Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 37 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Harkortův parní stroj v Kittelově přádelně Markvarticích výkonu 4,4 spo- třeboval roce 1823 během svého dvanáctihodinového pro- vozu 200 liber dřeva, čemuž odpovídala měrná spotřeba 11,76 vídeňských liber hnědého uhlí/kWh. století dobývání lávkách, čímž snížily při těžbě ztráty na uhlí Důležitou roli při snižování ztrát hrálo briketování uhelného „odpadu“, čímž byly zužitkovány mi- liony tun cenného paliva. předešel vývoj spalovacích motorů nejméně let. Ohříval jimi vzduch před vstu- pem vysoké pece, spaloval plynových motorech, které poháněly dmychadla, generátory aj. Nejčas- těji používaná byla kola svrchní vodu, jejichž účinnost byla také vyhovovaly hutím hornickým pro- vozům, kdy byl často požadován zpětný chod, kterého se snadno dosáhlo úpravou náhonu. Zbytek, asi % kychtového plynu, využil zásobování okolí hutě elektric- kou energií. Účinnost lokomotiv byla velmi malá, dosahovala Lokomotivy dělily podle toho, zda bylo palivo zásobní voda lokomotivě nebo vlečném voze tendru, který obsahoval m3 vody tun uhlí. Plynové pece vytápěly vlastním koksem, ojediněle jiným palivem. stol. Stoupající poptávka nutila podnikatele zejména kameno- uhelných pánvích snižovat ztrátu uhlí závalech. Zastánci efektivního vy- užití uhlí konce 19. Vodu někdy nahrazoval re- zervní motor, většinou naftový. Rychloběžnou vodní tur- bínu vyhovující těmto podmínkám postavil roce 1880 Pelton. Roky 1800-1880 možné označit druhé vývojové sta- dium parního stroje. ■ Významně úspoře paliva přispěl vývoj parních kotlů od válcových, přes plamencové, žárotrubné vodotrubným. Dobrým topení dalo dosáhnout 30% úspory palivu.silních paliv, druhé polovině 20. roce 1910 bylo v českých zemích plynáren. Plocha roštu kotle lokomotivy bývala asi m2 . Parní stroje prvního desetiletí minulého století celkového tepla přivedeného stroji z parního kotle něj využily %. Pro vyšší využití tepla uhlí využívaly ohříváky vody, později též ohříváky vzduchu potřebného lepšímu spalování uhlí, čímž zvyšovala hospodárnost zařízení. libra 0,56 kg). m2 se spálily hodinu asi 3-6 uhlí připadal výkon asi 500 koň- ských sil. Ostravsku briketování datuje 37 Období vzniku parního stroje roku 1918 . Kola spodní vodu měla účinnost nižší Zvláštní skupinu vodních motorů tvořily pístové vodní motory pevnými nebo výkyvnými válci, jejich účinnost byla 50%. Zdokonalování strojů kotlů srazilo spotřebu páry HP z původní spotřeby šoupátkového stroje jednoduchého kg až 5,5 páry při strojích velkých dokonalých, tj. ■ roku 1850 byly vysoké pece uzavřené, aby bylo možné využívat kychtové plyny. ■ Pokračovatelem vodního kola stala vodní turbína. Vy- užilo-li starých typů kotlů starých zařízení kotelních asi veškerého tepla uhlí, nových kotlů bylo běžné využití 80-88 %. ■ Vybudováním železniční sítě byl zajištěn odbyt uhlí ce- lých Čechách Rakouska. Vznikl tak krátké době inovační potenciál, který směřoval hledání nových ještě výkonněj- ších pracovních strojů, transmisních prvků dopravních za- řízení. století postupně ustávala bezohledná těžba na výchozech slojí, při níž zůstávalo uhlí stařině. ■ Užití parního stroje, vývoj transmisního zařízení roz- mach průmyslu vyvolaly odezvu rozvoji věd, zejména přírodních, techniky. Snahy hospo- dárnost parních strojů vedly 40. Parní stroje vynálezu parních turbín stále vyvíjely k větším jednotkám stavěly 5000 výkonnosti. ■ Čechy Morava měly velmi příznivé podmínky pro vy- užívání tepelné energie svítiplynu vznikajícím při suché destilaci uhlí. letech zavedení přede- hřívačů napájecí kotlové vody, což omezilo spotřebu paliva přibližně polovinu vídeňských liber uhlí vý- konu hodinu provozu stroje víd. Úspora paliva tak dosáhla proti topení roštovému dále snižovala až váhy zpracovaného uhlí. let 19. let 19. ■ Kalorický motor, poháněný expanzí ohřátého vzduchu, našel uplatnění polovině 19. ■ Větrné motory nacházely uplatnění všude tam, kde byl ne- dostatek tekoucí vody nebo docházelo vysokému kolísání hladiny řek potoků. vý- robě elektřiny svícení buď napřímo pohonu dynama nebo prostřednictvím baterií, elektřina nich ukládala, aby osvětlení bylo rovnoměrné; tím souviselo čerpání vody „do zásoby“, aby byl dostatek pohon dynama v případě, nefoukal vítr. století poukazovali to, ztráty při výrobě plynu uhlí jsou jen 14,39 zatímco parních elektrárnách dosahovaly 87,6 čili byly 6,08krát větší. Spotřeba koksu dosahovala váhy zpracovaného uhlí, proto pře- šlo roku 1876 topení generátorovému. hlediska efektivity pozornost za- slouží Woolfův systém srovnávací měření spotřebě pa- liva roce 1811 prokázala 50procentní úsporu proti Wattovým parním strojům. století. let 19. Je- jich hlas nebyl vyslyšen přes přednosti, které mělo z hlediska lepšího využití paliva ekologie. Řešením byla vrtulová turbína Kap- lanova rovněž vysokou účinností. Účinnost jeho malé turbíny byla %, u velké Chyběla ještě rychloběžná vodní turbína pro malé střední pády. Topilo kamenným nebo hnědým uhlím, zřídka koksem nebo dřívím. ■ rozvojem parního stroje hlavně parní turbíny vznikla potřeba vyšší teploty páry. ■ 40. stroje. ■ První parní stroj Newcomenův měl malou účinnost, Wat- tův parní stroj vyvíjený letech 1769-1800 dosáhl dvoutře- tinové úspory paliva srovnání stroji Newcomenovými. ■ nízké hospodárnosti provozu prvních parních strojů svědčí jejich vysoká spotřeba paliva. V letech 1824-1840 byl jejich princip zdokonalen zavedením dvojčinného systému; když výkon 39% účinnost Stirlin- gových motorů přinesly dobré výsledky srovnání jinými stroji, nedočkaly své době širšího použití, neboť jejich výroba narážela nedostatek žáruvzdorných materiálů po- třebných výrobě hlav válců. Ústředním vynálezem pro jeho zdárnou funkci bylo zavedení uzavřeného oběhu pracovní látky vzduchu, jímž Stirling polovině 20. Kalorická výhřevnost svítiplynu vyrobeného z kamenného uhlí byla kolem 934 J/m3 , což řadilo spolu uhlím předním kaloricky vydatným látkám potřeb- ným pro budování moderní energetiky. stol. Zpočátku svítiplyn používal osvětlování, což umožnilo průmyslu lépe vy- užívat pracovní kapacity strojního zařízení. století novým zdrojem stal jaderný reaktor, využívala vodní energie malé míře i větrná, spalovala biomasa, byl znám princip tepelného čerpadla, pohonu používal parní stroj, který byl postupně vytlačovaný parní turbínou elektrickým motorem. Vedle mlýnů užívaly pohonu růz- ných čerpacích zařízení, ale také sklonku 19. Dosahovalo toho využitím pře- hříváků páry, což byl systém trubek, uložených kotli, kolem nichž proudily horké kouřové plyny, které odevzdávaly teplo páře. ■ Předchůdcem parního stroje byly vodní motory. spo- třeba uhlí klesla 0,6 kg, přičemž tepla uhlí využilo jen cca %. ■ poloviny dvacátých let minulého století nebyla elek- trárnách potřebná měřicí technika. Francisova dosáhla 90% efektivity, svou charakteristikou spíše vyhovovala pomaluběžným pracovním strojům, za- tímco pro výrobu elektřiny bylo lepší přímé spojení elektric- kého generátoru rotorem turbíny. Nejprve se zavádělo pilířování, poté stěnování počátku 70. Rozhodující pro dosažení co nejnižší spotřeby paliva byla zkušenost topičů