, při 12,88 dokonce 150 proc. zahřívání vody jest zapotřebí přirozeně většího
množství paliva, má-li pronikati teplo stěnou kotle vrstvou
usazeniny, nežli má-li pronikati stěnou čistou. Zbytečné kouření, hlavně továrních ko-
mínů, možné odstranit, tomu však zapotřebí dobré vůle
nejen topičů, nýbrž podnikatelů. Dle nejnovějšího
zkoumání vrstva kotelního kamene silná 1,61 zápětí
spotřebu paliva procent větší nežli při kotelní stěně čisté. „falešného vzduchu“ spárami zdiva
a ztráty následkem poruch tahů vnitřní zazdívce, činí tak ve-
64
3.republice (po dokonalé proměně topenišť) odhaduje 1
mil. měli pravdu. 7,5 proc. Kapitola
Graf INFORMATIVNÍ ZÁVISLOST MĚRNÉ HMOTNOSTI ÚČINNOSTI SOUČASNÝCHTURBOALTERNÁTORŮ ZÁVISLOSTI ZDÁNLIVÉM VÝKONU
Vysokotlaká lokomotiva úsporným kotlem tlak 120 armosfér
.,
atd.
Při 6,44 silné vrstvě kotelního kamene obnáší ztráta pa-
livu proc. Vaňouček poukázal to, elek-
trárna Praze, spotřebuje denně vagonů, téměř ne-
kouří, jelikož pro dobré spalování kouře technicky náležitě
zařízena, kdežto dříve, dokud podobné zařízení neměla, také
její komíny velmi kouřily. Na
drahách nebude možné, vzhledem soustavě lokomotiv,
v dohledné době kouření omezit.; stoupá tudíž
ztráta palivu rychlejším poměrem nežli síla vrstvy kotelního
kamene. Cizinci, hlavně Angličané, kteří před
kratší dobou Praze dleli, divili tomu, nad Prahou se
vznáší příliš mnoho kouře, poměru jiným evropským měs-
tům. měs. Je-li však stěna tato uvnitř pokryta
vrstvou kotelního kamene pouze 0,5 silnou, musí zahří-
vati vnější povrch stěny kotle 370 °C, totiž slabého čer-
veného žáru., roka pak průměrně nejméně proc. (Strojník topič, 1922)
O lepší využitkování paliva průmyslových podnicích. Vědecké zkoušky,
provedené známými odborníky, nichž jmenujeme Gysslinga,
Cario, Haiera, Herberga, Hoffa Pietsche, dokazují, ztráty,
vznikající nasáváním tzv., musíme za-
hřívati vodu 160 °C, při stěně kotle 6,44 mm, zahřívá se
vnější její povrch 163 °C. Vyznačujeť prostou jednoduchostí. Jest jednak technicky nevyhovující zazdívka kotlů,
jednak neisolované části kotlů, potrubí přístrojů, které mají
za následek neobyčejně veliké ztráty paliva.
(Strojník topič, 1922)
Potíže kouřem. toho jest
zřejmo, napájecí voda značný účinek hospodářskou
stránku každého průmyslového podniku, pracujícího parou. Chceme-li vyrobiti páru napjetí atm.
(Strojník topič 1918)
Škodlivost kotelního kamene. Utvoří-li prodlením měsíců vrstva kotel. Taktéž poukázal zkoušky tope-
ním, prováděné při Jubilejní výstavě Praze, které dokázaly,
že při ručním topení lze kouření komínů značně obmezit, když
je při topení zaměstnán dobrý, spolehlivý zručný topič.
Za nynějších poměrů neváhají podnikatelé věnovati velmi
značné částky přestavby zařízení, zaručující zlepšené vy-
užitkování paliva parním provozu. ministerstvu veřejných prací Praze an-
keta, jak odstranit zbytečné kouření komínů, hlavně Praze
a jiných velkých městech, jelikož toto značně ohrožuje na
zdraví obyvatelstvo měst. Kdyby byla předsevzata akce proměn topenišť či
lépe řečeno jich přetvorba velkém, bylo možno zaměstnat
po dobu měsíců plně 500 inženýrů dobře 000 ne-
zaměstnaných dělníků, neboť práci možno použít dělníků
nekvalifikovaných. Ztráty, jež způsobuje kotelní
kámen, mají jak známo, svoji příčinu jeho špatné vodivosti
pro teplo. Při oprávněných náklad-
ných investicích nové rošty, přehřívače, ekonomisery, zvý-
šení komínu, měřicí kontrolní přístroje, zapomíná často na
velmi důležité činitele, kteří mají účinnost kotlů nemalý vliv
a jejichž zdokonalení spojeno pouze poměrně malými vý-
lohami. ka-
mene 1,61 silná, stoupá-li její síla tomto poměru dále,
obnáší ztráta palivu měsíc 3,25 proc. Pan sekční šéf minis-
terstvu veřejných prací inž. vagonů
