrana ozonové vrstvy velice důležitá, pro
tože při poklesu obsahu ozonu stratosféře
by docházelo většímu ozáření zemského po
vrchu ultrafialovým zářením následkem toho
k většímu počtu výskytů rakoviny kůže oč
ních chorob.
Část takto přijaté energie přeměňuje na
pohybovou energii větru, tak dochází pře
nosu tepla prouděním vzduchu, hlavně ver
tikálním směru. Toto tvr
zení platí pro soustavu pevná Země atmo
sféra. Zvětšení obsahu CO,, by
naopak způsobilo přehřátí atmosféry, sklení
kový efekt. určitém čase nastane doba ledová, jak
jich několik historie naší planety pamatuje.
Proto bylo mezinárodně dohodnuto omezová
ní nakonec zastavení používání freonů. případě podstatného vzrůstu so
pečné činnosti docházelo většímu odfil
trování infračerveného záření důsledku zne
čištění atmosféry, protože nám toto záření
přichází Slunce, došlo naopak celopla
netárnímu ochlazení.
16
.
Atmosféra však nepřijímá pouze záření při
cházející kosmického prostoru, hlavně ze
Slunce, ale také tepelné záření přicházející
z hlubin Země. středních vyšších zeměpis
ných šířkách tato koncentrace vyšší než
v rovníkovém pásmu. Teplota pevnině klesá, zvětšují se
tepelné rozdíly mezi pevninou oceány, což
vede větší výměně vzduchových hmot a
k většímu množství srážek. dne tato koncentrace větší
než noci dále mění závislosti roč
ních dobách.
Jiné teorie však uvažují kosmických příči
nách ledových dob. Převáž
ná většina pevných částic při vstupu at
mosféry třením vzduch natolik zahřeje, se
vypaří, jen malá část větších částic dopadne
na zemský povrch. Minimální podzim maxi
mální jaře. Červeněje
znázorněno největší oslabení ozonové vrstvy. Ničení atomů ozonu tím snižováníjeho
koncentrace způsobeno hlavně výfukovými
plyny letadel, freony znečištěním atmosféry.Vyzařování Země
a energetický vliv
kosmického okolí
Atmosféra chová vůči vnějším vlivům
jako filtr. Odráží, rozptyluje pohlcuje různé
druhy záření, které_ přicházejí Zemi kos
mického prostoru.
Kromě přísunu hmoty kosmického prosto
ru dochází však také jejímu úniku atmosfé
ry kosmického prostoru. Jsou uvažovány změny
vzdálenosti Země Slunce, změny sklonu
zemské osy průchod sluneční soustavy ob
laky kosmického prachu.
Atmosféra také funguje jako filtr proti ele
mentárním částicím přicházejícím vesmíru,
molekulám větším pevným částicím. znamená, že
množství atmosférou přijaté energie rovná
množství energie atmosférou vydané. Hlavně polárních ob
lastech posledních letech pozorováno znač
né oslabení ozonové vrstvy. Pozorovánípolární záře. Energetická bi
lance mezi příjmem výdejem záření atmo
sféře však rovnováze
