Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 68 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
tun 6,22 plynárny 0,274 mil tun 1,09 %, průmysl 15,42 mil. ■ elektrizaci drah bylo srovnání před první světovou vál- kou vykonáno velmi málo. letech zastánci zdravého životního stylu zdůrazňo- vali, jest naléhavá potřeba vhodných zákonů, které by jednak zamezily plýtvání půdou potravou pro nadbyteč- nou produkci masa. Tomu odpovídaly nižší nároky množství uhlí (1933). Kapitola druhu provozu výši 15,1 17,9 páry rok nebo 2,14 – 2,54 uhlí rok. jedenkrát den tudíž po- třeba omezit živočišnou produkci, což prospělo přírodě jako celku. Čechách na Moravě bylo elektrizováno asi obcí, kterých žilo 90 obyvatelstva, Slovensku 23,5 obcí 50,8 oby- vatelstva.68 3. ■ Zkouška stability autobusu Škoda 309. Podle studie roku 1945 zkoumající spotřebu uhlí (6500 kal) kWh přecházející době bylo třeba průmyslových elektráren, které nepotřebovaly žádnou páru nebo jen její nepatrné množství pro tovární účely (užívá výhradně kondensační turbíny) 1,24 uhlí, průmyslových elektráren, které spotřebují kWh pohonu to- vární páry (malý poměr spotřeby tovární páry spotřebě elek- třiny, používá místo protitlakých turbín častěji turbín odběro- vých) 1,29 uhlí, elektrárny poměrem páry na spotřebovanou kWh (více užívá protitlakých zařízení) 0,687 uhlí. Bylo možné tak výrazně zvýšit produktivitu práce při menší spotřebě paliv. Kč. Změny dalo dosáhnout účelnou přestavbou kotlů strojů starých elektrárnách, kde zlepšení provozní účinnosti zvláště po- zoruhodné. Topilo nich generátorovým plynem. letech Praze spalovna odpadků Vysočanech. 1937 pouze 2200 hodin). ■ Elektrizace zemědělství postupovala pomalu. Měď, která před vál- kou nestála ani kg, roce 1921 stála již 27krát více. 30. ■ Úsporným zdrojem energie měla stát 30. ■ skončení světové války rychle dostavila velká po- ptávka elektrických strojích, která dva roky stále stoupala. Upozorňovali to, dobrému zdraví patří jísti maso max. ■ Průmysl poválečných letech určitou dobu zabezpečoval elektrickou energii přestavbou výstavbou vlastních výro- ben. ■ Snahou snížení paliva keramických pecích byly pece kruhové, které vystřídaly pece tunelové. let bylo postupně ustupováno parních strojů transmise, které nahradily parní turbíny elektro- motory. ■ Spotřeba uhlí, vyjádřeno kamenném uhlí výhřevnosti 6500 kal byla roce 1936 následující: domácí otop 4,3 mil tun 17,3 doprava 3,65 mil. Zlepšení potřeb tepla pro 500 hodin provozu ročně činilo 34,5 pro 1000 pro 1500 %. Pod názvem Dynakol prodávaly směsi obsahem % etanolu, benzenu benzínu. původní polní peci využilo nejvýše 2-5 paliva, peci komorové to bylo nejvíce peci kruhové 50-60 peci tune- lové %. tun 60,91 %. Města prosperující obce byly elektrizovány chudé oblasti zůstávaly bez elektrické energie. tun 14,48 elektrárny 1,567 mil. ■ růstem spotřeby průmyslu, ale domácnostech byla po- zornost věnována provozní účinnosti tepelných elektráren, zvláště špičkových sezónních. Ceny strojů, které koncem války byly skoro desetinásobkem cen předváleč- ných, byly roce 1920 1921 25násobné. Například špičková elekt- rárna potřebným provozem hodiny dopoledne od- poledne byla provozu uvedením chodu hodin a ubírala tak zatížení kmenovým elektrárnám. Ještě v roce 1936 však jejich celkový počet byl 958 výkonem 1120 MW. ■ Využití instalovaného výkonu elektráren bylo nízké (v r. Rozvoj závodních elektráren zpomalil teprve kri- zových letech 1930 1934 jejich podíl výrobě elek- třiny klesl roce 1919 16,2 roce 1938. roku 1940 bylo elektrizace venkova inves- továno 371 mil. Používaly úsporné žárovky (5, 10, W), motor stačil často pro více zemědělců, elektrický sporák byl považován za přepych. ■ Vysoká cena elektrické energie negativně ovlivňovala po celé období její spotřebu domácnostech. tomu navíc přispívala krize, vysoká cena za 1 kWh značné pořizovací náklady elektrické zařízení. ■ Lihobenzinové směsi propagovaly ČSR již roce 1923. Elektrárnách. Elektrizace země byla nekoordinovaná, živelná. Zboží narovnalo na šamotové vozíky nebo pohyblivé dno vjíždělo pece v podobě tunelu, pozvolna postupujíce, žárem tunelu se vypalovalo vypálené vyjíždělo druhém konci tunelu. Ovšem také ceny materiálu následkem znehodnocení valuty stále stou- paly, zejména materiálu dováženého. Zlepšení při- nesl zákon 1926 finanční podpoře elektrizaci venkova. Spotřebované uhlí sloužilo průmyslu výrobě elektřiny, tepla výrobu otop. Teprve roce 1938 byla udělena miliontá koncese radiopřijímač. Obnovovalo zařízení dílen všech oborech průmyslu, zřizovaly nové továrny živnosti, také zemědělských motorech byla velká poptávka. ■ Přesto období první světové válce výroba elektrické energie zvýšila čtyřnásobně, ročními přírůstky %, v roce 1938 dosáhla 280 kWh/obyvatel/rok. Překupníci, spekulujíce na další stoupání cen, objednávali motory zásoby velkém množství, obchod elektromotory kvetl. ■ 20. roku 1932 konkuroval tento výrobek nemísenému benzínu. Málo pomáhaly propagační akce využití elek- třiny domácnosti, které faktech ukazovaly, využití elektřiny nejvýhodnější. Uskutečnily jen posuny aku- mulátorovými lokomotivami výkonem 206 kW, 280 k, na tehdejším Wilsonově nádraží Praze. ■ průběhu 20. Při předpokladu jen 0,6 páry odpadků mělo hlavním městě cel- kového ročního množství 122 000 tun odpadků vyrobit cirka 10 000 000 kWh, což byla přibližně sedmina veškeré energie vyrobené ročně praž