Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 67 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
G. Teplárenský systém užívá HDO regulaci pracovního režimu výměníkových stanic např. ■ Brně byla roce 1929 spuštěna nejmodernější teplárna v Evropě práškovými kotli 6,4 MPa, 450 protitlako- vými turbogenerátory tlakem páry 0,9 MPa. ■ Velká pozornost byla meziválečném období věnována ochraně tepelných potrubí před ztrátami tepla. Vedoucí po- stavení ČSR udržovala teplárna Holešovice. Revolverová pec, příčný řez . Měla být hospo- dárná, mít malou vodivost, malou měrnou váhu malé měrné teplo. ■ Výkon soustředěný větších elektrárnách roce 1939 činil cca 650 turbínami průměrným jednotkovým vý- konem 7,15 MW).E. Stejně tak možné ovládat také veřejné osvětlení. ■ oblasti nových parních elektráren byla ČSR mezi prvními státy Evropě zavádění vysokých tlaků teplot základě pokroku metalurgii žáruvzdorných ocelí. ČSR měla pro konstrukci i obsluhu silnoproudých zařízení zkušebnu ESČ svě- tové úrovni. ■ Lepší využití paliva vysokotlakých teplárnách nebylo jen ve vyšší termické účinnosti srovnání jinými druhy vy- užití pevných paliv, nýbrž souviselo hospodárnou výro- bou elektřiny. období 1919 1939 vznikla jako první městská teplárna Ústí nad Labem, následovaly Krnov, Mariánské Lázně, Praha-Holešovice. Podle potřeby měla být chráněna proti rušivým účinkům, zvláště proti vodě, proti sesouvání proti mechanickému poškození, měla snést bez újmy změny teplot, otřesy obvyklé pohyby potrubí, a podle možnosti neměla kazit vlhkostí. Například průmyslovém závodě, který ročně spotřeboval 000 tun páry, dalo přenesením tohoto tepla moderní teplárny vyrobit 2,5 miliony kWh tím, ušetřit 1200 1500 tun paliva. ■ letech 1920 1930 stavěly všeužitečné společnosti až 500 sítí ročně.67 Období vzniku republiky roku 1938 je vybaven dvousazbovým elektroměrem, přijímačem HDO a blokovacím stykačem. Protože době nastavené nižší sazby touto saz- bou účtována veškerá spotřebovaná elektřina, časté, do- mácnosti přesouvají tohoto období většinu energeticky ná- ročných činností. ■ Podíl vodní energetiky výrobě elektřiny meziváleč- ném období zhruba zdvojnásobil. Shrnutí ■ období 1918 1938 dochází výstavbě velkoelektráren, které spalují méněhodnotné uhlí, které jinak skončilo na skládkách, takže dochází významné úspoře kvalitního paliva, další úsporu představuje briketování méněhodnotných paliv. výrobu kWh protitlakých turbínách moderních tepláren spotřebovalo cca 1250 1350 kcal, v kondenzačních elektrárnách bylo 3000 4000 kcal, v mnohých elektrárnách 6000 kcal více. ■ rozvojem energetického hospodářství byly vytvářeny právní technické předpisy. Kromě přímé regulace odběrů umožňuje HDO obecně ovlá- dat zařízení signálem, přenášeným energetické síti (veřejné osvětlení, reklamy, osvětlení výloh, dopravních značek, závla- hová čerpadla) přenášet jednoduché instrukce nebo signály (nahrazení sdělovacích kabelů průmyslových podmínkách). Izolace měla potrubí dobře chránit proti ztrátám tepla. Dobrou izolací se dalo snížit ztráty (úsporu) kcal/h parním potrubí podle Dvojitá akumulátorová lokomotiva A. Termická účin- nost byla podle některých pramenů koncem třicátých let u kondenzačních elektráren zatímco vysoko- tlakých tepláren při dobrém zatížení %. ■ rozvodu vody, plynu elektrické energie nastal prů- myslových závodech později větších městech rozvoj dodávky tepla, pára parních strojů využívala pro tech- nologii vytápění továren. výrobu kWh protitlakým způsobem tak spotřebovalo asi uhlí méně než kondenzačním. první tlakovzdušné vypínače 55 kV, expanzní vypínače kV, manipulační světelná schémata. 7,3 celkové výroby 1161 GWh, roce 1938 600 GWh, tj. Byly získány zkušenosti paralelním chodem několika elektráren. Normy předpisy však byly jen doporučením bez zákonné platnosti. Velkoodběratelé vlastní transformační stanicí mohou svým systémem HDO regulovat odběr svém areálu, tj. ■ Přírůstek instalovaného výkonu vybudovaných parních elektrárách uvedeném období byl: všeužitečné společnosti o výkonu 354,7 MW, toho uhelných revírech 203 MW, mimo 151,7 MW; závodní elektrárny převážně dolech 180 MW; elektrárny bez práva všeužitečnosti, jak měst- ské, tak závodní celkovým výkonem 186 MW. Přijímač HDO jednak přepíná mezi dvěma sazbami elektroměru, jednak spíná blokovací stykač. V roce 1930 existovalo 482 vodních výroben elektřiny s celkovým výkonem 231,9 MW, toho 409 malých vod- ních elektráren výkonem 161 MW. roce 1918 činila výroba asi GWh, tj. Přesto byly zavedeny nových jednotných zařízení (např. 14,8 celkové výroby 4050 GWh. Nepodařilo však propojit oblastní všeu- žitečné podniky bylo postaveno pouze 750 vedení 110 proti původnímu záměru 1400 km. Stykač teprve připojuje okruh akumulačními kamny bojlery k napájení. Měla být stejnoměrná trvalé účinná. Také regulace kmitočtu byla velmi přesná. špičkách tak, aby byl teplárenský provoz umožněn případě, kdy zdroje nemají potřebný špičkový výkon. Kvalitativní změna nastala budováním sítě 110 Ervěnice Praha roce 1927 potom sítě Zá- břeh Handlová.). ovládat ze- jména zařízení nevýrobního charakteru (vodní hospodářství, klimatizace apod. ■ Vývoj nových elektráren přinesl snížení měrné spotřeby tepla úroveň 26,5 MJ/kWh roce 1937, tedy nižší spo- třebu proti roku 1930 %. Zvláště šetrní spotřebitelé instalují bytě kontrolku, zapojenou blokovaného okruhu