Jsme
národní stát, stát československého národa, tedy spojených
Čechů Slováků, kteří své vůle, dobrovolně, tento stát utvo-
řili jej udržují. Toho
dne Národní výbor jako samozřejmý domácí mluvčí svého ná-
roda prohlásil naše staleté spojení habsburským Rakousko-
Uherskem navždy zrušené sám převzal vedení zrozeného
československého státu, psal dobový tisk souvislosti vyhlá-
šením naší samostatnosti. dělnictvo není nás nouze
39
3. Pandemie spíše
zanikla, než podařilo zvládnout, roce 1919. Československo bylo, jak uvádí Wikipedie, celo-
světovém měřítku desátým průmyslově nejrozvinutějším stá-
tem letech 1920 1935 dokonce nejbohatším státem
světa. Průmyslová rozvinutost zřejmě spočívala podílu
osob pracujících sektoru, pokud jde nejbohatší, záleží, jak
se bere. Margarin sádlo byly
údajně dražší, mýdlo mouka cukr ve-
přové maso dražší než roce 1914. Křestním
listem československé samostatnosti jest 28. Podle jiného údaje truhláři
vydělávali týdně dubnu 1919 105 160 (měsíčně tedy
nejméně 430 650 K), platy nižších úředníků byly nižší. Praze stoupla cena vepřového masa (jež
bylo nejdražší) prosinci 1918 Plzni
údajně době počínajících bouří lednu 1919
se prodávalo (šunka K). (České země
v éře první republiky 1918-1938)
■ Nejcitelněji projevovala bída nesouladu prudkého růstu
cen jedné straně pomalejšího růstu mezd straně
druhé. Opak byl pravdou, Československo byla
válkou vyčerpaná země, lidé hladověli, mrzli, byl nedostatek
uhlí dalšího paliva, bylo potřeba postarat ty, kteří vra-
celi fronty, nebyla práce, průmysl jen těžce dával chodu,
vzniku republiky nepřáli značné části zde žijící Němci Ma-
ďaři, pomocí jsme nemohli počítat prakticky žádné hra-
niční země, navíc řada situací musela sousedy řešit vo-
jensky (Polsko, Maďarsko, Ukrajina). španělské chřipky, jejíž následky
podceňujeme.
Generální stávka 14.
■ Kilogram přídělové rýže stál „keťasské ceně“
20-30 takového importovaného zboží nebyl, zdá se,
podobný vícenásobek ceny zboží černém trhu zvláštností. 36,66 týdně, vozači
(tzv. Školy byly již před
zavřením (zatím jen prodlužovaly prázdniny), existovaly
úřady dokonce četnické policejní stanice, jejichž stav byl
v důsledku nemoci poloviční, šířila panika. fedráci) 8,55 denně, tj. ke-
ťasení. Charakteristika československého
průmyslu meziválečném období
Podle sčítání obyvatel roce 1921 bylo Československo státem
agrárně-průmyslovým, němž obděláváním půdy, výrobou
a obchodem živilo 84,1 lidí. Sto vojáků Praze bylo komandováno urych-
lenému kopání hrobů, vojenští truhláři sbíjeli narychlo rakve. Odborníci, nimiž jsem konzultoval, považují
za nesmysl. světové války Češi, Masaryk Beneš,
i Slováci, Štefánik Markovič, svorně hranicemi tehdejšího
Rakouska-Uherska podali ruce společné revoluční práci
proti nespravedlivé nenáviděné habsburské říši pro vznik
svobodné, demokratické republiky spojeného národa. 76,50 týdně. října zabránila dalšímu vývozu potravin
a surovin země.1.
Průmysl území československé republiky postaven byl
po převratu před řadu problémů, kterých dosud neznal. říjen 1918.
Vznik republiky dnes prezentován téměř jako „procházka
růžovou zahradou“. Byly demobilizovány masy vojáků, jejichž místa byly
však během války zaškoleny již ženy mládež.
■ Rozpětí cen přídělové černém trhu dubnu 1919 uvá-
děla brněnská Rovnost (cena rozumí vždy kilogram,
litr nebo kus) takto: pšeničná mouka 10-16 (!), cukr 6-20 K,
hovězí maso 12-20 vepřové maso 30-40 máslo 40-
80 (!), mléko 2-3 vejce 0,80-0,90 K.
Mzdy například Brně byly podstatně nižší: pohybovaly se
od cca 135 260 měsíčně.
■ Horníci vydělávali konci roku 1918 průměru: mladiství
a ženy haldě asi 6,11 denně, tj.
■ Údaje denních mzdách některých velkých kladenských
dolů ledna 1919 nejsou příliš odlišné: mladiství ženy na
haldě 6,19 horníci kopáči 14,85 starší vozači
10,88 mladší vozači 8,12 K.
■ Půllitr piva přišel 1-1,50 regulovaném trhu bylo
jiné.
3. Kapitola
Období vzniku republiky roku 1938
. Kilogram vepřového stál 22-26 skopového 13-16 K,
přídělového másla margarinu půllitr piva
0,80 K.
Průmyslové zboží bylo ovšem nevalné, stále ještě „válečné“
kvality. Je-
jich řešení probíhalo době popřevratové rychlo. Životem zaplatilo
více lidí, než kolik jich padlo světové válce odhad činí 20-
25 milionů! Praze řádila naplno začátku října 1918, za-
chvácena byla Morava, celá stření Evropa.N
ázev Československá republika, nebo krátce Českoslo-
vensko, ohlašuje velmi výstižně celému světu základní
myšlenku našeho vzniku naší státní existence.
■ Měsíční výdělek horníků byl květnu 1919 rozmezí od
155-175 nejnižší kategorii 370-600 nejvyšší. Tak např. Situaci však neřešilo, protože úroda roku
1918 byla slabá. Přídělový
systém, udržující obyvatele hranici vyhladovění, již zcela
rozložil podvyživení lidé nebyli schopni vzdorovat náporu na-
kažlivé nemoci.
Počtem jsme tvořili monarchii cca třetinu osob, našem
území však bylo asi celého průmyslu Rakouska-
Uherska. Obešla celou zeměkouli, Číny přes Ameriku,
a Španělska udeřila střední Evropu. Pozn. 51,30 týdně, havíři na
„předku“ střelci 12,75 denně, tj.
Hospodářsky jsme byli velmi úspěšní, díky rozvoji prů-
myslu především českých zemích době Rakouska-Uherska.
■ Často byly ovšem srovnávány ceny současné předváleč-
nými uváděna byla pak veliká čísla násobků, zvláště když
se srovnávaly ceny černém trhu. Vzhledem nedostatečným oficiálním přídělům se
rozrůstala děsivých poměrů lichva potravinami, tzv. tomu přistoupila prudce rostoucí nezaměst-
nanost.
Závěrečné měsíce války poválečnou dobu provázela nikoli
epidemie, ale pandemie tzv. Vznikající
stát měl neobyčejný zájem tom, aby nenastala porucha
v jeho hospodářském životě zejména nejsložitějším hospo-
dářském organismu, výrobě tovární
