V řadě elektráren již prvním desetiletí minulého století
využívaly jako palivo obnovitelné zdroje. Pro-
vádí třífázový. století konce první světové války –
vzniklo také mnoho závodních elektráren, nejčastěji jenom jako
součást závodů (mlýnů, pil, železáren, dolů atd. století podařilo vyřešit všechny hlavní prob-
lémy související výrobou elektřiny vodních parních
elektrárnách také otázky rozvodu transformace elektrické
energie. František
Zřídkaveselý své práci Počátky elektrizace Moravy uvádí,
že českých zemích bylo roce 1913 celkem 4162 elektráren-
ských závodů, toho Čechách 2990 Moravě Slezsku
1172. Svědčí tom tyto údaje:
v roce 1912 bylo Čechách Moravě 277 elektráren cel-
kovém výkonu 127 MW, takže průměrný výkon jedné elektrárny
byl asi 460 kW. Tyto vlastnosti velmi ztěžují praktické použití
tohoto motoru.
Palivo většinou méněcenné uhlí, odpad dřevovýroby
apod.1. (Nový velký ilustrovaný slovník naučný)
Využití elektřiny elektrických motorů umožnilo další roz-
šíření průmyslu, neboť zbavilo jakéhokoli omezení.
Mechanickou energii dodávaly elektrickým generátorům na
přeměnu energii elektrickou parní stroje počítajíc to
i parní turbíny, vodní stroje, naftové, benzinové plynové mo-
tory. Později byly zřizovány městské elektrárny pro osvětlo-
vání měst… Snaha opatřit elektřinu pro venkov projevila
v zakládání zemědělských elektráren družstevním základě…
Takový stav vývoje elektrizace byl nás první světové války. století.
Obsluha nových velkých strojů vyžadovala kvalifikovaný
personál ten chyběl. století všech zemích Evro-
py zámoří vznikají nové nové elektrárny stále větších
výkonech.30
2. Velký
význam elektrizace tak spočívá racionálnějším využití všech
energetických zdrojů. Elektrická
energie byla vyráběna rozváděna především formě neměn-
Dynamo, přímo spojené kolmým parním strojem Karlíně
.
Elektrické energie používalo především osvětlování (ve
velkých městech) již velmi záhy pro pohon (zelektrizovaných)
městských drah.
Počátky prvních elektráren českých zemích spadají 80.
V období malých místních zdrojů, ale větších zdrojů pro
potřeby jednoho podniku roku 1913 vynikly výhody elek-
třiny jen málo. Této
podmínce hoví vícefázový indukční čili asynchronní motor. roce 1905 byla dokončena
stavba první spalovny komunálního odpadu českých zemích,
a Brně. Potom přibývaly elektrárničky továrnách, zprvu
výlučně pro podnikovou potřebu později pro dodávku mimo
podnik. Parní stroj totiž poháněl celé strojní zařízení pomocí
transmise, takže musel běžet noci, kdy pracovalo jen málo
lidí. Postupně se
však elektrický pohon prosazoval tím, byl proti parnímu
úspornější.
Již kolem roků 1905-1910 bylo různých studiích dokázáno,
že elektrárnách výkonu 3000 5000 možné vyrábět
elektřinu levněji přitom zvýšit jejich využití %. Pro některá průmyslová odvětví, která potřebovala
vedle pohonu páru, byly parní stroje výhodnější. Opíraly především použití stejnosměrného
proudu. Elektřina stává vyhledávaným zbožím, které se
poměrně velmi dobře platí. tomto období byla elektrická energie vyráběna
na místě spotřeby nebo jeho blízkosti, takže zeměpisně byla
elektrizace místní. Používá hlavně pro transformační stanice.
2. Posta-
vení elektrárny uhelném zdroji odlehčilo silniční železniční
dopravě, protože elektřina byla rozváděna vlastní síti. Vrchní topiče elektrárenských kotlů
a strojníky proto tvořili vysloužilí námořníci rakouského vá-
lečného loďstva, kteří touto praxí seznámili při obsluze
strojního zařízení. přeměněné kvalitní elektrickou energii mohlo být
využito daleko místa, kde byl postaven parní stroj.
Dal souhrnně charakterizovat tím, celkový výsledek
elektrizace nebyl velký, poněvadž omezil jenom zřizování
drobných nehospodárných elektráren. Elektrisována byla především města, to
největší, velká, menší, postupně malá, spíše výjimečně –
jednotlivé osady neměstské blízkosti mlýnů, pil, cukrovarů). Každý závod totiž musel zajišťovat celý proces
přeměny energie mechanické, parních elektráren energie che-
mické mechanickou, což bylo přibližně stejné jako budovat
parní pohon. Rozvoj elektráren možné
dělit podle několika hledisek: dle majitelů závodní, městské
obecní, družstevní soukromé, podle druhu proudu, který vy-
ráběly stejnosměrné střídavé podle druhu pohonu na
parní, vodní, naftové, plynové smíšené. Nemůže-li, následkem zatížení, motor držeti synchronní
běh, zastaví se. počátek 20. Kapitola
motor synchronní. Elektrizace českých zemích
Elektrizace postupně zasáhla všech oblastí našeho života.
Chemická energie paliva mění kotlích tepelnou energii,
tepelná mění parním stroji nebo parní turbíně mecha-
nickou mechanická energie převáděna rotor generátoru
a mění energii elektrickou.
Charakteristika prvního období elektrizace uvedena pub-
likaci ESČ Elektrotechnika výstavbě Československa roku
1945 následovně: První období elektrisace jest singulární, vy-
tvářející ojedinělé elektrisované ostrůvky neb oasy neelek-
trické poušti.2. Začátky použití elektřiny daly vznik prvním malým
elektrárnám, např. Například parní cen-
trála Velké Meziříčí spalovala vyluhovanou smrkovou kůru
z místní koželužny, piliny odpadové dříví zase elektrárny
v Rychtářově Mladkově jinde.
Pro všeobecnou potřebu musí motor míti lehký rozběh.
Do konce 19. elektrárničce Národního divadla Praze
v 1882. let
19. Největší množství elektřiny bylo vyrobeno elektrárnách
parních, nichž dochází třem stupňům přeměny energie. počátku musí jiným pohonem dostati
na potřebné obrátky pak teprve připojí síť střídavého
proudu. Prakticky přes noc malé elek-
trárny rozšiřují, budují nové, hledají cesty dalšímu roz-
šíření uspokojení poptávky nové energii, která tolik
předností, dosud žádná jiná energie neměla.).
Proto také prvním desetiletí 20.
Živelnost zřizování elektráren projevovala různých
proudových systémech, pokud jde druh proudu, tak napětí. tomto prvním období zahrnujícím konec
19.
Druhou nevýhodou byly velké výkyvy odběru elektrického
proudu, které způsobovaly, elektrárny musely být stavěny
na maximální odběr zejména malé elektrárny zůstaly vět-
šinu dne nevyužity špičkách mnohdy nestačily. Zakládá tom, napájení magnetů se
děje vícefázovým střídavým proudem… Malé motory vyrá-
bějí kotvou krátko“, kde motor zapíná ihned plný
proud. Výjimku
činilo akumulování malých stejnosměrných elektrárnách. (Ekonomika energetických soustav)
