Národní hospodářství stalo podle sovět-
ského vzoru vysoce centralizované komplexním plánováním
a preferencí těžkého průmyslu, což bylo spojeno vysokou su-
rovinovou, energetickou, dopravní investiční náročností.
6.
Obnova hospodářství předválečnou úroveň spadá let
1945-1948. Únor 1948 se
stal mezníkem politickém hospodářském rozvoji mono-
polem moci KSČ. kapitola
Období let 1945 1970
. října 1945. Tento výkon však ne-
bylo možné plně použít, neboť asi elektráren bylo starších
20 let přibližně elektráren starších let, které nebyly
po několik let řádně udržovány opravovány. Tento výkon srovnejme ener-
gií, jež nám poskytuje elektrárenství pro mechanickou práci. prů-
myslu bylo završeno vydáním dekretu 100. Přes %
zařízení vykazovalo měrnou spotřebu paliva výrobu kWh
přes 7000 kcal plných mělo nejmenší spotřebu 4500 kcal
až 7000 kcal kWh. znamená, technická účinnost je
2,5krát větší; jistě krásný pokrok, lze považovat
pouze míru toho, dosáhnout technickou prací, je-li
správně vedena. Dělník, jenž vyrábí více, stojí méně, je-li jeho energe-
tická výstroj lepší, při čemž míru jeho výstroje může zároveň
vzít mimo stupeň elektrizace, poměr kWh pracovním hodinám. dodávce pro velkoodběratele jsou asi rovnoměrně
rozloženy, dodávce pro maloodběratele převládá podíl kapi-
tálový.
V roce 1938 byla celková výroba ČSR 4,2 miliardy kWh; před-
pokládejme, aspoň elektrické energie přeměňovalo
v elektromotorech mechanickou práci. Dnes index uhlí
proti 1939 1300-1400 vzroste 2000 4000, práce
na 5000, kdežto ceny elektřiny nezměnily. průmyslu bylo znárodněno více než 3000
podniků, jejich kapacita představovala téměř dvě třetiny čs. Projevuje se
tedy náklad elektřinu prodejní ceně velké části výrobků jen
velmi nepatrně.
Z toho vychází, člověku pomáhá elektrická energie 10-15kráte
větším výkonem než jeho vlastní, nehledíc to, automati-
zací zdokonalením výrobních nástrojů nastává další znásobení
tvůrčí síly. Situace poválečném
energetickém hospodářství
Škody, které válka napáchala energetickém hospodářství
v českých zemích, jsou popsány závěru minulé kapitoly, rov-
něž to, již okupace řešila otázka budoucího uspořádání
energetiky jejím spojením jeden celek. Požadavek znárodnění nebyl vládním pro-
gramu výslovně uveden, ale budoucím vývoji ním počí-
talo. Např. Při srov-
návání lze počítat trvalým výkonem dospělého člověka při 8ho-
dinové pracovní době 50-60 wattů. Vláda prohlásila, třeba „postavit
celý peněžní úvěrový systém, klíčové podniky průmyslové,
pojišťovnictví, přírodní energetické zdroje pod všeobecné
státní vedení“. Bude třeba snažit dosáhnout velkou produkci
při málo pracovních hodinách. Skluz výstavbě nových elektráren
se době znárodnění odhadoval let ztráta elektric-
kém výkonu počítala výši 300 MW. lidí, takže při průměrné roční pracovní době
1500 hodin zaměstnaného připadal pracovní výkon kW.
Z ohromného množství úkolů, jež nám vystávají osvobozené
vlasti, zvlášť důležitý problém pracovních sil otázka šetřit
zdroji energie. Cenový index uhlí byl před válkou přes 1000-1200,
práce 800, též peníze byly dražší, kdežto elektřina pohybo-
vala cenách pro světlo pohon indexu 400-600, by-
tových sazbách dobrým využitím 100-150. Bylo
tak vytvořeno dědictví, nímž potýkáme dodnes. Fyzický výkon dospělého člověka
se řídí způsobem práce individuálními vlastnostmi. Znárodnění čs.
Tyto složky jsou různém poměru různých druzích upotřebení
elektřiny.
Konečným naším cílem je: Vyrábět energii nejlaciněji
a bezpečně umožnit každému občanu nejhojněji použí-
vat… výrobě elektřiny pokrok posledních letech
měřit tím, vyrobí ročně 5krát více elektřiny jen dvojná-
sobným množstvím uhlí. závodních elekt-
rárnách, které zahrnovaly přibližně 2/3 veškerého instalovaného
výkonu byly převážně starší než elektrárny veřejné, byla si-
tuace ještě nepříznivější.
Značné množství elektřiny spotřebovává chemický průmysl
a ceny elektřinu jsou tam podstatnou součástí výdajů. období dvouletky
1947-1948, jejímž cílem byla obnova hospodářství dosažení
předválečné životní úrovně, prolínaly prvky tržní ekonomiky
a řízeným hospodářstvím přežívajícím války. Použitelný výkon
činil bez ohledu ekonomické stimuly. popředí pozornosti prvních měsících po
osvobození dostaly dva nejcitlivější úseky obnovy železniční
doprava těžba uhlí.
78
6. jeho základě
vydal ministr průmyslu březnu roku 1946 výnos, jímž byly
zřízeny národní podniky.
průmyslového potenciálu. prvních poválečných letech byla pro
ČSR charakteristická smíšená ekonomika. konce roku 1947 vzniklo 3348
závodů 321 národních podniků postavením samostatných
právnických osob.1. stavebním kování, zámečnických výrob-
cích, poživatinách nedosahuje ani výrobě obuvi kolem
1 výrobě strojů též výrobě papíru však již %. Celkem bylo znárodněno energetice
kolem 1350 různých závodů celkovém elektrickém výkonu
1481 MW. Spokojí technici 35% tepelnou účinností
v elektrárně není naděje nalézt účinnější způsoby přeměny?
…Vyrábíme elektřinu především uhlí, lidské práce peněz. průmyslu ČSR za-
městnáno 2,5 mil. vý-
dajích rodinných činí jen asi znamená tedy zvýšení ceny
o 100 zvýšení celkových nákladů jen jednu setinu, napsal
Jan Osolsobě článku, který byl publikován sborníku Elek-
trotechnika výstavbě Československa roce 1945. Došlo němu základě dekretů prezidenta republiky
z 24. teplárnách bylo kolem MW
a závodních elektrárnách asi 320 MW. Součástí vlastnických přeměn byla pozem-
ková reforma letech 1945-1949. Nejnižší známých oborů, oděvnickém
průmyslu, vyšší textilním průmyslu, hornictví průmyslu
kovů železa.
Košický vládní program schválený dubna 1945 eko-
nomické části mezi hlavní úkoly uváděl urychlenou obnovu ná-
rodního hospodářství zpustošeného během války, položit zá-
klady nové sociální politiky „ve prospěch všech vrstev
pracujícího lidu“ bezodkladně zajistit pod národní správu
převést majetek nepřátel, zrádců kolaborantů (stalo tak
v letních měsících 1945).
Náklady elektřinu činily asi 1,5 celkové národní výroby
a asi nákladů hodnoty zpracovaného zboží.P
oválečné uspořádání Evropy nás zařadilo východního
bloku, přičemž ČSR byla jeho nejprůmyslovější součástí. nich připadalo parní elektrárny 920 MW, na
vodní elektrárny 180 MW
