První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 17 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Tyto elektrické jiskry zahřívají své
dráze vzduch, ten rozpíná smršťuje, tak
vzniká tlaková vlna, způsobující hrom čili za
hřmění. Diviš svým bleskosvodem vlastně
snažil odsávání elektřiny bouřkových obla
ků tím zamezení vlastních elektrických
výbojů. Obrázek Divišova bleskosvodu. Rychlost zvuku je
při běžné teplotě asi 340 m/s. Vybitím tohoto napětí vznikají blesky.
Blesk světelný jev doprovázející elektric
ký výboj mezi centry kladných záporných
elektrických nábojů jednoho nebo více oblaků
nebo mezi oblakem zemí.
Prokop Diviš. Místní vesničné však naopak dospěli
k názoru, Divišova „mašina“ bouřky spíše
přitahuje rozbili ji. Takto vznikají ledové krystalky -
kroupy.
-
-
v
+ +
Elektrický charakter blesku prokázal roce
1752 americký politik přírodovědec Benja
min Franklin. Ně
kteří vědci jej dokonce zařazují oblasti
science-fiction.
Za začátek bouřky považujeme první zahřmě
ní bez ohledu to, zda šlo elektrický výboj
mezi oblaky zemí. Vždyť podle statistik zahyne světě
každoročně důsledku úderu blesku mnoho
lidí. základě svých poznatků pak
zkonstruoval první bleskosvod.
Kromě uvedených elektrických výbojů jsou
občas pozorovány další energetické jevy,
z nichž rozhodně nejpopulárnější tzv. dva roky
později, zcela nezávisle Franklinovi, posta
vil první bleskosvod Cechách farář Prokop
Diviš.
Benjamin Franklin.
V každém blesku ukryta obrovská energie.
Intenzivní forma srážkové činnosti bouř
ka. Maximální zjištěná rychlost vý
stupného proudění uvnitř cumulonimbu byla
85 m/s (306 km/h) maximální naměřený ná
raz větru uvnitř výstupného proudu 36, m/s
(131,4 km/h).
Spodníčást cumulonimbu, bouřka, blesky, zásah bles
ku krajině.
15
. Energetickéjevy, které jsou elek
trické povahy jsou zvlášť významné během
bouřek, jsou způsobeny elektrostatickým na
pětím troposféře nebo mezi troposférou
a zemí. okamžiku zpozoro
vání blesku odečítáme sekundy okamžiku
zahřmění.
Světlo šíří přibližně miliónkrát rychleji
než zvuk, proto mezi pozorováním blesku
a zahřměním časový rozdíl. Jedná dosti vzácně pozorované
svítící kulovité útvary různých velikostí růz
nými projevy, jako jsou např. Jde jev, jenž dopo
sud nebyl uspokojivě fyzikálně vysvětlen.
tuhého. Bouřkou rozumí souhrn různých elek
trických dalších jevů mezi oblaky druhu Cu-
mulonimbus nebo mezi tímto druhem oblaků
a zemským povrchem. Jedna sekunda nám udává vzdále
nost přibližně 1/3 km.Koloběh vody.
Tyto jevy zajímaly člověka odedávna mimo
jiné toho důvodu, blesky způsobují nejen
velké hmotné škody, ale jsou smrtelně nebez
pečné. Tohoto poznatku
můžeme využít zjištění vzdálenosti bouřky
od našeho stanoviště.
Pro bouřku jsou typické prudké nárazy vět
ru, velké sestupné výstupné proudění silná
srážková činnost, již formě deště, krup,
nebo sněhu. Většinou záblesk
skládá pěti deseti jisker procházejících
za sebou tak malých časových intervalech
(setin sekundy), nám opticky splývají je
den jev. Cumulonimbus, česky
dešťová kupa, bouřkový oblak, který zá
kladnu výšce pod ajehož vrchol dosa
huje nad naším územím obvykle výšky až
9 km, tropických oblastech výšky km. kulo
vý blesk. reakce elek
tricky vodivé materiály, jejich různý průběh
zániku, který někdy proběhne bez následků
a jindy končí výbuchem
