Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 30 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Prakticky přes noc malé elek- trárny rozšiřují, budují nové, hledají cesty dalšímu roz- šíření uspokojení poptávky nové energii, která tolik předností, dosud žádná jiná energie neměla. Vrchní topiče elektrárenských kotlů a strojníky proto tvořili vysloužilí námořníci rakouského vá- lečného loďstva, kteří touto praxí seznámili při obsluze strojního zařízení. Rozvoj elektráren možné dělit podle několika hledisek: dle majitelů závodní, městské obecní, družstevní soukromé, podle druhu proudu, který vy- ráběly stejnosměrné střídavé podle druhu pohonu na parní, vodní, naftové, plynové smíšené. Chemická energie paliva mění kotlích tepelnou energii, tepelná mění parním stroji nebo parní turbíně mecha- nickou mechanická energie převáděna rotor generátoru a mění energii elektrickou. Elektrizace českých zemích Elektrizace postupně zasáhla všech oblastí našeho života. tomto prvním období zahrnujícím konec 19. Palivo většinou méněcenné uhlí, odpad dřevovýroby apod. Každý závod totiž musel zajišťovat celý proces přeměny energie mechanické, parních elektráren energie che- mické mechanickou, což bylo přibližně stejné jako budovat parní pohon. Nemůže-li, následkem zatížení, motor držeti synchronní běh, zastaví se. Dal souhrnně charakterizovat tím, celkový výsledek elektrizace nebyl velký, poněvadž omezil jenom zřizování drobných nehospodárných elektráren. Druhou nevýhodou byly velké výkyvy odběru elektrického proudu, které způsobovaly, elektrárny musely být stavěny na maximální odběr zejména malé elektrárny zůstaly vět- šinu dne nevyužity špičkách mnohdy nestačily. elektrárničce Národního divadla Praze v 1882. Počátky prvních elektráren českých zemích spadají 80. Elektřina stává vyhledávaným zbožím, které se poměrně velmi dobře platí. let 19. Charakteristika prvního období elektrizace uvedena pub- likaci ESČ Elektrotechnika výstavbě Československa roku 1945 následovně: První období elektrisace jest singulární, vy- tvářející ojedinělé elektrisované ostrůvky neb oasy neelek- trické poušti. Pro některá průmyslová odvětví, která potřebovala vedle pohonu páru, byly parní stroje výhodnější. Pro všeobecnou potřebu musí motor míti lehký rozběh.2. (Nový velký ilustrovaný slovník naučný) Využití elektřiny elektrických motorů umožnilo další roz- šíření průmyslu, neboť zbavilo jakéhokoli omezení. Velký význam elektrizace tak spočívá racionálnějším využití všech energetických zdrojů. Živelnost zřizování elektráren projevovala různých proudových systémech, pokud jde druh proudu, tak napětí. Opíraly především použití stejnosměrného proudu. roce 1905 byla dokončena stavba první spalovny komunálního odpadu českých zemích, a Brně. Do konce 19.30 2. Používá hlavně pro transformační stanice. Například parní cen- trála Velké Meziříčí spalovala vyluhovanou smrkovou kůru z místní koželužny, piliny odpadové dříví zase elektrárny v Rychtářově Mladkově jinde.). Pro- vádí třífázový. Této podmínce hoví vícefázový indukční čili asynchronní motor. Zakládá tom, napájení magnetů se děje vícefázovým střídavým proudem… Malé motory vyrá- bějí kotvou krátko“, kde motor zapíná ihned plný proud.1. počátek 20. Elektrické energie používalo především osvětlování (ve velkých městech) již velmi záhy pro pohon (zelektrizovaných) městských drah. století podařilo vyřešit všechny hlavní prob- lémy související výrobou elektřiny vodních parních elektrárnách také otázky rozvodu transformace elektrické energie. Výjimku činilo akumulování malých stejnosměrných elektrárnách. Svědčí tom tyto údaje: v roce 1912 bylo Čechách Moravě 277 elektráren cel- kovém výkonu 127 MW, takže průměrný výkon jedné elektrárny byl asi 460 kW. V řadě elektráren již prvním desetiletí minulého století využívaly jako palivo obnovitelné zdroje. Proto také prvním desetiletí 20. Parní stroj totiž poháněl celé strojní zařízení pomocí transmise, takže musel běžet noci, kdy pracovalo jen málo lidí. Postupně se však elektrický pohon prosazoval tím, byl proti parnímu úspornější. století. Obsluha nových velkých strojů vyžadovala kvalifikovaný personál ten chyběl. Již kolem roků 1905-1910 bylo různých studiích dokázáno, že elektrárnách výkonu 3000 5000 možné vyrábět elektřinu levněji přitom zvýšit jejich využití %. V období malých místních zdrojů, ale větších zdrojů pro potřeby jednoho podniku roku 1913 vynikly výhody elek- třiny jen málo. přeměněné kvalitní elektrickou energii mohlo být využito daleko místa, kde byl postaven parní stroj. František Zřídkaveselý své práci Počátky elektrizace Moravy uvádí, že českých zemích bylo roce 1913 celkem 4162 elektráren- ských závodů, toho Čechách 2990 Moravě Slezsku 1172. počátku musí jiným pohonem dostati na potřebné obrátky pak teprve připojí síť střídavého proudu. Začátky použití elektřiny daly vznik prvním malým elektrárnám, např. Elektrisována byla především města, to největší, velká, menší, postupně malá, spíše výjimečně – jednotlivé osady neměstské blízkosti mlýnů, pil, cukrovarů). Potom přibývaly elektrárničky továrnách, zprvu výlučně pro podnikovou potřebu později pro dodávku mimo podnik. 2. Mechanickou energii dodávaly elektrickým generátorům na přeměnu energii elektrickou parní stroje počítajíc to i parní turbíny, vodní stroje, naftové, benzinové plynové mo- tory. Kapitola motor synchronní. Tyto vlastnosti velmi ztěžují praktické použití tohoto motoru. Později byly zřizovány městské elektrárny pro osvětlo- vání měst… Snaha opatřit elektřinu pro venkov projevila v zakládání zemědělských elektráren družstevním základě… Takový stav vývoje elektrizace byl nás první světové války. století všech zemích Evro- py zámoří vznikají nové nové elektrárny stále větších výkonech. Největší množství elektřiny bylo vyrobeno elektrárnách parních, nichž dochází třem stupňům přeměny energie. Posta- vení elektrárny uhelném zdroji odlehčilo silniční železniční dopravě, protože elektřina byla rozváděna vlastní síti. století konce první světové války – vzniklo také mnoho závodních elektráren, nejčastěji jenom jako součást závodů (mlýnů, pil, železáren, dolů atd. (Ekonomika energetických soustav). Elektrická energie byla vyráběna rozváděna především formě neměn- Dynamo, přímo spojené kolmým parním strojem Karlíně . tomto období byla elektrická energie vyráběna na místě spotřeby nebo jeho blízkosti, takže zeměpisně byla elektrizace místní