průměrně ročně 12,9 Pro srovnání: průměrný růst byl ob-
dobí 1919 1939 7,1 období 1939 1944 8,3 %. roce 1960 bylo vedení 220 kV
mezi ČSSR PLR ČSSR NDR. Průměrná výhřevnost uhlí, spalova-
ného veřejných elektrárnách, byla 1951 4640 kcal/kg,
v 1952 4560, 1953 4460 kcal.
V roce 1946 bylo vyrobeno parních elektrárnách asi %
energie černého hnědého uhlí. ministerstvech byly zrušeny
hlavní správy místo nich vznikly nadpodnikové orgány –
střední článek řízení, který různých podobách existoval do
80. Pro srovnání: roce 1929 byla specifická, spo-
třeba tepla 8500 kcal/kg. RVHP době vyznačovala vysokou dynamikou
hospodářského růstu, letech 1956 1957 stupňovaly
diskuse stavu ekonomiky zaměření další hospodářské poli-
tiky. Současně zostřovaly disproporce zaostávání země-
dělské výroby spotřebního průmyslu relativně pomalé roz-
šiřování palivoenergetické surovinové základny. parních
elektrárnách teplárnách roce 1960 činila měrná spo-
třeba paliva výrobu kWh 520 měrného paliva byla
o gmp. Nejzávažnější disproporce,
která vytvořila mezi růstem výroby elektřiny přírůstky in-
stalovaného výkonu důsledku zaostávání výstavby nových
elektráren. Heslem doby stala decentralizace omezení direktiv-
nosti řízení hospodářství. 15,4 nižší než 1955. Tendence přechodu
na podřadná paliva tedy ještě nezačala této době projevovat,
zejména závodních elektrárnách. tun měrného paliva. let. Hospodářský
růst opíral vysoké míře extenzivní faktory, nebyla do-
ceňována kvalitativní hlediska jen pozvolna postupovala mo-
dernizace průmyslu včetně uplatnění nejnovějších vědecko-
81
Období let 1945 1970
Vodní elektrárna Slapy
Elektrizační zákon roku 1957
. 1946 1954 vzrostla výroba elektřiny
o 142 ale instalovaný výkon elektráren jen %. červnu
1953 proběhla peněžní reforma byl zrušen přídělový systém
zásobování; září byly sníženy úkoly pětiletky, které souvisely
s překonáním disproporcí zemích RVHP. Podniky sdružovaly Výrobních hospodářských
jednotek. Budováním postupným uváděním pro-
vozu nových elektráren vyššími parametry zvyšovala
i celková efektivnost při výrobě elektřiny.
Bylo proto rozhodnuto, vzhledem disproporcím eko-
nomice sociální sféře, nebude roce 1954 odstartována druhá
pětiletka, ale budou předcházet konsolidační plány léta
1954 1955, přechodně byla opuštěna preference těžkého prů-
myslu. Rostla mechanizace automatizace obsluhování
kotlů, odvozu strusky při manipulaci palivem. Např. Toto snížení
měrné spotřeby představovalo při dosažené výrobě
v 1960 roční úsporu zhruba 1,5 mil. roce 1958 snížil počet ústředně řízených útvarů
z 1417 podniků 383 VHJ 929 podniky toho bylo 67
sdružení 487 podniky). Klesla dva roky cca %
a dále tento trend zvětšoval. Průměrný pokles spotřeby tedy byl toto období
3,2 ročně.
V druhé pětiletce (1956-1960) došlo roce 1960 zvý-
šení výroby elektřiny proti roku 1955 62,9 Tomu však
neodpovídal instalovaný výkon, který vzrostl stejné době
pouze 43,6 Zpožďování uvádění nových bloků pro-
vozu, zejména létech 1956-1958 bylo příčinou obtížné ener-
getické situace. roku 1958 byla budována uváděna provozu
vedení vvn spojující jednotlivé národní energetické soustavy
tehdejších zemí RVHP. Tak tomu
bylo veřejných elektrárnách, závodních elektrárnách byly
ukazatele výrazně horší, však bohužel nebyly zahrnuty do
statistiky.
V roce 1960 připadlo instalovaného výkonu par-
ních elektrárnách energetiky pracovníků, tedy 1,5 méně než
v roce 1955. období 1945 1955
byl vzestup výroby 4,46 miliardy kWh cca miliard, tj.
V tomto období byl vybudován ropovod Družba pro pře-
pravu sovětské ropy Maďarska, Československa, Polska
a NDR.
Výstavbou nových elektráren, tepláren rozvodných zařízení
byl umožněn rozvoj spotřeby elektrické energie zemi, která
jen první pětiletku vzrostla roce 1960 byla
v ČSSR dokončena elektrizace všech obcí 97,8 všeho oby-
vatelstva.stavba Nové huti, výrobu zahájilo elektráren, toho vod-
ních. když potenciál ČSR sílil ekono-
mika dosáhla srovnání předcházející pětiletkou vyššího
stupně, efektivnost hospodářství pokulhávala.
Měrná spotřeba byla 1945 6780 kcal/kWh, 1954
4368. tj.
Konečná spotřeba elektřiny vzrostla pětiletce průmyslu
a stavebnictví 64,5 zemědělství 116 dopravě
v důsledku postupující elektrizace železniční trakce plných
370 Vzrůst spotřeby nevýrobní sféře činil stejném ob-
dobí 48,2 %
