Železniční spojení mezi Vídní Krakovem roce 1841
umožnilo nejen snazší dopravu uhlí vzdálenějších částí
monarchie, ale také rozvoj místních dolů Vítkovických že-
lezáren. století. kolem 200 m.
Poněkud úspěšněji vyzněly tehdy snahy zavést některých
dolech místo koňského pohonu levnější zdroj energie totiž
vodu. století začaly užívat turbokompresory
poháněné parními turbínami nebo elektromotory množstvím
až 000 m3
nasátého vzduchu hodinu výkonem hnacího
motoru 1100 1800 ks.
Plavební kanál mezi Starým Kolínem Skalkou přinesl proto
velmi záhy značné úspory dopravě. století návrh nového vodního
náhonu mezi Malešovem Kaňkem.
Kromě báňských zahraničních domácích odborníků na
těchto projektech podíleli naši známí stavitelé rybníků. (ČSÚ, Statis-
tická ročenka energetiky)
V rudném hornictví pro těžbu větších hloubek použí-
valy žentoury koňský nebo vodní pohon. roce
1870 byla prodloužena přes Duchcov Most Chomutova. (Tisíc let
kutnohorského dolování mincování, 1985)
Pětistupňový vysokotlaký kompresor
. roce 1879 dosáhla těžba černého uhlí
v českých zemních milionů tun, roce 1898 bylo již dva-
krát tolik.
J. století zavá-
děly elektromotory, které postupně vytlačily parní pohon ve
všech procesech těžby; elektrárny proto začaly budovat
přímo důlních závodů.
K realizaci dalších často velmi rozsáhlých nákladných pro-
jektů, jejichž cílem bylo využití dostupných vodních zdrojů pro
potřeby báňského provozu, přistoupilo znovu 16. Roku 1900 byly Kladensku již ně-
které doly zcela elektrifikovány, nicméně rozvoj elektrizace při-
padl předválečného poválečného období roce 1918. století všechno dřevo pro kutnohorské doly hutě,
těžené krkonošských lesích plavené vory Metuji Labi,
přepravovalo lodích tažených koňmi bezprostřední
blízkosti Kaňku. Plocha roštu
kotle bývala asi m2
. Ob-
sluhu lokomotivy koná strojvedoucí, jehož stanoviště na
pravé straně lokomotivy směru jízdy, topič nalevo. Nejstarším dosud zachovaným vodohospodářským dílem,
sloužícím Kutné Hoře původně hornickým účelům, byl náhon,
nazývaný Hořejší Pách, jehož vody zdvižené více než m
nad úroveň Vrchlice, již 14. Podél tratí začaly zakládat nové doly tím zvyšo-
vala produkce uhlí.
století vody Vrchlice nově instalovanému vodočerpacímu
stroji dolejším Turkaňku. ve-
likých rychlíkových lokomotiv, které dlouho nestaví nichž
se musí vházeti velké množství uhlí bez oddechu, bývají topiči
dva. Kolem roku 1900 byly za-
váděny vysokotlaké parní turbíny, které využívaly výfukovou
páru; došlo tak výraznému snížení její spotřeby úspory na
palivu výrobu desetinásobně (ze 100 kg).
V prvním desetiletí 20. m2
se spálily hodinu asi 3-6 q
uhlí připadá výkon asi 500 koňských sil. 17. Kutnohorské hor-
nictví stálo přelomu 13. Náklady jeho vybudo-
vání byly odhadnuty 2500 3000 kop grošů. nejpozději
na začátku 15. Pro zajištění
dostatečného množství měly zároveň zvýšit hráze všech výše
položených rybníků Červeným Janovicím. Náhon probíhal hráze pod No-
vými mlýny přes spodní část města kolem Sedlce retenčnímu
rybníčku pod Kaňkem odtud pak vlastnímu stroji celko-
vou vzdálenost km. letech 16. Např.
Pod vlivem růstu nákladů stále častěji uvažovalo mož-
nosti nahradit dolech staročeského zčásti turkaňského
pásma staré koňské trejby novými stroji, jejichž vynálezci po-
cházeli Německa, Itálie jiných zemí. Krčín předložil 80. Jejich účinnost byla velmi
malá dosahovala Lokomotivy dělily podle toho, zda
bylo palivo zásobní voda lokomotivě nebo vlečném
voze (tendru). století dosáhly grejfském rejzském pásmu
kolem 400 oselském pásmu kolem 500 tehdy daleko
největších světě. Tendr byl vlečný vůz nebo nápravami,
který obsahoval m3
vody tun uhlí. Náklady jeho vý-
stavbu sice činily 500 kop českých grošů, ale díky tomu jen
na vlastní dopravě dřeva ušetřilo této trase ročně 120 až
130 kop českých grošů. asi
11 Táhly bylo poháněno nad sebou umístěných ša-
chetních pump, nichž každá skládala dvou kusů loket
vysokých rour, nichž voda postupně přelévala výše na
úroveň dědičené štoly, kterou pak odtékala Hlízovu.19
Období vzniku parního stroje roku 1918
byla zaváděna centrální kondenzace.
Mezi významná tehdy realizovaná vodohospodářská díla pat-
řil plavební kanál Starého Kolína Skalce, němž se
od 70. 14. roce 1868 představoval export Vídně pro-
cent objemu těžby uhlí ostravsko-karvinském revíru. Nejpozoruhodnější nich
byla významná hospodářská úloha prvotních těžařstev, která
tvořila zárodky pozdějších akciových společností, dále rostoucí
účast domácího zahraničního kapitálu hornické hutní
výrobě, složitá dělba práce kooperace mezi jednotlivými důl-
ními závody řemeslnými dílnami apod. let 19. století byla
většina lokomotiv kupována Anglii, teprve poté rozšířila
jejich výroba dalších zemích. ru-
dolfínské školy, která byla vyražena letech 1581 1584 od
Vltavy délku Královské obory, kde napájela tamější
vodojemy. sedmdesátých let 19. Náhon Turkaňku samotný vodočerpací
stroj projektoval Günther, jenž byl autorem návrhu tzv. let 16.
Ekonomicky velmi efektivní stal další později vybudovaný
náhon, který přelomu 16. začátku 90. Tyto stroje, zkoušené
tehdy několika kutnohorských dolech jak při těžbě rud, tak
i při čerpání vod, však vyznačovaly těžkopádnou složitou
konstrukcí, byly poruchové proti žentourům málo výkonné. Turkaňský vodočerpací stroj byl umístěn bývalé
šmitenské šachtě hluboké úklonu 351 loktů, tj. hornického hut-
nického provozu byla větší měrou zaváděna mechanizace, před-
stavovaná koňskými žentoury zčásti vodními koly, metoda
žárového dobývání jiné. století vysoké organizační
a technické úrovni jeho typicky feudální struktuře proje-
vovaly některé velmi progresivní rysy. Topilo kamen-
ným nebo hnědým uhlím, zřídka koksem nebo dřívím. Těžba hnědého uhlí lignitu byla roce 1878
10 000 000 tun roce 1890 byl dvojnásobek, roce 1905
trojnásobek tak bychom mohli pokračovat. století poháněly těžné stroje na
dolech roveňského pásma, nalézajícího dnešních Nových
mlýnů. Bližší
popis tohoto stroje, který zůstal provozu 18. roce
1858 byla dána provozu ústecko-teplická dráha.
Vodní kolo, které tvořilo jeho osu, mělo průměr loktů, tj. století, po-
dává Kořínek Starých pamětech kutnohorských.
Spolu duchcovsko-podmokelskou dráhou, zprovozněnou
v roce 1869, duchcovsko-plzeňskou dráhou zprovozněnou
v roce 1870 uvedením tratí Duchcov-Praha Chomutov-
Plzeň roce 1874 provozu, byl zajištěn odbyt uhlí ce-
lých Čech Rakouska. století přiváděl 18.
Hloubky dolů, založených nejpříznivěji vyvinutých částech
ložisek, proto rychle narůstaly již sklonku 14.
V dolech roku 1880 postupně stále více využívá energie
stlačeného vzduchu, což vyžádalo velké kompresory zpo-
čátku parním pohonem výkonem hnacích strojů 100 500 ks
a množstvím nasátého vzduchu hodinu 1200 1400 m3
