Vyřešení přenosu elektřiny větší vzdále-
nosti rozehnalo veškeré pochybnosti jejím rozvodu způ-
sobilo rozmach elektrárenství. Schwabův
rozvod, prováděný firmou Daněk, byl své době jeden
z nejlepších. Vývoj šel dál vodních elektráren. Některá
zařízení byla dobu poměrně rozsáhlá jejich koncepce
i provedení svědčí vysoké technické úrovni tohoto oboru
u nás; například podzemní dvoutrubková síť bývalém Zem-
ském ústavu pro choromyslné Bohnicích, vystavěném
v roce 1906 1911. roce 1905 byla
dokončena stavba první spalovny komunálního odpadu če-
ských zemích, Brně. Denní spotřeba uhlí činila 100 200 q. století stala elektrická energie. stol.
■ Kolem roku 1900 byly zaváděny dolech vysokotlaké
parní turbíny, které využívaly výfukovou páru; došlo tak
k výraznému snížení její spotřeby úspory palivu vý-
robu desetinásobně (ze 100 kg). Zájem spalo-
vací motory při tehdejší nedokonalosti měl své opodstatnění
především vysokém stupni zužitkování energie obsažené
v palivu vysokým kalorickým obsahem.
■ řadě elektráren již prvním desetiletí 19. Celý areál ústavu
byl bez výjimky osvětlován elektřinou, která rozváděla
jak kabely, tak menší míře vrchním vedením.
Rozvody byly podzemních kolektorech.
■ František Křižík znám jako nadšený propagátor využití
elektřiny úspěšný podnikatel Českomoravské elektro-
technické závody Fr.roku 1872, severu Čech ním začalo několik let
později. auto-
rem návrhu soustavné elektrizace českých zemí (1905), což
bylo spojeno využitím elektřiny železniční dopravě. Významným oborem hle-
diska růstu technické úrovně našeho strojírenství bylo zave-
dení výroby parních turbín. rok později byl zhotoven dynamoelektrický stroj na
střídavý proud. Brzy poda-
řilo odstranit tím, motoru byla sestrojena vlastní malá
plynárna, poměrně levná, níž vyráběl generátorový plyn.
Vyvíjel tak, vzduch vodní pára vedly vrstvou roz-
žhaveného koksu nebo antracitu, který peci (generátoru)
nedokonale spaloval tím vytvořil plyn generátorový hlavně
s (kysličník uhelnatý); motor pak plyn generátoru
nasál, odtud název motory plyn nasávaný.
■ Již kolem roků 1905-1910 bylo různých studiích doká-
záno, elektrárnách výkonu 3000 5000 možné
vyrábět elektřinu levněji přitom zvýšit jejich vy-
užití vedlo vzniku nových elektráren stále
větších výkonech. Umožňovala tak akumu-
lace tepla, což bylo ohledem omezené možnosti regulace
výkonu uhelného kotle parní soustavy velmi žádoucí. Náhradou parních lokomotiv elektrickými by
se ušetřila jen dopravě uhlí pro železnice 1/3 výkonu
a uhlí.
■ Využití elektřiny elektrických motorů umožnilo další
rozšíření průmyslu, neboť zbavilo jakéhokoli omezení.
Další etapou byla elektrizace trati Tábor-Bechyně.
Postavení elektrárny uhelném zdroji značně odlehčilo sil-
niční železniční dopravě, protože elektřina byla rozváděna
ve vlastní síti. Při
elektrizaci Čech Moravy mělo využít méněcenné pa-
livo elektrárnami přímo dolů. stol. mělo vliv na
vývoj účinnějších parních kotlů. Křižík vyráběly veškeré elektrozaří-
zení pro elektrárny.
■ Zahájením výroby parních strojů přehřátou páru
o tlaku 1,2 MPa roce 1895 začalo období nejúspěšnější čin-
nosti uplatňování našich techniků jak vývoji, tak ve
stavbě parních strojů velkém výkonu.
■ První spalovací motory svítiplyn vyráběné větším
měřítku měly účinnost Ottův atmosférický plynový
motor roku 1867 měl konstrukční stránce zastaralou
koncepci, ale poloviční spotřebu svítiplynu. Podobně jako jiných vyspělých
státech vytlačila nás parní turbína velkých energetic-
kých celcích parní stroj. století dosahovala průměru
70 výrobě kWh bylo tehdy zapotřebí 027-25 121 J.
■ Novým fenoménem rozvoji průmyslu posledních de-
setiletích 19. význačných konstruktérů parních strojů vy-
nikli nás profesor české techniky Zvoníček německé
Doerfel; oba provedli zvláštní parní rozvody. Právem době hovořilo ve
světě uznáním české parostrojní škole. Odpadlo tak dopravné
za železniční uhlí, které denně převáželo 1056 vagonů, což
ale vyžadovalo vzhledem době dopravy cca 000 va-
gonů denně. Elektrický proud
v ústavu vyráběl jednak stejnosměrný 440 pro svícení,
k nabíjení akumulátorových baterií pro noční svícení po-
honu elektromotorů také střídavý 300 voltech, který po
transformaci 3000 používal pohonu čerpací stanice,
která přiváděla užitkovou vodu Vltavy. dochází výstavbě
řady budov, které měly svou dobu moderní způsob vytá-
pění podobě teplého vzduchu. Nevýhodou Ottova
motoru pro použití bylo jeho omezení místa, kde byly ply-
nárny, navíc pohon svítiplynem byl drahý.
■ Účinnost parních turbín vyráběných našich strojírnách
v prvních dvou desetiletích 20. Na
pořad dne dostalo snižování energetické náročnosti výroby
i spotřeby.
■ První náznaky CZT byly ústředním vytápění rozsáh-
lých objektů, průmyslových závodů léčebných ústavů,
které vznikaly koncem 19. let 19. let stále více uplatňuje teplovodní topení, které zna-
menalo první krok CZT tím nemalé úspoře paliva. březnu 1899 zahájily Křižíkovy závody
pokusné jízdy elektrickým vozem vybaveným bateriemi.
■ českých zemích 70.
na mezinárodních trzích nejpokročilejšími závody cizo-
zemskými české značky parních strojů dosáhly všude
úspěchu“. roce 1905 postavil první elektromo-
bil, pak další. Modernizoval výrobní proces, kde lidská práce
nahrazovala stroji. tepelných elektrárnách šel cestou stále lepšího vy-
užití méněcenných paliv velkoelektrárnách postavených
přímo místech těžby.
■ Ani válka nemohla zastavit pokrok energetickém hospo-
dářství. Od
80. začátkem 20. Spotřeba páry dosahovala
1,5 2,2 kWh. popředí dostala snaha získat
z uhlí jeho cenné vedlejší součásti spálit jen ostatní hořla-
viny. Například parní cen-
trála Velké Meziříčí spalovala vyluhovanou smrkovou
kůru místní koželužny, piliny odpadové dříví zase elek-
trárny Rychtářově Mladkově jinde. století. ■
38
2. století využí-
valy jako palivo obnovitelné zdroje.
Brzy zahájení parních turbín začaly naše strojírny vyvíjet
kromě kondenzačních také turbíny protitlakové, odpadní
páru, dvoutlakové odběrové.
■ Český průmysl úspěšně soutěžil druhé polovině 19. Zásadní změnu
ve strojích výrobu elektrické energie přineslo dynamo
s kolektorem roce 1871, což umožnilo vyrobit dostatečné
množství elektřiny přejít experimentů praktickému vy-
užití. Kapitola
