roku 1872, severu Čech ním začalo několik let
později.
■ českých zemích 70. Křižík vyráběly veškeré elektrozaří-
zení pro elektrárny.
■ Novým fenoménem rozvoji průmyslu posledních de-
setiletích 19. Zájem spalo-
vací motory při tehdejší nedokonalosti měl své opodstatnění
především vysokém stupni zužitkování energie obsažené
v palivu vysokým kalorickým obsahem. století využí-
valy jako palivo obnovitelné zdroje.
■ Ani válka nemohla zastavit pokrok energetickém hospo-
dářství. březnu 1899 zahájily Křižíkovy závody
pokusné jízdy elektrickým vozem vybaveným bateriemi. Vyřešení přenosu elektřiny větší vzdále-
nosti rozehnalo veškeré pochybnosti jejím rozvodu způ-
sobilo rozmach elektrárenství. Kapitola
. Na
pořad dne dostalo snižování energetické náročnosti výroby
i spotřeby.
Další etapou byla elektrizace trati Tábor-Bechyně.
Rozvody byly podzemních kolektorech. Některá
zařízení byla dobu poměrně rozsáhlá jejich koncepce
i provedení svědčí vysoké technické úrovni tohoto oboru
u nás; například podzemní dvoutrubková síť bývalém Zem-
ském ústavu pro choromyslné Bohnicích, vystavěném
v roce 1906 1911. století dosahovala průměru
70 výrobě kWh bylo tehdy zapotřebí 027-25 121 J.
■ Účinnost parních turbín vyráběných našich strojírnách
v prvních dvou desetiletích 20. Nevýhodou Ottova
motoru pro použití bylo jeho omezení místa, kde byly ply-
nárny, navíc pohon svítiplynem byl drahý. Významným oborem hle-
diska růstu technické úrovně našeho strojírenství bylo zave-
dení výroby parních turbín. Odpadlo tak dopravné
za železniční uhlí, které denně převáželo 1056 vagonů, což
ale vyžadovalo vzhledem době dopravy cca 000 va-
gonů denně.
Postavení elektrárny uhelném zdroji značně odlehčilo sil-
niční železniční dopravě, protože elektřina byla rozváděna
ve vlastní síti.
■ Kolem roku 1900 byly zaváděny dolech vysokotlaké
parní turbíny, které využívaly výfukovou páru; došlo tak
k výraznému snížení její spotřeby úspory palivu vý-
robu desetinásobně (ze 100 kg). stol. roce 1905 byla
dokončena stavba první spalovny komunálního odpadu če-
ských zemích, Brně. Spotřeba páry dosahovala
1,5 2,2 kWh. Náhradou parních lokomotiv elektrickými by
se ušetřila jen dopravě uhlí pro železnice 1/3 výkonu
a uhlí. Od
80.
Brzy zahájení parních turbín začaly naše strojírny vyvíjet
kromě kondenzačních také turbíny protitlakové, odpadní
páru, dvoutlakové odběrové. Při
elektrizaci Čech Moravy mělo využít méněcenné pa-
livo elektrárnami přímo dolů. začátkem 20. Schwabův
rozvod, prováděný firmou Daněk, byl své době jeden
z nejlepších.
na mezinárodních trzích nejpokročilejšími závody cizo-
zemskými české značky parních strojů dosáhly všude
úspěchu“. Právem době hovořilo ve
světě uznáním české parostrojní škole. Celý areál ústavu
byl bez výjimky osvětlován elektřinou, která rozváděla
jak kabely, tak menší míře vrchním vedením. let 19. rok později byl zhotoven dynamoelektrický stroj na
střídavý proud.
■ Zahájením výroby parních strojů přehřátou páru
o tlaku 1,2 MPa roce 1895 začalo období nejúspěšnější čin-
nosti uplatňování našich techniků jak vývoji, tak ve
stavbě parních strojů velkém výkonu. dochází výstavbě
řady budov, které měly svou dobu moderní způsob vytá-
pění podobě teplého vzduchu. význačných konstruktérů parních strojů vy-
nikli nás profesor české techniky Zvoníček německé
Doerfel; oba provedli zvláštní parní rozvody.
■ František Křižík znám jako nadšený propagátor využití
elektřiny úspěšný podnikatel Českomoravské elektro-
technické závody Fr.
Vyvíjel tak, vzduch vodní pára vedly vrstvou roz-
žhaveného koksu nebo antracitu, který peci (generátoru)
nedokonale spaloval tím vytvořil plyn generátorový hlavně
s (kysličník uhelnatý); motor pak plyn generátoru
nasál, odtud název motory plyn nasávaný. Například parní cen-
trála Velké Meziříčí spalovala vyluhovanou smrkovou
kůru místní koželužny, piliny odpadové dříví zase elek-
trárny Rychtářově Mladkově jinde. stol. Denní spotřeba uhlí činila 100 200 q. mělo vliv na
vývoj účinnějších parních kotlů.
■ První spalovací motory svítiplyn vyráběné větším
měřítku měly účinnost Ottův atmosférický plynový
motor roku 1867 měl konstrukční stránce zastaralou
koncepci, ale poloviční spotřebu svítiplynu. století. Podobně jako jiných vyspělých
státech vytlačila nás parní turbína velkých energetic-
kých celcích parní stroj. roce 1905 postavil první elektromo-
bil, pak další. Vývoj šel dál vodních elektráren. století stala elektrická energie.
■ První náznaky CZT byly ústředním vytápění rozsáh-
lých objektů, průmyslových závodů léčebných ústavů,
které vznikaly koncem 19. popředí dostala snaha získat
z uhlí jeho cenné vedlejší součásti spálit jen ostatní hořla-
viny. Brzy poda-
řilo odstranit tím, motoru byla sestrojena vlastní malá
plynárna, poměrně levná, níž vyráběl generátorový plyn.
■ řadě elektráren již prvním desetiletí 19.
■ Český průmysl úspěšně soutěžil druhé polovině 19. let stále více uplatňuje teplovodní topení, které zna-
menalo první krok CZT tím nemalé úspoře paliva. auto-
rem návrhu soustavné elektrizace českých zemí (1905), což
bylo spojeno využitím elektřiny železniční dopravě. Modernizoval výrobní proces, kde lidská práce
nahrazovala stroji. Umožňovala tak akumu-
lace tepla, což bylo ohledem omezené možnosti regulace
výkonu uhelného kotle parní soustavy velmi žádoucí.
■ Využití elektřiny elektrických motorů umožnilo další
rozšíření průmyslu, neboť zbavilo jakéhokoli omezení. ■
38
2. tepelných elektrárnách šel cestou stále lepšího vy-
užití méněcenných paliv velkoelektrárnách postavených
přímo místech těžby. Zásadní změnu
ve strojích výrobu elektrické energie přineslo dynamo
s kolektorem roce 1871, což umožnilo vyrobit dostatečné
množství elektřiny přejít experimentů praktickému vy-
užití. Elektrický proud
v ústavu vyráběl jednak stejnosměrný 440 pro svícení,
k nabíjení akumulátorových baterií pro noční svícení po-
honu elektromotorů také střídavý 300 voltech, který po
transformaci 3000 používal pohonu čerpací stanice,
která přiváděla užitkovou vodu Vltavy.
■ Již kolem roků 1905-1910 bylo různých studiích doká-
záno, elektrárnách výkonu 3000 5000 možné
vyrábět elektřinu levněji přitom zvýšit jejich vy-
užití vedlo vzniku nových elektráren stále
větších výkonech
