První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 16 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Nejznámější nich nazývají
Van Allenovy pásy jsou velmi důležité, ne
boť odchylují elektricky nabité částice přichá
zející Zemi vesmíru.
1?
Van Allenovy pásy. Vnitřní kulová vrstva, vlastně
zemský povrch, nosičem záporného elek
trického náboje vnější kulová vrstva, iono
sféra, nosičem náboje kladného. při teplotě
20 tato hodnota 17,3 vodní páry na
1 m3vzduchu, při teplotě již pouze 4,9 g.
.
ve výšce tlak vzduchu roven jen
1/100 000 tlaku vzduchu při mořské hladině.Oblast mezosféry termosféry nazývá
ionosféra, protože obsahuje velké množství
volných iontů. Např. Proto magnetosféra tvar slzy,
kteráje protažena směru Slunce. Tak např. hrubém přirovnání nám to
může připomínat kondenzátor přibližné ku
lového tvaru.
Pokud jsou vzduchu přítomna tzv. okolí
Země jsou, výjimkou polárních oblastí, vrst
vy výrazně vyšším obsahem elektricky na
bitých částic. Voda dostává do
vzduchu převážně povrchu moře formě
vodní páry. Proto elektricky
nabité částice přibližují zemskému povrchu
pouze polárních oblastech. Současně ohřátým vzduchem
stoupá kilometrových výšek, původně teplý
vzduch ochlazuje předává své teplo okolní
atmosféře. počasí kromě tep
loty vzduchu jeho znečištění podstatný vliv
i atmosférická vlhkost. konden
zační jádra, tvořená prachem nebo kouřem,
přebytečná vodní pára nich vysráží, do
chází změně plynného kapalného sku
penství, vzniku kapiček, kondenzaci. Pokud hod
nota rosného bodu nižší než přitom
splněna podmínka přítomnosti kondenzačních
jader, může dojít změně skupenství
km
720
640
560
teplota tlak b
480
400
320
240
160
80
11
Stavba atmosféry.
Vzduch snadno stlačitelný, proto jsou
obrovské rozdíly mezi jeho hustotou při moř
ské hladině různých výškách. Ionosféra
pak přechází magnetosféry, kterou bom
bardují elektricky nabité částice přicházející
ze Slunce.
Magnetosféra. Důležité je, klesající teplotou
se snižuje množství vodní páry potřebné pro
plnou nasycenost vzduchu.
Stručně řečeno, začne pršet. Pokud nejsou
kondenzační jádra vzduchu přítomna, kon
denzace nenastane relativní vlhkost pak
vyšší než 100 Teplota, kdy nastává kon
denzace, nazývá rosný bod. Při výbuších na
Slunci dochází vyslání velkého množství
těchto částic, nichž část pronikne polár
ních oblastech atmosféry způsobuje
zde velice efektní optické jevy nazývané po
lární záře.
Různé fyzikální chemické děje, které
v atmosféře nepřetržitě probíhají mění její
stav, utvářejí počasí. Protože vlastně proud elek
tricky nabitých částic, dochází při tom krát
kodobým změnám magnetického pole Země,
k již zmíněným magnetickým bouřím
