Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 68 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
let bylo postupně ustupováno parních strojů transmise, které nahradily parní turbíny elektro- motory. Ceny strojů, které koncem války byly skoro desetinásobkem cen předváleč- ných, byly roce 1920 1921 25násobné. ■ Úsporným zdrojem energie měla stát 30. Kapitola druhu provozu výši 15,1 17,9 páry rok nebo 2,14 – 2,54 uhlí rok. Například špičková elekt- rárna potřebným provozem hodiny dopoledne od- poledne byla provozu uvedením chodu hodin a ubírala tak zatížení kmenovým elektrárnám. 1937 pouze 2200 hodin). Měď, která před vál- kou nestála ani kg, roce 1921 stála již 27krát více. Tomu odpovídaly nižší nároky množství uhlí (1933). Ovšem také ceny materiálu následkem znehodnocení valuty stále stou- paly, zejména materiálu dováženého. tun 60,91 %. ■ Vysoká cena elektrické energie negativně ovlivňovala po celé období její spotřebu domácnostech. ■ skončení světové války rychle dostavila velká po- ptávka elektrických strojích, která dva roky stále stoupala. tomu navíc přispívala krize, vysoká cena za 1 kWh značné pořizovací náklady elektrické zařízení. ■ Spotřeba uhlí, vyjádřeno kamenném uhlí výhřevnosti 6500 kal byla roce 1936 následující: domácí otop 4,3 mil tun 17,3 doprava 3,65 mil. Obnovovalo zařízení dílen všech oborech průmyslu, zřizovaly nové továrny živnosti, také zemědělských motorech byla velká poptávka. ■ Přesto období první světové válce výroba elektrické energie zvýšila čtyřnásobně, ročními přírůstky %, v roce 1938 dosáhla 280 kWh/obyvatel/rok. Zlepšení potřeb tepla pro 500 hodin provozu ročně činilo 34,5 pro 1000 pro 1500 %. Bylo možné tak výrazně zvýšit produktivitu práce při menší spotřebě paliv. Podle studie roku 1945 zkoumající spotřebu uhlí (6500 kal) kWh přecházející době bylo třeba průmyslových elektráren, které nepotřebovaly žádnou páru nebo jen její nepatrné množství pro tovární účely (užívá výhradně kondensační turbíny) 1,24 uhlí, průmyslových elektráren, které spotřebují kWh pohonu to- vární páry (malý poměr spotřeby tovární páry spotřebě elek- třiny, používá místo protitlakých turbín častěji turbín odběro- vých) 1,29 uhlí, elektrárny poměrem páry na spotřebovanou kWh (více užívá protitlakých zařízení) 0,687 uhlí. 30. ■ Lihobenzinové směsi propagovaly ČSR již roce 1923. Elektrárnách. Teprve roce 1938 byla udělena miliontá koncese radiopřijímač. ■ Elektrizace zemědělství postupovala pomalu. Pod názvem Dynakol prodávaly směsi obsahem % etanolu, benzenu benzínu. ■ růstem spotřeby průmyslu, ale domácnostech byla po- zornost věnována provozní účinnosti tepelných elektráren, zvláště špičkových sezónních. Používaly úsporné žárovky (5, 10, W), motor stačil často pro více zemědělců, elektrický sporák byl považován za přepych. ■ 20. Topilo nich generátorovým plynem. Rozvoj závodních elektráren zpomalil teprve kri- zových letech 1930 1934 jejich podíl výrobě elek- třiny klesl roce 1919 16,2 roce 1938. Při předpokladu jen 0,6 páry odpadků mělo hlavním městě cel- kového ročního množství 122 000 tun odpadků vyrobit cirka 10 000 000 kWh, což byla přibližně sedmina veškeré energie vyrobené ročně praž. letech zastánci zdravého životního stylu zdůrazňo- vali, jest naléhavá potřeba vhodných zákonů, které by jednak zamezily plýtvání půdou potravou pro nadbyteč- nou produkci masa. ■ Využití instalovaného výkonu elektráren bylo nízké (v r. ■ Průmysl poválečných letech určitou dobu zabezpečoval elektrickou energii přestavbou výstavbou vlastních výro- ben. Změny dalo dosáhnout účelnou přestavbou kotlů strojů starých elektrárnách, kde zlepšení provozní účinnosti zvláště po- zoruhodné. Města prosperující obce byly elektrizovány chudé oblasti zůstávaly bez elektrické energie. roku 1940 bylo elektrizace venkova inves- továno 371 mil. původní polní peci využilo nejvýše 2-5 paliva, peci komorové to bylo nejvíce peci kruhové 50-60 peci tune- lové %. Zboží narovnalo na šamotové vozíky nebo pohyblivé dno vjíždělo pece v podobě tunelu, pozvolna postupujíce, žárem tunelu se vypalovalo vypálené vyjíždělo druhém konci tunelu. Zlepšení při- nesl zákon 1926 finanční podpoře elektrizaci venkova. tun 6,22 plynárny 0,274 mil tun 1,09 %, průmysl 15,42 mil. tun 14,48 elektrárny 1,567 mil. Uskutečnily jen posuny aku- mulátorovými lokomotivami výkonem 206 kW, 280 k, na tehdejším Wilsonově nádraží Praze. jedenkrát den tudíž po- třeba omezit živočišnou produkci, což prospělo přírodě jako celku. Upozorňovali to, dobrému zdraví patří jísti maso max. letech Praze spalovna odpadků Vysočanech. roku 1932 konkuroval tento výrobek nemísenému benzínu. Kč. Elektrizace země byla nekoordinovaná, živelná.68 3. ■ průběhu 20. ■ Zkouška stability autobusu Škoda 309. Ještě v roce 1936 však jejich celkový počet byl 958 výkonem 1120 MW. Čechách na Moravě bylo elektrizováno asi obcí, kterých žilo 90 obyvatelstva, Slovensku 23,5 obcí 50,8 oby- vatelstva. Málo pomáhaly propagační akce využití elek- třiny domácnosti, které faktech ukazovaly, využití elektřiny nejvýhodnější. Překupníci, spekulujíce na další stoupání cen, objednávali motory zásoby velkém množství, obchod elektromotory kvetl. ■ Snahou snížení paliva keramických pecích byly pece kruhové, které vystřídaly pece tunelové. Spotřebované uhlí sloužilo průmyslu výrobě elektřiny, tepla výrobu otop. ■ elektrizaci drah bylo srovnání před první světovou vál- kou vykonáno velmi málo