Poznámky redaktora
úsporách ener-
gie pravém smyslu slova této době nedá hovořit, neboť
jsme potýkali jejím neustále rostoucím nedostatkem.Vary, Sokolov, Nové Sedlo,
Vydra, Nýřany, Liberec, Jablonec, Andělská Hora,Teplice, Ústí nad Labem,
Trutnov, Střekov, Lomazice, Černé jezero, Svitavy, Opava, Jeseníky,Větřní,
Český Krumlov aTanvald
. období necelého půl roku se
toho příliš udělat nedalo. březnu 1939
Vodní tepelné elektrárny zabraném území
Trmice, Ervěnice, Most, Litvínov, Chomutov, K. kWh, Moravě přes 200 mil.
Do českého vnitrozemí přestěhovalo mnichovské dohodě
přibližně 450 000 uprchlíků. 2/3 uhelných zásob, byly přetrhány
obchodní dodavatelské vztahy. odstou-
peném území jsme ztratili elektráren, toho velkých tepel-
ných (Ervěnice 000 kW, Třinec 000 kW, Poříčí 000
kW, Trmice 000 kW, Třebovice 000 kW, Zbuch 000
kW, Nýřany 000 kW) velké vodní (Střekov 000 kW,
Vranov 000 kW, Černé jezero 1500 kW, Srní 6400 kW). Přesto vznikla řada návrhů studií co
udělat pro další existenci okleštěné republiky. Německu taky Maďarsku
byl postoupen významný díl železničního parku, motorových
vozidel říčních lodí mimo jiné 1374 lokomotiv 000 že-
lezničních vagonů.
Ztráta Čechách činila 485 mil.
Otázka uhlí měla životní význam nejen důvodu platební bi-
lance, protože státu vývozního jsme stali státem dovoz-
ním, navíc ceny importovaného hnědého uhlí podle druhu
vzrostly Vzniklá situace měla řešit následovně:
■ částečným dovozem černého uhlí polského, které vycházelo
levněji než uhlí hnědé Podrudohoří,
■ zvýšením domácí těžby Ostravsku ostatních dolech
kamenouhelných,
■ obnovením těžby všech dolech, která byla nedávné mi-
nulosti zastavena, jen Ostravsku týkalo dolů,
■ docílit značné úspory při vytápění jak soukromých, tak ve-
řejných místností tím, budou vybaveny „řádnými, byť
primitivními teploměry“,
■ vybavit přednosty veřejných úřadů pravomocí, aby mohli
rozhodnout, jakého termínu kdy nich bude „topná
sezóna“,
■ topná zařízení spalující hnědé uhlí přeměnit používání
černého uhlí nebo koksu,
■ stávajících topenišť dbát ekonomiku spalování, aby
„značná část uhlí neutíkala kouřem“,
■ kotelní společnosti měly zajistit řádné zaškolení topičů
a hmotně zainteresovat racionálním spalování uhlí, při
docílených úsporách odměnit zvláštní prémií,
■ Výzkumný ústav pro ekonomiku paliv měl vydat směrnice
jak pro používání paliv domácnostech, tak pro úsporné
topení veřejných úřadech, průmyslu živnostech,
■ velkých městech měly zřídit poradny pro ústřední, stá-
ložárové další druhy topení,
■ velkých městech doporučovalo zřízení ústředních tep-
láren, jež dodávaly potřebné teplo průmyslovým objek-
tům větším obytným objektům,
■ postarat nejrychlejší přeměnu tepelné uhelné energie na
elektrickou plynárenskou, což znamenalo úsporu %;
plynárny měly být zřízeny větších městech, která buď
sama, nebo spojení jinými obcemi, mají přes 000 oby-
vatel, kde bylo možné docílit odběr mil. m3
svítiplynu,
■ plynárny měly stavět tak, aby vyráběly nejen plyn, ale
i koks, kterého době získaly množství zpra-
covaného uhlí, aby dále zpracovávaly dehet ostatní zplo-
diny laky, formaldehyd, fenol také benzol, který nejen
extrakční, ale rovněž pohonnou látkou. Republika přišla
o značnou část území (Sudety), Třinec, Karvinou, Bo-
humín okolí zabrali Poláci, ztratili jsme cca 1/3 obyvatel, řadu
surovinových zdrojů, mj.
Výroba elektrické energie Československu činila roce
1937 3,682 GWh, zdroje byly následující: 84,5 uhlí, %
voda, 4,4 plyn (Vítkovice Kladno) nafta.
kWh.M
nichovské ultimátum znamenalo rozbití Českosloven-
ska všemi negativními dopady. kapitola
Od Mnichova 15. Ře-
šením budoucna mělo být maximální využívání elektřiny,
neboť vycházela ekonomicky nejvýhodněji mohli jsme ji
vyrobit doma vody uhlí. českých zemích činily územní ztráty
37 „hranicemi“ zůstalo více než průmyslové kapa-
city státu.
69
4. prvním místě době bylo zabezpečit fungování
ekonomiky Česko-Slovenska zajistit lidem základní životní
podmínky, zejména těm, kteří přicházeli okupovaných území. Východiskem nahrazení těchto zdrojů mělo být:
■ nejrychlejší dokončení přípravných prací pro vybudování
nového stupně Troji Podbabě,
■ uspíšení vybudování přehrady Štechovicích Kniničkách
(na Svratce),
■ bezodkladné doplnění Sečské přehrady hydrocentrálou pro
účelné využití nadržené síly,
■ vybudovat přehrady hydrocentrálami Benešově Semil,
u Křivoklátu, Slapech, Zviroticích, České Skalice,
■ vybudovat elektrárny tepelné přímo dolech, abychom se
zbavili odběru elektřiny Německa,
■ přechodnou dobu nejvíce využívat stávající elektrárny,
zejména průmyslové malé elektrárny, které nejsou zapo-
jeny soustavné elektrizaci
■ vybudovat dalších 600 dálkového vedení napětí 100
tisíc provést důslednou elektrizaci všech obcí jižních
Čechách Slovensku,
■ provést elektrizaci drah, zejména hlavní tepny Praha-Ně-
mecký Brod-Brno pražského okolí okruhu km,
■ zájmu levných produktů domácích trzích rekonstruovat
a zmodernizovat zařízení mnohých zemědělských podniků –
cukrovarů, lihovarů, pivovarů, škrobáren, jatek chladíren
