Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 39 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Školy byly již před zavřením (zatím jen prodlužovaly prázdniny), existovaly úřady dokonce četnické policejní stanice, jejichž stav byl v důsledku nemoci poloviční, šířila panika. Toho dne Národní výbor jako samozřejmý domácí mluvčí svého ná- roda prohlásil naše staleté spojení habsburským Rakousko- Uherskem navždy zrušené sám převzal vedení zrozeného československého státu, psal dobový tisk souvislosti vyhlá- šením naší samostatnosti. ke- ťasení. ■ Horníci vydělávali konci roku 1918 průměru: mladiství a ženy haldě asi 6,11 denně, tj. fedráci) 8,55 denně, tj. Vznik republiky dnes prezentován téměř jako „procházka růžovou zahradou“. ■ Půllitr piva přišel 1-1,50 regulovaném trhu bylo jiné. Životem zaplatilo více lidí, než kolik jich padlo světové válce odhad činí 20- 25 milionů! Praze řádila naplno začátku října 1918, za- chvácena byla Morava, celá stření Evropa. ■ Rozpětí cen přídělové černém trhu dubnu 1919 uvá- děla brněnská Rovnost (cena rozumí vždy kilogram, litr nebo kus) takto: pšeničná mouka 10-16 (!), cukr 6-20 K, hovězí maso 12-20 vepřové maso 30-40 máslo 40- 80 (!), mléko 2-3 vejce 0,80-0,90 K. ■ Měsíční výdělek horníků byl květnu 1919 rozmezí od 155-175 nejnižší kategorii 370-600 nejvyšší. Podle jiného údaje truhláři vydělávali týdně dubnu 1919 105 160 (měsíčně tedy nejméně 430 650 K), platy nižších úředníků byly nižší. světové války Češi, Masaryk Beneš, i Slováci, Štefánik Markovič, svorně hranicemi tehdejšího Rakouska-Uherska podali ruce společné revoluční práci proti nespravedlivé nenáviděné habsburské říši pro vznik svobodné, demokratické republiky spojeného národa. ■ Kilogram přídělové rýže stál „keťasské ceně“ 20-30 takového importovaného zboží nebyl, zdá se, podobný vícenásobek ceny zboží černém trhu zvláštností. Pozn. Průmyslová rozvinutost zřejmě spočívala podílu osob pracujících sektoru, pokud jde nejbohatší, záleží, jak se bere. Situaci však neřešilo, protože úroda roku 1918 byla slabá. Československo bylo, jak uvádí Wikipedie, celo- světovém měřítku desátým průmyslově nejrozvinutějším stá- tem letech 1920 1935 dokonce nejbohatším státem světa. 36,66 týdně, vozači (tzv. Kapitola Období vzniku republiky roku 1938 . Hospodářsky jsme byli velmi úspěšní, díky rozvoji prů- myslu především českých zemích době Rakouska-Uherska. 51,30 týdně, havíři na „předku“ střelci 12,75 denně, tj.1. Závěrečné měsíce války poválečnou dobu provázela nikoli epidemie, ale pandemie tzv. října zabránila dalšímu vývozu potravin a surovin země. Charakteristika československého průmyslu meziválečném období Podle sčítání obyvatel roce 1921 bylo Československo státem agrárně-průmyslovým, němž obděláváním půdy, výrobou a obchodem živilo 84,1 lidí. Margarin sádlo byly údajně dražší, mýdlo mouka cukr ve- přové maso dražší než roce 1914. Pandemie spíše zanikla, než podařilo zvládnout, roce 1919. Jsme národní stát, stát československého národa, tedy spojených Čechů Slováků, kteří své vůle, dobrovolně, tento stát utvo- řili jej udržují. Mzdy například Brně byly podstatně nižší: pohybovaly se od cca 135 260 měsíčně. Praze stoupla cena vepřového masa (jež bylo nejdražší) prosinci 1918 Plzni údajně době počínajících bouří lednu 1919 se prodávalo (šunka K). španělské chřipky, jejíž následky podceňujeme. Přídělový systém, udržující obyvatele hranici vyhladovění, již zcela rozložil podvyživení lidé nebyli schopni vzdorovat náporu na- kažlivé nemoci. Opak byl pravdou, Československo byla válkou vyčerpaná země, lidé hladověli, mrzli, byl nedostatek uhlí dalšího paliva, bylo potřeba postarat ty, kteří vra- celi fronty, nebyla práce, průmysl jen těžce dával chodu, vzniku republiky nepřáli značné části zde žijící Němci Ma- ďaři, pomocí jsme nemohli počítat prakticky žádné hra- niční země, navíc řada situací musela sousedy řešit vo- jensky (Polsko, Maďarsko, Ukrajina). Vzhledem nedostatečným oficiálním přídělům se rozrůstala děsivých poměrů lichva potravinami, tzv. dělnictvo není nás nouze 39 3. Je- jich řešení probíhalo době popřevratové rychlo. Vznikající stát měl neobyčejný zájem tom, aby nenastala porucha v jeho hospodářském životě zejména nejsložitějším hospo- dářském organismu, výrobě tovární. tomu přistoupila prudce rostoucí nezaměst- nanost. ■ Údaje denních mzdách některých velkých kladenských dolů ledna 1919 nejsou příliš odlišné: mladiství ženy na haldě 6,19 horníci kopáči 14,85 starší vozači 10,88 mladší vozači 8,12 K. Kilogram vepřového stál 22-26 skopového 13-16 K, přídělového másla margarinu půllitr piva 0,80 K. ■ Často byly ovšem srovnávány ceny současné předváleč- nými uváděna byla pak veliká čísla násobků, zvláště když se srovnávaly ceny černém trhu. 76,50 týdně. (České země v éře první republiky 1918-1938) ■ Nejcitelněji projevovala bída nesouladu prudkého růstu cen jedné straně pomalejšího růstu mezd straně druhé. Byly demobilizovány masy vojáků, jejichž místa byly však během války zaškoleny již ženy mládež. Průmyslové zboží bylo ovšem nevalné, stále ještě „válečné“ kvality. říjen 1918. Křestním listem československé samostatnosti jest 28. Počtem jsme tvořili monarchii cca třetinu osob, našem území však bylo asi celého průmyslu Rakouska- Uherska. Generální stávka 14. Tak např.N ázev Československá republika, nebo krátce Českoslo- vensko, ohlašuje velmi výstižně celému světu základní myšlenku našeho vzniku naší státní existence. Sto vojáků Praze bylo komandováno urych- lenému kopání hrobů, vojenští truhláři sbíjeli narychlo rakve. 3. Obešla celou zeměkouli, Číny přes Ameriku, a Španělska udeřila střední Evropu. Průmysl území československé republiky postaven byl po převratu před řadu problémů, kterých dosud neznal. Odborníci, nimiž jsem konzultoval, považují za nesmysl