letech hospodářské krizi jejich hlavním reprezentantem
byly konstrukční laboratoře fyzikální výzkum při Škodo-
vých závodech Plzni.
Jeho prostřednictvím přepínají tarify spotřebitelů, řídí
se osvětlení optimalizuje zatížení. Fyzikální výzkum Škodových závodů Zkušebny
a laboratoře Elektrotechnické továrny Doudlevcích, které
byly vybudovány letech 1921 1922. letech 20.
V roce 1927 iniciativy Svazu majitelů dolů dochází ke
vzniku Ústavu pro vědecký výzkum uhlí. Experimen-
tální odzkoušení bylo provedeno letech 1957 1958 Praze.
3. Strojní laboratoř
Vysoké školy strojní elektrotechnického inženýrství při
ČVUT Praze, Ústav teoretické experimentální elektro-
techniky ČVUT Praze, První ústav fyziky obecné
a technické České vysoké školy technické Brně, Fyzikální
ústav při Německé vysoké škole technické Praze. První zájem HDO Československu vznikl kolem
roku 1930 souvislosti jeho využíváním Francii roku
1925.
V roce 1946 česká energetika zadala Výzkumnému ústavu
energetickému řešení celkovou problematiku přenosu tóno-
vého kmitočtu včetně vývoje vysílačů přijímačů.
Za skutečné zahájení výstavby HDO pro potřeby energetiky
lze považovat vysílače Všestary Křimice, které byly uvedeny
do provozu letech 1962 1963. Fy-
zikální výzkum Škodových závodů byl jediným badatel-
ským pracovištěm, které vyvíjelo činnost druhé světové
války němž našli útočiště někteří profesoři studenti uza-
vřených českých vysokých škol.
Rychlému rozvoji vysílačů nestačil rozvoj řídicích automatik
na bázi reléových polovodičových prvků. Zárodky
spojení vědeckého výzkumu průmyslem objevily 30. Zde použily rotační gene-
rátory výkonu 100 kVA výstupním napětím tónového kmi-
točtu 500 Vysílače pracovaly sítě vysokého napětí
(22 kV). Spotřebitel
66
3.
Do konce roku 1987 bylo Československu vybudováno
a uvedeno provozu vysílačů vysílačů vvn, vý-
stavba dalších připravovala. důvodu získání
zkušeností proto dochází dovozu automatiky FPR firmy
Landis Gyr pro město Prahu pro Západočeský kraj.
HDO umožnilo volbu denního odběrového diagramu zvý-
šilo propustnost elektrických sítí, stalo nepostradatelným
článkem řízení provozu elektrizační soustavy. po-
slední době HDO uplatňuje při dálkovém ovládání výkonu
malých výroben (elektráren) včetně jejich úplného odstavení. Sou-
časně byla vyvinuta tuzemská automatika MPA 80.
Pokud spotřebitel souhlasí, aby distributor ovládal provoz
některých spotřebičů podle svých potřeb, distributor odmění
tím, veškerou elektřinu spotřebovanou této pro něj vý-
hodné době, naúčtuje výhodnější (nižší) sazbě. Pro stejný účel byl roce 1926 založen Zkušební
elektrotechnický ústav při ESČ, který později vedl značko-
vání cejchování elektrotechnických výrobků materiálu.
■ Ministerstvo průmyslu obchodu zakládalo ústavy, které
většinou ověřovaly zkoušely elektrotechnické výrobky
a materiál. nich prováděl
zejména výzkum silnoproudých zařízení zaměřený elek-
trické stroje točivé, transformátory elektrické přístroje.
■ Výzkumnou průmyslovou činnost vysoké úrovni prová-
děl tzv.
Domácnosti, které využívají elektřinu vytápění nebo
ohřevu teplé vody mohou prostřednictvím HDO významně uše-
třit elektrickou energii při využití nízkého tarifu. při-
spívá, jak dočteme Dispečerském řádu osmdesátých let
minulého století, „předcházení havarijních stavů ES, snížení
nároků regulační výkon, snížení nároků přenosové kapa-
city rozvodných sítích krajů…“. Praktického využití před druhou světovou válkou bylo
uskutečněno obci Stěžery Východočeském kraji. Byly Ústředně
oprávněný zkušební ústav ČKD, Zkušebna materiálu Elek-
trotechnické továrny ČKD, Zkušebna strojů Elektrotech-
nické továrny ČKD, Zkušebna elektrických přístrojů při to-
várně elektrické stroje ČKD. První vysílač sítě 110 výko-
nem 800 kVA byl ověřen transformovně Vítkov defini-
tivně instalován transformovně Malešice. Vysílače československé výroby
byly budovány zahraničí Bulharsku, bývalé NDR bý-
valé Jugoslávii.
Tím bylo umožněno 512 dvojpovelů.
■ rámci elektrotechnického výzkumu pracovalo ČKD
v Praze Vysočanech několik ústavů.
■ Široká základna výzkumu vysokých školách zájmových
a spolkových organizacích byla roztříštěna málo hospodárná,
soustřeďovala spíše zkušební, laboratorní, expertizní zá-
jmové práce než vlastní důležité bádání, které chyběly
finance technické vybavení.
Reguluje tak výroba, což umožňuje při dodávkách elektrické
energie FVE VTE, nebo BPE KOG zachovat stabilitu
přenosové soustavy.
Inovační proces přinesl využití výkonných polovodičových
prvků, tak dalším období dochází přechodu rotačních
k statickým měničům zároveň zvyšuje výkon vysílacích
zařízení.vzbuzovat všeobecný zájem hospodárném využití paliv
a uplatňovat zásady správného využití paliv technické
praxi.
Z pěti vysílačů však dva Cheb Ostrava nesloužily potře-
bám energetiky byly vybudovány především pro řízení veřej-
ného osvětlení. Použitý povelový kód impulz mezera, umožnil
vysílat různých povelů. Jednoduše řečeno: jedná
se vysílače, které vysíláním povelových kódů řídí hromadně
přijímače HDO, kterými jsou vybavena odběrná místa. Jsou budovány vysílače frek-
vencí 425 760 Hz. vlastnímu řízení vysílače po-
užívalo ovládací tablo časované matičních hodin. Zařízení používané při HDO bylo tuzemské
produkce díky neustálé inovaci vykazovalo vynikající tech-
nické parametry spolehlivost provozu. Výzkumnou průmyslovou
činnost prováděl Fyzikální výzkum Škodových závodů, spo-
jený Dolejškovým Fyzikálním ústavem Univerzitě Kar-
lově, Zkušebny laboratoře Elektrotechnické továrny
v Doudlevcích. Podle Československé národní rady bada-
telské tvořilo vědecko-výzkumnou základnu státu první
republice celkem 1230 pracovišť.
Teprve šedesátých letech dochází první výstavbě vysílačů.15. Potřeby rozvoje ČSR (provedení
elektrizace území, zavedení telegrafní telefonní sítě rozhla-
sového vysílání, výroba elektrotechnických zařízení pro elekt-
rárny průmysl) pomáhal výzkum řešit jen části, zbytek
musel být zajišťován pomocí zahraničních licencí. století
a kromě náhrady spínacích hodin sloužily ovládání veřejného
osvětlení. Kapitola
. MVE výkon tímto způsobem nere-
guluje.
V sedmdesátých letech dochází kromě frekvence 1050 Hz
k využívání dalších frekvencí. Toto zvýšení počtu
kombinací základě nového způsobu kódování přichází
v roce 1981 zavedením sériové výroby čistě elektronických
přijímačů ZPA Trutnov.
■ Výzkumná pracoviště zaměřená jednotlivé technické
obory byla soustředěna Praze Brně. Požadavek vyšší rozsah možnosti vysílacích tele-
gramů zavádí nový způsob kódování typu impulz impulz. Tvořily (ze
70 ústavy laboratoře při vysokých odborných školách
v odvětví elektrotechniky strojírenství. Počátky chytrých sítí
První systémy hromadného dálkového ovládání (HDO) byly
v Evropě zaváděny provozu již 30. HDO užívá teplárenství
k usměrňování pracovního režimu výměníkových stanic. Jeho pro-
střednictvím dosahuje souladu mezi hospodárnou výrobou
energie, ekonomickým využitím přenosové soustavy uspoko-
jením odběratelů