Byly pokusy zaváděním vertikální (vratné) turbíny
s dvojitými lopatkami.……………………………. Jáchymovská slavkovská soustava měla
1,57 mil m3
vody celkovou délkou struh 33,8 km. stol.1..
První větší plynárnou, jejíž provoz byl určen dodávání sví-
tiplynu veřejné sítě pro veřejné osvětlení, byla českých
zemích karlínská plynárna, postavená letech 1846-1847. 57,05 %
50 dehtu 000 tj.. Mannesmannovy závody Chomutově. století byla místy využita pohonu pístových pump síla
větru (Příbram).
2. stol.
Lépe však pro elektrárny osvědčil novější způsob „destilace
za nízké teploty“, tzv.
Rozvody svítiplynu byly prvním veřejným rozvodem energie.. pa-
livo pro elektrárnu úplně zdarma.3. Kapitola
Destilační kotel kamenouhelného dehtu
. Ply-
nová topidla také doporučovalo využít jako výpomocné to-
pení budovách, kde nevyplatilo zatápět určitém ročním
období ústřední topení nebo školách prázdninách. začaly zavádět
větrné pece otevřeným ohněm, které ohřívaly výdušné plyny
a uváděly pohybu. byla vodní kola nahrazena dvojčinným
rotačním vodosloupcovým strojem (jejich konstrukce byla těž-
kopádná, přesto osvědčily zejména pro svou účinnost %,
což odpovídalo tehdy dobře konstruovaným vodním kolům)
u něhož získala úspora pohonné vodní energii (Jáchy-
mov). počátku
19.
Zastánci zplyňování vyzdvihovali koksování kamenného uhlí
pro hutnické účely před prostým spalováním uhlí: všeobecně
známo, spalujeme uhlí našich domácnostech průmyslu
bez veškeré ekonomie; znamená to, chtíce získati teplo uhlí,
spálíme sebou veškeré cenné látky uhlí obsažené. Přibližně stejné době začaly za-
vádět pístové stroje odsávání větrů, většinou vodní
pohon. Počátky plynárenství
Za počátek průmyslového plynárenství považován rok 1813. Uhlí zplynuje vzniknou dehet, síran amonatý
a Mondův plyn výhřevnosti kolem 1400 kalorií. Ply-
nárnu tvořily tři velké plynojemy objemu 000 m3
a několik
retortových pecí. pozdějších letech úloha
plynných paliv jako zdroje tepelné energie přesunula více do
oblasti jejich průmyslového využití.
Při tom obdržíme:
425 plynu 300 tj. Obecně však větrné motory zavedeny nebyly
a sloužily spíše jako pomocná zařízení přibližně poloviny
19. 450 000 tj.
Na tomto principu pracovala např. Svítiplyn vyráběl černého
uhlí jen výjimečně hnědého používal především sví-
cení (od toho jeho název svítící plyn), vytápění domácnos-
tech kamny sálavými, konvenčními nepřímým topením,
dále ohřevu vody, při vaření, pečení, sušárnách prádla. Mondovým pochodem, při kterém uhlí
využije úplně.
K zplynění plynového uhlí 000 000 tj. let) úpravě rud uhlí. (tepelných jed-
notek) třeba 150 koksu podpal 975 000 tj. Vodní kola užívala, později parciální vodní turbíny
(od 60. Srov-
nejme obě energie, pokud týká využití uhlí.. let 19.. 5,64 %
a konečně jistá ztráta 147 500 tj. Například profesor
List upozorňoval význam Mondova pochodu při použití vhod-
ného uhlí bohatého dusík, spočívající tom, prodejní cena
síranu amonného dehtu zaplatila úplně palivo, provoz ce-
lého zařízení Mondovy plynárny pak získaný plyn, tj.
Při obou těchto způsobech využití paliva uhlí neušetřilo,
ale byly výhodné ekonomicky, protože vedlejší produkty
dobře platily.……………………………. 100 %
20
2.. roce 1870 bylo českých zemích provozu plyná-
ren, roce 1910 jich bylo 79. Tento proces ukázal výhodnější. 22,92 %
700 koksu 500 tj. let 19. století mělo prvořadý význam především tom, umož-
ňovalo průmyslu více využívat strojní zařízení prodlouže-
ných nebo dělených směnách.
K větrání dolech používala pístová vzduchová čerpadla
na ruční vodní pohon, 40. Realizace této snahy byla umožněna aplikací již dříve
známé „suché destilace vysoké teploty“ koksové peci, při
níž vznikají koks, dehet, síran amonatý, benzol koksárenský
plyn sloužící vytápění koksové pece původně přímému
pohonu plynových motorů elektráren.
K čerpání vody hlubinných dolů používaly čerpací stroje
na pohon vodními koly, která vyžadovala značný příkon vody. Jsou to:
surovina výrobě barviv, medikamenty, různé chemikálie, oleje
pohonné východisko pro výrobu síranu amonnatého.
Zavádění svítiplynu osvětlovací techniky druhé polovině
19. stol. elektrárna Vítkovických že-
lezáren, elektrárny dolů Moravské Ostravě další elektrárny. tomto principu pracovaly
např.60.
Z toho důvodu byla ještě první polovině 19.
Do popředí přelomu století dostala snaha získat uhlí
jeho cenné vedlejší součásti dehet, dusík spálit jen ostatní
hořlaviny. století za-
čalo zavádět strojní vrtání pohon stlačeným vzduchem, což
umožnilo zvýšit výkon %. následovaly další Čechách Mo-
ravě. roce 1854 byl příbramském revíru dokončen
největší báňský rybník objemu 2,021 milionů m3
vody. stol. poloviny 70. 827 500 tj. 550 000 tj. některých
důlních revírech posilovaná síť retenčních nádrží předchozích
období. m3
vody celkem zde bylo 46,9 sběrných ná-
honových struh. roku 1870 začalo používat špatně větraných
místech stlačeného vzduchu kompresorů.………
7 975 000 tj. 14,39 %
. Protože údržba plyno-
vých motorů byla velmi nákladná, užívalo roce 1916
koksárenského plynu pro vytápění kotlů výrobě páry, která
pak poháněla parní turbíny. let 19. Např. té
době měl příbramský revír báňských rybnících rezervu
15,55 mil. Zatímco
k předchozímu způsobu bylo možno užít jen některých druhů
kamenného uhlí, tento způsob umožňoval využít jak kamenného,
tak hnědého uhlí uvažovalo rašelině
