Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 38 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
popředí dostala snaha získat z uhlí jeho cenné vedlejší součásti spálit jen ostatní hořla- viny. Významným oborem hle- diska růstu technické úrovně našeho strojírenství bylo zave- dení výroby parních turbín. Elektrický proud v ústavu vyráběl jednak stejnosměrný 440 pro svícení, k nabíjení akumulátorových baterií pro noční svícení po- honu elektromotorů také střídavý 300 voltech, který po transformaci 3000 používal pohonu čerpací stanice, která přiváděla užitkovou vodu Vltavy. Podobně jako jiných vyspělých státech vytlačila nás parní turbína velkých energetic- kých celcích parní stroj. Spotřeba páry dosahovala 1,5 2,2 kWh. století využí- valy jako palivo obnovitelné zdroje. tepelných elektrárnách šel cestou stále lepšího vy- užití méněcenných paliv velkoelektrárnách postavených přímo místech těžby. rok později byl zhotoven dynamoelektrický stroj na střídavý proud. Zájem spalo- vací motory při tehdejší nedokonalosti měl své opodstatnění především vysokém stupni zužitkování energie obsažené v palivu vysokým kalorickým obsahem. mělo vliv na vývoj účinnějších parních kotlů. Denní spotřeba uhlí činila 100 200 q. století dosahovala průměru 70 výrobě kWh bylo tehdy zapotřebí 027-25 121 J. Vývoj šel dál vodních elektráren. Zásadní změnu ve strojích výrobu elektrické energie přineslo dynamo s kolektorem roce 1871, což umožnilo vyrobit dostatečné množství elektřiny přejít experimentů praktickému vy- užití. dochází výstavbě řady budov, které měly svou dobu moderní způsob vytá- pění podobě teplého vzduchu. ■ českých zemích 70. Kapitola . ■ řadě elektráren již prvním desetiletí 19. ■ Novým fenoménem rozvoji průmyslu posledních de- setiletích 19. Vyřešení přenosu elektřiny větší vzdále- nosti rozehnalo veškeré pochybnosti jejím rozvodu způ- sobilo rozmach elektrárenství. stol.roku 1872, severu Čech ním začalo několik let později. Náhradou parních lokomotiv elektrickými by se ušetřila jen dopravě uhlí pro železnice 1/3 výkonu a uhlí. Brzy poda- řilo odstranit tím, motoru byla sestrojena vlastní malá plynárna, poměrně levná, níž vyráběl generátorový plyn. ■ Český průmysl úspěšně soutěžil druhé polovině 19. Vyvíjel tak, vzduch vodní pára vedly vrstvou roz- žhaveného koksu nebo antracitu, který peci (generátoru) nedokonale spaloval tím vytvořil plyn generátorový hlavně s (kysličník uhelnatý); motor pak plyn generátoru nasál, odtud název motory plyn nasávaný. ■ První náznaky CZT byly ústředním vytápění rozsáh- lých objektů, průmyslových závodů léčebných ústavů, které vznikaly koncem 19. Celý areál ústavu byl bez výjimky osvětlován elektřinou, která rozváděla jak kabely, tak menší míře vrchním vedením. let stále více uplatňuje teplovodní topení, které zna- menalo první krok CZT tím nemalé úspoře paliva. století stala elektrická energie. stol. ■ Účinnost parních turbín vyráběných našich strojírnách v prvních dvou desetiletích 20. roce 1905 postavil první elektromo- bil, pak další. Nevýhodou Ottova motoru pro použití bylo jeho omezení místa, kde byly ply- nárny, navíc pohon svítiplynem byl drahý. Umožňovala tak akumu- lace tepla, což bylo ohledem omezené možnosti regulace výkonu uhelného kotle parní soustavy velmi žádoucí. Brzy zahájení parních turbín začaly naše strojírny vyvíjet kromě kondenzačních také turbíny protitlakové, odpadní páru, dvoutlakové odběrové. význačných konstruktérů parních strojů vy- nikli nás profesor české techniky Zvoníček německé Doerfel; oba provedli zvláštní parní rozvody. Schwabův rozvod, prováděný firmou Daněk, byl své době jeden z nejlepších. Na pořad dne dostalo snižování energetické náročnosti výroby i spotřeby. Další etapou byla elektrizace trati Tábor-Bechyně. ■ Již kolem roků 1905-1910 bylo různých studiích doká- záno, elektrárnách výkonu 3000 5000 možné vyrábět elektřinu levněji přitom zvýšit jejich vy- užití vedlo vzniku nových elektráren stále větších výkonech. Křižík vyráběly veškeré elektrozaří- zení pro elektrárny. Od 80. století. na mezinárodních trzích nejpokročilejšími závody cizo- zemskými české značky parních strojů dosáhly všude úspěchu“. Modernizoval výrobní proces, kde lidská práce nahrazovala stroji. ■ Zahájením výroby parních strojů přehřátou páru o tlaku 1,2 MPa roce 1895 začalo období nejúspěšnější čin- nosti uplatňování našich techniků jak vývoji, tak ve stavbě parních strojů velkém výkonu. Postavení elektrárny uhelném zdroji značně odlehčilo sil- niční železniční dopravě, protože elektřina byla rozváděna ve vlastní síti. ■ František Křižík znám jako nadšený propagátor využití elektřiny úspěšný podnikatel Českomoravské elektro- technické závody Fr. Při elektrizaci Čech Moravy mělo využít méněcenné pa- livo elektrárnami přímo dolů. březnu 1899 zahájily Křižíkovy závody pokusné jízdy elektrickým vozem vybaveným bateriemi. auto- rem návrhu soustavné elektrizace českých zemí (1905), což bylo spojeno využitím elektřiny železniční dopravě. ■ Ani válka nemohla zastavit pokrok energetickém hospo- dářství. Právem době hovořilo ve světě uznáním české parostrojní škole. ■ První spalovací motory svítiplyn vyráběné větším měřítku měly účinnost Ottův atmosférický plynový motor roku 1867 měl konstrukční stránce zastaralou koncepci, ale poloviční spotřebu svítiplynu. ■ Kolem roku 1900 byly zaváděny dolech vysokotlaké parní turbíny, které využívaly výfukovou páru; došlo tak k výraznému snížení její spotřeby úspory palivu vý- robu desetinásobně (ze 100 kg). začátkem 20. ■ Využití elektřiny elektrických motorů umožnilo další rozšíření průmyslu, neboť zbavilo jakéhokoli omezení. let 19. Rozvody byly podzemních kolektorech. ■ 38 2. roce 1905 byla dokončena stavba první spalovny komunálního odpadu če- ských zemích, Brně. Odpadlo tak dopravné za železniční uhlí, které denně převáželo 1056 vagonů, což ale vyžadovalo vzhledem době dopravy cca 000 va- gonů denně. Některá zařízení byla dobu poměrně rozsáhlá jejich koncepce i provedení svědčí vysoké technické úrovni tohoto oboru u nás; například podzemní dvoutrubková síť bývalém Zem- ském ústavu pro choromyslné Bohnicích, vystavěném v roce 1906 1911. Například parní cen- trála Velké Meziříčí spalovala vyluhovanou smrkovou kůru místní koželužny, piliny odpadové dříví zase elek- trárny Rychtářově Mladkově jinde