Proto také prvním desetiletí 20.
Obsluha nových velkých strojů vyžadovala kvalifikovaný
personál ten chyběl.30
2. Parní stroj totiž poháněl celé strojní zařízení pomocí
transmise, takže musel běžet noci, kdy pracovalo jen málo
lidí. Kapitola
motor synchronní. Rozvoj elektráren možné
dělit podle několika hledisek: dle majitelů závodní, městské
obecní, družstevní soukromé, podle druhu proudu, který vy-
ráběly stejnosměrné střídavé podle druhu pohonu na
parní, vodní, naftové, plynové smíšené.
Živelnost zřizování elektráren projevovala různých
proudových systémech, pokud jde druh proudu, tak napětí. Elektrická
energie byla vyráběna rozváděna především formě neměn-
Dynamo, přímo spojené kolmým parním strojem Karlíně
.
Palivo většinou méněcenné uhlí, odpad dřevovýroby
apod. Potom přibývaly elektrárničky továrnách, zprvu
výlučně pro podnikovou potřebu později pro dodávku mimo
podnik. tomto prvním období zahrnujícím konec
19. (Nový velký ilustrovaný slovník naučný)
Využití elektřiny elektrických motorů umožnilo další roz-
šíření průmyslu, neboť zbavilo jakéhokoli omezení.
V řadě elektráren již prvním desetiletí minulého století
využívaly jako palivo obnovitelné zdroje. Nemůže-li, následkem zatížení, motor držeti synchronní
běh, zastaví se. Pro některá průmyslová odvětví, která potřebovala
vedle pohonu páru, byly parní stroje výhodnější. počátku musí jiným pohonem dostati
na potřebné obrátky pak teprve připojí síť střídavého
proudu.
Počátky prvních elektráren českých zemích spadají 80. počátek 20.
2. Prakticky přes noc malé elek-
trárny rozšiřují, budují nové, hledají cesty dalšímu roz-
šíření uspokojení poptávky nové energii, která tolik
předností, dosud žádná jiná energie neměla.1. František
Zřídkaveselý své práci Počátky elektrizace Moravy uvádí,
že českých zemích bylo roce 1913 celkem 4162 elektráren-
ských závodů, toho Čechách 2990 Moravě Slezsku
1172. Výjimku
činilo akumulování malých stejnosměrných elektrárnách. Postupně se
však elektrický pohon prosazoval tím, byl proti parnímu
úspornější. roce 1905 byla dokončena
stavba první spalovny komunálního odpadu českých zemích,
a Brně. Této
podmínce hoví vícefázový indukční čili asynchronní motor. tomto období byla elektrická energie vyráběna
na místě spotřeby nebo jeho blízkosti, takže zeměpisně byla
elektrizace místní. Největší množství elektřiny bylo vyrobeno elektrárnách
parních, nichž dochází třem stupňům přeměny energie. Elektrizace českých zemích
Elektrizace postupně zasáhla všech oblastí našeho života. století konce první světové války –
vzniklo také mnoho závodních elektráren, nejčastěji jenom jako
součást závodů (mlýnů, pil, železáren, dolů atd.
Dal souhrnně charakterizovat tím, celkový výsledek
elektrizace nebyl velký, poněvadž omezil jenom zřizování
drobných nehospodárných elektráren. Například parní cen-
trála Velké Meziříčí spalovala vyluhovanou smrkovou kůru
z místní koželužny, piliny odpadové dříví zase elektrárny
v Rychtářově Mladkově jinde. Každý závod totiž musel zajišťovat celý proces
přeměny energie mechanické, parních elektráren energie che-
mické mechanickou, což bylo přibližně stejné jako budovat
parní pohon. Posta-
vení elektrárny uhelném zdroji odlehčilo silniční železniční
dopravě, protože elektřina byla rozváděna vlastní síti.
Mechanickou energii dodávaly elektrickým generátorům na
přeměnu energii elektrickou parní stroje počítajíc to
i parní turbíny, vodní stroje, naftové, benzinové plynové mo-
tory. Svědčí tom tyto údaje:
v roce 1912 bylo Čechách Moravě 277 elektráren cel-
kovém výkonu 127 MW, takže průměrný výkon jedné elektrárny
byl asi 460 kW. Vrchní topiče elektrárenských kotlů
a strojníky proto tvořili vysloužilí námořníci rakouského vá-
lečného loďstva, kteří touto praxí seznámili při obsluze
strojního zařízení.
Pro všeobecnou potřebu musí motor míti lehký rozběh.
Druhou nevýhodou byly velké výkyvy odběru elektrického
proudu, které způsobovaly, elektrárny musely být stavěny
na maximální odběr zejména malé elektrárny zůstaly vět-
šinu dne nevyužity špičkách mnohdy nestačily.
Chemická energie paliva mění kotlích tepelnou energii,
tepelná mění parním stroji nebo parní turbíně mecha-
nickou mechanická energie převáděna rotor generátoru
a mění energii elektrickou. Tyto vlastnosti velmi ztěžují praktické použití
tohoto motoru. století všech zemích Evro-
py zámoří vznikají nové nové elektrárny stále větších
výkonech. století podařilo vyřešit všechny hlavní prob-
lémy související výrobou elektřiny vodních parních
elektrárnách také otázky rozvodu transformace elektrické
energie. Používá hlavně pro transformační stanice.
Elektrické energie používalo především osvětlování (ve
velkých městech) již velmi záhy pro pohon (zelektrizovaných)
městských drah. Elektrisována byla především města, to
největší, velká, menší, postupně malá, spíše výjimečně –
jednotlivé osady neměstské blízkosti mlýnů, pil, cukrovarů). Začátky použití elektřiny daly vznik prvním malým
elektrárnám, např.
V období malých místních zdrojů, ale větších zdrojů pro
potřeby jednoho podniku roku 1913 vynikly výhody elek-
třiny jen málo. elektrárničce Národního divadla Praze
v 1882. Pro-
vádí třífázový.
Již kolem roků 1905-1910 bylo různých studiích dokázáno,
že elektrárnách výkonu 3000 5000 možné vyrábět
elektřinu levněji přitom zvýšit jejich využití %. Opíraly především použití stejnosměrného
proudu. přeměněné kvalitní elektrickou energii mohlo být
využito daleko místa, kde byl postaven parní stroj.). století. Zakládá tom, napájení magnetů se
děje vícefázovým střídavým proudem… Malé motory vyrá-
bějí kotvou krátko“, kde motor zapíná ihned plný
proud. let
19. Elektřina stává vyhledávaným zbožím, které se
poměrně velmi dobře platí.2.
Charakteristika prvního období elektrizace uvedena pub-
likaci ESČ Elektrotechnika výstavbě Československa roku
1945 následovně: První období elektrisace jest singulární, vy-
tvářející ojedinělé elektrisované ostrůvky neb oasy neelek-
trické poušti. Později byly zřizovány městské elektrárny pro osvětlo-
vání měst… Snaha opatřit elektřinu pro venkov projevila
v zakládání zemědělských elektráren družstevním základě…
Takový stav vývoje elektrizace byl nás první světové války. Velký
význam elektrizace tak spočívá racionálnějším využití všech
energetických zdrojů.
Do konce 19. (Ekonomika energetických soustav)
