stol. Mimo tuto velikou Morava ještě
menší pánev rosicko-oslavanskou.
S tím, jak zvětšovala výroba oceli, zdokonalovaly stroje
potřebné jejímu zpracování. Také Holoubkově
a Klabavě byly pradávné hutě. Teprve
kolem 1830 počaly konati pokusy jeho ohříváním měly
praktický výsledek. dějin chemie)
Do 40. kovárnách byly parní bu-
chary, později buchary pneumatické zpracování nejtěžších
kusů byly sestrojeny hydraulické lisy, zlepšují obráběcí
stroje.
V 80.1864 zkujňování oceli používalo horkého plynu smícha-
ného horkým vzduchem, což byl systém Siemens-Martinův. začíná užívat elektrických pecí. První dějiné zprávy zmiňují železných dolech
u Hořovic, Komárova Svaté Drobrotivé. 90. let začal rychle zvyšovat. seve-
rozápad Prahy jest veliká kamenouhelná pánev kladensko-
rakovnická, důležitými doly Kladna, Buštěhradu, Rakov-
níka, Slaného, Lán jinde.
Celkem možno říci, prvotní hutě nacházely lesích
u dolů, protože tam nacházelo palivo, dřevěné uhlí, jímž se
vytápěly primitivní pece železné. Často se
vhání pod rošt také vodní pára, která při značném žáru roz-
kládá kyslík vodík; vodík zvyšuje výhřevnost generátoro-
vého plynu.
Člověčenstvu celému mohl oheň státi užitečným teprve
tehdy, když toto objevilo největší jeho zdroj uhlí.
Vysoké peci byly konce první poloviny 19. let 19. Tato pánev větším
dílem leží Německu, ale přechází Haliče území bý-
valého ruského Polska. Kdežto při
výrobě svítiplynu dostáváme jako odpadek koks, při výrobě
plynu generátorového odpadkem jenom nehořlavá škvára.2.1. století celá řada jiných podniků, povstala době poz-
dější.
Dnes jsme opět době přechodní. Dlouho nich dmýchal vzduch studený.
Při velkých epidemiích dřívějších časech zapalovaly na
ulicích náměstích měst velké ohně, jako tomu bylo ještě roku
1868 Marseilu. Stoupající poptávka nutila podnikatele zejména
v kamenouhelných pánvích snižovat ztrátu uhlí závalech. konec, když počalo užívati uhlí, táhly
se hutě dolům uhelným. toho období jsou hutě Kladenské.
Podle Wintra Chomutovsku znali již 1550 uhlí hnědé,
jímž pálili železných kamnech, kdežto Slezsku počalo
s dobýváním uhlí kamenného teprve 1594, Kladensku te-
prve minulém století. uhrazení potřebné energie huti samé zbývá ještě asi
35 kychtového plynu, kterého užije zásobování okolí huti
elektrickou energii. Byly vynalézány nové způ-
soby tepelného zpracování oceli, jimž její vlastnosti zlepšují. Když totiž vyčistí od
prachu, topí jimi ohřivačích, kde ohřívá vzduch, než se
vpustí vysoké peci, dále jich užívá jako poháněcí látky
pro plynové motory, které pohánějí dmychadla, el. Později, když počalo užívati
dmychadel, která byla hnána silou vodní, stěhovaly hutě te-
koucím vodám. generátory
aj. Mimoto vznikají při suché destilaci uhlovodíky,
které také přispívají výhřevnosti, dehet, který však nutno
před vstupem generátorového plynu pecí odstraňovat. ny-
nější době průměrnou teplotu 800°. Jako dehtu kamenouhelného vyrábíme ky-
selinu karbolovou jiné desinfekční prostředky, tak předkové
naši naučili kouři udit maso tím konservovat, používajíce
bez vědomostí chemických kouři obsaženého kreosolu jiných
desinfekčních látek. stroje, konečně jimi topí také různých hutnických pe-
cích. koksu vsypaného vysoké peci tedy
nezmaří téměř nic. Vysoké peci stavěly
stále větší dmýchal nich vzduch dokonalejšími dmy-
chadly.
Tyto vynálezy byly umožněny pokroky chemii vlastní fy-
sikální chemii… Úměrně spotřebou oceli zvětšovala
a zdokonalovala výroba surového železa. Nejstarším
uhelným dolem nás, jest podle pověsti důl Cvikově na
tom místě byl snad konán slovanský kult ohně. stol. Jejich práce na-
máhavá musíme míti svrchovanou úctu… bez jehož díla
by nekvetl průmysl ani obchod. let 19.
Skutečný rozvoj uhelné těžby Českých zemích souvisí
s výstavbou železnic využitím pohonné energie dolech. Daleko bohatší, než kterákoli
kamenouhelná pánev česká, pánev ostravsko-karvinská se-
verní Moravě Slezsku, kteráž jest jen malým výběžkem obrov-
ské uhelné pánve slezské (hornoslezské). Čím dále, tím více bude
užívati elektřiny hutnictví stojíme před dalším velkým stě-
hováním velkým zdrojům elektrickým.
Na počátku století 19. Rudohoří mimo malá pánvička Bran-
dovská, větším dílem patřící již Sasku, jihu Čech obje-
veno kamenné uhlí Budějovic.
let 19. Mezi oběma pánvemi leží několik
menších středních Čechách Přílep, Lísku (poblíž Berouna),
Stilce Žebráka, Holoubkova, Mirošova Rokycan), Rad-
nic, Letkova Merklína. Karlova Huť Berouna byla postavena
ve 14. Historicky pro-
kázáno jest tam důlnictví teprve roku 1348. dějin chemie, 1927)
2. Hýskově Staré Huti po-
vstaly železárny století Krušné Hoře Nového Jáchy-
mova století Kr. Neméně důležitá pánev Plzeňská,
kdež doluje např. Nečiníme-li dnes, jest toho příčina ta, že
dovedeme hořícího dříví nebo uhlí isolovati ony látky desin-
fikující, jichž tak používáme větší čistotě mnohem úspor-
něji. Ještě našeho času ukazovali sta-
rou pec Karlovu Králově Dvoře Berouna, jež byla stavěna
na dřevěné uhlí. Primitivní pece železné byly vykopávány
na mnohých místech svědčí tom, zde rudy hutnicky
zpracovávaly. století na-
hoře otevřené hořlavé plyny, zvané kychtové, které nich
vznikají, unikaly vzduchu. Kapitola
. byly především dvouválcové kou-
poudní parní stroje tím, lepšímu využití parní energie
18
2. (XX.
Výrobní metody oboru hutnickém byly stále zdokonalovány
po stránce technické hospodářské. století postupně ustávala bezohledná těžba na
výchozech slojí chodbicováním, při němž zůstávalo %
uhlí stařině. začal využívat parní pohon ma-
lých výkonech, který 60. Některé uvedených pánviček jsou již
zhola vyčerpány. Jeho teplota byla stále zvětšována.
V Čechách jsou rudy železné velmi hojné používalo jich
zajisté pradávna.
Nejprve zavádělo pilířování, poté stěnování počátku 70. Moderní huť jest příkladem průmyslového
závodu velmi dokonalým tepelným hospodářstvím. století dobývání lávkách, čímž snížily při těžbě
ztráty uhlí těžbě užíval zvířecí vodní
pohon, 30. Tak místě nynější Prahy okolí, ale již-
ních severních Čechách, jest mnoho takových památek archeo-
logických. letech 19. Plzně, Nýřan (odtud výborné uhlí ply-
nové), Mantova, Líně atd. Teprve 1850 vysoké peci
nahoře uzavírají zvláštním závěrem, aby bylo možno kychtové
plyny peci odváděti zužitkovati je. Poslední stanicí, jak
lze domnívati, bude jednou samo nitro zemské, nalezeny
budou metody, jak dostati hlubin, nichž bude možno po-
čítati energií tepla zemského. sto-
letí)
Dříve než uhlí kamenné, bylo známo uhlí dřevěné, kterým se
topilo vysokých pecích. to
ložisko úpatí Krkonoš Svatoňovic Žacléře, což jest
vlastně jen výběžek velké uhelné pánve českoslezské. Provedení generátorů rozmanité.Těžba uhlí
Kamenné uhlí nalézáme Čechách několika místech. Dnes opět neužívá účelům hutnickým sa-
motného uhlí kamenného nýbrž koksu, jenž něho připravuje
suchou destilací zbývá při výrobě svítilynu. (Národní čítanka, 1917)
Oheň byl primitivnímu člověku také nejlepším prostředkem
desinfekčním. Zpráva Komoraviu
pochází 596 Nižboru 776.
V pecích Siemens-Martinových topí tak zvaným plynem ge-
nerátorovým. Vy-
užitkování paliva (používá méněcenného uhlí, koksu,
dříví rašeliny) generátorech velmi dokonalé. jmenovaných oblastech
uhelných zaměstnáno mnoho tisíc rolníků
