Skutečný rozvoj uhelné těžby Českých zemích souvisí
s výstavbou železnic využitím pohonné energie dolech.
Na počátku století 19. generátory
aj. století celá řada jiných podniků, povstala době poz-
dější.
S tím, jak zvětšovala výroba oceli, zdokonalovaly stroje
potřebné jejímu zpracování.1864 zkujňování oceli používalo horkého plynu smícha-
ného horkým vzduchem, což byl systém Siemens-Martinův. letech 19. Mimo tuto velikou Morava ještě
menší pánev rosicko-oslavanskou.
V Čechách jsou rudy železné velmi hojné používalo jich
zajisté pradávna. stol.
Vysoké peci byly konce první poloviny 19. stol.2.
Celkem možno říci, prvotní hutě nacházely lesích
u dolů, protože tam nacházelo palivo, dřevěné uhlí, jímž se
vytápěly primitivní pece železné. Nejstarším
uhelným dolem nás, jest podle pověsti důl Cvikově na
tom místě byl snad konán slovanský kult ohně. uhrazení potřebné energie huti samé zbývá ještě asi
35 kychtového plynu, kterého užije zásobování okolí huti
elektrickou energii. Moderní huť jest příkladem průmyslového
závodu velmi dokonalým tepelným hospodářstvím.
V pecích Siemens-Martinových topí tak zvaným plynem ge-
nerátorovým. sto-
letí)
Dříve než uhlí kamenné, bylo známo uhlí dřevěné, kterým se
topilo vysokých pecích. století dobývání lávkách, čímž snížily při těžbě
ztráty uhlí těžbě užíval zvířecí vodní
pohon, 30. toho období jsou hutě Kladenské. let 19. Hýskově Staré Huti po-
vstaly železárny století Krušné Hoře Nového Jáchy-
mova století Kr. Teprve
kolem 1830 počaly konati pokusy jeho ohříváním měly
praktický výsledek. Často se
vhání pod rošt také vodní pára, která při značném žáru roz-
kládá kyslík vodík; vodík zvyšuje výhřevnost generátoro-
vého plynu. konec, když počalo užívati uhlí, táhly
se hutě dolům uhelným. Také Holoubkově
a Klabavě byly pradávné hutě.
Člověčenstvu celému mohl oheň státi užitečným teprve
tehdy, když toto objevilo největší jeho zdroj uhlí. (XX. První dějiné zprávy zmiňují železných dolech
u Hořovic, Komárova Svaté Drobrotivé. Teprve 1850 vysoké peci
nahoře uzavírají zvláštním závěrem, aby bylo možno kychtové
plyny peci odváděti zužitkovati je. Tato pánev větším
dílem leží Německu, ale přechází Haliče území bý-
valého ruského Polska. Jejich práce na-
máhavá musíme míti svrchovanou úctu… bez jehož díla
by nekvetl průmysl ani obchod. dějin chemie, 1927)
2. Čím dále, tím více bude
užívati elektřiny hutnictví stojíme před dalším velkým stě-
hováním velkým zdrojům elektrickým. Mezi oběma pánvemi leží několik
menších středních Čechách Přílep, Lísku (poblíž Berouna),
Stilce Žebráka, Holoubkova, Mirošova Rokycan), Rad-
nic, Letkova Merklína. Vysoké peci stavěly
stále větší dmýchal nich vzduch dokonalejšími dmy-
chadly. Tak místě nynější Prahy okolí, ale již-
ních severních Čechách, jest mnoho takových památek archeo-
logických. Poslední stanicí, jak
lze domnívati, bude jednou samo nitro zemské, nalezeny
budou metody, jak dostati hlubin, nichž bude možno po-
čítati energií tepla zemského. Historicky pro-
kázáno jest tam důlnictví teprve roku 1348.
Při velkých epidemiích dřívějších časech zapalovaly na
ulicích náměstích měst velké ohně, jako tomu bylo ještě roku
1868 Marseilu. byly především dvouválcové kou-
poudní parní stroje tím, lepšímu využití parní energie
18
2. let 19.
Nejprve zavádělo pilířování, poté stěnování počátku 70.
Dnes jsme opět době přechodní. Kapitola
. Nečiníme-li dnes, jest toho příčina ta, že
dovedeme hořícího dříví nebo uhlí isolovati ony látky desin-
fikující, jichž tak používáme větší čistotě mnohem úspor-
něji. Ještě našeho času ukazovali sta-
rou pec Karlovu Králově Dvoře Berouna, jež byla stavěna
na dřevěné uhlí. Stoupající poptávka nutila podnikatele zejména
v kamenouhelných pánvích snižovat ztrátu uhlí závalech. Později, když počalo užívati
dmychadel, která byla hnána silou vodní, stěhovaly hutě te-
koucím vodám. Primitivní pece železné byly vykopávány
na mnohých místech svědčí tom, zde rudy hutnicky
zpracovávaly.1. koksu vsypaného vysoké peci tedy
nezmaří téměř nic. Neméně důležitá pánev Plzeňská,
kdež doluje např.Těžba uhlí
Kamenné uhlí nalézáme Čechách několika místech. Vy-
užitkování paliva (používá méněcenného uhlí, koksu,
dříví rašeliny) generátorech velmi dokonalé.
let 19. začíná užívat elektrických pecí. stroje, konečně jimi topí také různých hutnických pe-
cích. ny-
nější době průměrnou teplotu 800°. Dlouho nich dmýchal vzduch studený. Kdežto při
výrobě svítiplynu dostáváme jako odpadek koks, při výrobě
plynu generátorového odpadkem jenom nehořlavá škvára. dějin chemie)
Do 40. Rudohoří mimo malá pánvička Bran-
dovská, větším dílem patřící již Sasku, jihu Čech obje-
veno kamenné uhlí Budějovic. Daleko bohatší, než kterákoli
kamenouhelná pánev česká, pánev ostravsko-karvinská se-
verní Moravě Slezsku, kteráž jest jen malým výběžkem obrov-
ské uhelné pánve slezské (hornoslezské).
V 80. jmenovaných oblastech
uhelných zaměstnáno mnoho tisíc rolníků. Jeho teplota byla stále zvětšována.
Tyto vynálezy byly umožněny pokroky chemii vlastní fy-
sikální chemii… Úměrně spotřebou oceli zvětšovala
a zdokonalovala výroba surového železa. 90. Plzně, Nýřan (odtud výborné uhlí ply-
nové), Mantova, Líně atd. kovárnách byly parní bu-
chary, později buchary pneumatické zpracování nejtěžších
kusů byly sestrojeny hydraulické lisy, zlepšují obráběcí
stroje. Provedení generátorů rozmanité. let začal rychle zvyšovat. to
ložisko úpatí Krkonoš Svatoňovic Žacléře, což jest
vlastně jen výběžek velké uhelné pánve českoslezské. Některé uvedených pánviček jsou již
zhola vyčerpány. seve-
rozápad Prahy jest veliká kamenouhelná pánev kladensko-
rakovnická, důležitými doly Kladna, Buštěhradu, Rakov-
níka, Slaného, Lán jinde. Byly vynalézány nové způ-
soby tepelného zpracování oceli, jimž její vlastnosti zlepšují. začal využívat parní pohon ma-
lých výkonech, který 60. Dnes opět neužívá účelům hutnickým sa-
motného uhlí kamenného nýbrž koksu, jenž něho připravuje
suchou destilací zbývá při výrobě svítilynu. století na-
hoře otevřené hořlavé plyny, zvané kychtové, které nich
vznikají, unikaly vzduchu. Zpráva Komoraviu
pochází 596 Nižboru 776. Mimoto vznikají při suché destilaci uhlovodíky,
které také přispívají výhřevnosti, dehet, který však nutno
před vstupem generátorového plynu pecí odstraňovat.
Podle Wintra Chomutovsku znali již 1550 uhlí hnědé,
jímž pálili železných kamnech, kdežto Slezsku počalo
s dobýváním uhlí kamenného teprve 1594, Kladensku te-
prve minulém století. Když totiž vyčistí od
prachu, topí jimi ohřivačích, kde ohřívá vzduch, než se
vpustí vysoké peci, dále jich užívá jako poháněcí látky
pro plynové motory, které pohánějí dmychadla, el. (Národní čítanka, 1917)
Oheň byl primitivnímu člověku také nejlepším prostředkem
desinfekčním. století postupně ustávala bezohledná těžba na
výchozech slojí chodbicováním, při němž zůstávalo %
uhlí stařině. Karlova Huť Berouna byla postavena
ve 14.
Výrobní metody oboru hutnickém byly stále zdokonalovány
po stránce technické hospodářské. Jako dehtu kamenouhelného vyrábíme ky-
selinu karbolovou jiné desinfekční prostředky, tak předkové
naši naučili kouři udit maso tím konservovat, používajíce
bez vědomostí chemických kouři obsaženého kreosolu jiných
desinfekčních látek
