Dobrou izolací se
dalo snížit ztráty (úsporu) kcal/h parním potrubí podle
Dvojitá akumulátorová lokomotiva A.
■ rozvojem energetického hospodářství byly vytvářeny
právní technické předpisy. Zvláště šetrní spotřebitelé instalují bytě
kontrolku, zapojenou blokovaného okruhu. Izolace měla
potrubí dobře chránit proti ztrátám tepla.). Přijímač HDO jednak přepíná mezi
dvěma sazbami elektroměru, jednak spíná blokovací stykač. roce 1918 činila výroba
asi GWh, tj.
■ Výkon soustředěný větších elektrárnách roce 1939 činil
cca 650 turbínami průměrným jednotkovým vý-
konem 7,15 MW). ČSR měla pro konstrukci
i obsluhu silnoproudých zařízení zkušebnu ESČ svě-
tové úrovni.
Revolverová pec, příčný řez
. ovládat ze-
jména zařízení nevýrobního charakteru (vodní hospodářství,
klimatizace apod.
Kromě přímé regulace odběrů umožňuje HDO obecně ovlá-
dat zařízení signálem, přenášeným energetické síti (veřejné
osvětlení, reklamy, osvětlení výloh, dopravních značek, závla-
hová čerpadla) přenášet jednoduché instrukce nebo signály
(nahrazení sdělovacích kabelů průmyslových podmínkách).67
Období vzniku republiky roku 1938
je vybaven dvousazbovým elektroměrem, přijímačem HDO
a blokovacím stykačem.
■ Přírůstek instalovaného výkonu vybudovaných parních
elektrárách uvedeném období byl: všeužitečné společnosti
o výkonu 354,7 MW, toho uhelných revírech 203 MW,
mimo 151,7 MW; závodní elektrárny převážně dolech
180 MW; elektrárny bez práva všeužitečnosti, jak měst-
ské, tak závodní celkovým výkonem 186 MW. 14,8 celkové výroby 4050 GWh. Kvalitativní změna nastala budováním
sítě 110 Ervěnice Praha roce 1927 potom sítě Zá-
břeh Handlová.E. Normy předpisy však byly jen doporučením
bez zákonné platnosti. Přesto byly zavedeny nových
jednotných zařízení (např. Stejně tak možné ovládat
také veřejné osvětlení.G. období 1919 1939 vznikla
jako první městská teplárna Ústí nad Labem, následovaly
Krnov, Mariánské Lázně, Praha-Holešovice.
■ rozvodu vody, plynu elektrické energie nastal prů-
myslových závodech později větších městech rozvoj
dodávky tepla, pára parních strojů využívala pro tech-
nologii vytápění továren.
Shrnutí
■ období 1918 1938 dochází výstavbě velkoelektráren,
které spalují méněhodnotné uhlí, které jinak skončilo na
skládkách, takže dochází významné úspoře kvalitního paliva,
další úsporu představuje briketování méněhodnotných paliv. 7,3 celkové výroby 1161 GWh, roce
1938 600 GWh, tj.
■ letech 1920 1930 stavěly všeužitečné společnosti až
500 sítí ročně. Termická účin-
nost byla podle některých pramenů koncem třicátých let
u kondenzačních elektráren zatímco vysoko-
tlakých tepláren při dobrém zatížení %. Vedoucí po-
stavení ČSR udržovala teplárna Holešovice.
■ Lepší využití paliva vysokotlakých teplárnách nebylo jen
ve vyšší termické účinnosti srovnání jinými druhy vy-
užití pevných paliv, nýbrž souviselo hospodárnou výro-
bou elektřiny. špičkách tak,
aby byl teplárenský provoz umožněn případě, kdy zdroje
nemají potřebný špičkový výkon. výrobu kWh
protitlakým způsobem tak spotřebovalo asi uhlí
méně než kondenzačním. výrobu kWh protitlakých turbínách
moderních tepláren spotřebovalo cca 1250 1350 kcal,
v kondenzačních elektrárnách bylo 3000 4000 kcal,
v mnohých elektrárnách 6000 kcal více. Měla být stejnoměrná trvalé účinná. Protože době nastavené nižší sazby touto saz-
bou účtována veškerá spotřebovaná elektřina, časté, do-
mácnosti přesouvají tohoto období většinu energeticky ná-
ročných činností.
Velkoodběratelé vlastní transformační stanicí mohou svým
systémem HDO regulovat odběr svém areálu, tj.
■ Brně byla roce 1929 spuštěna nejmodernější teplárna
v Evropě práškovými kotli 6,4 MPa, 450 protitlako-
vými turbogenerátory tlakem páry 0,9 MPa.
■ oblasti nových parních elektráren byla ČSR mezi prvními
státy Evropě zavádění vysokých tlaků teplot základě
pokroku metalurgii žáruvzdorných ocelí.
V roce 1930 existovalo 482 vodních výroben elektřiny
s celkovým výkonem 231,9 MW, toho 409 malých vod-
ních elektráren výkonem 161 MW. Měla být hospo-
dárná, mít malou vodivost, malou měrnou váhu malé měrné
teplo. Nepodařilo však propojit oblastní všeu-
žitečné podniky bylo postaveno pouze 750 vedení
110 proti původnímu záměru 1400 km.
■ Podíl vodní energetiky výrobě elektřiny meziváleč-
ném období zhruba zdvojnásobil. Podle potřeby
měla být chráněna proti rušivým účinkům, zvláště proti vodě,
proti sesouvání proti mechanickému poškození, měla snést
bez újmy změny teplot, otřesy obvyklé pohyby potrubí,
a podle možnosti neměla kazit vlhkostí.
Stykač teprve připojuje okruh akumulačními kamny bojlery
k napájení. Například průmyslovém závodě,
který ročně spotřeboval 000 tun páry, dalo přenesením
tohoto tepla moderní teplárny vyrobit 2,5 miliony
kWh tím, ušetřit 1200 1500 tun paliva.
■ Velká pozornost byla meziválečném období věnována
ochraně tepelných potrubí před ztrátami tepla. Byly získány zkušenosti paralelním chodem
několika elektráren. první tlakovzdušné vypínače
55 kV, expanzní vypínače kV, manipulační světelná
schémata.
■ Vývoj nových elektráren přinesl snížení měrné spotřeby
tepla úroveň 26,5 MJ/kWh roce 1937, tedy nižší spo-
třebu proti roku 1930 %. Teplárenský systém užívá HDO regulaci
pracovního režimu výměníkových stanic např. Také regulace kmitočtu byla velmi
přesná
