Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 30 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V období malých místních zdrojů, ale větších zdrojů pro potřeby jednoho podniku roku 1913 vynikly výhody elek- třiny jen málo. Živelnost zřizování elektráren projevovala různých proudových systémech, pokud jde druh proudu, tak napětí. František Zřídkaveselý své práci Počátky elektrizace Moravy uvádí, že českých zemích bylo roce 1913 celkem 4162 elektráren- ských závodů, toho Čechách 2990 Moravě Slezsku 1172. Již kolem roků 1905-1910 bylo různých studiích dokázáno, že elektrárnách výkonu 3000 5000 možné vyrábět elektřinu levněji přitom zvýšit jejich využití %. Elektrické energie používalo především osvětlování (ve velkých městech) již velmi záhy pro pohon (zelektrizovaných) městských drah. Mechanickou energii dodávaly elektrickým generátorům na přeměnu energii elektrickou parní stroje počítajíc to i parní turbíny, vodní stroje, naftové, benzinové plynové mo- tory. Charakteristika prvního období elektrizace uvedena pub- likaci ESČ Elektrotechnika výstavbě Československa roku 1945 následovně: První období elektrisace jest singulární, vy- tvářející ojedinělé elektrisované ostrůvky neb oasy neelek- trické poušti. Druhou nevýhodou byly velké výkyvy odběru elektrického proudu, které způsobovaly, elektrárny musely být stavěny na maximální odběr zejména malé elektrárny zůstaly vět- šinu dne nevyužity špičkách mnohdy nestačily. Počátky prvních elektráren českých zemích spadají 80. Palivo většinou méněcenné uhlí, odpad dřevovýroby apod. Opíraly především použití stejnosměrného proudu. let 19. Posta- vení elektrárny uhelném zdroji odlehčilo silniční železniční dopravě, protože elektřina byla rozváděna vlastní síti. Vrchní topiče elektrárenských kotlů a strojníky proto tvořili vysloužilí námořníci rakouského vá- lečného loďstva, kteří touto praxí seznámili při obsluze strojního zařízení. Této podmínce hoví vícefázový indukční čili asynchronní motor. Kapitola motor synchronní. elektrárničce Národního divadla Praze v 1882.). Parní stroj totiž poháněl celé strojní zařízení pomocí transmise, takže musel běžet noci, kdy pracovalo jen málo lidí. Dal souhrnně charakterizovat tím, celkový výsledek elektrizace nebyl velký, poněvadž omezil jenom zřizování drobných nehospodárných elektráren. Svědčí tom tyto údaje: v roce 1912 bylo Čechách Moravě 277 elektráren cel- kovém výkonu 127 MW, takže průměrný výkon jedné elektrárny byl asi 460 kW. Pro- vádí třífázový. V řadě elektráren již prvním desetiletí minulého století využívaly jako palivo obnovitelné zdroje. Pro některá průmyslová odvětví, která potřebovala vedle pohonu páru, byly parní stroje výhodnější. Výjimku činilo akumulování malých stejnosměrných elektrárnách.2. tomto období byla elektrická energie vyráběna na místě spotřeby nebo jeho blízkosti, takže zeměpisně byla elektrizace místní. (Nový velký ilustrovaný slovník naučný) Využití elektřiny elektrických motorů umožnilo další roz- šíření průmyslu, neboť zbavilo jakéhokoli omezení. počátku musí jiným pohonem dostati na potřebné obrátky pak teprve připojí síť střídavého proudu. Například parní cen- trála Velké Meziříčí spalovala vyluhovanou smrkovou kůru z místní koželužny, piliny odpadové dříví zase elektrárny v Rychtářově Mladkově jinde. Velký význam elektrizace tak spočívá racionálnějším využití všech energetických zdrojů. Obsluha nových velkých strojů vyžadovala kvalifikovaný personál ten chyběl.30 2. století konce první světové války – vzniklo také mnoho závodních elektráren, nejčastěji jenom jako součást závodů (mlýnů, pil, železáren, dolů atd. Elektrická energie byla vyráběna rozváděna především formě neměn- Dynamo, přímo spojené kolmým parním strojem Karlíně . století. Potom přibývaly elektrárničky továrnách, zprvu výlučně pro podnikovou potřebu později pro dodávku mimo podnik. Největší množství elektřiny bylo vyrobeno elektrárnách parních, nichž dochází třem stupňům přeměny energie. Elektrisována byla především města, to největší, velká, menší, postupně malá, spíše výjimečně – jednotlivé osady neměstské blízkosti mlýnů, pil, cukrovarů). roce 1905 byla dokončena stavba první spalovny komunálního odpadu českých zemích, a Brně. přeměněné kvalitní elektrickou energii mohlo být využito daleko místa, kde byl postaven parní stroj. Do konce 19. Každý závod totiž musel zajišťovat celý proces přeměny energie mechanické, parních elektráren energie che- mické mechanickou, což bylo přibližně stejné jako budovat parní pohon. Proto také prvním desetiletí 20.1. Nemůže-li, následkem zatížení, motor držeti synchronní běh, zastaví se. Tyto vlastnosti velmi ztěžují praktické použití tohoto motoru. Elektřina stává vyhledávaným zbožím, které se poměrně velmi dobře platí. Prakticky přes noc malé elek- trárny rozšiřují, budují nové, hledají cesty dalšímu roz- šíření uspokojení poptávky nové energii, která tolik předností, dosud žádná jiná energie neměla. Rozvoj elektráren možné dělit podle několika hledisek: dle majitelů závodní, městské obecní, družstevní soukromé, podle druhu proudu, který vy- ráběly stejnosměrné střídavé podle druhu pohonu na parní, vodní, naftové, plynové smíšené. století podařilo vyřešit všechny hlavní prob- lémy související výrobou elektřiny vodních parních elektrárnách také otázky rozvodu transformace elektrické energie. 2. počátek 20. Používá hlavně pro transformační stanice. Začátky použití elektřiny daly vznik prvním malým elektrárnám, např. Elektrizace českých zemích Elektrizace postupně zasáhla všech oblastí našeho života. Zakládá tom, napájení magnetů se děje vícefázovým střídavým proudem… Malé motory vyrá- bějí kotvou krátko“, kde motor zapíná ihned plný proud. (Ekonomika energetických soustav). Pro všeobecnou potřebu musí motor míti lehký rozběh. Postupně se však elektrický pohon prosazoval tím, byl proti parnímu úspornější. Chemická energie paliva mění kotlích tepelnou energii, tepelná mění parním stroji nebo parní turbíně mecha- nickou mechanická energie převáděna rotor generátoru a mění energii elektrickou. století všech zemích Evro- py zámoří vznikají nové nové elektrárny stále větších výkonech. Později byly zřizovány městské elektrárny pro osvětlo- vání měst… Snaha opatřit elektřinu pro venkov projevila v zakládání zemědělských elektráren družstevním základě… Takový stav vývoje elektrizace byl nás první světové války. tomto prvním období zahrnujícím konec 19