roku 1932
konkuroval tento výrobek nemísenému benzínu.
■ Úsporným zdrojem energie měla stát 30. Uskutečnily jen posuny aku-
mulátorovými lokomotivami výkonem 206 kW, 280 k,
na tehdejším Wilsonově nádraží Praze. 30. let bylo postupně ustupováno parních
strojů transmise, které nahradily parní turbíny elektro-
motory. tun 14,48 elektrárny
1,567 mil.
Obnovovalo zařízení dílen všech oborech průmyslu,
zřizovaly nové továrny živnosti, také zemědělských
motorech byla velká poptávka. Málo pomáhaly propagační akce využití elek-
třiny domácnosti, které faktech ukazovaly, využití
elektřiny nejvýhodnější. roku 1940 bylo elektrizace venkova inves-
továno 371 mil.
Pod názvem Dynakol prodávaly směsi obsahem %
etanolu, benzenu benzínu. Bylo možné tak výrazně zvýšit produktivitu práce
při menší spotřebě paliv. tun 60,91 %. Zlepšení při-
nesl zákon 1926 finanční podpoře elektrizaci
venkova. tomu navíc přispívala krize, vysoká cena za
1 kWh značné pořizovací náklady elektrické zařízení. Kapitola
druhu provozu výši 15,1 17,9 páry rok nebo 2,14
– 2,54 uhlí rok. 1937 pouze 2200 hodin). Zboží narovnalo
na šamotové vozíky nebo pohyblivé dno vjíždělo pece
v podobě tunelu, pozvolna postupujíce, žárem tunelu se
vypalovalo vypálené vyjíždělo druhém konci tunelu. Rozvoj závodních elektráren zpomalil teprve kri-
zových letech 1930 1934 jejich podíl výrobě elek-
třiny klesl roce 1919 16,2 roce 1938.
Tomu odpovídaly nižší nároky množství uhlí (1933). Čechách na
Moravě bylo elektrizováno asi obcí, kterých žilo
90 obyvatelstva, Slovensku 23,5 obcí 50,8 oby-
vatelstva. letech zastánci zdravého životního stylu zdůrazňo-
vali, jest naléhavá potřeba vhodných zákonů, které by
jednak zamezily plýtvání půdou potravou pro nadbyteč-
nou produkci masa. Ovšem také
ceny materiálu následkem znehodnocení valuty stále stou-
paly, zejména materiálu dováženého.
■ růstem spotřeby průmyslu, ale domácnostech byla po-
zornost věnována provozní účinnosti tepelných elektráren,
zvláště špičkových sezónních.
■ elektrizaci drah bylo srovnání před první světovou vál-
kou vykonáno velmi málo. Ceny strojů, které
koncem války byly skoro desetinásobkem cen předváleč-
ných, byly roce 1920 1921 25násobné.
■ Snahou snížení paliva keramických pecích byly pece
kruhové, které vystřídaly pece tunelové.
■ Lihobenzinové směsi propagovaly ČSR již roce 1923. Města prosperující obce
byly elektrizovány chudé oblasti zůstávaly bez elektrické
energie. Elektrárnách.
■ průběhu 20. Například špičková elekt-
rárna potřebným provozem hodiny dopoledne od-
poledne byla provozu uvedením chodu hodin
a ubírala tak zatížení kmenovým elektrárnám.
■ skončení světové války rychle dostavila velká po-
ptávka elektrických strojích, která dva roky stále stoupala.
■ Spotřeba uhlí, vyjádřeno kamenném uhlí výhřevnosti
6500 kal byla roce 1936 následující: domácí otop 4,3 mil
tun 17,3 doprava 3,65 mil. původní polní
peci využilo nejvýše 2-5 paliva, peci komorové to
bylo nejvíce peci kruhové 50-60 peci tune-
lové %. Překupníci, spekulujíce na
další stoupání cen, objednávali motory zásoby velkém
množství, obchod elektromotory kvetl. Měď, která před vál-
kou nestála ani kg, roce 1921 stála již 27krát
více.
Používaly úsporné žárovky (5, 10, W), motor stačil
často pro více zemědělců, elektrický sporák byl považován
za přepych.
■ Vysoká cena elektrické energie negativně ovlivňovala po
celé období její spotřebu domácnostech. ■
Zkouška stability autobusu Škoda 309.68
3. jedenkrát den tudíž po-
třeba omezit živočišnou produkci, což prospělo přírodě
jako celku. Elektrizace země
byla nekoordinovaná, živelná. Teprve roce 1938 byla udělena
miliontá koncese radiopřijímač. Zlepšení potřeb tepla pro 500 hodin provozu
ročně činilo 34,5 pro 1000 pro 1500 %.
Spotřebované uhlí sloužilo průmyslu výrobě elektřiny,
tepla výrobu otop.
■ Průmysl poválečných letech určitou dobu zabezpečoval
elektrickou energii přestavbou výstavbou vlastních výro-
ben. Kč. Podle studie roku 1945 zkoumající
spotřebu uhlí (6500 kal) kWh přecházející době bylo
třeba průmyslových elektráren, které nepotřebovaly žádnou
páru nebo jen její nepatrné množství pro tovární účely (užívá
výhradně kondensační turbíny) 1,24 uhlí, průmyslových
elektráren, které spotřebují kWh pohonu to-
vární páry (malý poměr spotřeby tovární páry spotřebě elek-
třiny, používá místo protitlakých turbín častěji turbín odběro-
vých) 1,29 uhlí, elektrárny poměrem páry na
spotřebovanou kWh (více užívá protitlakých zařízení)
0,687 uhlí. Ještě
v roce 1936 však jejich celkový počet byl 958 výkonem
1120 MW. Při předpokladu jen
0,6 páry odpadků mělo hlavním městě cel-
kového ročního množství 122 000 tun odpadků vyrobit cirka
10 000 000 kWh, což byla přibližně sedmina veškeré energie
vyrobené ročně praž.
■ Využití instalovaného výkonu elektráren bylo nízké (v
r.
■ 20. letech Praze
spalovna odpadků Vysočanech.
■ Elektrizace zemědělství postupovala pomalu.
Topilo nich generátorovým plynem. tun 6,22 plynárny 0,274 mil tun 1,09 %,
průmysl 15,42 mil.
■ Přesto období první světové válce výroba elektrické
energie zvýšila čtyřnásobně, ročními přírůstky %,
v roce 1938 dosáhla 280 kWh/obyvatel/rok. Upozorňovali to, dobrému
zdraví patří jísti maso max. Změny dalo
dosáhnout účelnou přestavbou kotlů strojů starých
elektrárnách, kde zlepšení provozní účinnosti zvláště po-
zoruhodné
