Později, když počalo užívati
dmychadel, která byla hnána silou vodní, stěhovaly hutě te-
koucím vodám. letech 19. ny-
nější době průměrnou teplotu 800°. Jejich práce na-
máhavá musíme míti svrchovanou úctu… bez jehož díla
by nekvetl průmysl ani obchod.
let 19. Plzně, Nýřan (odtud výborné uhlí ply-
nové), Mantova, Líně atd. dějin chemie)
Do 40. Tak místě nynější Prahy okolí, ale již-
ních severních Čechách, jest mnoho takových památek archeo-
logických. konec, když počalo užívati uhlí, táhly
se hutě dolům uhelným. koksu vsypaného vysoké peci tedy
nezmaří téměř nic. Dnes opět neužívá účelům hutnickým sa-
motného uhlí kamenného nýbrž koksu, jenž něho připravuje
suchou destilací zbývá při výrobě svítilynu. Byly vynalézány nové způ-
soby tepelného zpracování oceli, jimž její vlastnosti zlepšují. Jako dehtu kamenouhelného vyrábíme ky-
selinu karbolovou jiné desinfekční prostředky, tak předkové
naši naučili kouři udit maso tím konservovat, používajíce
bez vědomostí chemických kouři obsaženého kreosolu jiných
desinfekčních látek. 90. Provedení generátorů rozmanité.1864 zkujňování oceli používalo horkého plynu smícha-
ného horkým vzduchem, což byl systém Siemens-Martinův.
Dnes jsme opět době přechodní.
Výrobní metody oboru hutnickém byly stále zdokonalovány
po stránce technické hospodářské.1.
Podle Wintra Chomutovsku znali již 1550 uhlí hnědé,
jímž pálili železných kamnech, kdežto Slezsku počalo
s dobýváním uhlí kamenného teprve 1594, Kladensku te-
prve minulém století. začíná užívat elektrických pecí. Daleko bohatší, než kterákoli
kamenouhelná pánev česká, pánev ostravsko-karvinská se-
verní Moravě Slezsku, kteráž jest jen malým výběžkem obrov-
ské uhelné pánve slezské (hornoslezské). Kdežto při
výrobě svítiplynu dostáváme jako odpadek koks, při výrobě
plynu generátorového odpadkem jenom nehořlavá škvára. Mimo tuto velikou Morava ještě
menší pánev rosicko-oslavanskou. toho období jsou hutě Kladenské.
V pecích Siemens-Martinových topí tak zvaným plynem ge-
nerátorovým. Neméně důležitá pánev Plzeňská,
kdež doluje např. stol. sto-
letí)
Dříve než uhlí kamenné, bylo známo uhlí dřevěné, kterým se
topilo vysokých pecích. Moderní huť jest příkladem průmyslového
závodu velmi dokonalým tepelným hospodářstvím.
Člověčenstvu celému mohl oheň státi užitečným teprve
tehdy, když toto objevilo největší jeho zdroj uhlí. stol. První dějiné zprávy zmiňují železných dolech
u Hořovic, Komárova Svaté Drobrotivé. stroje, konečně jimi topí také různých hutnických pe-
cích. Historicky pro-
kázáno jest tam důlnictví teprve roku 1348.2. kovárnách byly parní bu-
chary, později buchary pneumatické zpracování nejtěžších
kusů byly sestrojeny hydraulické lisy, zlepšují obráběcí
stroje. Rudohoří mimo malá pánvička Bran-
dovská, větším dílem patřící již Sasku, jihu Čech obje-
veno kamenné uhlí Budějovic. Když totiž vyčistí od
prachu, topí jimi ohřivačích, kde ohřívá vzduch, než se
vpustí vysoké peci, dále jich užívá jako poháněcí látky
pro plynové motory, které pohánějí dmychadla, el. Hýskově Staré Huti po-
vstaly železárny století Krušné Hoře Nového Jáchy-
mova století Kr. Také Holoubkově
a Klabavě byly pradávné hutě. (Národní čítanka, 1917)
Oheň byl primitivnímu člověku také nejlepším prostředkem
desinfekčním.
V 80. uhrazení potřebné energie huti samé zbývá ještě asi
35 kychtového plynu, kterého užije zásobování okolí huti
elektrickou energii. století dobývání lávkách, čímž snížily při těžbě
ztráty uhlí těžbě užíval zvířecí vodní
pohon, 30. Primitivní pece železné byly vykopávány
na mnohých místech svědčí tom, zde rudy hutnicky
zpracovávaly.
Vysoké peci byly konce první poloviny 19. byly především dvouválcové kou-
poudní parní stroje tím, lepšímu využití parní energie
18
2. Čím dále, tím více bude
užívati elektřiny hutnictví stojíme před dalším velkým stě-
hováním velkým zdrojům elektrickým. generátory
aj.
Na počátku století 19. století celá řada jiných podniků, povstala době poz-
dější. Nejstarším
uhelným dolem nás, jest podle pověsti důl Cvikově na
tom místě byl snad konán slovanský kult ohně. seve-
rozápad Prahy jest veliká kamenouhelná pánev kladensko-
rakovnická, důležitými doly Kladna, Buštěhradu, Rakov-
níka, Slaného, Lán jinde. století postupně ustávala bezohledná těžba na
výchozech slojí chodbicováním, při němž zůstávalo %
uhlí stařině.
S tím, jak zvětšovala výroba oceli, zdokonalovaly stroje
potřebné jejímu zpracování. Karlova Huť Berouna byla postavena
ve 14.
Tyto vynálezy byly umožněny pokroky chemii vlastní fy-
sikální chemii… Úměrně spotřebou oceli zvětšovala
a zdokonalovala výroba surového železa.
Skutečný rozvoj uhelné těžby Českých zemích souvisí
s výstavbou železnic využitím pohonné energie dolech. Nečiníme-li dnes, jest toho příčina ta, že
dovedeme hořícího dříví nebo uhlí isolovati ony látky desin-
fikující, jichž tak používáme větší čistotě mnohem úspor-
něji.
Při velkých epidemiích dřívějších časech zapalovaly na
ulicích náměstích měst velké ohně, jako tomu bylo ještě roku
1868 Marseilu. Teprve 1850 vysoké peci
nahoře uzavírají zvláštním závěrem, aby bylo možno kychtové
plyny peci odváděti zužitkovati je. Ještě našeho času ukazovali sta-
rou pec Karlovu Králově Dvoře Berouna, jež byla stavěna
na dřevěné uhlí. století na-
hoře otevřené hořlavé plyny, zvané kychtové, které nich
vznikají, unikaly vzduchu.Těžba uhlí
Kamenné uhlí nalézáme Čechách několika místech. Vysoké peci stavěly
stále větší dmýchal nich vzduch dokonalejšími dmy-
chadly. Vy-
užitkování paliva (používá méněcenného uhlí, koksu,
dříví rašeliny) generátorech velmi dokonalé. Často se
vhání pod rošt také vodní pára, která při značném žáru roz-
kládá kyslík vodík; vodík zvyšuje výhřevnost generátoro-
vého plynu. let 19. Dlouho nich dmýchal vzduch studený. Zpráva Komoraviu
pochází 596 Nižboru 776. Mimoto vznikají při suché destilaci uhlovodíky,
které také přispívají výhřevnosti, dehet, který však nutno
před vstupem generátorového plynu pecí odstraňovat. začal využívat parní pohon ma-
lých výkonech, který 60. Kapitola
. to
ložisko úpatí Krkonoš Svatoňovic Žacléře, což jest
vlastně jen výběžek velké uhelné pánve českoslezské. Jeho teplota byla stále zvětšována. let začal rychle zvyšovat. Teprve
kolem 1830 počaly konati pokusy jeho ohříváním měly
praktický výsledek. Stoupající poptávka nutila podnikatele zejména
v kamenouhelných pánvích snižovat ztrátu uhlí závalech. Některé uvedených pánviček jsou již
zhola vyčerpány. jmenovaných oblastech
uhelných zaměstnáno mnoho tisíc rolníků.
V Čechách jsou rudy železné velmi hojné používalo jich
zajisté pradávna. Mezi oběma pánvemi leží několik
menších středních Čechách Přílep, Lísku (poblíž Berouna),
Stilce Žebráka, Holoubkova, Mirošova Rokycan), Rad-
nic, Letkova Merklína. dějin chemie, 1927)
2. Poslední stanicí, jak
lze domnívati, bude jednou samo nitro zemské, nalezeny
budou metody, jak dostati hlubin, nichž bude možno po-
čítati energií tepla zemského.
Celkem možno říci, prvotní hutě nacházely lesích
u dolů, protože tam nacházelo palivo, dřevěné uhlí, jímž se
vytápěly primitivní pece železné. (XX.
Nejprve zavádělo pilířování, poté stěnování počátku 70. Tato pánev větším
dílem leží Německu, ale přechází Haliče území bý-
valého ruského Polska. let 19
