První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 18 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
dne tato koncentrace větší
než noci dále mění závislosti roč
ních dobách.
Část takto přijaté energie přeměňuje na
pohybovou energii větru, tak dochází pře
nosu tepla prouděním vzduchu, hlavně ver
tikálním směru. Naše atmosféra tak
ztrácí hlavně vodík helium.Vyzařování Země
a energetický vliv
kosmického okolí
Atmosféra chová vůči vnějším vlivům
jako filtr.
Hodnota koncentrace ozonu stratosféře ne
ustále kolísá.
Kromě přísunu hmoty kosmického prosto
ru dochází však také jejímu úniku atmosfé
ry kosmického prostoru. Ničení atomů ozonu tím snižováníjeho
koncentrace způsobeno hlavně výfukovými
plyny letadel, freony znečištěním atmosféry.
Ozónová díra nadjižnípolokoulí.
Propustnost atmosféry pro různé druhy
záření odlišná. Při trvalém snížení ozonové kon
centrace byl přímo ohrožen život Zemi.
Jiné teorie však uvažují kosmických příči
nách ledových dob.
16
. Toto tvr
zení platí pro soustavu pevná Země atmo
sféra. Jedna teorie tvrdí, jde kolísání
podnebí důsledku horotvorných pochodů.
Atmosféra však nepřijímá pouze záření při
cházející kosmického prostoru, hlavně ze
Slunce, ale také tepelné záření přicházející
z hlubin Země. Červeněje
znázorněno největší oslabení ozonové vrstvy.
Velké podnební změny vyvolalo zmen
šení obsahu oxidu uhličitého CO, atmosféře,
které vedlo zvětšení vyzařování kos
mického prostoru. určitém čase nastane doba ledová, jak
jich několik historie naší planety pamatuje. Energetická bi
lance mezi příjmem výdejem záření atmo
sféře však rovnováze.
Ochrana ozonové vrstvy velice důležitá, pro
tože při poklesu obsahu ozonu stratosféře
by docházelo většímu ozáření zemského po
vrchu ultrafialovým zářením následkem toho
k většímu počtu výskytů rakoviny kůže oč
ních chorob. Koncentrace ozo
nu stratosféře OOOx větší než při zem
ském povrchu, kde ozon také vyskytuje,
hlavně jako důsledek průmyslové činnosti. Zvětšení obsahu CO,, by
naopak způsobilo přehřátí atmosféry, sklení
kový efekt. případě podstatného vzrůstu so
pečné činnosti docházelo většímu odfil
trování infračerveného záření důsledku zne
čištění atmosféry, protože nám toto záření
přichází Slunce, došlo naopak celopla
netárnímu ochlazení. znamená, že
množství atmosférou přijaté energie rovná
množství energie atmosférou vydané. Pozorovánípolární záře. Teplota pevnině klesá, zvětšují se
tepelné rozdíly mezi pevninou oceány, což
vede větší výměně vzduchových hmot a
k většímu množství srážek.
V průběhu desetitisíců statisíců let však
energetické poměry uvedené soustavy postup
ně mění. Ultrafialové záření silně fil
trováno již velkých výškách stratosféře,
kde zvýšený obsah ozonu. Tento jev ozo-
nová díra pozorován obou polokou
lích, dnes obydlených zeměpisných šíř
kách.
Atmosféra také funguje jako filtr proti ele
mentárním částicím přicházejícím vesmíru,
molekulám větším pevným částicím. Jsou uvažovány změny
vzdálenosti Země Slunce, změny sklonu
zemské osy průchod sluneční soustavy ob
laky kosmického prachu. středních vyšších zeměpis
ných šířkách tato koncentrace vyšší než
v rovníkovém pásmu.
Pevnina zvedá současně zmenšuje plo
cha moří. Hlavně polárních ob
lastech posledních letech pozorováno znač
né oslabení ozonové vrstvy.
Proto bylo mezinárodně dohodnuto omezová
ní nakonec zastavení používání freonů. Minimální podzim maxi
mální jaře. Odráží, rozptyluje pohlcuje různé
druhy záření, které_ přicházejí Zemi kos
mického prostoru. Protože pevni
na ochladila, jsou tyto srážky převážně sněho
vé. Část infračerveného ultra
fialového záření pohlcena, kosmické záření
je částečně pohlcováno částečně odráženo. Převáž
ná většina pevných částic při vstupu at
mosféry třením vzduch natolik zahřeje, se
vypaří, jen malá část větších částic dopadne
na zemský povrch
