Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 31 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
století tento systém měl šanci fungovat. Více elektřině elektrotech- nice budu věnovat dalších kapitolách. 2.3. let 19.3. hlavního Majakovského sálu lze předpo- kládat, ohledem stávající řešení, byl vytápěn teplo- vzdušně samotížně pomocí topných komor parními registry v suterénu budovy, kde nacházela zmiňovaná uhelná kotelna. Příklady řešení úspor paliva energie Těžba surovin, výroba, přenos užití energie mají jednoho spo- lečného jmenovatele.3. Topení parovzdušné užívá místo topení vzduchového ze- jména školách. Briketování menší ztráty při využití uhlí „Jednou nejdůležitějších surovin denní potřeby jesti uhlí, jehož podzemní zásoby jsou národním jměním, kterého mu- síme vážit ním musíme opatrně hospodařiti bez lehkomysl- ného plýtvání,“ zaznělo Českém sněmu roce 1895. Dodal bych, druhou stránku tomu tvořil člověk, který snažil hledat cesty, jak využívat tepelné a elektrické energie nejlépe. Pur- kyně publikaci Ústřední topení větrání, Díl, kterou vydala v roce 1900 Česká Matice technická, popisuje následující druhy vytápění. další části jsou uvedeny jeho přednosti, zejména úspora paliva. Vzduch topných komor byl přiváděn prostoru pod stropem Majakovského sálu. Topení parou nízkém tlaku výhodu, při této sou- stavě netřeba koncese postavení kotle, možno rychle zatá- pět, dále lze rozvádět teplo parou veliké vzdálenosti. Nutno doplnit, jsme nehospodařili uhlím nejlépe podstatě až do dnešních dnů především spalovalo. Užívá stejně jako vodní topení nízkém tlaku v obytných domech, nemocnicích, školách, věznicích, sklenících a veřejných budovách. Při topení parním vysokém tlaku jsou potrubí topná tě- lesa menší nežli při topení tlaku nízkém. Miroslava Cejpová popisuje tento způsob vytápění příkladu Majakovského sálu Národním domě na Vinohradech. století. století. Při topení výfukem, tj. celou dobu užívání okamžiku, kdy byl vynalezen. Tento vzduch byl přiváděn pod ohřívač jeho množství bylo možno regulovat přes ručně nastavitelnou klapku. Pro kotel třeba vždy postavit zvláštní budovu, poněvadž kotel vysokém tlaku nelze postavit pod místnostmi obytnými.Teplovodní vytápění Informace tom, kdy kde bylo poprvé českých zemích zří- zeno teplovodní topení, zřejmě odvál čas. Vodní topení nízkém tlaku vyznamenává jednoduchostí, snadností regulace, nízkou povrchovou teplotou topných těles a značnou reservací tepla. 2. Teplý vzduch stropu se ochlazoval podél prosklených ploch proudil podlaze, kde byly umístěny odváděcí mřížky obou stranách sálu zaústěné do vertikálních kanálů vedoucích topných komor. První příklady koncepčních řešení datují do konce 19. Ne nadarmo 19. let 19. Topení parní doznává nejrozsáhlejšího užití: topení nízkém tlaku školách, obydlích, nemocnicích, veřejných budovách; o vysokém tlaku užíváme továrnách, koupelnách, hotelích, dílnách, kde třeba zvláštní kotelny. Není zcela jasné, zda centrální vytápění parou (buď přímo otopnými tělesy, nebo teplovzdušně) bylo již instalováno při zrodu objektu nebo byla obdobně, jako případě Národního muzea, provedena kombinace centrálního parního vytápění a lokální topidla uhlí pro malé podružné místnosti. škol, divadel obydlí. století říkalo „století páry“… Ačkoli vět- šina lidí páru spojenou železniční dopravou, parní systémy znamenaly velký technický skok centrálním vytápění budov. Patřily mezi Ru- dolfinum, Národní muzeum Národní divadlo, ale také školy, nemocnice další. Topení cirkulací ventilací dochází užití při výtopu kostelů, sálů slavnostních, přednáškových, výstavních apod. tomto případě je ohledem rozlehlost Majakovského sálu možnosti ve- dení vertikálních stavebních kanálů pravděpodobné, topné komory byly minimálně 3. století dochází Praze dalších velkých městech k výstavbě řady budov, které měly svou dobu moderní způ- sob vytápění podobě teplého vzduchu.1. Teplý vzduch přiváděný patrně vnitřním prostoru sálu dostával obvodovým stěnám, které době (zvláště prosklené plochy) měly velmi nekvalitní součinitel prostupu tepla. Umožňovala tak akumu- lace tepla, což bylo ohledem omezené možnosti regulace výkonu uhelného kotle parní soustavy velmi žádoucí. Zde tyto odvodní kanály byly přes ručně ovládanou klapku zaústěny do topné komory pod parní výměník. let 19.2. Tím, že zvyšovala povrchová teplota stropu, zvyšovala jeho schopnost sálání tepla podlahu sálu. století. Obyčejně jsou však oba způsoby kombinovány slouží pak cirkulace zatápění, ventilace pak dále výkonu vedle větrání. Ačkoli současného pohledu toto řešení nemá pro mo- derní stavby logické vysvětlení, domnívám se, podmínkách staveb stupně techniky koncem 19. při užití výfuku páry parního stroje topení třeba vždy postarat se to, aby možno bylo připouštět systému páru ostrou, poněvadž výfuk závislý velikosti zatížení stroje posky- tuje obyčejně páry méně, nežli topení vyžaduje. jím vývoj technické dokonalosti (zra- losti) produktu nebo systému při využití dosažených znalostí a úrovně techniky. Nicméně zprávy o jeho uplatnění nalézáme období 80.Teplovzdušné vytápění Od 70. Relativně velmi teplý vzduch přiváděný pod strop sálu, který byl velmi členitý, předával snadno svoji tepel- nou energii stavební konstrukci. Topení vodou středním tlaku stanoví podobně jako předešlé. Vodovzdušné topení zřídka provádí pro značný náklad a kardinální vadu: zamrzání vody potrubí. Byly sice jednotlivé kapičky, které však součtu tvořily potůčky potoky jejích úspor. ale jasné, objektu byla již počátku instalována centrální uhelná kotelna možností zásobování uhlím vývozu popela ze dvora objektu. Hnědé uhlí české stalo 31 Období vzniku parního stroje roku 1918 . Topná tělesa potrubí však jsou větší nežli při topení parou, rozvádění tepla vyžaduje většího stou- pání vzdálenost rozvádění půdorysného značně menší nežli při topení parním. 2. Zařizovací náklad poměrně nízký. 2. Výroba elektřiny úzce spjata rozvojem elektrotechnic- kého průmyslu, jehož vznik českých zemích spadá 80.3. Základem tohoto systému vytápění hlavního sálu bývalá topná komora parními výměníky suterénu.3. Topení vzduchové vyžaduje malého nákladu zařizovacího i udržovacího, obsluha nadmíru jednoduchá, není třeba top- ných těles místnostech vytápěných podmiňuje značnou vý- měnu vzduchu. Na- proti tomu první závadou značná citlivost systému toho, která vyžaduje samočinných regulátorů, náklad zařizovací dost značný, reservace tepla nepatrná. Uvedené vztahuje na topení výfukem.ného proudu 110 750 energetická účinnost přeměny uhlí elektřinu byla jen asi později Toto období singulární elektrizace charakterizováno jmény Edi- son nás Křižík. Do topné komory, které byl umístěn parní ohřívač tak, aby byl vzduch komory odváděn prostoru nad ohřívačem, byl pravděpodobně zajištěn přímo volný přívod venkovního vzdu- chu nasávaný fasády objektu anglického dvorku. Zpočátku jednalo zařízení potřebné pro výrobu elektřiny, její přenos, distribuci