Vodovzdušné topení zřídka provádí pro značný náklad
a kardinální vadu: zamrzání vody potrubí. Obyčejně jsou však oba způsoby
kombinovány slouží pak cirkulace zatápění, ventilace pak
dále výkonu vedle větrání. Užívá stejně jako vodní topení nízkém tlaku
v obytných domech, nemocnicích, školách, věznicích, sklenících
a veřejných budovách.
2. tomto případě
je ohledem rozlehlost Majakovského sálu možnosti ve-
dení vertikálních stavebních kanálů pravděpodobné, topné
komory byly minimálně 3.2.
Není zcela jasné, zda centrální vytápění parou (buď přímo
otopnými tělesy, nebo teplovzdušně) bylo již instalováno při
zrodu objektu nebo byla obdobně, jako případě Národního
muzea, provedena kombinace centrálního parního vytápění
a lokální topidla uhlí pro malé podružné místnosti. Pur-
kyně publikaci Ústřední topení větrání, Díl, kterou vydala
v roce 1900 Česká Matice technická, popisuje následující druhy
vytápění. století říkalo „století páry“… Ačkoli vět-
šina lidí páru spojenou železniční dopravou, parní systémy
znamenaly velký technický skok centrálním vytápění budov.3.
2.3.ného proudu 110 750 energetická účinnost přeměny
uhlí elektřinu byla jen asi později Toto
období singulární elektrizace charakterizováno jmény Edi-
son nás Křižík.
Ne nadarmo 19. Ačkoli současného pohledu toto řešení nemá pro mo-
derní stavby logické vysvětlení, domnívám se, podmínkách
staveb stupně techniky koncem 19. další části jsou uvedeny jeho přednosti, zejména
úspora paliva. Teplý vzduch stropu se
ochlazoval podél prosklených ploch proudil podlaze, kde
byly umístěny odváděcí mřížky obou stranách sálu zaústěné
do vertikálních kanálů vedoucích topných komor. jím vývoj technické dokonalosti (zra-
losti) produktu nebo systému při využití dosažených znalostí
a úrovně techniky. Nutno
doplnit, jsme nehospodařili uhlím nejlépe podstatě až
do dnešních dnů především spalovalo.
Topení parní doznává nejrozsáhlejšího užití: topení nízkém
tlaku školách, obydlích, nemocnicích, veřejných budovách;
o vysokém tlaku užíváme továrnách, koupelnách, hotelích,
dílnách, kde třeba zvláštní kotelny. Na-
proti tomu první závadou značná citlivost systému toho, která
vyžaduje samočinných regulátorů, náklad zařizovací dost
značný, reservace tepla nepatrná.3. Byly sice jednotlivé kapičky,
které však součtu tvořily potůčky potoky jejích úspor. Nicméně zprávy
o jeho uplatnění nalézáme období 80. století. let 19. Topná tělesa potrubí však jsou větší
nežli při topení parou, rozvádění tepla vyžaduje většího stou-
pání vzdálenost rozvádění půdorysného značně menší nežli
při topení parním.
Topení vodou středním tlaku stanoví podobně jako
předešlé. Pro kotel třeba vždy
postavit zvláštní budovu, poněvadž kotel vysokém tlaku nelze
postavit pod místnostmi obytnými. Topení cirkulací ventilací dochází užití při
výtopu kostelů, sálů slavnostních, přednáškových, výstavních
apod.
2. Zpočátku jednalo zařízení potřebné pro výrobu
elektřiny, její přenos, distribuci.
Do topné komory, které byl umístěn parní ohřívač tak, aby
byl vzduch komory odváděn prostoru nad ohřívačem, byl
pravděpodobně zajištěn přímo volný přívod venkovního vzdu-
chu nasávaný fasády objektu anglického dvorku. při
užití výfuku páry parního stroje topení třeba vždy postarat
se to, aby možno bylo připouštět systému páru ostrou,
poněvadž výfuk závislý velikosti zatížení stroje posky-
tuje obyčejně páry méně, nežli topení vyžaduje. století. Teplý vzduch přiváděný
patrně vnitřním prostoru sálu dostával obvodovým
stěnám, které době (zvláště prosklené plochy) měly velmi
nekvalitní součinitel prostupu tepla. let
19.
Výroba elektřiny úzce spjata rozvojem elektrotechnic-
kého průmyslu, jehož vznik českých zemích spadá 80. Zde tyto
odvodní kanály byly přes ručně ovládanou klapku zaústěny do
topné komory pod parní výměník.
Při topení parním vysokém tlaku jsou potrubí topná tě-
lesa menší nežli při topení tlaku nízkém. Relativně velmi teplý vzduch přiváděný pod
strop sálu, který byl velmi členitý, předával snadno svoji tepel-
nou energii stavební konstrukci. Umožňovala tak akumu-
lace tepla, což bylo ohledem omezené možnosti regulace
výkonu uhelného kotle parní soustavy velmi žádoucí. Miroslava Cejpová popisuje tento způsob
vytápění příkladu Majakovského sálu Národním domě na
Vinohradech.
Topení parou nízkém tlaku výhodu, při této sou-
stavě netřeba koncese postavení kotle, možno rychle zatá-
pět, dále lze rozvádět teplo parou veliké vzdálenosti.
2.
Topení vzduchové vyžaduje malého nákladu zařizovacího
i udržovacího, obsluha nadmíru jednoduchá, není třeba top-
ných těles místnostech vytápěných podmiňuje značnou vý-
měnu vzduchu. Uvedené vztahuje na
topení výfukem.Teplovodní vytápění
Informace tom, kdy kde bylo poprvé českých zemích zří-
zeno teplovodní topení, zřejmě odvál čas. století tento systém měl
šanci fungovat.
Základem tohoto systému vytápění hlavního sálu bývalá
topná komora parními výměníky suterénu.Teplovzdušné vytápění
Od 70. Při topení výfukem, tj.1. Hnědé uhlí české stalo
31
Období vzniku parního stroje roku 1918
. Dodal bych, druhou stránku tomu
tvořil člověk, který snažil hledat cesty, jak využívat tepelné
a elektrické energie nejlépe.
Vodní topení nízkém tlaku vyznamenává jednoduchostí,
snadností regulace, nízkou povrchovou teplotou topných těles
a značnou reservací tepla.3. let 19. První příklady koncepčních řešení datují
do konce 19. Zařizovací náklad poměrně nízký. století dochází Praze dalších velkých městech
k výstavbě řady budov, které měly svou dobu moderní způ-
sob vytápění podobě teplého vzduchu. Více elektřině elektrotech-
nice budu věnovat dalších kapitolách.3. Tento
vzduch byl přiváděn pod ohřívač jeho množství bylo možno
regulovat přes ručně nastavitelnou klapku. ale
jasné, objektu byla již počátku instalována centrální
uhelná kotelna možností zásobování uhlím vývozu popela
ze dvora objektu. Příklady řešení úspor paliva energie
Těžba surovin, výroba, přenos užití energie mají jednoho spo-
lečného jmenovatele. celou dobu užívání okamžiku,
kdy byl vynalezen.
Topení parovzdušné užívá místo topení vzduchového ze-
jména školách. Tím,
že zvyšovala povrchová teplota stropu, zvyšovala jeho
schopnost sálání tepla podlahu sálu. Vzduch topných
komor byl přiváděn prostoru pod stropem Majakovského
sálu. Patřily mezi Ru-
dolfinum, Národní muzeum Národní divadlo, ale také školy,
nemocnice další. století. Briketování menší ztráty při využití uhlí
„Jednou nejdůležitějších surovin denní potřeby jesti uhlí,
jehož podzemní zásoby jsou národním jměním, kterého mu-
síme vážit ním musíme opatrně hospodařiti bez lehkomysl-
ného plýtvání,“ zaznělo Českém sněmu roce 1895. škol, divadel obydlí. hlavního Majakovského sálu lze předpo-
kládat, ohledem stávající řešení, byl vytápěn teplo-
vzdušně samotížně pomocí topných komor parními registry
v suterénu budovy, kde nacházela zmiňovaná uhelná kotelna
