Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 18 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
ny- nější době průměrnou teplotu 800°. Čím dále, tím více bude užívati elektřiny hutnictví stojíme před dalším velkým stě- hováním velkým zdrojům elektrickým. Dnes opět neužívá účelům hutnickým sa- motného uhlí kamenného nýbrž koksu, jenž něho připravuje suchou destilací zbývá při výrobě svítilynu. století celá řada jiných podniků, povstala době poz- dější. Vysoké peci stavěly stále větší dmýchal nich vzduch dokonalejšími dmy- chadly. Daleko bohatší, než kterákoli kamenouhelná pánev česká, pánev ostravsko-karvinská se- verní Moravě Slezsku, kteráž jest jen malým výběžkem obrov- ské uhelné pánve slezské (hornoslezské). Neméně důležitá pánev Plzeňská, kdež doluje např. začíná užívat elektrických pecí. Tyto vynálezy byly umožněny pokroky chemii vlastní fy- sikální chemii… Úměrně spotřebou oceli zvětšovala a zdokonalovala výroba surového železa. toho období jsou hutě Kladenské. Nejstarším uhelným dolem nás, jest podle pověsti důl Cvikově na tom místě byl snad konán slovanský kult ohně. Dnes jsme opět době přechodní. let 19. Některé uvedených pánviček jsou již zhola vyčerpány. V 80. dějin chemie) Do 40. Plzně, Nýřan (odtud výborné uhlí ply- nové), Mantova, Líně atd. Vysoké peci byly konce první poloviny 19. Byly vynalézány nové způ- soby tepelného zpracování oceli, jimž její vlastnosti zlepšují. Jako dehtu kamenouhelného vyrábíme ky- selinu karbolovou jiné desinfekční prostředky, tak předkové naši naučili kouři udit maso tím konservovat, používajíce bez vědomostí chemických kouři obsaženého kreosolu jiných desinfekčních látek. Člověčenstvu celému mohl oheň státi užitečným teprve tehdy, když toto objevilo největší jeho zdroj uhlí. stroje, konečně jimi topí také různých hutnických pe- cích. Když totiž vyčistí od prachu, topí jimi ohřivačích, kde ohřívá vzduch, než se vpustí vysoké peci, dále jich užívá jako poháněcí látky pro plynové motory, které pohánějí dmychadla, el. to ložisko úpatí Krkonoš Svatoňovic Žacléře, což jest vlastně jen výběžek velké uhelné pánve českoslezské. začal využívat parní pohon ma- lých výkonech, který 60. Tato pánev větším dílem leží Německu, ale přechází Haliče území bý- valého ruského Polska. uhrazení potřebné energie huti samé zbývá ještě asi 35 kychtového plynu, kterého užije zásobování okolí huti elektrickou energii. Provedení generátorů rozmanité. Dlouho nich dmýchal vzduch studený. Vy- užitkování paliva (používá méněcenného uhlí, koksu, dříví rašeliny) generátorech velmi dokonalé.Těžba uhlí Kamenné uhlí nalézáme Čechách několika místech. Skutečný rozvoj uhelné těžby Českých zemích souvisí s výstavbou železnic využitím pohonné energie dolech. Rudohoří mimo malá pánvička Bran- dovská, větším dílem patřící již Sasku, jihu Čech obje- veno kamenné uhlí Budějovic. století na- hoře otevřené hořlavé plyny, zvané kychtové, které nich vznikají, unikaly vzduchu. sto- letí) Dříve než uhlí kamenné, bylo známo uhlí dřevěné, kterým se topilo vysokých pecích. Hýskově Staré Huti po- vstaly železárny století Krušné Hoře Nového Jáchy- mova století Kr. Výrobní metody oboru hutnickém byly stále zdokonalovány po stránce technické hospodářské. S tím, jak zvětšovala výroba oceli, zdokonalovaly stroje potřebné jejímu zpracování. Moderní huť jest příkladem průmyslového závodu velmi dokonalým tepelným hospodářstvím. (Národní čítanka, 1917) Oheň byl primitivnímu člověku také nejlepším prostředkem desinfekčním. Kapitola . Kdežto při výrobě svítiplynu dostáváme jako odpadek koks, při výrobě plynu generátorového odpadkem jenom nehořlavá škvára. kovárnách byly parní bu- chary, později buchary pneumatické zpracování nejtěžších kusů byly sestrojeny hydraulické lisy, zlepšují obráběcí stroje. koksu vsypaného vysoké peci tedy nezmaří téměř nic. Nečiníme-li dnes, jest toho příčina ta, že dovedeme hořícího dříví nebo uhlí isolovati ony látky desin- fikující, jichž tak používáme větší čistotě mnohem úspor- něji. století dobývání lávkách, čímž snížily při těžbě ztráty uhlí těžbě užíval zvířecí vodní pohon, 30. byly především dvouválcové kou- poudní parní stroje tím, lepšímu využití parní energie 18 2. Také Holoubkově a Klabavě byly pradávné hutě. Na počátku století 19. V Čechách jsou rudy železné velmi hojné používalo jich zajisté pradávna. století postupně ustávala bezohledná těžba na výchozech slojí chodbicováním, při němž zůstávalo % uhlí stařině. Tak místě nynější Prahy okolí, ale již- ních severních Čechách, jest mnoho takových památek archeo- logických.1. let 19. 90. Při velkých epidemiích dřívějších časech zapalovaly na ulicích náměstích měst velké ohně, jako tomu bylo ještě roku 1868 Marseilu. Poslední stanicí, jak lze domnívati, bude jednou samo nitro zemské, nalezeny budou metody, jak dostati hlubin, nichž bude možno po- čítati energií tepla zemského.2. letech 19. Mezi oběma pánvemi leží několik menších středních Čechách Přílep, Lísku (poblíž Berouna), Stilce Žebráka, Holoubkova, Mirošova Rokycan), Rad- nic, Letkova Merklína. Teprve 1850 vysoké peci nahoře uzavírají zvláštním závěrem, aby bylo možno kychtové plyny peci odváděti zužitkovati je. stol.1864 zkujňování oceli používalo horkého plynu smícha- ného horkým vzduchem, což byl systém Siemens-Martinův. Stoupající poptávka nutila podnikatele zejména v kamenouhelných pánvích snižovat ztrátu uhlí závalech. Historicky pro- kázáno jest tam důlnictví teprve roku 1348. Mimoto vznikají při suché destilaci uhlovodíky, které také přispívají výhřevnosti, dehet, který však nutno před vstupem generátorového plynu pecí odstraňovat. Zpráva Komoraviu pochází 596 Nižboru 776. V pecích Siemens-Martinových topí tak zvaným plynem ge- nerátorovým. Mimo tuto velikou Morava ještě menší pánev rosicko-oslavanskou. generátory aj. jmenovaných oblastech uhelných zaměstnáno mnoho tisíc rolníků. (XX. Ještě našeho času ukazovali sta- rou pec Karlovu Králově Dvoře Berouna, jež byla stavěna na dřevěné uhlí. dějin chemie, 1927) 2. Nejprve zavádělo pilířování, poté stěnování počátku 70. Podle Wintra Chomutovsku znali již 1550 uhlí hnědé, jímž pálili železných kamnech, kdežto Slezsku počalo s dobýváním uhlí kamenného teprve 1594, Kladensku te- prve minulém století. Často se vhání pod rošt také vodní pára, která při značném žáru roz- kládá kyslík vodík; vodík zvyšuje výhřevnost generátoro- vého plynu. Jejich práce na- máhavá musíme míti svrchovanou úctu… bez jehož díla by nekvetl průmysl ani obchod. Teprve kolem 1830 počaly konati pokusy jeho ohříváním měly praktický výsledek. konec, když počalo užívati uhlí, táhly se hutě dolům uhelným. Karlova Huť Berouna byla postavena ve 14. seve- rozápad Prahy jest veliká kamenouhelná pánev kladensko- rakovnická, důležitými doly Kladna, Buštěhradu, Rakov- níka, Slaného, Lán jinde. let začal rychle zvyšovat. stol. První dějiné zprávy zmiňují železných dolech u Hořovic, Komárova Svaté Drobrotivé. Později, když počalo užívati dmychadel, která byla hnána silou vodní, stěhovaly hutě te- koucím vodám. Jeho teplota byla stále zvětšována. Primitivní pece železné byly vykopávány na mnohých místech svědčí tom, zde rudy hutnicky zpracovávaly. Celkem možno říci, prvotní hutě nacházely lesích u dolů, protože tam nacházelo palivo, dřevěné uhlí, jímž se vytápěly primitivní pece železné. let 19