Energie a človek

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.

Strana 12 z 60

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
nej­ nápadnějším nich patří veškeré projevy sopeč­ né činnosti. Bullenův model Země.. Také zemském plášti panuje porovnání se svrchními zemskými obaly vysoký tlak a hustota pohybuje hodnotách vět­ ších než hustota hornin zemské kůře... na ostrově Théra Egejském moři, přivodil pád vyspělé kultury Krétě zničil mocnou ná­ mořní říši, která neměla době významněj­ šího soupeře... větších hloubkách se teplota určuje měření různých fyzikálních jevů jejich hodnocení základě našich seismický klid postup vlny . li- tosférických desek, které pohybují, „pla­ vou“ plastičtějším podkladu astenosféře. Teplotu můžeme měřit přímo jen povr­ chu Země řádově kilometrových hloubkách v dolech vrtech. Zdroje vnitřní energie Země V hlubinách Země dochází nepřetržitě pře­ mísťování hmoty... Pevninotvorné pohyby jsou velmi poma­ lé, postihují rozsáhlé oblasti zemské kůry je­ jich vertikální výška dosahuje nejvýše km. Tepelná energie také uvolňuje při přiro­ zeném radioaktivním rozpadu nestabilních izotopů některých prvků. Ve spodním plášti mají seismické vlny nejvyšší rychlost zemském tělese, 13,6 km/s. plášť E vnějšíjádro F přechodná vrstva G vnitřníjádro 6378 5150 2900 . 2 postup vlny t • Seismické vlny. Právě kontaktech, místech dotyku těchto desek nacházíme pásma činných sopek vy­ sokou aktivitou. V moderní době stojí zmínku sopečný vý­ buch ostrově Krakatoa Indonésii, ke kterému došlo roce 1883... Tragická událost zname­ nala druhé straně pro archeology hotový poklad. Jde hlavně uran U238 a U235, thorium Th232a draslík K4n. Po­ stihují jen omezené oblasti zemské kůry je­ jich výškový rozsah dosahuje km..... Toto oddělování různě hustých látekje způ­ sobeno zemskou přitažlivostí gravitací.. Zahřáté horniny stoupají je­ jich místo zaplňováno chladnějšími hornina­ mi vyšších vrstev. Pod nánosy sopečného popela zůstalo po staletí uchováno úžasné svědectví životě starověkého města... V zemském plášti pohybu obrovské množství látek. dlouhých časových obdobích tak došlo podstatnému přemísťování celých kon­ tinentů. Při velmi vzdáleném přirovnání lze tento jev ozna­ čit volný pád, těžší horniny přesunují k těžišti Země tím klesá jejich potenciální energie.... .. K dalším projevům vnitřních sil Země patří pevninotvorné horotvorné pohyby zemské kůry.tlaky, dochází narušení elektronového obalu atomů. Horotvorné pohybyjsou naopak poměrně rychlé (ovšem podle geologického chápání času). Jejich výsledkem jsou všechna současná velká pohoří... Těžší látky klesají středu Země lehčí posouvají vzhůru. Při tom­ to výbuchu byl vyvržen sopeč­ ný materiál objemu 17 krychlových kilometrů.. technického hlediska nejde otázky neřešitelné.. Například výbuch sop­ ky, kterému došlo kolem roku 1500 př. zemskou kůru její povrch tak působí mocné vnitřní vlivy. Tento jev se názorně přiblížitjednoduchým pokusem; zatřepeme-li zkumavkou, níž několik růz­ ných kapalin, které spolu vzájemně nemísí, začne chvíli dně zkumavky usazovat kapalina nejhustší nad postupně méně hus­ té. Průchod seismických vln Zemí. Asi nejproslulejší výbuch Ve- suvu, který roku zničil městečka Her­ culaneum Pompeje. Podle jedné vědeckých teorií zemská kůra rozlámána přibližně bloků, tzv.. Obrovská energie sopečných výbuchů měla vliv historii lidstva.. 1..... Protože však energie jako taková neztrácí, přeměňuje energii tepelnou a popsaný jev tedy jedním vnitřních zdro­ jů zemského tepla. Rychlosti těchto pohybů jsou řádově centime­ try rok... Jejich řešení však s sebou nese příliš velké riziko. zde velká hustota, jaká jinde na Zemi nedosažitelná... A kůra B zem. 10 Konvekčníproudění svrchním plášti.... Kdyby lidstvu někdy budouc­ nu podařilo využít třeba jen část energie skryté v dosud činných sopkách, znamenalo ob­ rovský krok kupředu. Ještě mnoho měsíců po výbuchu koloval nej­ jemnější sopečný prach popel ovzduším pla­ nety. Dojde-li setkání dvou takto pohy­ bujících desek, mohou vznikat zemětřesení