První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 12 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
A kůra
B zem. Toto oddělování různě hustých látekje způ
sobeno zemskou přitažlivostí gravitací.
K dalším projevům vnitřních sil Země patří
pevninotvorné horotvorné pohyby zemské
kůry. Protože však energie jako taková
neztrácí, přeměňuje energii tepelnou
a popsaný jev tedy jedním vnitřních zdro
jů zemského tepla.. zemskou kůru její
povrch tak působí mocné vnitřní vlivy.. Jejich
výsledkem jsou všechna současná velká pohoří. Jejich řešení však s
sebou nese příliš velké riziko. Kdyby lidstvu někdy budouc
nu podařilo využít třeba jen část energie skryté
v dosud činných sopkách, znamenalo ob
rovský krok kupředu.
V moderní době stojí zmínku sopečný vý
buch ostrově Krakatoa Indonésii, ke
kterému došlo roce 1883.
Rychlosti těchto pohybů jsou řádově centime
try rok.... technického hlediska
nejde otázky neřešitelné. Dojde-li setkání dvou takto pohy
bujících desek, mohou vznikat zemětřesení..
Podle jedné vědeckých teorií zemská
kůra rozlámána přibližně bloků, tzv. Tragická událost zname
nala druhé straně pro archeology hotový
poklad. Zahřáté horniny stoupají je
jich místo zaplňováno chladnějšími hornina
mi vyšších vrstev... plášť
E vnějšíjádro
F přechodná vrstva
G vnitřníjádro
6378 5150 2900
.. Těžší látky klesají středu
Země lehčí posouvají vzhůru.. zde velká hustota, jaká jinde
na Zemi nedosažitelná. li-
tosférických desek, které pohybují, „pla
vou“ plastičtějším podkladu astenosféře. Asi nejproslulejší výbuch Ve-
suvu, který roku zničil městečka Her
culaneum Pompeje.. větších hloubkách se
teplota určuje měření různých fyzikálních
jevů jejich hodnocení základě našich
seismický klid
postup vlny
..
Ještě mnoho měsíců po
výbuchu koloval nej
jemnější sopečný
prach popel
ovzduším pla
nety.. nej
nápadnějším nich patří veškeré projevy sopeč
né činnosti.. Při
velmi vzdáleném přirovnání lze tento jev ozna
čit volný pád, těžší horniny přesunují
k těžišti Země tím klesá jejich potenciální
energie.
na ostrově Théra Egejském moři, přivodil pád
vyspělé kultury Krétě zničil mocnou ná
mořní říši, která neměla době významněj
šího soupeře..
Obrovská energie sopečných výbuchů měla
vliv historii lidstva. Při tom
to výbuchu byl vyvržen sopeč
ný materiál objemu 17
krychlových kilometrů...
Průchod seismických vln Zemí... Jde hlavně uran U238
a U235, thorium Th232a draslík K4n..
V zemském plášti pohybu obrovské
množství látek..
Tepelná energie také uvolňuje při přiro
zeném radioaktivním rozpadu nestabilních
izotopů některých prvků. Tento jev
se názorně přiblížitjednoduchým pokusem;
zatřepeme-li zkumavkou, níž několik růz
ných kapalin, které spolu vzájemně nemísí,
začne chvíli dně zkumavky usazovat
kapalina nejhustší nad postupně méně hus
té..
Teplotu můžeme měřit přímo jen povr
chu Země řádově kilometrových hloubkách
v dolech vrtech. Pod nánosy sopečného popela zůstalo
po staletí uchováno úžasné svědectví životě
starověkého města... Ve
spodním plášti mají seismické vlny nejvyšší
rychlost zemském tělese, 13,6 km/s.
Zdroje vnitřní
energie Země
V hlubinách Země dochází nepřetržitě pře
mísťování hmoty..tlaky, dochází narušení elektronového
obalu atomů.. Například výbuch sop
ky, kterému došlo kolem roku 1500 př..
Také zemském plášti panuje porovnání
se svrchními zemskými obaly vysoký tlak a
hustota pohybuje hodnotách vět
ších než hustota hornin zemské kůře.
2 postup vlny
t •
Seismické vlny... Pevninotvorné pohyby jsou velmi poma
lé, postihují rozsáhlé oblasti zemské kůry je
jich vertikální výška dosahuje nejvýše km.
Právě kontaktech, místech dotyku těchto
desek nacházíme pásma činných sopek vy
sokou aktivitou.
Bullenův model Země... . dlouhých časových obdobích tak
došlo podstatnému přemísťování celých kon
tinentů... 1.
Horotvorné pohybyjsou naopak poměrně rychlé
(ovšem podle geologického chápání času)..
10
Konvekčníproudění svrchním plášti. Po
stihují jen omezené oblasti zemské kůry je
jich výškový rozsah dosahuje km...