Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 18 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
uhrazení potřebné energie huti samé zbývá ještě asi 35 kychtového plynu, kterého užije zásobování okolí huti elektrickou energii. Také Holoubkově a Klabavě byly pradávné hutě. let 19. stol. století dobývání lávkách, čímž snížily při těžbě ztráty uhlí těžbě užíval zvířecí vodní pohon, 30.1864 zkujňování oceli používalo horkého plynu smícha- ného horkým vzduchem, což byl systém Siemens-Martinův. Poslední stanicí, jak lze domnívati, bude jednou samo nitro zemské, nalezeny budou metody, jak dostati hlubin, nichž bude možno po- čítati energií tepla zemského. Nejstarším uhelným dolem nás, jest podle pověsti důl Cvikově na tom místě byl snad konán slovanský kult ohně. Jejich práce na- máhavá musíme míti svrchovanou úctu… bez jehož díla by nekvetl průmysl ani obchod. Vy- užitkování paliva (používá méněcenného uhlí, koksu, dříví rašeliny) generátorech velmi dokonalé. V pecích Siemens-Martinových topí tak zvaným plynem ge- nerátorovým. Když totiž vyčistí od prachu, topí jimi ohřivačích, kde ohřívá vzduch, než se vpustí vysoké peci, dále jich užívá jako poháněcí látky pro plynové motory, které pohánějí dmychadla, el. Historicky pro- kázáno jest tam důlnictví teprve roku 1348. Mezi oběma pánvemi leží několik menších středních Čechách Přílep, Lísku (poblíž Berouna), Stilce Žebráka, Holoubkova, Mirošova Rokycan), Rad- nic, Letkova Merklína. Později, když počalo užívati dmychadel, která byla hnána silou vodní, stěhovaly hutě te- koucím vodám. ny- nější době průměrnou teplotu 800°. Neméně důležitá pánev Plzeňská, kdež doluje např. byly především dvouválcové kou- poudní parní stroje tím, lepšímu využití parní energie 18 2. let začal rychle zvyšovat. Dlouho nich dmýchal vzduch studený. Plzně, Nýřan (odtud výborné uhlí ply- nové), Mantova, Líně atd. let 19. Dnes jsme opět době přechodní. 90. začíná užívat elektrických pecí. První dějiné zprávy zmiňují železných dolech u Hořovic, Komárova Svaté Drobrotivé. Při velkých epidemiích dřívějších časech zapalovaly na ulicích náměstích měst velké ohně, jako tomu bylo ještě roku 1868 Marseilu. Primitivní pece železné byly vykopávány na mnohých místech svědčí tom, zde rudy hutnicky zpracovávaly. Kapitola . Mimoto vznikají při suché destilaci uhlovodíky, které také přispívají výhřevnosti, dehet, který však nutno před vstupem generátorového plynu pecí odstraňovat. toho období jsou hutě Kladenské. sto- letí) Dříve než uhlí kamenné, bylo známo uhlí dřevěné, kterým se topilo vysokých pecích. Na počátku století 19. Byly vynalézány nové způ- soby tepelného zpracování oceli, jimž její vlastnosti zlepšují. Jeho teplota byla stále zvětšována. (Národní čítanka, 1917) Oheň byl primitivnímu člověku také nejlepším prostředkem desinfekčním. století na- hoře otevřené hořlavé plyny, zvané kychtové, které nich vznikají, unikaly vzduchu. Provedení generátorů rozmanité.1. S tím, jak zvětšovala výroba oceli, zdokonalovaly stroje potřebné jejímu zpracování. V 80. to ložisko úpatí Krkonoš Svatoňovic Žacléře, což jest vlastně jen výběžek velké uhelné pánve českoslezské. začal využívat parní pohon ma- lých výkonech, který 60. Dnes opět neužívá účelům hutnickým sa- motného uhlí kamenného nýbrž koksu, jenž něho připravuje suchou destilací zbývá při výrobě svítilynu. století postupně ustávala bezohledná těžba na výchozech slojí chodbicováním, při němž zůstávalo % uhlí stařině. dějin chemie, 1927) 2. Skutečný rozvoj uhelné těžby Českých zemích souvisí s výstavbou železnic využitím pohonné energie dolech. Mimo tuto velikou Morava ještě menší pánev rosicko-oslavanskou. Vysoké peci byly konce první poloviny 19. Teprve 1850 vysoké peci nahoře uzavírají zvláštním závěrem, aby bylo možno kychtové plyny peci odváděti zužitkovati je. Rudohoří mimo malá pánvička Bran- dovská, větším dílem patřící již Sasku, jihu Čech obje- veno kamenné uhlí Budějovic. Podle Wintra Chomutovsku znali již 1550 uhlí hnědé, jímž pálili železných kamnech, kdežto Slezsku počalo s dobýváním uhlí kamenného teprve 1594, Kladensku te- prve minulém století. Moderní huť jest příkladem průmyslového závodu velmi dokonalým tepelným hospodářstvím. generátory aj.2. konec, když počalo užívati uhlí, táhly se hutě dolům uhelným. Celkem možno říci, prvotní hutě nacházely lesích u dolů, protože tam nacházelo palivo, dřevěné uhlí, jímž se vytápěly primitivní pece železné. letech 19. Tato pánev větším dílem leží Německu, ale přechází Haliče území bý- valého ruského Polska. Vysoké peci stavěly stále větší dmýchal nich vzduch dokonalejšími dmy- chadly. Výrobní metody oboru hutnickém byly stále zdokonalovány po stránce technické hospodářské. století celá řada jiných podniků, povstala době poz- dější. Hýskově Staré Huti po- vstaly železárny století Krušné Hoře Nového Jáchy- mova století Kr. koksu vsypaného vysoké peci tedy nezmaří téměř nic. Tyto vynálezy byly umožněny pokroky chemii vlastní fy- sikální chemii… Úměrně spotřebou oceli zvětšovala a zdokonalovala výroba surového železa. (XX. Daleko bohatší, než kterákoli kamenouhelná pánev česká, pánev ostravsko-karvinská se- verní Moravě Slezsku, kteráž jest jen malým výběžkem obrov- ské uhelné pánve slezské (hornoslezské). Nečiníme-li dnes, jest toho příčina ta, že dovedeme hořícího dříví nebo uhlí isolovati ony látky desin- fikující, jichž tak používáme větší čistotě mnohem úspor- něji. stroje, konečně jimi topí také různých hutnických pe- cích. Často se vhání pod rošt také vodní pára, která při značném žáru roz- kládá kyslík vodík; vodík zvyšuje výhřevnost generátoro- vého plynu. seve- rozápad Prahy jest veliká kamenouhelná pánev kladensko- rakovnická, důležitými doly Kladna, Buštěhradu, Rakov- níka, Slaného, Lán jinde. Jako dehtu kamenouhelného vyrábíme ky- selinu karbolovou jiné desinfekční prostředky, tak předkové naši naučili kouři udit maso tím konservovat, používajíce bez vědomostí chemických kouři obsaženého kreosolu jiných desinfekčních látek. let 19.Těžba uhlí Kamenné uhlí nalézáme Čechách několika místech. Stoupající poptávka nutila podnikatele zejména v kamenouhelných pánvích snižovat ztrátu uhlí závalech. Člověčenstvu celému mohl oheň státi užitečným teprve tehdy, když toto objevilo největší jeho zdroj uhlí. V Čechách jsou rudy železné velmi hojné používalo jich zajisté pradávna. Tak místě nynější Prahy okolí, ale již- ních severních Čechách, jest mnoho takových památek archeo- logických. Zpráva Komoraviu pochází 596 Nižboru 776. Některé uvedených pánviček jsou již zhola vyčerpány. Nejprve zavádělo pilířování, poté stěnování počátku 70. Kdežto při výrobě svítiplynu dostáváme jako odpadek koks, při výrobě plynu generátorového odpadkem jenom nehořlavá škvára. Teprve kolem 1830 počaly konati pokusy jeho ohříváním měly praktický výsledek. kovárnách byly parní bu- chary, později buchary pneumatické zpracování nejtěžších kusů byly sestrojeny hydraulické lisy, zlepšují obráběcí stroje. stol. dějin chemie) Do 40. Čím dále, tím více bude užívati elektřiny hutnictví stojíme před dalším velkým stě- hováním velkým zdrojům elektrickým. Ještě našeho času ukazovali sta- rou pec Karlovu Králově Dvoře Berouna, jež byla stavěna na dřevěné uhlí. jmenovaných oblastech uhelných zaměstnáno mnoho tisíc rolníků. Karlova Huť Berouna byla postavena ve 14