První větší plynárnou, jejíž provoz byl určen dodávání sví-
tiplynu veřejné sítě pro veřejné osvětlení, byla českých
zemích karlínská plynárna, postavená letech 1846-1847. poloviny 70.
Lépe však pro elektrárny osvědčil novější způsob „destilace
za nízké teploty“, tzv. 450 000 tj.. Realizace této snahy byla umožněna aplikací již dříve
známé „suché destilace vysoké teploty“ koksové peci, při
níž vznikají koks, dehet, síran amonatý, benzol koksárenský
plyn sloužící vytápění koksové pece původně přímému
pohonu plynových motorů elektráren. let 19. Svítiplyn vyráběl černého
uhlí jen výjimečně hnědého používal především sví-
cení (od toho jeho název svítící plyn), vytápění domácnos-
tech kamny sálavými, konvenčními nepřímým topením,
dále ohřevu vody, při vaření, pečení, sušárnách prádla. Srov-
nejme obě energie, pokud týká využití uhlí.. Počátky plynárenství
Za počátek průmyslového plynárenství považován rok 1813. Zatímco
k předchozímu způsobu bylo možno užít jen některých druhů
kamenného uhlí, tento způsob umožňoval využít jak kamenného,
tak hnědého uhlí uvažovalo rašelině. následovaly další Čechách Mo-
ravě.. 100 %
20
2. 550 000 tj. Mannesmannovy závody Chomutově. některých
důlních revírech posilovaná síť retenčních nádrží předchozích
období. m3
vody celkem zde bylo 46,9 sběrných ná-
honových struh. byla vodní kola nahrazena dvojčinným
rotačním vodosloupcovým strojem (jejich konstrukce byla těž-
kopádná, přesto osvědčily zejména pro svou účinnost %,
což odpovídalo tehdy dobře konstruovaným vodním kolům)
u něhož získala úspora pohonné vodní energii (Jáchy-
mov). Tento proces ukázal výhodnější. Vodní kola užívala, později parciální vodní turbíny
(od 60. let 19.
Při obou těchto způsobech využití paliva uhlí neušetřilo,
ale byly výhodné ekonomicky, protože vedlejší produkty
dobře platily. elektrárna Vítkovických že-
lezáren, elektrárny dolů Moravské Ostravě další elektrárny. Obecně však větrné motory zavedeny nebyly
a sloužily spíše jako pomocná zařízení přibližně poloviny
19..
2. stol. stol. Např. stol. Uhlí zplynuje vzniknou dehet, síran amonatý
a Mondův plyn výhřevnosti kolem 1400 kalorií. 14,39 %
. tomto principu pracovaly
např. Jáchymovská slavkovská soustava měla
1,57 mil m3
vody celkovou délkou struh 33,8 km.
K čerpání vody hlubinných dolů používaly čerpací stroje
na pohon vodními koly, která vyžadovala značný příkon vody. Přibližně stejné době začaly za-
vádět pístové stroje odsávání větrů, většinou vodní
pohon. roku 1870 začalo používat špatně větraných
místech stlačeného vzduchu kompresorů. začaly zavádět
větrné pece otevřeným ohněm, které ohřívaly výdušné plyny
a uváděly pohybu.
Do popředí přelomu století dostala snaha získat uhlí
jeho cenné vedlejší součásti dehet, dusík spálit jen ostatní
hořlaviny. Kapitola
Destilační kotel kamenouhelného dehtu
. století mělo prvořadý význam především tom, umož-
ňovalo průmyslu více využívat strojní zařízení prodlouže-
ných nebo dělených směnách. stol. let) úpravě rud uhlí.
Zastánci zplyňování vyzdvihovali koksování kamenného uhlí
pro hutnické účely před prostým spalováním uhlí: všeobecně
známo, spalujeme uhlí našich domácnostech průmyslu
bez veškeré ekonomie; znamená to, chtíce získati teplo uhlí,
spálíme sebou veškeré cenné látky uhlí obsažené. 5,64 %
a konečně jistá ztráta 147 500 tj. Například profesor
List upozorňoval význam Mondova pochodu při použití vhod-
ného uhlí bohatého dusík, spočívající tom, prodejní cena
síranu amonného dehtu zaplatila úplně palivo, provoz ce-
lého zařízení Mondovy plynárny pak získaný plyn, tj.
Rozvody svítiplynu byly prvním veřejným rozvodem energie.
Při tom obdržíme:
425 plynu 300 tj. roce 1870 bylo českých zemích provozu plyná-
ren, roce 1910 jich bylo 79. Byly pokusy zaváděním vertikální (vratné) turbíny
s dvojitými lopatkami.
K zplynění plynového uhlí 000 000 tj.……………………………. Ply-
nárnu tvořily tři velké plynojemy objemu 000 m3
a několik
retortových pecí.……………………………. Ply-
nová topidla také doporučovalo využít jako výpomocné to-
pení budovách, kde nevyplatilo zatápět určitém ročním
období ústřední topení nebo školách prázdninách. roce 1854 byl příbramském revíru dokončen
největší báňský rybník objemu 2,021 milionů m3
vody.
Na tomto principu pracovala např.3. 57,05 %
50 dehtu 000 tj.………
7 975 000 tj. Protože údržba plyno-
vých motorů byla velmi nákladná, užívalo roce 1916
koksárenského plynu pro vytápění kotlů výrobě páry, která
pak poháněla parní turbíny. té
době měl příbramský revír báňských rybnících rezervu
15,55 mil. let 19.
K větrání dolech používala pístová vzduchová čerpadla
na ruční vodní pohon, 40. století byla místy využita pohonu pístových pump síla
větru (Příbram).1.60. počátku
19. (tepelných jed-
notek) třeba 150 koksu podpal 975 000 tj. pa-
livo pro elektrárnu úplně zdarma.
Zavádění svítiplynu osvětlovací techniky druhé polovině
19.. Mondovým pochodem, při kterém uhlí
využije úplně..
Z toho důvodu byla ještě první polovině 19. 22,92 %
700 koksu 500 tj. 827 500 tj. století za-
čalo zavádět strojní vrtání pohon stlačeným vzduchem, což
umožnilo zvýšit výkon %. Jsou to:
surovina výrobě barviv, medikamenty, různé chemikálie, oleje
pohonné východisko pro výrobu síranu amonnatého. pozdějších letech úloha
plynných paliv jako zdroje tepelné energie přesunula více do
oblasti jejich průmyslového využití
