První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 14 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Vodorovným,
svislým, podélným vířivým prouděním vzdu
chu vzdušné masy promíchávají dochází
tak také výměně tepla vodních par.
Změny chemickém složení mořské vody,
v koncentraci rozpuštěných látek teplotní roz
díly společně různými kontakty mořského
pobřeží dna jsou příčinou elektrických blud
ných proudů. Přítomnost ozonu tak umožňuje exis
tenci života zemském povrchu. Největší víry se
nazývají ringy rychlost proudění nich
je m/s. Když však tato vlna do
spěje mělčinu pobřeží, zvyšuje mění
se pohybující stěnu, která některých
případech výšku přes zpustoší celé pří
břežní oblasti. Obdobný jev vyskytuje v
pevné zemi, kde vzniká důsledku kontaktů
látek různými elektrickými vlastnostmi. troposféře klesá teplota vzduchu výškou. Jsou způsobovány hlavně převládají
cím směrem větru rozdílnou teplotou hus
totou mořské vody. Mořskými proudy odváděna sever
a jih některých oblastech výrazně ovliv
ňuje počasí. Kolísání mořské hladiny činí ote
vřeném moři kolem blízko pobřeží tato
hodnota roste úzkých zátokách dosahuje
i přes Zvláštním případem jsou vlny zva
né tsunami, které jsou vyvolány podmořský
mi sesuvy, sopečnou činností nebo zemětřese
ním.
Další vrstva, stratosféra, obsahuje %
hmotnosti atmosféry.
V rovníkových oblastech mořská voda tep
lejší.
Obrovské množství vod nepřemísťuje
pouze podélným prouděním, ale také formou
obrovských vírů.
Stejně jako řeky pevnině, protékají moři
a oceány stále stejných trasách mořské
proudy. platí například Golfském
proudu, který způsobuje, pobřeží Portugal
ska teplejší podnebí, než stejných
zeměpisných šířkách ležící východní pobřeží
Ameriky.
Družicový snímek povrchu oceánu.
Energeticképroudění mezi Zemí vesmírem procentech. Teplota zde
stoupá nad 1000 °C.
Tento pokles činí průměru 0,65 100 m
výšky.
Atmosféra
Atmosféra plynný obal planety, prostředí
mezi pevným zemským tělesem okolním kos
mickým prostorem.
MiíÉh
Posuny horninových bloků vyvolávající zemětřesení obrovské vlny tsunami. Teplota vody znázorněna barvou, nejteplejší tam, kde žlutá
a oranžová. otevřeném moři výška těchto vln
převážně menší než jejich rychlost až
stovky hodinu.
Tyto víry mají většinou průměr 200 400 km,
mění svoji polohu, často oddělují pak zase
splývají hlavním proudem. Ob
sahuje celkové hmotnosti atmosféry té
měř všechnu atmosférickou vodu. Existují však také studené mořské
proudy, vznikající polárních oblastech.
Příliv odliv, schematicky zvětšeno.
Nejnižší vrstva atmosféry troposféra. Společ
ně dalšímijevy tak této vrstvě vytváří poča
sí. Převládající větry uvádějí
do pohybu hlavně povrchovou vodu. Životnost těchto vírů několik
měsíců. Tento údaj však nelze chá
pat tak jako při povrchu Země, uvedená teplo
ta fyzikální význam smyslu pohybů
molekul. Jedná proudění vířivé.Moře oceány_________
Typickými projevy pohybů mořské vodyjsou
vlny způsobené větrem přílivové vlny způ
sobené gravitačním vlivem Měsíce částečně
i Slunce. nich
se často vyskytují ledové kry ohrožující námoř
ní dopravu. Tam, kde studené teplé prou
dy setkávají, často vyskytuje mlha.
V nejvyšší vrstvě, exosféře, již tak ne
patrný tlak, molekuly vzduchu zde mohou
unikat kosmického prostoru. Právě zvýšený
obsah ozonu který pohlcuje životu nebez
pečné ultrafialové záření přicházející hlavně ze
Slunce.
12
