Životem zaplatilo
více lidí, než kolik jich padlo světové válce odhad činí 20-
25 milionů! Praze řádila naplno začátku října 1918, za-
chvácena byla Morava, celá stření Evropa. říjen 1918. Vznikající
stát měl neobyčejný zájem tom, aby nenastala porucha
v jeho hospodářském životě zejména nejsložitějším hospo-
dářském organismu, výrobě tovární. Průmyslová rozvinutost zřejmě spočívala podílu
osob pracujících sektoru, pokud jde nejbohatší, záleží, jak
se bere.
Mzdy například Brně byly podstatně nižší: pohybovaly se
od cca 135 260 měsíčně.
Průmyslové zboží bylo ovšem nevalné, stále ještě „válečné“
kvality.
■ Kilogram přídělové rýže stál „keťasské ceně“
20-30 takového importovaného zboží nebyl, zdá se,
podobný vícenásobek ceny zboží černém trhu zvláštností. Vzhledem nedostatečným oficiálním přídělům se
rozrůstala děsivých poměrů lichva potravinami, tzv. Pandemie spíše
zanikla, než podařilo zvládnout, roce 1919.1.
■ Půllitr piva přišel 1-1,50 regulovaném trhu bylo
jiné. Sto vojáků Praze bylo komandováno urych-
lenému kopání hrobů, vojenští truhláři sbíjeli narychlo rakve.
3. dělnictvo není nás nouze
39
3. ke-
ťasení. Pozn.
■ Horníci vydělávali konci roku 1918 průměru: mladiství
a ženy haldě asi 6,11 denně, tj. Byly demobilizovány masy vojáků, jejichž místa byly
však během války zaškoleny již ženy mládež. Je-
jich řešení probíhalo době popřevratové rychlo. tomu přistoupila prudce rostoucí nezaměst-
nanost. Praze stoupla cena vepřového masa (jež
bylo nejdražší) prosinci 1918 Plzni
údajně době počínajících bouří lednu 1919
se prodávalo (šunka K). Margarin sádlo byly
údajně dražší, mýdlo mouka cukr ve-
přové maso dražší než roce 1914. Opak byl pravdou, Československo byla
válkou vyčerpaná země, lidé hladověli, mrzli, byl nedostatek
uhlí dalšího paliva, bylo potřeba postarat ty, kteří vra-
celi fronty, nebyla práce, průmysl jen těžce dával chodu,
vzniku republiky nepřáli značné části zde žijící Němci Ma-
ďaři, pomocí jsme nemohli počítat prakticky žádné hra-
niční země, navíc řada situací musela sousedy řešit vo-
jensky (Polsko, Maďarsko, Ukrajina).
■ Údaje denních mzdách některých velkých kladenských
dolů ledna 1919 nejsou příliš odlišné: mladiství ženy na
haldě 6,19 horníci kopáči 14,85 starší vozači
10,88 mladší vozači 8,12 K. října zabránila dalšímu vývozu potravin
a surovin země. 36,66 týdně, vozači
(tzv. Kapitola
Období vzniku republiky roku 1938
. Tak např.
■ Měsíční výdělek horníků byl květnu 1919 rozmezí od
155-175 nejnižší kategorii 370-600 nejvyšší.
Generální stávka 14.
Závěrečné měsíce války poválečnou dobu provázela nikoli
epidemie, ale pandemie tzv. 51,30 týdně, havíři na
„předku“ střelci 12,75 denně, tj.
■ Rozpětí cen přídělové černém trhu dubnu 1919 uvá-
děla brněnská Rovnost (cena rozumí vždy kilogram,
litr nebo kus) takto: pšeničná mouka 10-16 (!), cukr 6-20 K,
hovězí maso 12-20 vepřové maso 30-40 máslo 40-
80 (!), mléko 2-3 vejce 0,80-0,90 K. světové války Češi, Masaryk Beneš,
i Slováci, Štefánik Markovič, svorně hranicemi tehdejšího
Rakouska-Uherska podali ruce společné revoluční práci
proti nespravedlivé nenáviděné habsburské říši pro vznik
svobodné, demokratické republiky spojeného národa. Situaci však neřešilo, protože úroda roku
1918 byla slabá. Obešla celou zeměkouli, Číny přes Ameriku,
a Španělska udeřila střední Evropu. Československo bylo, jak uvádí Wikipedie, celo-
světovém měřítku desátým průmyslově nejrozvinutějším stá-
tem letech 1920 1935 dokonce nejbohatším státem
světa. Odborníci, nimiž jsem konzultoval, považují
za nesmysl. Toho
dne Národní výbor jako samozřejmý domácí mluvčí svého ná-
roda prohlásil naše staleté spojení habsburským Rakousko-
Uherskem navždy zrušené sám převzal vedení zrozeného
československého státu, psal dobový tisk souvislosti vyhlá-
šením naší samostatnosti.
Hospodářsky jsme byli velmi úspěšní, díky rozvoji prů-
myslu především českých zemích době Rakouska-Uherska. Školy byly již před
zavřením (zatím jen prodlužovaly prázdniny), existovaly
úřady dokonce četnické policejní stanice, jejichž stav byl
v důsledku nemoci poloviční, šířila panika. 76,50 týdně. Charakteristika československého
průmyslu meziválečném období
Podle sčítání obyvatel roce 1921 bylo Československo státem
agrárně-průmyslovým, němž obděláváním půdy, výrobou
a obchodem živilo 84,1 lidí. španělské chřipky, jejíž následky
podceňujeme. Kilogram vepřového stál 22-26 skopového 13-16 K,
přídělového másla margarinu půllitr piva
0,80 K. Podle jiného údaje truhláři
vydělávali týdně dubnu 1919 105 160 (měsíčně tedy
nejméně 430 650 K), platy nižších úředníků byly nižší.
Vznik republiky dnes prezentován téměř jako „procházka
růžovou zahradou“. fedráci) 8,55 denně, tj. Jsme
národní stát, stát československého národa, tedy spojených
Čechů Slováků, kteří své vůle, dobrovolně, tento stát utvo-
řili jej udržují.
Počtem jsme tvořili monarchii cca třetinu osob, našem
území však bylo asi celého průmyslu Rakouska-
Uherska. Křestním
listem československé samostatnosti jest 28. Přídělový
systém, udržující obyvatele hranici vyhladovění, již zcela
rozložil podvyživení lidé nebyli schopni vzdorovat náporu na-
kažlivé nemoci. (České země
v éře první republiky 1918-1938)
■ Nejcitelněji projevovala bída nesouladu prudkého růstu
cen jedné straně pomalejšího růstu mezd straně
druhé.
■ Často byly ovšem srovnávány ceny současné předváleč-
nými uváděna byla pak veliká čísla násobků, zvláště když
se srovnávaly ceny černém trhu.
Průmysl území československé republiky postaven byl
po převratu před řadu problémů, kterých dosud neznal.N
ázev Československá republika, nebo krátce Českoslo-
vensko, ohlašuje velmi výstižně celému světu základní
myšlenku našeho vzniku naší státní existence
