V sedmdesátých letech dochází kromě frekvence 1050 Hz
k využívání dalších frekvencí. Zařízení používané při HDO bylo tuzemské
produkce díky neustálé inovaci vykazovalo vynikající tech-
nické parametry spolehlivost provozu.
Za skutečné zahájení výstavby HDO pro potřeby energetiky
lze považovat vysílače Všestary Křimice, které byly uvedeny
do provozu letech 1962 1963. důvodu získání
zkušeností proto dochází dovozu automatiky FPR firmy
Landis Gyr pro město Prahu pro Západočeský kraj.
Teprve šedesátých letech dochází první výstavbě vysílačů.
HDO umožnilo volbu denního odběrového diagramu zvý-
šilo propustnost elektrických sítí, stalo nepostradatelným
článkem řízení provozu elektrizační soustavy. Fyzikální výzkum Škodových závodů Zkušebny
a laboratoře Elektrotechnické továrny Doudlevcích, které
byly vybudovány letech 1921 1922. Pro stejný účel byl roce 1926 založen Zkušební
elektrotechnický ústav při ESČ, který později vedl značko-
vání cejchování elektrotechnických výrobků materiálu. letech 20.
■ Ministerstvo průmyslu obchodu zakládalo ústavy, které
většinou ověřovaly zkoušely elektrotechnické výrobky
a materiál.
■ Výzkumná pracoviště zaměřená jednotlivé technické
obory byla soustředěna Praze Brně. Zde použily rotační gene-
rátory výkonu 100 kVA výstupním napětím tónového kmi-
točtu 500 Vysílače pracovaly sítě vysokého napětí
(22 kV).
Tím bylo umožněno 512 dvojpovelů. První vysílač sítě 110 výko-
nem 800 kVA byl ověřen transformovně Vítkov defini-
tivně instalován transformovně Malešice.
V roce 1927 iniciativy Svazu majitelů dolů dochází ke
vzniku Ústavu pro vědecký výzkum uhlí.
■ Široká základna výzkumu vysokých školách zájmových
a spolkových organizacích byla roztříštěna málo hospodárná,
soustřeďovala spíše zkušební, laboratorní, expertizní zá-
jmové práce než vlastní důležité bádání, které chyběly
finance technické vybavení. Požadavek vyšší rozsah možnosti vysílacích tele-
gramů zavádí nový způsob kódování typu impulz impulz.
3. Počátky chytrých sítí
První systémy hromadného dálkového ovládání (HDO) byly
v Evropě zaváděny provozu již 30.
Domácnosti, které využívají elektřinu vytápění nebo
ohřevu teplé vody mohou prostřednictvím HDO významně uše-
třit elektrickou energii při využití nízkého tarifu. Toto zvýšení počtu
kombinací základě nového způsobu kódování přichází
v roce 1981 zavedením sériové výroby čistě elektronických
přijímačů ZPA Trutnov. Sou-
časně byla vyvinuta tuzemská automatika MPA 80. Zárodky
spojení vědeckého výzkumu průmyslem objevily 30. Vysílače československé výroby
byly budovány zahraničí Bulharsku, bývalé NDR bý-
valé Jugoslávii. vlastnímu řízení vysílače po-
užívalo ovládací tablo časované matičních hodin.
Z pěti vysílačů však dva Cheb Ostrava nesloužily potře-
bám energetiky byly vybudovány především pro řízení veřej-
ného osvětlení. Jednoduše řečeno: jedná
se vysílače, které vysíláním povelových kódů řídí hromadně
přijímače HDO, kterými jsou vybavena odběrná místa.
Rychlému rozvoji vysílačů nestačil rozvoj řídicích automatik
na bázi reléových polovodičových prvků. MVE výkon tímto způsobem nere-
guluje. Fy-
zikální výzkum Škodových závodů byl jediným badatel-
ským pracovištěm, které vyvíjelo činnost druhé světové
války němž našli útočiště někteří profesoři studenti uza-
vřených českých vysokých škol.
letech hospodářské krizi jejich hlavním reprezentantem
byly konstrukční laboratoře fyzikální výzkum při Škodo-
vých závodech Plzni. při-
spívá, jak dočteme Dispečerském řádu osmdesátých let
minulého století, „předcházení havarijních stavů ES, snížení
nároků regulační výkon, snížení nároků přenosové kapa-
city rozvodných sítích krajů…“.
Jeho prostřednictvím přepínají tarify spotřebitelů, řídí
se osvětlení optimalizuje zatížení. Praktického využití před druhou světovou válkou bylo
uskutečněno obci Stěžery Východočeském kraji. Kapitola
. Strojní laboratoř
Vysoké školy strojní elektrotechnického inženýrství při
ČVUT Praze, Ústav teoretické experimentální elektro-
techniky ČVUT Praze, První ústav fyziky obecné
a technické České vysoké školy technické Brně, Fyzikální
ústav při Německé vysoké škole technické Praze. Podle Československé národní rady bada-
telské tvořilo vědecko-výzkumnou základnu státu první
republice celkem 1230 pracovišť.
Reguluje tak výroba, což umožňuje při dodávkách elektrické
energie FVE VTE, nebo BPE KOG zachovat stabilitu
přenosové soustavy. po-
slední době HDO uplatňuje při dálkovém ovládání výkonu
malých výroben (elektráren) včetně jejich úplného odstavení. Použitý povelový kód impulz mezera, umožnil
vysílat různých povelů.15. Jsou budovány vysílače frek-
vencí 425 760 Hz. Potřeby rozvoje ČSR (provedení
elektrizace území, zavedení telegrafní telefonní sítě rozhla-
sového vysílání, výroba elektrotechnických zařízení pro elekt-
rárny průmysl) pomáhal výzkum řešit jen části, zbytek
musel být zajišťován pomocí zahraničních licencí. Tvořily (ze
70 ústavy laboratoře při vysokých odborných školách
v odvětví elektrotechniky strojírenství.
Pokud spotřebitel souhlasí, aby distributor ovládal provoz
některých spotřebičů podle svých potřeb, distributor odmění
tím, veškerou elektřinu spotřebovanou této pro něj vý-
hodné době, naúčtuje výhodnější (nižší) sazbě. století
a kromě náhrady spínacích hodin sloužily ovládání veřejného
osvětlení.vzbuzovat všeobecný zájem hospodárném využití paliv
a uplatňovat zásady správného využití paliv technické
praxi. Spotřebitel
66
3. Experimen-
tální odzkoušení bylo provedeno letech 1957 1958 Praze. Výzkumnou průmyslovou
činnost prováděl Fyzikální výzkum Škodových závodů, spo-
jený Dolejškovým Fyzikálním ústavem Univerzitě Kar-
lově, Zkušebny laboratoře Elektrotechnické továrny
v Doudlevcích. První zájem HDO Československu vznikl kolem
roku 1930 souvislosti jeho využíváním Francii roku
1925.
■ rámci elektrotechnického výzkumu pracovalo ČKD
v Praze Vysočanech několik ústavů. HDO užívá teplárenství
k usměrňování pracovního režimu výměníkových stanic. Byly Ústředně
oprávněný zkušební ústav ČKD, Zkušebna materiálu Elek-
trotechnické továrny ČKD, Zkušebna strojů Elektrotech-
nické továrny ČKD, Zkušebna elektrických přístrojů při to-
várně elektrické stroje ČKD.
V roce 1946 česká energetika zadala Výzkumnému ústavu
energetickému řešení celkovou problematiku přenosu tóno-
vého kmitočtu včetně vývoje vysílačů přijímačů. Jeho pro-
střednictvím dosahuje souladu mezi hospodárnou výrobou
energie, ekonomickým využitím přenosové soustavy uspoko-
jením odběratelů.
Inovační proces přinesl využití výkonných polovodičových
prvků, tak dalším období dochází přechodu rotačních
k statickým měničům zároveň zvyšuje výkon vysílacích
zařízení. nich prováděl
zejména výzkum silnoproudých zařízení zaměřený elek-
trické stroje točivé, transformátory elektrické přístroje.
■ Výzkumnou průmyslovou činnost vysoké úrovni prová-
děl tzv.
Do konce roku 1987 bylo Československu vybudováno
a uvedeno provozu vysílačů vysílačů vvn, vý-
stavba dalších připravovala
