Typizovanými turbínami 50-55 páru atp
a 500 kotli 125 t/h byly postupně vybavovány další elek-
trárny 1960 (např. Vlastní výstavba tepelných sítí byla značně po-
znamenána dohodou ministerstva stavebnictví strojírenství
(vyhláška 152/1959). Poválečný vývoj teplárenství
Po válce byl rozvoj zásobování teplem Československu limi-
tován nedostatkem paliv.Slovensku Bratislavě, celkem tedy národních podniků. Dnešní praxe po-
čítá maximálním úbytkem napětí rozvodných sítích asi %,
u venkovských sítí lze připustit dobu výmlatu úbytek napětí
v koncových bodech sítě %.
První poválečná pětiletka (1949-1953) byla etapou tech-
nického rozvoje, kdy jednotky výkonu byly postupně
uváděny provozu roce 1954 elektrárnách Třebovice
a Hodonín.
6.2., Poříčí II, Ti-
sová Opatovice, Mělník I). roce 1948 byly zahájeny provizorní do-
dávky tepla městské elektrárny Českých Budějovicích pro
pokrytí chybějícího výkonu průmyslových odběratelů. Tím vznikl čtyřtrubkový sy-
stém, tj. Tím padla zásada obvyklá zemích
s tržním hospodářstvím dodávat teplo přímo objektu spo-
třeby. roce 1952 došlo vytvoření jednotné celostátní
elektrizační soustavy 220 kV, spojující dosavadní tři zemské
systémy jeden celek jednotným dispečerským řízením. elektrárně uvedené pro-
vozu roce 1954, byly instalovány soustrojí Kaplanovými
turbínami jednotkovém výkonu MW, jejichž použití zna-
menalo době velmi pokrokové řešení. roce 1950 byly
převedeny důlní elektrárny (závodní elektrárny) sektoru
energetiky. době dochází rušení malých, technicky
zastaralých elektráren, rekonstrukcí starých výstavbou no-
vých zdrojů elektrárenství postupně koncentrovalo provoz
zhospodárňoval.
energetiky, který předpokládal výstavbu řady teplárenských
zdrojů). Tech-
nici proto již prvních letech poválečné obnovy například upo-
zorňovali to, že, při projektování sítí nn, třeba přihlížet
k úbytku napětí, který vznikne při největším předpokládaném
zatížení sítě který lze připustit zřetelem vlastnosti spo-
třebičů…Největší zatížení vyskytuje venkovských sítí zpra-
vidla žních, městských bývá ranních večerních špi-
ček zimě, kdy motorová světelná spotřeba kryjí proto
zde vhodné počítat úbytkem napětí menším.Technický vývoj elektrárenství
V prvních poválečných letech roce 1945 byl technický vývoj
elektrárenství ČSR reprezentován parními soustrojími vý-
konem páru atp 480 kotelními jednotkami
o výkonu 100 t/h.
Budovaná vodní díla mají převážně víceúčelový charakter,
neboť kromě energetické funkce mají roli vodohospodářskou.
Z přednášky Jaroslava Iblera, členské schůzi elektráren ESČ
ve Zlíně 1946
V prvních poválečných letech šetřilo energií pro její ne-
dostatek prakticky všude. Teprve rozvoj těžby uhlí umožnil připravit realizovat
další teplárenské stavby.1.
Mezi obory, které pětiletce nejrychleji rozvíjely, patří
povrchová těžba uhlí, hutnictví železa, uranový průmysl, těžké
strojírenství zbrojní výroba. dvě trubky pro vytápění dvě pro tzv.
zastavovací plán, docházelo neúměrnému prodlužování tras
sekundárního potrubí, tehdy nákladů tepelných ztrát.
První mezinárodní spolupráce dodávkou elektřiny ČSR do
MLR uskutečnila rok později vedením 110 kV. sekundární
rozvod obvykle uložený jednom kanálu.. doby bylo možno konstatovat
zvýšený růst investičních nákladů při současném snížení kva-
lity stavebních prací. Byly rozpracovány první
komplexní programové dokumenty rozvoji centralizovaného
zásobování teplem (například GE60, první výhledový plán čs. roce 1947 bylo připojeno na
elektrorozvodnou síť již 76,2 všech obcí elektřinou záso-
bováno 88,3 všech obyvatel..
S výstavbou velkých elektráren průmyslových závodů byl
obvykle dispozici parní výkon kotelen.
Pětiletka znamenala mezník vývoji vodních elektráren. Dalším vážným zásahem koncepce
rozvodu tepla roce 1960 byla směrnice, převzatá bývalého
SSSR, budovat tzv. Rychlý nárůst
horkovodních systémů centralizovaného zásobování teplem
v období 1955-1965 dokumentuje délka tepelných sítí: roce
1955 bylo 238 km, roce 1965 407 km. Centralizované zásobování teplem se
udrželo patnácti městech (příkon asi 480 MW, dodávka tepla
2950 TJ/r, délka tepelných sítí asi km, toho paro-
vodů). Podle dodavatelství tepelných
sítí přešlo stavebnictví. elektrárny Nováky I. Přebytečná pára se
využila zásobování teplem blízkých spotřebitelů, neboť vý-
stavba parního potrubí vracením kondenzátu byl tím nejlev-
nějším řešením. kapitola
Nekrytá venkovská rozvodna 110 000 voltů Dluhonicích
. projekt sítě nemá vyhovovat
pouze potřebě současné… Pro účelný hospodárný návrh sítě
na let proto důležitý správný odhad budoucího vý-
voje spotřeby požadovaných výkonů…
V dalším textu nastíněn vývoj energetického hospodářství
do roku 1970.
K výraznému rozmachu teplárenství došlo například hlav-
ním městě Praze, ale dalších velkých městech.1. roku 1948 byly zahájeny nebo roz-
šířeny dodávky tepla Kolíně, Přerově, Trutnově, Náchodě či
Karlových Varech. době ale ukazovalo, její
spotřeba, zejména elektřiny, výrazně poroste rychleji než vý-
roba možnými negativními důsledky, které bude mít. předním akcím patřila vý-
80
6.
V polovině padesátých let přejímá československé tepláren-
ství zahraniční zkušenosti, přistupuje normalizaci velikosti
jednotek parametrů, vedle protitlakých turbín uplatňuje kon-
denzační odběrové zejména větší míře přechází horko-
vodní systémy zásobování teplem. Poněvadž umístění
výměníkových stanic energocenter rozhodoval územní, resp. Data, která používám, jsou převzata materiálů
tehdejšího Federálního statistického úřadu.
6. roce
1948 byly budovány základě předválečných zkušeností další
nové teplárenské zdroje, přetrvávají však parní dodávky sou-
stav centralizovaného zásobování teplem.
Do tohoto období spadá dokončení vodního díla elektrárny
Slapy, době největší ČSR. ,,energocentra“ mimo vlastní obytné bu-
dovy samostatných objektech. Zvět-
šováním tepelného výkonu (do MW) předávacích stanic se
tato situace ještě zhoršila.
V této době bylo bývalém Československu jednadvacet ve-
řejných teplárenských soustav celkovou délkou tepelných sítí
asi 240 km, toho 200 sítí bylo parních
