Překupníci, spekulujíce na
další stoupání cen, objednávali motory zásoby velkém
množství, obchod elektromotory kvetl.
Pod názvem Dynakol prodávaly směsi obsahem %
etanolu, benzenu benzínu. Ceny strojů, které
koncem války byly skoro desetinásobkem cen předváleč-
ných, byly roce 1920 1921 25násobné.
Topilo nich generátorovým plynem. letech Praze
spalovna odpadků Vysočanech. ■
Zkouška stability autobusu Škoda 309. let bylo postupně ustupováno parních
strojů transmise, které nahradily parní turbíny elektro-
motory. původní polní
peci využilo nejvýše 2-5 paliva, peci komorové to
bylo nejvíce peci kruhové 50-60 peci tune-
lové %.
■ Vysoká cena elektrické energie negativně ovlivňovala po
celé období její spotřebu domácnostech. Teprve roce 1938 byla udělena
miliontá koncese radiopřijímač.
■ skončení světové války rychle dostavila velká po-
ptávka elektrických strojích, která dva roky stále stoupala.
Spotřebované uhlí sloužilo průmyslu výrobě elektřiny,
tepla výrobu otop. Bylo možné tak výrazně zvýšit produktivitu práce
při menší spotřebě paliv.
■ Průmysl poválečných letech určitou dobu zabezpečoval
elektrickou energii přestavbou výstavbou vlastních výro-
ben. Například špičková elekt-
rárna potřebným provozem hodiny dopoledne od-
poledne byla provozu uvedením chodu hodin
a ubírala tak zatížení kmenovým elektrárnám. Kapitola
druhu provozu výši 15,1 17,9 páry rok nebo 2,14
– 2,54 uhlí rok. tomu navíc přispívala krize, vysoká cena za
1 kWh značné pořizovací náklady elektrické zařízení. Podle studie roku 1945 zkoumající
spotřebu uhlí (6500 kal) kWh přecházející době bylo
třeba průmyslových elektráren, které nepotřebovaly žádnou
páru nebo jen její nepatrné množství pro tovární účely (užívá
výhradně kondensační turbíny) 1,24 uhlí, průmyslových
elektráren, které spotřebují kWh pohonu to-
vární páry (malý poměr spotřeby tovární páry spotřebě elek-
třiny, používá místo protitlakých turbín častěji turbín odběro-
vých) 1,29 uhlí, elektrárny poměrem páry na
spotřebovanou kWh (více užívá protitlakých zařízení)
0,687 uhlí.68
3.
■ Úsporným zdrojem energie měla stát 30. Měď, která před vál-
kou nestála ani kg, roce 1921 stála již 27krát
více. Zlepšení potřeb tepla pro 500 hodin provozu
ročně činilo 34,5 pro 1000 pro 1500 %. roku 1932
konkuroval tento výrobek nemísenému benzínu. Upozorňovali to, dobrému
zdraví patří jísti maso max. Města prosperující obce
byly elektrizovány chudé oblasti zůstávaly bez elektrické
energie.
■ Elektrizace zemědělství postupovala pomalu.
Tomu odpovídaly nižší nároky množství uhlí (1933).
■ elektrizaci drah bylo srovnání před první světovou vál-
kou vykonáno velmi málo. roku 1940 bylo elektrizace venkova inves-
továno 371 mil. Málo pomáhaly propagační akce využití elek-
třiny domácnosti, které faktech ukazovaly, využití
elektřiny nejvýhodnější.
■ Lihobenzinové směsi propagovaly ČSR již roce 1923. 1937 pouze 2200 hodin). Zlepšení při-
nesl zákon 1926 finanční podpoře elektrizaci
venkova. Změny dalo
dosáhnout účelnou přestavbou kotlů strojů starých
elektrárnách, kde zlepšení provozní účinnosti zvláště po-
zoruhodné. Elektrárnách. Elektrizace země
byla nekoordinovaná, živelná. Rozvoj závodních elektráren zpomalil teprve kri-
zových letech 1930 1934 jejich podíl výrobě elek-
třiny klesl roce 1919 16,2 roce 1938. Ještě
v roce 1936 však jejich celkový počet byl 958 výkonem
1120 MW.
■ 20.
■ průběhu 20.
■ Snahou snížení paliva keramických pecích byly pece
kruhové, které vystřídaly pece tunelové.
■ Využití instalovaného výkonu elektráren bylo nízké (v
r. 30.
Používaly úsporné žárovky (5, 10, W), motor stačil
často pro více zemědělců, elektrický sporák byl považován
za přepych. Zboží narovnalo
na šamotové vozíky nebo pohyblivé dno vjíždělo pece
v podobě tunelu, pozvolna postupujíce, žárem tunelu se
vypalovalo vypálené vyjíždělo druhém konci tunelu. Uskutečnily jen posuny aku-
mulátorovými lokomotivami výkonem 206 kW, 280 k,
na tehdejším Wilsonově nádraží Praze. Při předpokladu jen
0,6 páry odpadků mělo hlavním městě cel-
kového ročního množství 122 000 tun odpadků vyrobit cirka
10 000 000 kWh, což byla přibližně sedmina veškeré energie
vyrobené ročně praž.
■ Přesto období první světové válce výroba elektrické
energie zvýšila čtyřnásobně, ročními přírůstky %,
v roce 1938 dosáhla 280 kWh/obyvatel/rok. tun 6,22 plynárny 0,274 mil tun 1,09 %,
průmysl 15,42 mil. tun 60,91 %. tun 14,48 elektrárny
1,567 mil. jedenkrát den tudíž po-
třeba omezit živočišnou produkci, což prospělo přírodě
jako celku. letech zastánci zdravého životního stylu zdůrazňo-
vali, jest naléhavá potřeba vhodných zákonů, které by
jednak zamezily plýtvání půdou potravou pro nadbyteč-
nou produkci masa. Kč.
Obnovovalo zařízení dílen všech oborech průmyslu,
zřizovaly nové továrny živnosti, také zemědělských
motorech byla velká poptávka. Ovšem také
ceny materiálu následkem znehodnocení valuty stále stou-
paly, zejména materiálu dováženého.
■ růstem spotřeby průmyslu, ale domácnostech byla po-
zornost věnována provozní účinnosti tepelných elektráren,
zvláště špičkových sezónních. Čechách na
Moravě bylo elektrizováno asi obcí, kterých žilo
90 obyvatelstva, Slovensku 23,5 obcí 50,8 oby-
vatelstva.
■ Spotřeba uhlí, vyjádřeno kamenném uhlí výhřevnosti
6500 kal byla roce 1936 následující: domácí otop 4,3 mil
tun 17,3 doprava 3,65 mil
