Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 78 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tyto složky jsou různém poměru různých druzích upotřebení elektřiny. Značné množství elektřiny spotřebovává chemický průmysl a ceny elektřinu jsou tam podstatnou součástí výdajů. Součástí vlastnických přeměn byla pozem- ková reforma letech 1945-1949. vý- dajích rodinných činí jen asi znamená tedy zvýšení ceny o 100 zvýšení celkových nákladů jen jednu setinu, napsal Jan Osolsobě článku, který byl publikován sborníku Elek- trotechnika výstavbě Československa roce 1945. 6. průmyslového potenciálu. lidí, takže při průměrné roční pracovní době 1500 hodin zaměstnaného připadal pracovní výkon kW. teplárnách bylo kolem MW a závodních elektrárnách asi 320 MW.1. října 1945. Použitelný výkon činil bez ohledu ekonomické stimuly. Celkem bylo znárodněno energetice kolem 1350 různých závodů celkovém elektrickém výkonu 1481 MW. prvních poválečných letech byla pro ČSR charakteristická smíšená ekonomika. Obnova hospodářství předválečnou úroveň spadá let 1945-1948. kapitola Období let 1945 1970 . popředí pozornosti prvních měsících po osvobození dostaly dva nejcitlivější úseky obnovy železniční doprava těžba uhlí. Dnes index uhlí proti 1939 1300-1400 vzroste 2000 4000, práce na 5000, kdežto ceny elektřiny nezměnily. Nejnižší známých oborů, oděvnickém průmyslu, vyšší textilním průmyslu, hornictví průmyslu kovů železa. Národní hospodářství stalo podle sovět- ského vzoru vysoce centralizované komplexním plánováním a preferencí těžkého průmyslu, což bylo spojeno vysokou su- rovinovou, energetickou, dopravní investiční náročností. jeho základě vydal ministr průmyslu březnu roku 1946 výnos, jímž byly zřízeny národní podniky. Únor 1948 se stal mezníkem politickém hospodářském rozvoji mono- polem moci KSČ. znamená, technická účinnost je 2,5krát větší; jistě krásný pokrok, lze považovat pouze míru toho, dosáhnout technickou prací, je-li správně vedena. Požadavek znárodnění nebyl vládním pro- gramu výslovně uveden, ale budoucím vývoji ním počí- talo. Cenový index uhlí byl před válkou přes 1000-1200, práce 800, též peníze byly dražší, kdežto elektřina pohybo- vala cenách pro světlo pohon indexu 400-600, by- tových sazbách dobrým využitím 100-150. Z toho vychází, člověku pomáhá elektrická energie 10-15kráte větším výkonem než jeho vlastní, nehledíc to, automati- zací zdokonalením výrobních nástrojů nastává další znásobení tvůrčí síly. Např. Z ohromného množství úkolů, jež nám vystávají osvobozené vlasti, zvlášť důležitý problém pracovních sil otázka šetřit zdroji energie. Bylo tak vytvořeno dědictví, nímž potýkáme dodnes. stavebním kování, zámečnických výrob- cích, poživatinách nedosahuje ani výrobě obuvi kolem 1 výrobě strojů též výrobě papíru však již %. Náklady elektřinu činily asi 1,5 celkové národní výroby a asi nákladů hodnoty zpracovaného zboží. Situace poválečném energetickém hospodářství Škody, které válka napáchala energetickém hospodářství v českých zemích, jsou popsány závěru minulé kapitoly, rov- něž to, již okupace řešila otázka budoucího uspořádání energetiky jejím spojením jeden celek. Fyzický výkon dospělého člověka se řídí způsobem práce individuálními vlastnostmi. 78 6. průmyslu ČSR za- městnáno 2,5 mil. Tento výkon však ne- bylo možné plně použít, neboť asi elektráren bylo starších 20 let přibližně elektráren starších let, které nebyly po několik let řádně udržovány opravovány. Přes % zařízení vykazovalo měrnou spotřebu paliva výrobu kWh přes 7000 kcal plných mělo nejmenší spotřebu 4500 kcal až 7000 kcal kWh. konce roku 1947 vzniklo 3348 závodů 321 národních podniků postavením samostatných právnických osob. prů- myslu bylo završeno vydáním dekretu 100. V roce 1938 byla celková výroba ČSR 4,2 miliardy kWh; před- pokládejme, aspoň elektrické energie přeměňovalo v elektromotorech mechanickou práci. Skluz výstavbě nových elektráren se době znárodnění odhadoval let ztráta elektric- kém výkonu počítala výši 300 MW. Bude třeba snažit dosáhnout velkou produkci při málo pracovních hodinách. nich připadalo parní elektrárny 920 MW, na vodní elektrárny 180 MW. Znárodnění čs. dodávce pro velkoodběratele jsou asi rovnoměrně rozloženy, dodávce pro maloodběratele převládá podíl kapi- tálový. Projevuje se tedy náklad elektřinu prodejní ceně velké části výrobků jen velmi nepatrně. Konečným naším cílem je: Vyrábět energii nejlaciněji a bezpečně umožnit každému občanu nejhojněji použí- vat… výrobě elektřiny pokrok posledních letech měřit tím, vyrobí ročně 5krát více elektřiny jen dvojná- sobným množstvím uhlí. závodních elekt- rárnách, které zahrnovaly přibližně 2/3 veškerého instalovaného výkonu byly převážně starší než elektrárny veřejné, byla si- tuace ještě nepříznivější. období dvouletky 1947-1948, jejímž cílem byla obnova hospodářství dosažení předválečné životní úrovně, prolínaly prvky tržní ekonomiky a řízeným hospodářstvím přežívajícím války. Spokojí technici 35% tepelnou účinností v elektrárně není naděje nalézt účinnější způsoby přeměny? …Vyrábíme elektřinu především uhlí, lidské práce peněz. Dělník, jenž vyrábí více, stojí méně, je-li jeho energe- tická výstroj lepší, při čemž míru jeho výstroje může zároveň vzít mimo stupeň elektrizace, poměr kWh pracovním hodinám. Došlo němu základě dekretů prezidenta republiky z 24.P oválečné uspořádání Evropy nás zařadilo východního bloku, přičemž ČSR byla jeho nejprůmyslovější součástí. průmyslu bylo znárodněno více než 3000 podniků, jejich kapacita představovala téměř dvě třetiny čs. Tento výkon srovnejme ener- gií, jež nám poskytuje elektrárenství pro mechanickou práci. Při srov- návání lze počítat trvalým výkonem dospělého člověka při 8ho- dinové pracovní době 50-60 wattů. Vláda prohlásila, třeba „postavit celý peněžní úvěrový systém, klíčové podniky průmyslové, pojišťovnictví, přírodní energetické zdroje pod všeobecné státní vedení“. Košický vládní program schválený dubna 1945 eko- nomické části mezi hlavní úkoly uváděl urychlenou obnovu ná- rodního hospodářství zpustošeného během války, položit zá- klady nové sociální politiky „ve prospěch všech vrstev pracujícího lidu“ bezodkladně zajistit pod národní správu převést majetek nepřátel, zrádců kolaborantů (stalo tak v letních měsících 1945)