První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 13 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Dalšími zdroji energie,
které působí povrch Země, přitažlivost
Měsíce Slunce energie slunečního záření.
Vnitřní teplo Země může být některých
vhodných oblastech využíváno jako význam
ný zdroj energie.
Zemská gravitace příčinou volného pádu
sesuvů svahu, pohybů vodních toků pohy
bu ledovců.
Do hloubky 1,5 dochází dennímu ko
lísání teploty, kolísá teplota podle
roční doby.
Magnetické pole Země.
V Evropě průměrná hodnota geotermického
stupně m/°C. magnetické bouře, vyvolávají
cí mimo jiné poruchy rozhlasovém vysílá-
Vznik zemského magnetického poleje stále
ještě předmětem intenzivního vědeckého vý
zkumu. Jeho silové pole vytváří
vrstvy elektricky nabitých částic ionosféře
a chrání tak povrch planety před přímým bom
bardováním částicemi kosmického záření. podíl zvětrávání hornin a
současně ukládání přeneseného materiálu,
ať již větrem, vodou, ledem, nebo sesuvnými
pohyby. Tato geotermální energie je
obnovitelná navíc zcela čistá, nenarušující
životní prostředí.znalostí fyziky. Magnetické pole Země velký význam
pro živé organismy. Při dopa
du velkých těles dojde mistě srážky Zemí
působením velkého tlaku teploty přeměně
ní části hornin, vzniku hlubokých rozsáhlých
kráterů vyvržení určitého množství horni
nového materiálu okolí. Napřed jsou horniny tvary
zemského povrchu rozrušeny, pak následuje
přenos vzniklého materiálu jeho usazení, se
dimentace. Jednou nejúčinnějších me
tod měření rychlosti šíření dalších vlast
ností seismických vln při jejich průchodu zkou
maným prostředím. největším rozsahu využívá na
Islandu, kde pro existují přímo ideální pod
mínky.
Při povrchu Země není teplota hornin stálá.
Typický vltavín. Tam, důsledku
rozdílných teplot, proudí hmoty rychlostmi ně
kolik kilometrů rok.
Teplota tedy hloubkou roste.
Při zemském povrchu, popř. Rozdíly rychlosti pohy
bů těchto hmot víry vznikající jádře vyvo
lávají podobný účinek jako obrovské dynamo.
Přitažlivost Měsíce Slunce způsobuje
mořský příliv odliv provázející rušivou čin
nost pobřežních oblastech. To,
že daleké minulosti Země byla období, kdy
jižní magnetický pól byl místě dnešního
severního pólu naopak, nám dnes dokládá
stavba struktura některých hornin, vzniklých
právě této době. Proto oblastech
s nedávnou vulkanickou (sopečnou) činností
vyskytují vyšší hodnoty tepelného toku než
v oblastech vulkanicky delší dobu uklidněných. Podléhá změnám, jejichž periodicita
(opakování) řádově tisíce let. Energie sluneč
ního záření způsobuje svým ohřevem mecha
nické zvětrávání hornin, které obsahují různě
zbarvená zrnka krystaly.
Cestování magnetického pólu severnípolokouli. Protože geo
logické pochody zemské kůře plášti jsou
nesrovnatelně pomalejší, trvají řádově miliony
let, předpokládá se, magnetické pole vzni
ká kapalném vnějším jádře. Voda pára ohřátá horkých „útro
bách“ ostrova hluboko pod povrchem (Island
je proslulý stovkami horkých pramenů vyté
kajících přímo povrch) vytápí domy, skle
níky roztáčí turbíny elektráren.
Mimořádným případem vnějších vlivů je
dopad velkých meteoritů, bolidů.
Vytvářejí okolo Země magnetické pole.
Činnost vnějších činitelů trojí: rušivá, pře
nosná tvořivá.
Magnetické pole_______
Velmi významným silovým projevem mají
cím svůj původ nitru země zemské mag
netické pole. Rychlost jejího růstu jednotlivých
oblastech vyjadřuje zvláštní jednotka geo-
termický stupeň. metrem čtverečním) na
zemském povrchu určitou časovou jednot
ku. někdy mohou způsobit
dokonce tzv. Totéž nastává při tep
lotách kolem důsledku zamrzání vody. Tato pro
blematika velmi složitá, protože jádře pa
nují pro nás nepředstavitelné fyzikální pomě
ry, např. při hladině moře
je zemské teplo předáváno atmosféry. Při změnách teplo
ty takovéto horniny drolí, protože jejich sou
části (tmavší světlejší) různě pohlcují světlo
a teplo důsledku různé tepelné roztažnosti
dojde jejich oddělení.
ní.
Hodnota geotermického stupně zvětšují
cí hloubkou zvyšuje, ale potom začíná klesat. Velikost tepelného toku
určíme jako množství tepla, které projde jed
notkou plochy (např.
Geotermický stupen udává počet metrů do
hloubky, kdy dojde zvýšení teploty °C. hranici
zemské kůry pláště teploty pohybují od
500 1000 °C, vnitřním jádře teplota
blíží 4000 °C.
tepelným tokem. Proudění hmot vněj
ším jádře, které tekutém skupenství, pro
bíhá jinak než spodním plášti, který ve
skupenství pevném. Čísla znamenají tisíce letpřed naší dobou, nula znamená
současnou polohu.
Led objem 1/11 větší než původní množ
ství vody, tak horniny trhá. Změ
ny těchto pohybech způsobují stěhování zem
ských magnetických pólů mají svědomí
i obracení magnetické polarity, přepólování, ke
kterému docházelo geologické minulosti. tlak zde stejnou hodnotu jako tlak
vznikající při atomovém výbuchu. Není totiž zcela jasné, čím vyvolá
no proudění hmoty zemském jádře. Podle jedné vědec
ké teorie právě takto vznikly populární efektní
vltavíny.
11
.
Přenos tepla horninách vyjadřuje tzv.
I r
Vnejsi činitele působící
na zemský povrch
Působení vnějších činitelů modelování
zemského povrchu značné části způsobe
no zemskou gravitací. Tato velikost závisí vzdálenosti zdrojů
zemského tepla pod povrchem také geo
logické stavbě oblasti. znamená, teplota hor
nin vzroste každých hloubky. Hlouběji teplota jednotlivých
místech stálá, roste pouze směrem větších
hloubek.
Ke krátkodobým změnám magnetického
pole dochází při příchodu elektricky nabitých
částic Slunce. neposlední řadě velmi
levná. Magnetické pole Země není sta
bilní
