První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 14 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
otevřeném moři výška těchto vln
převážně menší než jejich rychlost až
stovky hodinu.
Příliv odliv, schematicky zvětšeno.
Tento pokles činí průměru 0,65 100 m
výšky. Přítomnost ozonu tak umožňuje exis
tenci života zemském povrchu. Převládající větry uvádějí
do pohybu hlavně povrchovou vodu. nich
se často vyskytují ledové kry ohrožující námoř
ní dopravu.
Nejnižší vrstva atmosféry troposféra.
Energeticképroudění mezi Zemí vesmírem procentech. Právě zvýšený
obsah ozonu který pohlcuje životu nebez
pečné ultrafialové záření přicházející hlavně ze
Slunce.
Změny chemickém složení mořské vody,
v koncentraci rozpuštěných látek teplotní roz
díly společně různými kontakty mořského
pobřeží dna jsou příčinou elektrických blud
ných proudů.
V nejvyšší vrstvě, exosféře, již tak ne
patrný tlak, molekuly vzduchu zde mohou
unikat kosmického prostoru. Společ
ně dalšímijevy tak této vrstvě vytváří poča
sí.
Stejně jako řeky pevnině, protékají moři
a oceány stále stejných trasách mořské
proudy. Teplota zde
stoupá nad 1000 °C. Existují však také studené mořské
proudy, vznikající polárních oblastech. Ob
sahuje celkové hmotnosti atmosféry té
měř všechnu atmosférickou vodu.Moře oceány_________
Typickými projevy pohybů mořské vodyjsou
vlny způsobené větrem přílivové vlny způ
sobené gravitačním vlivem Měsíce částečně
i Slunce.
Obrovské množství vod nepřemísťuje
pouze podélným prouděním, ale také formou
obrovských vírů.
MiíÉh
Posuny horninových bloků vyvolávající zemětřesení obrovské vlny tsunami. platí například Golfském
proudu, který způsobuje, pobřeží Portugal
ska teplejší podnebí, než stejných
zeměpisných šířkách ležící východní pobřeží
Ameriky. troposféře klesá teplota vzduchu výškou. Životnost těchto vírů několik
měsíců.
Atmosféra
Atmosféra plynný obal planety, prostředí
mezi pevným zemským tělesem okolním kos
mickým prostorem. Teplota vody znázorněna barvou, nejteplejší tam, kde žlutá
a oranžová.
V rovníkových oblastech mořská voda tep
lejší. Největší víry se
nazývají ringy rychlost proudění nich
je m/s.
Další vrstva, stratosféra, obsahuje %
hmotnosti atmosféry.
Družicový snímek povrchu oceánu. Jsou způsobovány hlavně převládají
cím směrem větru rozdílnou teplotou hus
totou mořské vody. Kolísání mořské hladiny činí ote
vřeném moři kolem blízko pobřeží tato
hodnota roste úzkých zátokách dosahuje
i přes Zvláštním případem jsou vlny zva
né tsunami, které jsou vyvolány podmořský
mi sesuvy, sopečnou činností nebo zemětřese
ním. Jedná proudění vířivé.
Tyto víry mají většinou průměr 200 400 km,
mění svoji polohu, často oddělují pak zase
splývají hlavním proudem. Tento údaj však nelze chá
pat tak jako při povrchu Země, uvedená teplo
ta fyzikální význam smyslu pohybů
molekul. Tam, kde studené teplé prou
dy setkávají, často vyskytuje mlha. Obdobný jev vyskytuje v
pevné zemi, kde vzniká důsledku kontaktů
látek různými elektrickými vlastnostmi. Když však tato vlna do
spěje mělčinu pobřeží, zvyšuje mění
se pohybující stěnu, která některých
případech výšku přes zpustoší celé pří
břežní oblasti. Mořskými proudy odváděna sever
a jih některých oblastech výrazně ovliv
ňuje počasí.
12
. Vodorovným,
svislým, podélným vířivým prouděním vzdu
chu vzdušné masy promíchávají dochází
tak také výměně tepla vodních par
