(Národní čítanka, 1917)
Oheň byl primitivnímu člověku také nejlepším prostředkem
desinfekčním. Ještě našeho času ukazovali sta-
rou pec Karlovu Králově Dvoře Berouna, jež byla stavěna
na dřevěné uhlí. Mezi oběma pánvemi leží několik
menších středních Čechách Přílep, Lísku (poblíž Berouna),
Stilce Žebráka, Holoubkova, Mirošova Rokycan), Rad-
nic, Letkova Merklína.
Při velkých epidemiích dřívějších časech zapalovaly na
ulicích náměstích měst velké ohně, jako tomu bylo ještě roku
1868 Marseilu.Těžba uhlí
Kamenné uhlí nalézáme Čechách několika místech. Často se
vhání pod rošt také vodní pára, která při značném žáru roz-
kládá kyslík vodík; vodík zvyšuje výhřevnost generátoro-
vého plynu. byly především dvouválcové kou-
poudní parní stroje tím, lepšímu využití parní energie
18
2. Rudohoří mimo malá pánvička Bran-
dovská, větším dílem patřící již Sasku, jihu Čech obje-
veno kamenné uhlí Budějovic. století na-
hoře otevřené hořlavé plyny, zvané kychtové, které nich
vznikají, unikaly vzduchu. koksu vsypaného vysoké peci tedy
nezmaří téměř nic. První dějiné zprávy zmiňují železných dolech
u Hořovic, Komárova Svaté Drobrotivé. let začal rychle zvyšovat. Nečiníme-li dnes, jest toho příčina ta, že
dovedeme hořícího dříví nebo uhlí isolovati ony látky desin-
fikující, jichž tak používáme větší čistotě mnohem úspor-
něji. Jeho teplota byla stále zvětšována. stol. Později, když počalo užívati
dmychadel, která byla hnána silou vodní, stěhovaly hutě te-
koucím vodám.
Výrobní metody oboru hutnickém byly stále zdokonalovány
po stránce technické hospodářské. Neméně důležitá pánev Plzeňská,
kdež doluje např.
Tyto vynálezy byly umožněny pokroky chemii vlastní fy-
sikální chemii… Úměrně spotřebou oceli zvětšovala
a zdokonalovala výroba surového železa. kovárnách byly parní bu-
chary, později buchary pneumatické zpracování nejtěžších
kusů byly sestrojeny hydraulické lisy, zlepšují obráběcí
stroje. Tak místě nynější Prahy okolí, ale již-
ních severních Čechách, jest mnoho takových památek archeo-
logických. století celá řada jiných podniků, povstala době poz-
dější.
Nejprve zavádělo pilířování, poté stěnování počátku 70. Primitivní pece železné byly vykopávány
na mnohých místech svědčí tom, zde rudy hutnicky
zpracovávaly.
V 80.
V Čechách jsou rudy železné velmi hojné používalo jich
zajisté pradávna. Kapitola
. Dnes opět neužívá účelům hutnickým sa-
motného uhlí kamenného nýbrž koksu, jenž něho připravuje
suchou destilací zbývá při výrobě svítilynu. dějin chemie, 1927)
2.
Dnes jsme opět době přechodní. Jako dehtu kamenouhelného vyrábíme ky-
selinu karbolovou jiné desinfekční prostředky, tak předkové
naši naučili kouři udit maso tím konservovat, používajíce
bez vědomostí chemických kouři obsaženého kreosolu jiných
desinfekčních látek. konec, když počalo užívati uhlí, táhly
se hutě dolům uhelným.2. Když totiž vyčistí od
prachu, topí jimi ohřivačích, kde ohřívá vzduch, než se
vpustí vysoké peci, dále jich užívá jako poháněcí látky
pro plynové motory, které pohánějí dmychadla, el. dějin chemie)
Do 40.
Na počátku století 19. Hýskově Staré Huti po-
vstaly železárny století Krušné Hoře Nového Jáchy-
mova století Kr. stroje, konečně jimi topí také různých hutnických pe-
cích. století postupně ustávala bezohledná těžba na
výchozech slojí chodbicováním, při němž zůstávalo %
uhlí stařině.1864 zkujňování oceli používalo horkého plynu smícha-
ného horkým vzduchem, což byl systém Siemens-Martinův. Teprve 1850 vysoké peci
nahoře uzavírají zvláštním závěrem, aby bylo možno kychtové
plyny peci odváděti zužitkovati je. Byly vynalézány nové způ-
soby tepelného zpracování oceli, jimž její vlastnosti zlepšují. stol. letech 19.
Celkem možno říci, prvotní hutě nacházely lesích
u dolů, protože tam nacházelo palivo, dřevěné uhlí, jímž se
vytápěly primitivní pece železné. Provedení generátorů rozmanité. století dobývání lávkách, čímž snížily při těžbě
ztráty uhlí těžbě užíval zvířecí vodní
pohon, 30. Vy-
užitkování paliva (používá méněcenného uhlí, koksu,
dříví rašeliny) generátorech velmi dokonalé. začal využívat parní pohon ma-
lých výkonech, který 60. ny-
nější době průměrnou teplotu 800°. generátory
aj.
let 19. seve-
rozápad Prahy jest veliká kamenouhelná pánev kladensko-
rakovnická, důležitými doly Kladna, Buštěhradu, Rakov-
níka, Slaného, Lán jinde. let 19.1. Karlova Huť Berouna byla postavena
ve 14. toho období jsou hutě Kladenské. Kdežto při
výrobě svítiplynu dostáváme jako odpadek koks, při výrobě
plynu generátorového odpadkem jenom nehořlavá škvára. Čím dále, tím více bude
užívati elektřiny hutnictví stojíme před dalším velkým stě-
hováním velkým zdrojům elektrickým. Stoupající poptávka nutila podnikatele zejména
v kamenouhelných pánvích snižovat ztrátu uhlí závalech. Moderní huť jest příkladem průmyslového
závodu velmi dokonalým tepelným hospodářstvím.
V pecích Siemens-Martinových topí tak zvaným plynem ge-
nerátorovým. Mimo tuto velikou Morava ještě
menší pánev rosicko-oslavanskou. (XX. Dlouho nich dmýchal vzduch studený.
S tím, jak zvětšovala výroba oceli, zdokonalovaly stroje
potřebné jejímu zpracování. Některé uvedených pánviček jsou již
zhola vyčerpány. Také Holoubkově
a Klabavě byly pradávné hutě. Mimoto vznikají při suché destilaci uhlovodíky,
které také přispívají výhřevnosti, dehet, který však nutno
před vstupem generátorového plynu pecí odstraňovat.
Podle Wintra Chomutovsku znali již 1550 uhlí hnědé,
jímž pálili železných kamnech, kdežto Slezsku počalo
s dobýváním uhlí kamenného teprve 1594, Kladensku te-
prve minulém století. 90. Teprve
kolem 1830 počaly konati pokusy jeho ohříváním měly
praktický výsledek. Vysoké peci stavěly
stále větší dmýchal nich vzduch dokonalejšími dmy-
chadly. uhrazení potřebné energie huti samé zbývá ještě asi
35 kychtového plynu, kterého užije zásobování okolí huti
elektrickou energii. začíná užívat elektrických pecí. Plzně, Nýřan (odtud výborné uhlí ply-
nové), Mantova, Líně atd. jmenovaných oblastech
uhelných zaměstnáno mnoho tisíc rolníků.
Skutečný rozvoj uhelné těžby Českých zemích souvisí
s výstavbou železnic využitím pohonné energie dolech. sto-
letí)
Dříve než uhlí kamenné, bylo známo uhlí dřevěné, kterým se
topilo vysokých pecích. Nejstarším
uhelným dolem nás, jest podle pověsti důl Cvikově na
tom místě byl snad konán slovanský kult ohně. Poslední stanicí, jak
lze domnívati, bude jednou samo nitro zemské, nalezeny
budou metody, jak dostati hlubin, nichž bude možno po-
čítati energií tepla zemského. Daleko bohatší, než kterákoli
kamenouhelná pánev česká, pánev ostravsko-karvinská se-
verní Moravě Slezsku, kteráž jest jen malým výběžkem obrov-
ské uhelné pánve slezské (hornoslezské).
Člověčenstvu celému mohl oheň státi užitečným teprve
tehdy, když toto objevilo největší jeho zdroj uhlí. let 19. Jejich práce na-
máhavá musíme míti svrchovanou úctu… bez jehož díla
by nekvetl průmysl ani obchod. Historicky pro-
kázáno jest tam důlnictví teprve roku 1348. Tato pánev větším
dílem leží Německu, ale přechází Haliče území bý-
valého ruského Polska. Zpráva Komoraviu
pochází 596 Nižboru 776. to
ložisko úpatí Krkonoš Svatoňovic Žacléře, což jest
vlastně jen výběžek velké uhelné pánve českoslezské.
Vysoké peci byly konce první poloviny 19
