centů uhlí.
I. začát-
kem 20. odd. Práce tato koná obyčejně létě zimě slouží koule
tyto otop.7 kr. Denní spotřeba uhlí činila
100 200 které přiváželo vozech volskými spře-
ženími Holešovic.
Topení celém ústavu bylo centrální tří ústředen.3. parou nízkém tlaku, vyráběnou ve
dvou kotlech vždy pro tři vily koloniální. Nutno
dodat, celý areál ústavu byl bez výjimky osvětlován elektři-
nou, která rozváděla jak kabely, tak menší míře vrchním
vedením. centů 1894 již
140 mil. Těmito podzemními chodbami
možno projíti celým ústavem vyjíti kterémkoliv pavilonu. kamny) toto vítězství své podrží… Méně služebných
odpadnutím donášením uhlí vynášením popele, uchránění se
prachu sazí, odpadající péče udržování ohně, přesné regu-
lování teploty pokojích (jež při kamnech železných jen po-
malu, při kamnech pak hliněných zcela nemožných jest), jsou
výhody při odborném provedení racionálním průhonu…
Že zužitkování uhlí jednom topeništi lepší, daleko větší
než pokojích kamny, známo každému odborníku. Kapitola
se žádoucím hledaným předmětem obchodu mezinárodního. První centrální vytápění Praze
První náznaky centralizovaného zásobování teplem lze spatřo-
vat ústředním vytápění rozsáhlých objektů, průmyslových zá-
vodů léčebných ústavů, které vznikaly koncem 19.
V roce 1900 nás vyrobilo černého hnědého uhlí cel-
kem 111 000 tun briket, dalších letech jejich produkce rostla,
v době druhé světové války ročně pohybovala kolem
800 000 tun.
Je dokázáno, ústřední topení vzdor stížnostem, proti němu
se často vyskytnuvším, zvítězilo zápase proti topení místnímu
(obyčej. jeden uhlí, uvedl poslanec Kaftan zmíně-
ném sněmu.
centů, vyváží ciziny, poskytujíc tamnějšímu průmyslu důs-
tatek výborného levného paliva, posilňujíc cizí industrii, aby
mohla naší domácí industrií vydatně trhu světovém soutě-
žiti…V 1865 kdy cena vytěženého pánvi Mostecko-tep-
lické obnášela průměrně 13. již 5540 1891 dokonce 5750 při
ceně 15., vytěžil dělník hornický ročně,
ženy děti počítaje, průměrně 2060 1892 při ceně
uhlí dolech 1/2 kr. mil.4. topilo horkou vodou, která byla připravována kotelně ve
dvou trubkových kotlech nepřetržitě cirkulovala pavilo-
nech topných těles zpět.
Uhelný kal míchá hlavně plevami, někdy též trochou
hlíny kvůli lepší vaznosti uhnětou rukou koule, které se
suší. rovněž cirkulující tep-
lou vodou kotle sklepních místnostech pavilonu 2
umístěného. metr. Rekordní výroby bri-
ket bylo dosaženo roce 1975 výši 441 000 tun.
V areálu bylo vzhledem jeho rozlehlosti (celá rozloha
ústavních pozemků činila 303 hektarů, toho hektarů bylo
zastavěno ústavními budovami) celkem sedm kotelen uhlí,
které vyráběly nejen teplou užitkovou vodu, ale páru pro
pohon generátorů vyrábějících elektřinu pro potřeby kuchyně,
prádelny desinfekci oblečení, prádla dalších předmětů ne-
mocných nakažlivými nemocemi. roce 1962 byla výroba černouhelných briket
ukončena, hnědouhelných roce 2010.
Rozvody byly podzemních kolektorech.
Elektrický proud ústavu vyráběl jednak stejnosměrný
o 440 pro svícení, nabíjení akumulátorových baterií pro
noční svícení pohonu elektromotorů také střídavý 300
voltech, který transformaci 3000 používal pohonu
čerpací stanice, která přiváděla užitkovou vodu Vltavy. před-
městských elektráren, které byly vybudovány koncem 19. době nouze palivo byla výroba těchto koulí,
tak zvaných „šmantů“, značně rozšířena, dočteme Tri-
umfu techniky. Částečným řešením využití mouru
bylo briketování. metr. století zejména pražských předměstích.
Pak-li ale majitelka najatého bytu, která při topení kamny vy-
tápěla při topení ložnici, popřípadě hostinský pokoj, jen
tehdy, když týchž používá, při topení ústředním tyto místnosti
trvale avšak vytápí pokud možno při otevřených oknech
(škodlivost mnohahodinového větrání ložnice zimě není dosud
dostatečně známa), ovšem udržovací náklad musí být větší. odd. III. Některá
zařízení byla dobu svého vzniku poměrně rozsáhlá jejich
koncepce provedení svědčí vysoké technické úrovni tohoto
oboru nás; například podzemní dvoutrubková síť bývalém
Zemském ústavu pro choromyslné Bohnicích, vystavěném
v roce 1906 1911.
Těžilo nejen kvalitní uhlí černé hnědé, ale méněcenné
druhy, což bylo uhlí jemném zrnění, nízké výhřevnosti
nebo vysokým obsahem popele.
Za další stupeň vývoje centralizovaného zásobování tep-
lem Praze lze považovat dodávku tepla párou tzv. Uhelný „odpad“ vznikal při
jeho třídění ukládáním skládkách. naše dny. (Zdroj
ČSÚ, Statistická ročenka energetiky)
2., 1890 120 mil. vystavení ústeckoteplické dráhy 1858
bylo vytěženo sice 1860 již milionů 1870 mil. metr. Jeho pro-
dukce nebyla velká, navíc každý druh uhlí pro hodil.
Ruční výroba drobnozrnného kamenného uhlí velmi stará
a nejstarší záznamy užívání takového paliva pocházejí
z Číny… uhelných krajích belgických, francouzských ně-
meckých aj, udržela výroba umělého paliva uhelného pra-
chu, dřevěných pilin, hlíny atd. II. sto-
letí pro dodávku stejnosměrného elektrického proudu Karlíně. První zařízení briketovací českých zemích
bylo postaveno roce 1858 Brandýsku Kladna.
Podle dobových údajů některých případech jednalo až
o vytěženého uhlí. odd.
Tomu však může majitel domu přítrž učinit, pohrozí-li při zby-
tečně velké spotřebě tepla zvýšením percentuálné dávky ná-
jemného topení, jako děje při vodě…
Briketovací lis
. Ceny těchto druhů se
pohybovaly pod cenou výrobní, proto končily haldách. nás Kladensku vyrábějí ne-
majetní venkované podobné palivo jemnozrnného mokrého
prachu, kalu usazeného vody prošlé uhelnými prádly (pís-
tovými odsadními stroji neboli sazečkami) kalých rybníčcích. centů! Polovina tohoto množství, asi mil. Jak uváděl dobový
zpravodaj pro síť vodních rour, rozvádějících vodu topnou
a teplou vodu užitkovou, vybudovány jsou podzemní chodby
pravidlem nejkratší cestou pavilonu pavilonu vedoucím,
takže jsou roury nejen chladu chráněny, ale lehce pří-
stupny pro případ nutné opravy. Uhelný prach
mísí vodou asi jílu, jež suší vzduchu
a slunci slouží palivo.
Té doby doluje království českém takovým chvatem ta-
kovou hltavostí hnědé uhlí severní části naší vlasti, jako by
tyto zásoby podzemní byly nevyčerpatelny…Na začátku let
50tých bylo vytěženo království Českém sotva půl milionu
metr.32
2.8 kr.,
v 1880
