Další etapou byla elektrizace trati Tábor-Bechyně.
■ První náznaky CZT byly ústředním vytápění rozsáh-
lých objektů, průmyslových závodů léčebných ústavů,
které vznikaly koncem 19. století využí-
valy jako palivo obnovitelné zdroje. Celý areál ústavu
byl bez výjimky osvětlován elektřinou, která rozváděla
jak kabely, tak menší míře vrchním vedením.
■ českých zemích 70.
na mezinárodních trzích nejpokročilejšími závody cizo-
zemskými české značky parních strojů dosáhly všude
úspěchu“. Při
elektrizaci Čech Moravy mělo využít méněcenné pa-
livo elektrárnami přímo dolů. Zájem spalo-
vací motory při tehdejší nedokonalosti měl své opodstatnění
především vysokém stupni zužitkování energie obsažené
v palivu vysokým kalorickým obsahem.roku 1872, severu Čech ním začalo několik let
později. Denní spotřeba uhlí činila 100 200 q. Například parní cen-
trála Velké Meziříčí spalovala vyluhovanou smrkovou
kůru místní koželužny, piliny odpadové dříví zase elek-
trárny Rychtářově Mladkově jinde. březnu 1899 zahájily Křižíkovy závody
pokusné jízdy elektrickým vozem vybaveným bateriemi.
■ První spalovací motory svítiplyn vyráběné větším
měřítku měly účinnost Ottův atmosférický plynový
motor roku 1867 měl konstrukční stránce zastaralou
koncepci, ale poloviční spotřebu svítiplynu. popředí dostala snaha získat
z uhlí jeho cenné vedlejší součásti spálit jen ostatní hořla-
viny. rok později byl zhotoven dynamoelektrický stroj na
střídavý proud. stol. roce 1905 byla
dokončena stavba první spalovny komunálního odpadu če-
ských zemích, Brně.
■ Využití elektřiny elektrických motorů umožnilo další
rozšíření průmyslu, neboť zbavilo jakéhokoli omezení. Na
pořad dne dostalo snižování energetické náročnosti výroby
i spotřeby. Elektrický proud
v ústavu vyráběl jednak stejnosměrný 440 pro svícení,
k nabíjení akumulátorových baterií pro noční svícení po-
honu elektromotorů také střídavý 300 voltech, který po
transformaci 3000 používal pohonu čerpací stanice,
která přiváděla užitkovou vodu Vltavy. roce 1905 postavil první elektromo-
bil, pak další.
■ řadě elektráren již prvním desetiletí 19. Právem době hovořilo ve
světě uznáním české parostrojní škole. století. Spotřeba páry dosahovala
1,5 2,2 kWh. let 19.
■ Zahájením výroby parních strojů přehřátou páru
o tlaku 1,2 MPa roce 1895 začalo období nejúspěšnější čin-
nosti uplatňování našich techniků jak vývoji, tak ve
stavbě parních strojů velkém výkonu. stol. význačných konstruktérů parních strojů vy-
nikli nás profesor české techniky Zvoníček německé
Doerfel; oba provedli zvláštní parní rozvody.
■ Ani válka nemohla zastavit pokrok energetickém hospo-
dářství. Křižík vyráběly veškeré elektrozaří-
zení pro elektrárny. tepelných elektrárnách šel cestou stále lepšího vy-
užití méněcenných paliv velkoelektrárnách postavených
přímo místech těžby. dochází výstavbě
řady budov, které měly svou dobu moderní způsob vytá-
pění podobě teplého vzduchu.
Postavení elektrárny uhelném zdroji značně odlehčilo sil-
niční železniční dopravě, protože elektřina byla rozváděna
ve vlastní síti. Vyřešení přenosu elektřiny větší vzdále-
nosti rozehnalo veškeré pochybnosti jejím rozvodu způ-
sobilo rozmach elektrárenství. Umožňovala tak akumu-
lace tepla, což bylo ohledem omezené možnosti regulace
výkonu uhelného kotle parní soustavy velmi žádoucí. století stala elektrická energie.
■ Již kolem roků 1905-1910 bylo různých studiích doká-
záno, elektrárnách výkonu 3000 5000 možné
vyrábět elektřinu levněji přitom zvýšit jejich vy-
užití vedlo vzniku nových elektráren stále
větších výkonech. ■
38
2.
Vyvíjel tak, vzduch vodní pára vedly vrstvou roz-
žhaveného koksu nebo antracitu, který peci (generátoru)
nedokonale spaloval tím vytvořil plyn generátorový hlavně
s (kysličník uhelnatý); motor pak plyn generátoru
nasál, odtud název motory plyn nasávaný.
■ František Křižík znám jako nadšený propagátor využití
elektřiny úspěšný podnikatel Českomoravské elektro-
technické závody Fr. Podobně jako jiných vyspělých
státech vytlačila nás parní turbína velkých energetic-
kých celcích parní stroj.
Rozvody byly podzemních kolektorech. Nevýhodou Ottova
motoru pro použití bylo jeho omezení místa, kde byly ply-
nárny, navíc pohon svítiplynem byl drahý. mělo vliv na
vývoj účinnějších parních kotlů. Modernizoval výrobní proces, kde lidská práce
nahrazovala stroji. století dosahovala průměru
70 výrobě kWh bylo tehdy zapotřebí 027-25 121 J. začátkem 20. Schwabův
rozvod, prováděný firmou Daněk, byl své době jeden
z nejlepších.
■ Český průmysl úspěšně soutěžil druhé polovině 19. Některá
zařízení byla dobu poměrně rozsáhlá jejich koncepce
i provedení svědčí vysoké technické úrovni tohoto oboru
u nás; například podzemní dvoutrubková síť bývalém Zem-
ském ústavu pro choromyslné Bohnicích, vystavěném
v roce 1906 1911. Odpadlo tak dopravné
za železniční uhlí, které denně převáželo 1056 vagonů, což
ale vyžadovalo vzhledem době dopravy cca 000 va-
gonů denně. Od
80.
Brzy zahájení parních turbín začaly naše strojírny vyvíjet
kromě kondenzačních také turbíny protitlakové, odpadní
páru, dvoutlakové odběrové. Zásadní změnu
ve strojích výrobu elektrické energie přineslo dynamo
s kolektorem roce 1871, což umožnilo vyrobit dostatečné
množství elektřiny přejít experimentů praktickému vy-
užití. auto-
rem návrhu soustavné elektrizace českých zemí (1905), což
bylo spojeno využitím elektřiny železniční dopravě. Kapitola
.
■ Kolem roku 1900 byly zaváděny dolech vysokotlaké
parní turbíny, které využívaly výfukovou páru; došlo tak
k výraznému snížení její spotřeby úspory palivu vý-
robu desetinásobně (ze 100 kg). Náhradou parních lokomotiv elektrickými by
se ušetřila jen dopravě uhlí pro železnice 1/3 výkonu
a uhlí. Vývoj šel dál vodních elektráren. Významným oborem hle-
diska růstu technické úrovně našeho strojírenství bylo zave-
dení výroby parních turbín. let stále více uplatňuje teplovodní topení, které zna-
menalo první krok CZT tím nemalé úspoře paliva.
■ Novým fenoménem rozvoji průmyslu posledních de-
setiletích 19.
■ Účinnost parních turbín vyráběných našich strojírnách
v prvních dvou desetiletích 20. Brzy poda-
řilo odstranit tím, motoru byla sestrojena vlastní malá
plynárna, poměrně levná, níž vyráběl generátorový plyn
