První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 12 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
na ostrově Théra Egejském moři, přivodil pád
vyspělé kultury Krétě zničil mocnou ná
mořní říši, která neměla době významněj
šího soupeře. 1..... zde velká hustota, jaká jinde
na Zemi nedosažitelná.
K dalším projevům vnitřních sil Země patří
pevninotvorné horotvorné pohyby zemské
kůry.... Při
velmi vzdáleném přirovnání lze tento jev ozna
čit volný pád, těžší horniny přesunují
k těžišti Země tím klesá jejich potenciální
energie.. dlouhých časových obdobích tak
došlo podstatnému přemísťování celých kon
tinentů. Dojde-li setkání dvou takto pohy
bujících desek, mohou vznikat zemětřesení.. Kdyby lidstvu někdy budouc
nu podařilo využít třeba jen část energie skryté
v dosud činných sopkách, znamenalo ob
rovský krok kupředu.
Právě kontaktech, místech dotyku těchto
desek nacházíme pásma činných sopek vy
sokou aktivitou..... Asi nejproslulejší výbuch Ve-
suvu, který roku zničil městečka Her
culaneum Pompeje. nej
nápadnějším nich patří veškeré projevy sopeč
né činnosti..tlaky, dochází narušení elektronového
obalu atomů.. Po
stihují jen omezené oblasti zemské kůry je
jich výškový rozsah dosahuje km...
V zemském plášti pohybu obrovské
množství látek... Tragická událost zname
nala druhé straně pro archeology hotový
poklad. Například výbuch sop
ky, kterému došlo kolem roku 1500 př.
Zdroje vnitřní
energie Země
V hlubinách Země dochází nepřetržitě pře
mísťování hmoty..
Obrovská energie sopečných výbuchů měla
vliv historii lidstva.
Bullenův model Země... Ve
spodním plášti mají seismické vlny nejvyšší
rychlost zemském tělese, 13,6 km/s.
Podle jedné vědeckých teorií zemská
kůra rozlámána přibližně bloků, tzv. . Zahřáté horniny stoupají je
jich místo zaplňováno chladnějšími hornina
mi vyšších vrstev..
Horotvorné pohybyjsou naopak poměrně rychlé
(ovšem podle geologického chápání času)... plášť
E vnějšíjádro
F přechodná vrstva
G vnitřníjádro
6378 5150 2900
.... Jejich řešení však s
sebou nese příliš velké riziko.
Průchod seismických vln Zemí. Pod nánosy sopečného popela zůstalo
po staletí uchováno úžasné svědectví životě
starověkého města. zemskou kůru její
povrch tak působí mocné vnitřní vlivy.
Rychlosti těchto pohybů jsou řádově centime
try rok.
V moderní době stojí zmínku sopečný vý
buch ostrově Krakatoa Indonésii, ke
kterému došlo roce 1883. li-
tosférických desek, které pohybují, „pla
vou“ plastičtějším podkladu astenosféře.
A kůra
B zem.... Tento jev
se názorně přiblížitjednoduchým pokusem;
zatřepeme-li zkumavkou, níž několik růz
ných kapalin, které spolu vzájemně nemísí,
začne chvíli dně zkumavky usazovat
kapalina nejhustší nad postupně méně hus
té.... Pevninotvorné pohyby jsou velmi poma
lé, postihují rozsáhlé oblasti zemské kůry je
jich vertikální výška dosahuje nejvýše km.
Také zemském plášti panuje porovnání
se svrchními zemskými obaly vysoký tlak a
hustota pohybuje hodnotách vět
ších než hustota hornin zemské kůře. Jejich
výsledkem jsou všechna současná velká pohoří. Jde hlavně uran U238
a U235, thorium Th232a draslík K4n.
Teplotu můžeme měřit přímo jen povr
chu Země řádově kilometrových hloubkách
v dolech vrtech. Při tom
to výbuchu byl vyvržen sopeč
ný materiál objemu 17
krychlových kilometrů..
2 postup vlny
t •
Seismické vlny.
Tepelná energie také uvolňuje při přiro
zeném radioaktivním rozpadu nestabilních
izotopů některých prvků.
Ještě mnoho měsíců po
výbuchu koloval nej
jemnější sopečný
prach popel
ovzduším pla
nety. větších hloubkách se
teplota určuje měření různých fyzikálních
jevů jejich hodnocení základě našich
seismický klid
postup vlny
.
10
Konvekčníproudění svrchním plášti... Toto oddělování různě hustých látekje způ
sobeno zemskou přitažlivostí gravitací. Protože však energie jako taková
neztrácí, přeměňuje energii tepelnou
a popsaný jev tedy jedním vnitřních zdro
jů zemského tepla. technického hlediska
nejde otázky neřešitelné. Těžší látky klesají středu
Země lehčí posouvají vzhůru
