První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 13 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Led objem 1/11 větší než původní množ
ství vody, tak horniny trhá. metrem čtverečním) na
zemském povrchu určitou časovou jednot
ku.
Hodnota geotermického stupně zvětšují
cí hloubkou zvyšuje, ale potom začíná klesat. neposlední řadě velmi
levná.
ní. Magnetické pole Země velký význam
pro živé organismy. podíl zvětrávání hornin a
současně ukládání přeneseného materiálu,
ať již větrem, vodou, ledem, nebo sesuvnými
pohyby. tlak zde stejnou hodnotu jako tlak
vznikající při atomovém výbuchu. Podléhá změnám, jejichž periodicita
(opakování) řádově tisíce let.
Magnetické pole Země.
Činnost vnějších činitelů trojí: rušivá, pře
nosná tvořivá.
Mimořádným případem vnějších vlivů je
dopad velkých meteoritů, bolidů.
Přitažlivost Měsíce Slunce způsobuje
mořský příliv odliv provázející rušivou čin
nost pobřežních oblastech.
tepelným tokem. Napřed jsou horniny tvary
zemského povrchu rozrušeny, pak následuje
přenos vzniklého materiálu jeho usazení, se
dimentace.znalostí fyziky.
Cestování magnetického pólu severnípolokouli.
Při zemském povrchu, popř.
Ke krátkodobým změnám magnetického
pole dochází při příchodu elektricky nabitých
částic Slunce. Voda pára ohřátá horkých „útro
bách“ ostrova hluboko pod povrchem (Island
je proslulý stovkami horkých pramenů vyté
kajících přímo povrch) vytápí domy, skle
níky roztáčí turbíny elektráren. znamená, teplota hor
nin vzroste každých hloubky. při hladině moře
je zemské teplo předáváno atmosféry.
Do hloubky 1,5 dochází dennímu ko
lísání teploty, kolísá teplota podle
roční doby. Proudění hmot vněj
ším jádře, které tekutém skupenství, pro
bíhá jinak než spodním plášti, který ve
skupenství pevném. hranici
zemské kůry pláště teploty pohybují od
500 1000 °C, vnitřním jádře teplota
blíží 4000 °C. někdy mohou způsobit
dokonce tzv. Hlouběji teplota jednotlivých
místech stálá, roste pouze směrem větších
hloubek.
Vytvářejí okolo Země magnetické pole. Tato velikost závisí vzdálenosti zdrojů
zemského tepla pod povrchem také geo
logické stavbě oblasti. Tam, důsledku
rozdílných teplot, proudí hmoty rychlostmi ně
kolik kilometrů rok. Čísla znamenají tisíce letpřed naší dobou, nula znamená
současnou polohu.
Typický vltavín.
I r
Vnejsi činitele působící
na zemský povrch
Působení vnějších činitelů modelování
zemského povrchu značné části způsobe
no zemskou gravitací. Při dopa
du velkých těles dojde mistě srážky Zemí
působením velkého tlaku teploty přeměně
ní části hornin, vzniku hlubokých rozsáhlých
kráterů vyvržení určitého množství horni
nového materiálu okolí. Rychlost jejího růstu jednotlivých
oblastech vyjadřuje zvláštní jednotka geo-
termický stupeň. Velikost tepelného toku
určíme jako množství tepla, které projde jed
notkou plochy (např. magnetické bouře, vyvolávají
cí mimo jiné poruchy rozhlasovém vysílá-
Vznik zemského magnetického poleje stále
ještě předmětem intenzivního vědeckého vý
zkumu. Rozdíly rychlosti pohy
bů těchto hmot víry vznikající jádře vyvo
lávají podobný účinek jako obrovské dynamo. Při změnách teplo
ty takovéto horniny drolí, protože jejich sou
části (tmavší světlejší) různě pohlcují světlo
a teplo důsledku různé tepelné roztažnosti
dojde jejich oddělení. Dalšími zdroji energie,
které působí povrch Země, přitažlivost
Měsíce Slunce energie slunečního záření. největším rozsahu využívá na
Islandu, kde pro existují přímo ideální pod
mínky. Jednou nejúčinnějších me
tod měření rychlosti šíření dalších vlast
ností seismických vln při jejich průchodu zkou
maným prostředím. Protože geo
logické pochody zemské kůře plášti jsou
nesrovnatelně pomalejší, trvají řádově miliony
let, předpokládá se, magnetické pole vzni
ká kapalném vnějším jádře. Jeho silové pole vytváří
vrstvy elektricky nabitých částic ionosféře
a chrání tak povrch planety před přímým bom
bardováním částicemi kosmického záření.
Vnitřní teplo Země může být některých
vhodných oblastech využíváno jako význam
ný zdroj energie. Tato geotermální energie je
obnovitelná navíc zcela čistá, nenarušující
životní prostředí.
Magnetické pole_______
Velmi významným silovým projevem mají
cím svůj původ nitru země zemské mag
netické pole.
Zemská gravitace příčinou volného pádu
sesuvů svahu, pohybů vodních toků pohy
bu ledovců. Magnetické pole Země není sta
bilní. Proto oblastech
s nedávnou vulkanickou (sopečnou) činností
vyskytují vyšší hodnoty tepelného toku než
v oblastech vulkanicky delší dobu uklidněných. To,
že daleké minulosti Země byla období, kdy
jižní magnetický pól byl místě dnešního
severního pólu naopak, nám dnes dokládá
stavba struktura některých hornin, vzniklých
právě této době. Změ
ny těchto pohybech způsobují stěhování zem
ských magnetických pólů mají svědomí
i obracení magnetické polarity, přepólování, ke
kterému docházelo geologické minulosti.
Při povrchu Země není teplota hornin stálá. Energie sluneč
ního záření způsobuje svým ohřevem mecha
nické zvětrávání hornin, které obsahují různě
zbarvená zrnka krystaly. Totéž nastává při tep
lotách kolem důsledku zamrzání vody. Není totiž zcela jasné, čím vyvolá
no proudění hmoty zemském jádře. Podle jedné vědec
ké teorie právě takto vznikly populární efektní
vltavíny.
Přenos tepla horninách vyjadřuje tzv.
V Evropě průměrná hodnota geotermického
stupně m/°C.
11
. Tato pro
blematika velmi složitá, protože jádře pa
nují pro nás nepředstavitelné fyzikální pomě
ry, např.
Geotermický stupen udává počet metrů do
hloubky, kdy dojde zvýšení teploty °C.
Teplota tedy hloubkou roste
