Přitom výrobě syntetických paliv hydrogenací hně-
douhelného dehtu uvažovalo předválečném Českoslo-
vensku. sklonku války pak hlavní pohonnou
látkou stává svítiplyn.Vládní nařízení června 1943 ukládalo přestavbu polních
zemědělských traktorů pohon generátorovým plynem, ná-
klady hradilo ministerstvo zemědělství lesnictví. mosteckém hnědouhelném revíru byl překvapující
rychlostí krátce obsazení sudetského pohraničí vystavěn
závod výrobu leteckých benzinů motorové nafty roční
kapacitou 660 000 tun syntetických pohonných hmot. Při tom jim jednalo hlavně
o výrobu motorových paliv elektrické energie, podle toho
plánovali. Pokud jde trolejbusovou dopravu,
tak války dochází určité redukci provozu, ovšem
v menší míře než autobusů, musela být zajištěna doprava
dělníků továren.
Od roku 1942 úzkém okruhu odborníků diskutovalo
o budoucím elektrizačním zákonu smyslu povinného sou-
středění všech veřejných podniků všeužitečných, komunálních
i soukromých jedno společenstvo.4. 3,8 milionů tun, nepočítaje dále spotřebu uhlí
pro výrobu dálkového plynu. etapě, odpovídající dalším
2,5, resp. posledních dvou letech
války bylo leteckých náletech angloamerických svazků
zařízení zničeno, provoz závodu ochromen výroba
definitivně znemožněna polovině ledna 1945.
Výrobní kapacita závodů měla dosáhnouti etapě 650 000
tun ročně, tohoto výkonu bylo války krátkou dobu také
skutečně dosaženo. etapě II.
Vůbec největším závodem postaveným protektorátu na
našem území byly Deutsche Hydriewerke Záluží Mostu –
hydrogenační závod výrobu syntetických pohonných hmot
z uhlí. Pro vlastní spotřebu páry elektřiny
byla vybudována pro etapu vlastní teplárna 200 000 in-
stal.
etapy, aby výroba mohla býti zvýšena 000 000 tun mo-
torových paliv ročně.
Vytěžené uhlí mělo třídit dvou centrálních třídírnách
v Komořanech dolu Herkules. Kromě úsporných opatření postupným zaváděním
pásmového provozu, při nárůstu počtu cestujících (v
roce 1939 přepravily 323 141 000 osob, roce 1944 to
bylo 552 953 000 pasažérů) začalo letech 1944 1945
používat tramvajových linek pro zásobování, tedy do-
pravu nákladů. Desítky špičkových německých firem ko-
produkovaly protektorátním průmyslem přinesly našemu
poválečnému lehkému průmyslu progresivní technologie, vy-
spělou organizaci výroby, výkresovou dokumentační kázeň,
novou součástkovou základnu, modernizovaný strojový park
a daly základy unifikace normalizace. Sta-
nislav Záhorský sjezdu elektráren Zlíně květnu 1946
k tomu řekl: Němci znali dobře hospodářský význam severočes-
ké hnědouhelné pánve, kterou zamýšleli pro zájmy říše plně vy-
užít, připravili, větší části již také realizovali, plán zvý-
šení těžby takových rozměrech, byli vyčerpali celou
pánev snad době kratší let.
5. Přes veškeré utrpení re-
prese, které přinesla válka obyvatelům českých zemí, třeba
vidět skutečnost, okupace docházelo transferu ně-
meckých technických znalostí naší průmyslové výroby jejím
sjednocováním. pro druhou etapu rozestavěna teplárna druhá dal-
ších 100 000 kW.
■ Vývojem době války procházela hromadná doprava
v Praze. října 1945 znárodnění dolů průmyslových
podniků. ■
77
Protektorát Čechy Morava
. Tech-
nologie výroby byla založena produkci dehtů nízkoteplotní
karbonizací jejich dalším zpracováním vysokoteplotní
hydrogenací motorová paliva. Není také zanedbatelný
úplný přechod palcové soustavy metrickou zavedení
norem DIN, uvádí publikaci Věda technika českých ze-
mích období světové války, kterou vydalo roce 2009 Ná-
rodní technické muzeum. Pokud jde energii, tak
se kladl důraz využití každého kilogramu paliva.
Součástí nově budovaného závodu syntetický benzin byla
i výstavba velké teplárny elektrickým výkonem 200 MW.
Tím způsob zpracování ropy těchto rafinériích dostal na
světovou úroveň, což umožnilo rozšířit sortiment zvýšit kva-
litu vyráběných mazacích olejů (zvýšení viskozitních indexů,
snížení bodu tuhnutí, zlepšení oxidační stálosti), parafinů, ce-
resinů asfaltů. etapě mi-
lionů tun, nepočítaje spotřebu tepláren pro výrobu asi mi-
liard kWh miliard kWh II.Výroba syntetických paliv
Během války byly zmodernizovány technologie zpracování
ropy kapalná paliva hlavně mazací oleje rafinériích Ko-
líně, Pardubicích Moravské Ostravě. Přitom in-
vestice těžby uhlí byly minimální. jednání postupně vznikl
návrh, který byl předložen vládě republiky Československé
v polovici května 1945. války pokračovali vědci omezené míře
ve svých výzkumech závodech byly připravovány nové
technologie, mnohdy jejich uplatnění došlo skončení
válečného konfliktu. Vzhledem řadě námitek byl přepra-
cován návrh nový, který vyústil dekret prezidenta repu-
bliky dne 24.
Všechny důlní společnosti sloučili jediný uhelný koncern
a sousedství Mostu středu revíru vybudovali nákladem
téměř miliard, ploše asi km2, obrovské závody výrobu
syntetického benzinu nynější Stalinovy závody.
Plánované obrovské kapacitě podniku měla odpovídat ovšem
přiměřeně veliká spotřeba uhlí. válce byl
hydrogenační závod rekonstruován později přestavěn na
zpracování ropy, protože kapalná paliva uhlí byla podstatně
dražší než ropy. ostrou kritikou postátnění elektráren vystoupil pro-
fesor List zejména důvodu přílišné centralizace energetiky. Současně pracovalo výstavbě II. Jen při prvním
velkém náletu zde zahynulo téměř 000 lidí. Pro srovnání uvádím, celá spotřeba
benzinu ČSR době největšího rozvinutí motorizace před oku-
pací byla asi 300 000 tun. Vyrobená elektrická energie měla dodávat vedeními vvn
továrnám hliník Linci ocelárnám. Výroba syntetických paliv
dosáhla maxima roce 1943, kdy vyrobilo 400 000 tun ben-
zinu zpracováním 694 000 tun uhlí. Byly vybudovány se-
lektivní rafinace olejových destilátů (systém Duo-sol) pomocí
fenolkresoru propanu rafinérii Kolíně, systém Suida-
Nowak-Pöll pomocí trikresolu Pardubicích Moravské Os-
travě, jednotky propanového odasfaltování ropných zbytků na
brighstock tvrdý asfalt Pardubicích Moravské Ostravě. Pro energetické zužitkování
mourů méněcenných paliv byly plánovány další tři velkoelek-
trárny, Ervěnicích 140 000 kW, Komořanech na
270 000 Herkulesu 300 000 kW, celkem dvěma
teplárnami dnešních Stalinových závodů přes 000 000 instal.
kW.
Vedle toho byla plánována ještě rozsáhlá výroba plynu pro
dálkový rozvod kapacitou půl miliardy m3
ročně.
Následujících více než čtyřicet let dalo mnohém za
pravdu.Akutní nedostatek pohonných hmot zase způ-
sobil, docházelo jednak výraznému omezení autobusové
dopravy postupnému přechodu náhradní pohonné
hmoty dřevní (generátorový) pohonný plyn (směs pro-
panu butanu).
Shrnutí
Období Mnichova konce války bylo časem, kdy šetřilo
doslova všude vším cenu represí
