Kromě toho jedná ještě převzetí asi 150 družstev. Běžně používaly ještě tzv. Ještě horší stav byl měs-
tech kabelovými sítěmi. Nespravedlivé ceny způsobily, mnoho našich podniků
je špatné finanční situaci, kdyby zde nebyla učiněna ná-
prava, nemohly podniky plnit své úkoly. Ani elektrickými in-
stalacemi nebylo vše pořádku. když vlivem nesoudobosti maximální zatížení veřej-
ných elektráren něco sníží, počítáme, veřejným elektrár-
nám chybí dnes asi 250 MW, aniž bychom počítali reservou,
jinak nutnou pro řádný bezpečný provoz. jiných provozních mate-
riálů. Díky obětavosti zaměstnanců energetiky bylo roce
1946, kdy instalovaný výkon elektráren byl prakticky stejné
výši jako roce 1945, dodáno více energie domácnos-
tem průmyslu.Kromě špatného technického stavu elektráren existovala po
válce republice řada drobných, samostatně pracujících sy-
stémů malými výkony zdrojích nepropojených rozvodných
systémů.
Národní podniky stránce organizační přejímají nejen za-
řízení různém technickém stavu, nýbrž podniky velmi roz-
dílným charakterem, různými tarify, různou administrativou,
rozdílnými připojovacími podmínkami aj. Chybějící výkon
opatřuje různých zastaralých závodních elektráren výši
asi 150 dovozem Polska Německa výši asi MW. mnohosti úkolů
svědčí množství znárodněných podniků.
Velká práce nás čeká při unifikaci sazeb připojovacích pod-
mínek. nepříznivě odráželo dodáv-
kách potřebného materiálu opravárenských kapacit. Docházelo situacím, kdy byl vypínán konzum. In-
stalovaný výkon elektrárnách parních není všude kryt výkony
kotlů. Zde vyskytovala celá škála napětí
od 1,5 přes kV. Navíc řada velkých měst měla
zaveden proud stejnosměrný, jako například Liberec, Jablonec
nad Nisou další. Namísto okrouhle 1400 podniků zabývajících výro-
bou, rozvodem prodejem energie, bylo zřízeno pouze sedm
národních podniků elektrárenských, čtyři plynárenské jeden
podnik (zatím Slovensku) pro instalace obchod spotře-
biči, ústřední orgán pro energetiku: Československé energe-
tické závody Praze, oblastní orgán: Energetické závody na
79
Období let 1945 1970
Omezovač proudu pro paušální tarif
.
Po stránce finanční situace znárodněných podniků kritická
vlivem dosud neupravených cen proud, plyn páru. jednu žárovku která měla zvláštní závit, takže
ji nebylo možné nahradit silnější, platilo měsíčně až
20 bez ohledu spotřebu. Překupnictví rozvodných podniků vylučuje. když velmi vysoké na-
pětí všech těchto izolovaných uzlech bylo prakticky stejné,
což mělo velkou výhodu při pozdějším propojování jednotli-
vých soustav, technické provedení vybavení nebylo jednotné. těchto podniků podniků akci-
ových podniků městských. Dokončilo
se sloučení podniků větší územní celky, které umožní racio-
nálnější hospodářství.
Pro letošní rok (1946) počítáme, elektrárny mají dodati
na trh asi 3200 mio kWh při maximálním zatížení asi 1000 MW. Nezná-
rodněny zůstávají ještě družstevní podniky. Rozbo-
rem nákladů, který provedla tarifní komise Elektrotechnického
svazu československého, bylo zjištěno, pro velkoodběratele
se zvýšily náklady 1946 proti roku 1938 254,4 ná-
klady pro světlo 260 Povolené zvýšení cen naprosto
neúměrné domáháme právem spravedlivé cenové úpravy.
Instalovaný výkon elektrárnách veřejných však jen
912 MW, toho asi 140 výkon vodních elektráren,
s jehož plnou výší počítati jen plných přítoků vody. Rozvodné desky
s třímístnými elektroměry, které ukazovaly nejvýše hodnoty
tří devítek, byly umísťovány obytných místnostech, bez
ohledu bezpečnost osob věcí. Posti-
ženi byli době všichni odběratelé, neboť nebylo vybra-
nou také nebylo dispozici dost prostředků pro volbu jiného
řešení.
Chybějících musí ušetřit malé části přesunout
ještě další staré závodní elektrárny.
Podstatně horší však byla situace přebíraných zařízeních vy-
sokého nízkého napětí. Instalace byly šňůrové, vedené
vrchem zdi malých izolátorech.
Navíc roku 1945 existoval zejména pohraničních oblas-
tech různý výklad technických norem. Zatímco převládal venkově systém
22 kV, byly oblasti, například severočeském pohraničí, které
provozovaly systém kV, část středních východních Čech
15 kV, Pardubicku apod. Celkem bylo dosud znárodněno asi 1023
elektrárenských podniků, při čemž počet ještě není konečný. Hospodaření energii všech běžných
forem: elektřinou, párou plynem, sloučilo jednotné pod-
nikání.
let došlo připojení elektrárnu Ervěnice dále některé ob-
lasti Slovenska zásobované Moravy. tak jen
díky obrovskému úsilí podařilo krátce osvobození obno-
vit dodávku elektřiny většině území našeho státu. Dosud znárodnilo
asi 115 elektrárenských podniků, zabývajících výrobou, roz-
vodem dodávkou proudu, 908 podniků, zabývajících jen
opatřováním, rozvodem dodávkou.
Znárodněním energetického průmyslu dokončil konsoli-
dační proces elektrizaci plynárenství zejména směru ver-
tikální výstavby podniků výroby dodávku všem odběra-
telům. Byla to
dodávka značně nekvalitní, častými výpadky důvodu poruch
i důsledku nedostatku paliva, příp.
Situaci dále zhoršovala skutečnost, válkou byly silně poš-
kozeny velké průmyslové podniky, vyrábějící dodávající elek-
troenergetická zařízení, jako například Škoda Plzeň, ČKD
Praha, Brněnská další. Mimo ještě zůstává neznárodněno asi 150
rozvodných družstev. Znárodněno bude ještě dalších
17 plynáren, toho soukromých.
paušály. Dosáhlo toho zvýšením ročního využití po-
hotového výkonu elektráren 1796 2256 hodin. Každá oblast měla mimo malých lokalit také svůj sa-
mostatný systém, který měl vybudovaná vedení vysokého na-
pětí velmi vysokého napětí, něhož dodávaly elektřinu větší
zdroje nacházející dané oblasti.
Plynáren bylo dosud znárodněno 72, toho podnik zabý-
vající rozvodem plynu. druhé kategorii
je 777 podniků obecních, 129 soukromých společnosti ru-
čením omezeným.
Výjimku tvořila Praha střední Čechy, kde již koncem 20. prvé skupině 16
akciových společností, obecních podniků, soukromých
podniků podniky společnosti ručením omezeným
