Instalace byly šňůrové, vedené
vrchem zdi malých izolátorech. tak jen
díky obrovskému úsilí podařilo krátce osvobození obno-
vit dodávku elektřiny většině území našeho státu. nepříznivě odráželo dodáv-
kách potřebného materiálu opravárenských kapacit.
let došlo připojení elektrárnu Ervěnice dále některé ob-
lasti Slovenska zásobované Moravy. Mimo ještě zůstává neznárodněno asi 150
rozvodných družstev.
paušály. Dosud znárodnilo
asi 115 elektrárenských podniků, zabývajících výrobou, roz-
vodem dodávkou proudu, 908 podniků, zabývajících jen
opatřováním, rozvodem dodávkou. mnohosti úkolů
svědčí množství znárodněných podniků.
Navíc roku 1945 existoval zejména pohraničních oblas-
tech různý výklad technických norem. Chybějící výkon
opatřuje různých zastaralých závodních elektráren výši
asi 150 dovozem Polska Německa výši asi MW. prvé skupině 16
akciových společností, obecních podniků, soukromých
podniků podniky společnosti ručením omezeným.
Národní podniky stránce organizační přejímají nejen za-
řízení různém technickém stavu, nýbrž podniky velmi roz-
dílným charakterem, různými tarify, různou administrativou,
rozdílnými připojovacími podmínkami aj. těchto podniků podniků akci-
ových podniků městských. Každá oblast měla mimo malých lokalit také svůj sa-
mostatný systém, který měl vybudovaná vedení vysokého na-
pětí velmi vysokého napětí, něhož dodávaly elektřinu větší
zdroje nacházející dané oblasti. Nezná-
rodněny zůstávají ještě družstevní podniky. druhé kategorii
je 777 podniků obecních, 129 soukromých společnosti ru-
čením omezeným. Ani elektrickými in-
stalacemi nebylo vše pořádku.
Výjimku tvořila Praha střední Čechy, kde již koncem 20. jiných provozních mate-
riálů. Rozvodné desky
s třímístnými elektroměry, které ukazovaly nejvýše hodnoty
tří devítek, byly umísťovány obytných místnostech, bez
ohledu bezpečnost osob věcí. Celkem bylo dosud znárodněno asi 1023
elektrárenských podniků, při čemž počet ještě není konečný. Rozbo-
rem nákladů, který provedla tarifní komise Elektrotechnického
svazu československého, bylo zjištěno, pro velkoodběratele
se zvýšily náklady 1946 proti roku 1938 254,4 ná-
klady pro světlo 260 Povolené zvýšení cen naprosto
neúměrné domáháme právem spravedlivé cenové úpravy. Zde vyskytovala celá škála napětí
od 1,5 přes kV. Dokončilo
se sloučení podniků větší územní celky, které umožní racio-
nálnější hospodářství.
Situaci dále zhoršovala skutečnost, válkou byly silně poš-
kozeny velké průmyslové podniky, vyrábějící dodávající elek-
troenergetická zařízení, jako například Škoda Plzeň, ČKD
Praha, Brněnská další. jednu žárovku která měla zvláštní závit, takže
ji nebylo možné nahradit silnější, platilo měsíčně až
20 bez ohledu spotřebu. Běžně používaly ještě tzv. Nespravedlivé ceny způsobily, mnoho našich podniků
je špatné finanční situaci, kdyby zde nebyla učiněna ná-
prava, nemohly podniky plnit své úkoly. Docházelo situacím, kdy byl vypínán konzum. když vlivem nesoudobosti maximální zatížení veřej-
ných elektráren něco sníží, počítáme, veřejným elektrár-
nám chybí dnes asi 250 MW, aniž bychom počítali reservou,
jinak nutnou pro řádný bezpečný provoz. Díky obětavosti zaměstnanců energetiky bylo roce
1946, kdy instalovaný výkon elektráren byl prakticky stejné
výši jako roce 1945, dodáno více energie domácnos-
tem průmyslu.
Kromě toho jedná ještě převzetí asi 150 družstev. Překupnictví rozvodných podniků vylučuje.
Chybějících musí ušetřit malé části přesunout
ještě další staré závodní elektrárny. když velmi vysoké na-
pětí všech těchto izolovaných uzlech bylo prakticky stejné,
což mělo velkou výhodu při pozdějším propojování jednotli-
vých soustav, technické provedení vybavení nebylo jednotné. Dosáhlo toho zvýšením ročního využití po-
hotového výkonu elektráren 1796 2256 hodin.Kromě špatného technického stavu elektráren existovala po
válce republice řada drobných, samostatně pracujících sy-
stémů malými výkony zdrojích nepropojených rozvodných
systémů. Znárodněno bude ještě dalších
17 plynáren, toho soukromých.
Po stránce finanční situace znárodněných podniků kritická
vlivem dosud neupravených cen proud, plyn páru.
Podstatně horší však byla situace přebíraných zařízeních vy-
sokého nízkého napětí.
Velká práce nás čeká při unifikaci sazeb připojovacích pod-
mínek. In-
stalovaný výkon elektrárnách parních není všude kryt výkony
kotlů. Hospodaření energii všech běžných
forem: elektřinou, párou plynem, sloučilo jednotné pod-
nikání. Namísto okrouhle 1400 podniků zabývajících výro-
bou, rozvodem prodejem energie, bylo zřízeno pouze sedm
národních podniků elektrárenských, čtyři plynárenské jeden
podnik (zatím Slovensku) pro instalace obchod spotře-
biči, ústřední orgán pro energetiku: Československé energe-
tické závody Praze, oblastní orgán: Energetické závody na
79
Období let 1945 1970
Omezovač proudu pro paušální tarif
.
Plynáren bylo dosud znárodněno 72, toho podnik zabý-
vající rozvodem plynu. Zatímco převládal venkově systém
22 kV, byly oblasti, například severočeském pohraničí, které
provozovaly systém kV, část středních východních Čech
15 kV, Pardubicku apod. Navíc řada velkých měst měla
zaveden proud stejnosměrný, jako například Liberec, Jablonec
nad Nisou další.
Znárodněním energetického průmyslu dokončil konsoli-
dační proces elektrizaci plynárenství zejména směru ver-
tikální výstavby podniků výroby dodávku všem odběra-
telům. Ještě horší stav byl měs-
tech kabelovými sítěmi. Posti-
ženi byli době všichni odběratelé, neboť nebylo vybra-
nou také nebylo dispozici dost prostředků pro volbu jiného
řešení.
Pro letošní rok (1946) počítáme, elektrárny mají dodati
na trh asi 3200 mio kWh při maximálním zatížení asi 1000 MW.
Instalovaný výkon elektrárnách veřejných však jen
912 MW, toho asi 140 výkon vodních elektráren,
s jehož plnou výší počítati jen plných přítoků vody. Byla to
dodávka značně nekvalitní, častými výpadky důvodu poruch
i důsledku nedostatku paliva, příp
