K větrání dolech používala pístová vzduchová čerpadla
na ruční vodní pohon, 40. let 19.
Do popředí přelomu století dostala snaha získat uhlí
jeho cenné vedlejší součásti dehet, dusík spálit jen ostatní
hořlaviny. Vodní kola užívala, později parciální vodní turbíny
(od 60. pozdějších letech úloha
plynných paliv jako zdroje tepelné energie přesunula více do
oblasti jejich průmyslového využití. Protože údržba plyno-
vých motorů byla velmi nákladná, užívalo roce 1916
koksárenského plynu pro vytápění kotlů výrobě páry, která
pak poháněla parní turbíny.
Z toho důvodu byla ještě první polovině 19. 5,64 %
a konečně jistá ztráta 147 500 tj. 14,39 %
. pa-
livo pro elektrárnu úplně zdarma. Zatímco
k předchozímu způsobu bylo možno užít jen některých druhů
kamenného uhlí, tento způsob umožňoval využít jak kamenného,
tak hnědého uhlí uvažovalo rašelině..1.……………………………. let) úpravě rud uhlí.. Přibližně stejné době začaly za-
vádět pístové stroje odsávání větrů, většinou vodní
pohon.
Na tomto principu pracovala např. 827 500 tj. století mělo prvořadý význam především tom, umož-
ňovalo průmyslu více využívat strojní zařízení prodlouže-
ných nebo dělených směnách. let 19. Srov-
nejme obě energie, pokud týká využití uhlí.
Lépe však pro elektrárny osvědčil novější způsob „destilace
za nízké teploty“, tzv. tomto principu pracovaly
např. Byly pokusy zaváděním vertikální (vratné) turbíny
s dvojitými lopatkami... 22,92 %
700 koksu 500 tj. Tento proces ukázal výhodnější.
K čerpání vody hlubinných dolů používaly čerpací stroje
na pohon vodními koly, která vyžadovala značný příkon vody. roce 1854 byl příbramském revíru dokončen
největší báňský rybník objemu 2,021 milionů m3
vody. roce 1870 bylo českých zemích provozu plyná-
ren, roce 1910 jich bylo 79. roku 1870 začalo používat špatně větraných
místech stlačeného vzduchu kompresorů. Počátky plynárenství
Za počátek průmyslového plynárenství považován rok 1813. stol.……………………………. (tepelných jed-
notek) třeba 150 koksu podpal 975 000 tj. té
době měl příbramský revír báňských rybnících rezervu
15,55 mil. Ply-
nová topidla také doporučovalo využít jako výpomocné to-
pení budovách, kde nevyplatilo zatápět určitém ročním
období ústřední topení nebo školách prázdninách. stol. některých
důlních revírech posilovaná síť retenčních nádrží předchozích
období. Ply-
nárnu tvořily tři velké plynojemy objemu 000 m3
a několik
retortových pecí..
2. století za-
čalo zavádět strojní vrtání pohon stlačeným vzduchem, což
umožnilo zvýšit výkon %. 100 %
20
2.………
7 975 000 tj. Uhlí zplynuje vzniknou dehet, síran amonatý
a Mondův plyn výhřevnosti kolem 1400 kalorií. Jsou to:
surovina výrobě barviv, medikamenty, různé chemikálie, oleje
pohonné východisko pro výrobu síranu amonnatého.. poloviny 70. počátku
19.
Rozvody svítiplynu byly prvním veřejným rozvodem energie.
Při obou těchto způsobech využití paliva uhlí neušetřilo,
ale byly výhodné ekonomicky, protože vedlejší produkty
dobře platily. byla vodní kola nahrazena dvojčinným
rotačním vodosloupcovým strojem (jejich konstrukce byla těž-
kopádná, přesto osvědčily zejména pro svou účinnost %,
což odpovídalo tehdy dobře konstruovaným vodním kolům)
u něhož získala úspora pohonné vodní energii (Jáchy-
mov). Realizace této snahy byla umožněna aplikací již dříve
známé „suché destilace vysoké teploty“ koksové peci, při
níž vznikají koks, dehet, síran amonatý, benzol koksárenský
plyn sloužící vytápění koksové pece původně přímému
pohonu plynových motorů elektráren.
Zastánci zplyňování vyzdvihovali koksování kamenného uhlí
pro hutnické účely před prostým spalováním uhlí: všeobecně
známo, spalujeme uhlí našich domácnostech průmyslu
bez veškeré ekonomie; znamená to, chtíce získati teplo uhlí,
spálíme sebou veškeré cenné látky uhlí obsažené. Např. století byla místy využita pohonu pístových pump síla
větru (Příbram). Mondovým pochodem, při kterém uhlí
využije úplně.
Při tom obdržíme:
425 plynu 300 tj. 550 000 tj. Obecně však větrné motory zavedeny nebyly
a sloužily spíše jako pomocná zařízení přibližně poloviny
19. stol. let 19. stol. elektrárna Vítkovických že-
lezáren, elektrárny dolů Moravské Ostravě další elektrárny.60.
K zplynění plynového uhlí 000 000 tj. začaly zavádět
větrné pece otevřeným ohněm, které ohřívaly výdušné plyny
a uváděly pohybu. 57,05 %
50 dehtu 000 tj. 450 000 tj.
První větší plynárnou, jejíž provoz byl určen dodávání sví-
tiplynu veřejné sítě pro veřejné osvětlení, byla českých
zemích karlínská plynárna, postavená letech 1846-1847. Mannesmannovy závody Chomutově. Svítiplyn vyráběl černého
uhlí jen výjimečně hnědého používal především sví-
cení (od toho jeho název svítící plyn), vytápění domácnos-
tech kamny sálavými, konvenčními nepřímým topením,
dále ohřevu vody, při vaření, pečení, sušárnách prádla. m3
vody celkem zde bylo 46,9 sběrných ná-
honových struh. Například profesor
List upozorňoval význam Mondova pochodu při použití vhod-
ného uhlí bohatého dusík, spočívající tom, prodejní cena
síranu amonného dehtu zaplatila úplně palivo, provoz ce-
lého zařízení Mondovy plynárny pak získaný plyn, tj. následovaly další Čechách Mo-
ravě.
Zavádění svítiplynu osvětlovací techniky druhé polovině
19. Kapitola
Destilační kotel kamenouhelného dehtu
.3. Jáchymovská slavkovská soustava měla
1,57 mil m3
vody celkovou délkou struh 33,8 km
