První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 13 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Při povrchu Země není teplota hornin stálá.
Přitažlivost Měsíce Slunce způsobuje
mořský příliv odliv provázející rušivou čin
nost pobřežních oblastech.
Geotermický stupen udává počet metrů do
hloubky, kdy dojde zvýšení teploty °C. Tato velikost závisí vzdálenosti zdrojů
zemského tepla pod povrchem také geo
logické stavbě oblasti. Podléhá změnám, jejichž periodicita
(opakování) řádově tisíce let.
Zemská gravitace příčinou volného pádu
sesuvů svahu, pohybů vodních toků pohy
bu ledovců. Není totiž zcela jasné, čím vyvolá
no proudění hmoty zemském jádře.
Vytvářejí okolo Země magnetické pole. To,
že daleké minulosti Země byla období, kdy
jižní magnetický pól byl místě dnešního
severního pólu naopak, nám dnes dokládá
stavba struktura některých hornin, vzniklých
právě této době.
Mimořádným případem vnějších vlivů je
dopad velkých meteoritů, bolidů. Při změnách teplo
ty takovéto horniny drolí, protože jejich sou
části (tmavší světlejší) různě pohlcují světlo
a teplo důsledku různé tepelné roztažnosti
dojde jejich oddělení. Rychlost jejího růstu jednotlivých
oblastech vyjadřuje zvláštní jednotka geo-
termický stupeň.
V Evropě průměrná hodnota geotermického
stupně m/°C. metrem čtverečním) na
zemském povrchu určitou časovou jednot
ku. Voda pára ohřátá horkých „útro
bách“ ostrova hluboko pod povrchem (Island
je proslulý stovkami horkých pramenů vyté
kajících přímo povrch) vytápí domy, skle
níky roztáčí turbíny elektráren.
Magnetické pole_______
Velmi významným silovým projevem mají
cím svůj původ nitru země zemské mag
netické pole. největším rozsahu využívá na
Islandu, kde pro existují přímo ideální pod
mínky. Čísla znamenají tisíce letpřed naší dobou, nula znamená
současnou polohu.
Ke krátkodobým změnám magnetického
pole dochází při příchodu elektricky nabitých
částic Slunce. Tam, důsledku
rozdílných teplot, proudí hmoty rychlostmi ně
kolik kilometrů rok.
tepelným tokem. Jednou nejúčinnějších me
tod měření rychlosti šíření dalších vlast
ností seismických vln při jejich průchodu zkou
maným prostředím.
Do hloubky 1,5 dochází dennímu ko
lísání teploty, kolísá teplota podle
roční doby.znalostí fyziky. neposlední řadě velmi
levná. Velikost tepelného toku
určíme jako množství tepla, které projde jed
notkou plochy (např.
Při zemském povrchu, popř.
Vnitřní teplo Země může být některých
vhodných oblastech využíváno jako význam
ný zdroj energie. při hladině moře
je zemské teplo předáváno atmosféry. Proudění hmot vněj
ším jádře, které tekutém skupenství, pro
bíhá jinak než spodním plášti, který ve
skupenství pevném. Tato geotermální energie je
obnovitelná navíc zcela čistá, nenarušující
životní prostředí.
Teplota tedy hloubkou roste.
Led objem 1/11 větší než původní množ
ství vody, tak horniny trhá.
Magnetické pole Země. Magnetické pole Země velký význam
pro živé organismy. Hlouběji teplota jednotlivých
místech stálá, roste pouze směrem větších
hloubek. Totéž nastává při tep
lotách kolem důsledku zamrzání vody.
Přenos tepla horninách vyjadřuje tzv. Dalšími zdroji energie,
které působí povrch Země, přitažlivost
Měsíce Slunce energie slunečního záření.
Hodnota geotermického stupně zvětšují
cí hloubkou zvyšuje, ale potom začíná klesat.
Cestování magnetického pólu severnípolokouli. Protože geo
logické pochody zemské kůře plášti jsou
nesrovnatelně pomalejší, trvají řádově miliony
let, předpokládá se, magnetické pole vzni
ká kapalném vnějším jádře. Podle jedné vědec
ké teorie právě takto vznikly populární efektní
vltavíny. někdy mohou způsobit
dokonce tzv.
ní. Napřed jsou horniny tvary
zemského povrchu rozrušeny, pak následuje
přenos vzniklého materiálu jeho usazení, se
dimentace. Energie sluneč
ního záření způsobuje svým ohřevem mecha
nické zvětrávání hornin, které obsahují různě
zbarvená zrnka krystaly. Proto oblastech
s nedávnou vulkanickou (sopečnou) činností
vyskytují vyšší hodnoty tepelného toku než
v oblastech vulkanicky delší dobu uklidněných. magnetické bouře, vyvolávají
cí mimo jiné poruchy rozhlasovém vysílá-
Vznik zemského magnetického poleje stále
ještě předmětem intenzivního vědeckého vý
zkumu. podíl zvětrávání hornin a
současně ukládání přeneseného materiálu,
ať již větrem, vodou, ledem, nebo sesuvnými
pohyby. Magnetické pole Země není sta
bilní. tlak zde stejnou hodnotu jako tlak
vznikající při atomovém výbuchu. Tato pro
blematika velmi složitá, protože jádře pa
nují pro nás nepředstavitelné fyzikální pomě
ry, např. Rozdíly rychlosti pohy
bů těchto hmot víry vznikající jádře vyvo
lávají podobný účinek jako obrovské dynamo. hranici
zemské kůry pláště teploty pohybují od
500 1000 °C, vnitřním jádře teplota
blíží 4000 °C.
Typický vltavín.
Činnost vnějších činitelů trojí: rušivá, pře
nosná tvořivá.
11
.
I r
Vnejsi činitele působící
na zemský povrch
Působení vnějších činitelů modelování
zemského povrchu značné části způsobe
no zemskou gravitací. Změ
ny těchto pohybech způsobují stěhování zem
ských magnetických pólů mají svědomí
i obracení magnetické polarity, přepólování, ke
kterému docházelo geologické minulosti. Jeho silové pole vytváří
vrstvy elektricky nabitých částic ionosféře
a chrání tak povrch planety před přímým bom
bardováním částicemi kosmického záření. znamená, teplota hor
nin vzroste každých hloubky. Při dopa
du velkých těles dojde mistě srážky Zemí
působením velkého tlaku teploty přeměně
ní části hornin, vzniku hlubokých rozsáhlých
kráterů vyvržení určitého množství horni
nového materiálu okolí
