Harkortův parní stroj
v Kittelově přádelně Markvarticích výkonu 4,4 spo-
třeboval roce 1823 během svého dvanáctihodinového pro-
vozu 200 liber dřeva, čemuž odpovídala měrná spotřeba
11,76 vídeňských liber hnědého uhlí/kWh.
století dobývání lávkách, čímž snížily při těžbě ztráty
na uhlí Důležitou roli při snižování ztrát hrálo
briketování uhelného „odpadu“, čímž byly zužitkovány mi-
liony tun cenného paliva. předešel vývoj spalovacích motorů nejméně let. Ohříval jimi vzduch před vstu-
pem vysoké pece, spaloval plynových motorech, které
poháněly dmychadla, generátory aj. Nejčas-
těji používaná byla kola svrchní vodu, jejichž účinnost
byla také vyhovovaly hutím hornickým pro-
vozům, kdy byl často požadován zpětný chod, kterého se
snadno dosáhlo úpravou náhonu. Zbytek, asi %
kychtového plynu, využil zásobování okolí hutě elektric-
kou energií. Účinnost lokomotiv byla velmi
malá, dosahovala Lokomotivy dělily podle toho, zda
bylo palivo zásobní voda lokomotivě nebo vlečném
voze tendru, který obsahoval m3
vody tun uhlí. Plynové pece vytápěly
vlastním koksem, ojediněle jiným palivem. stol.
Stoupající poptávka nutila podnikatele zejména kameno-
uhelných pánvích snižovat ztrátu uhlí závalech. Zastánci efektivního vy-
užití uhlí konce 19. Vodu někdy nahrazoval re-
zervní motor, většinou naftový. Rychloběžnou vodní tur-
bínu vyhovující těmto podmínkám postavil roce 1880
Pelton.
Roky 1800-1880 možné označit druhé vývojové sta-
dium parního stroje.
■ Významně úspoře paliva přispěl vývoj parních kotlů od
válcových, přes plamencové, žárotrubné vodotrubným. Dobrým
topení dalo dosáhnout 30% úspory palivu.silních paliv, druhé polovině 20. roce 1910 bylo
v českých zemích plynáren.
Plocha roštu kotle lokomotivy bývala asi m2
. Parní stroje prvního desetiletí
minulého století celkového tepla přivedeného stroji
z parního kotle něj využily %. Pro vyšší využití tepla uhlí využívaly ohříváky
vody, později též ohříváky vzduchu potřebného lepšímu
spalování uhlí, čímž zvyšovala hospodárnost zařízení. libra 0,56 kg). m2
se
spálily hodinu asi 3-6 uhlí připadal výkon asi 500 koň-
ských sil. Ostravsku briketování datuje
37
Období vzniku parního stroje roku 1918
. Kola spodní vodu měla
účinnost nižší Zvláštní skupinu vodních motorů
tvořily pístové vodní motory pevnými nebo výkyvnými
válci, jejich účinnost byla 50%.
Zdokonalování strojů kotlů srazilo spotřebu páry HP
z původní spotřeby šoupátkového stroje jednoduchého kg
až 5,5 páry při strojích velkých dokonalých, tj.
■ roku 1850 byly vysoké pece uzavřené, aby bylo možné
využívat kychtové plyny.
■ Pokračovatelem vodního kola stala vodní turbína. Vy-
užilo-li starých typů kotlů starých zařízení kotelních
asi veškerého tepla uhlí, nových kotlů bylo běžné
využití 80-88 %.
■ Vybudováním železniční sítě byl zajištěn odbyt uhlí ce-
lých Čechách Rakouska. Vznikl tak krátké době inovační
potenciál, který směřoval hledání nových ještě výkonněj-
ších pracovních strojů, transmisních prvků dopravních za-
řízení. století postupně ustávala bezohledná těžba
na výchozech slojí, při níž zůstávalo uhlí stařině.
■ Užití parního stroje, vývoj transmisního zařízení roz-
mach průmyslu vyvolaly odezvu rozvoji věd, zejména
přírodních, techniky. Snahy hospo-
dárnost parních strojů vedly 40.
Parní stroje vynálezu parních turbín stále vyvíjely
k větším jednotkám stavěly 5000 výkonnosti.
■ Čechy Morava měly velmi příznivé podmínky pro vy-
užívání tepelné energie svítiplynu vznikajícím při suché
destilaci uhlí. letech zavedení přede-
hřívačů napájecí kotlové vody, což omezilo spotřebu paliva
přibližně polovinu vídeňských liber uhlí vý-
konu hodinu provozu stroje víd. Úspora paliva tak
dosáhla proti topení roštovému dále snižovala
až váhy zpracovaného uhlí. let 19. let
19.
■ Kalorický motor, poháněný expanzí ohřátého vzduchu,
našel uplatnění polovině 19.
■ Větrné motory nacházely uplatnění všude tam, kde byl ne-
dostatek tekoucí vody nebo docházelo vysokému kolísání
hladiny řek potoků. vý-
robě elektřiny svícení buď napřímo pohonu dynama
nebo prostřednictvím baterií, elektřina nich ukládala,
aby osvětlení bylo rovnoměrné; tím souviselo čerpání
vody „do zásoby“, aby byl dostatek pohon dynama
v případě, nefoukal vítr. století poukazovali to, ztráty při
výrobě plynu uhlí jsou jen 14,39 zatímco parních
elektrárnách dosahovaly 87,6 čili byly 6,08krát větší. Spotřeba koksu
dosahovala váhy zpracovaného uhlí, proto pře-
šlo roku 1876 topení generátorovému. hlediska efektivity pozornost za-
slouží Woolfův systém srovnávací měření spotřebě pa-
liva roce 1811 prokázala 50procentní úsporu proti
Wattovým parním strojům. století. let 19. Je-
jich hlas nebyl vyslyšen přes přednosti, které mělo
z hlediska lepšího využití paliva ekologie. Řešením byla vrtulová turbína Kap-
lanova rovněž vysokou účinností. Účinnost jeho malé turbíny byla %,
u velké Chyběla ještě rychloběžná vodní turbína
pro malé střední pády. Topilo kamenným nebo hnědým uhlím, zřídka
koksem nebo dřívím.
■ rozvojem parního stroje hlavně parní turbíny vznikla
potřeba vyšší teploty páry.
■ 40. stroje.
■ První parní stroj Newcomenův měl malou účinnost, Wat-
tův parní stroj vyvíjený letech 1769-1800 dosáhl dvoutře-
tinové úspory paliva srovnání stroji Newcomenovými.
■ nízké hospodárnosti provozu prvních parních strojů
svědčí jejich vysoká spotřeba paliva.
V letech 1824-1840 byl jejich princip zdokonalen zavedením
dvojčinného systému; když výkon 39% účinnost Stirlin-
gových motorů přinesly dobré výsledky srovnání jinými
stroji, nedočkaly své době širšího použití, neboť jejich
výroba narážela nedostatek žáruvzdorných materiálů po-
třebných výrobě hlav válců. Ústředním vynálezem
pro jeho zdárnou funkci bylo zavedení uzavřeného oběhu
pracovní látky vzduchu, jímž Stirling polovině 20. Kalorická výhřevnost svítiplynu vyrobeného
z kamenného uhlí byla kolem 934 J/m3
, což řadilo
spolu uhlím předním kaloricky vydatným látkám potřeb-
ným pro budování moderní energetiky. stol. Zpočátku svítiplyn
používal osvětlování, což umožnilo průmyslu lépe vy-
užívat pracovní kapacity strojního zařízení. století novým zdrojem
stal jaderný reaktor, využívala vodní energie malé míře
i větrná, spalovala biomasa, byl znám princip tepelného
čerpadla, pohonu používal parní stroj, který byl postupně
vytlačovaný parní turbínou elektrickým motorem. Vedle mlýnů užívaly pohonu růz-
ných čerpacích zařízení, ale také sklonku 19. Dosahovalo toho využitím pře-
hříváků páry, což byl systém trubek, uložených kotli, kolem
nichž proudily horké kouřové plyny, které odevzdávaly teplo
páře.
■ Předchůdcem parního stroje byly vodní motory. spo-
třeba uhlí klesla 0,6 kg, přičemž tepla
uhlí využilo jen cca %.
■ poloviny dvacátých let minulého století nebyla elek-
trárnách potřebná měřicí technika.
Francisova dosáhla 90% efektivity, svou charakteristikou
spíše vyhovovala pomaluběžným pracovním strojům, za-
tímco pro výrobu elektřiny bylo lepší přímé spojení elektric-
kého generátoru rotorem turbíny. Nejprve se
zavádělo pilířování, poté stěnování počátku 70. Rozhodující pro dosažení
co nejnižší spotřeby paliva byla zkušenost topičů
