let 19.
Člověčenstvu celému mohl oheň státi užitečným teprve
tehdy, když toto objevilo největší jeho zdroj uhlí. Moderní huť jest příkladem průmyslového
závodu velmi dokonalým tepelným hospodářstvím. století postupně ustávala bezohledná těžba na
výchozech slojí chodbicováním, při němž zůstávalo %
uhlí stařině.
S tím, jak zvětšovala výroba oceli, zdokonalovaly stroje
potřebné jejímu zpracování. (XX.
Na počátku století 19.
Při velkých epidemiích dřívějších časech zapalovaly na
ulicích náměstích měst velké ohně, jako tomu bylo ještě roku
1868 Marseilu. Mimo tuto velikou Morava ještě
menší pánev rosicko-oslavanskou. Primitivní pece železné byly vykopávány
na mnohých místech svědčí tom, zde rudy hutnicky
zpracovávaly. Nečiníme-li dnes, jest toho příčina ta, že
dovedeme hořícího dříví nebo uhlí isolovati ony látky desin-
fikující, jichž tak používáme větší čistotě mnohem úspor-
něji. Stoupající poptávka nutila podnikatele zejména
v kamenouhelných pánvích snižovat ztrátu uhlí závalech. let 19. to
ložisko úpatí Krkonoš Svatoňovic Žacléře, což jest
vlastně jen výběžek velké uhelné pánve českoslezské.1864 zkujňování oceli používalo horkého plynu smícha-
ného horkým vzduchem, což byl systém Siemens-Martinův. 90.
Tyto vynálezy byly umožněny pokroky chemii vlastní fy-
sikální chemii… Úměrně spotřebou oceli zvětšovala
a zdokonalovala výroba surového železa. Jejich práce na-
máhavá musíme míti svrchovanou úctu… bez jehož díla
by nekvetl průmysl ani obchod. Byly vynalézány nové způ-
soby tepelného zpracování oceli, jimž její vlastnosti zlepšují. Jeho teplota byla stále zvětšována. jmenovaných oblastech
uhelných zaměstnáno mnoho tisíc rolníků. Později, když počalo užívati
dmychadel, která byla hnána silou vodní, stěhovaly hutě te-
koucím vodám.
V Čechách jsou rudy železné velmi hojné používalo jich
zajisté pradávna. Daleko bohatší, než kterákoli
kamenouhelná pánev česká, pánev ostravsko-karvinská se-
verní Moravě Slezsku, kteráž jest jen malým výběžkem obrov-
ské uhelné pánve slezské (hornoslezské). Tato pánev větším
dílem leží Německu, ale přechází Haliče území bý-
valého ruského Polska. Vy-
užitkování paliva (používá méněcenného uhlí, koksu,
dříví rašeliny) generátorech velmi dokonalé. Jako dehtu kamenouhelného vyrábíme ky-
selinu karbolovou jiné desinfekční prostředky, tak předkové
naši naučili kouři udit maso tím konservovat, používajíce
bez vědomostí chemických kouři obsaženého kreosolu jiných
desinfekčních látek. Zpráva Komoraviu
pochází 596 Nižboru 776. Kapitola
.
Nejprve zavádělo pilířování, poté stěnování počátku 70.
Skutečný rozvoj uhelné těžby Českých zemích souvisí
s výstavbou železnic využitím pohonné energie dolech. První dějiné zprávy zmiňují železných dolech
u Hořovic, Komárova Svaté Drobrotivé.Těžba uhlí
Kamenné uhlí nalézáme Čechách několika místech. Některé uvedených pánviček jsou již
zhola vyčerpány. Když totiž vyčistí od
prachu, topí jimi ohřivačích, kde ohřívá vzduch, než se
vpustí vysoké peci, dále jich užívá jako poháněcí látky
pro plynové motory, které pohánějí dmychadla, el. století celá řada jiných podniků, povstala době poz-
dější. stol. Neméně důležitá pánev Plzeňská,
kdež doluje např. Provedení generátorů rozmanité. dějin chemie)
Do 40. letech 19. let 19.
Výrobní metody oboru hutnickém byly stále zdokonalovány
po stránce technické hospodářské. Mezi oběma pánvemi leží několik
menších středních Čechách Přílep, Lísku (poblíž Berouna),
Stilce Žebráka, Holoubkova, Mirošova Rokycan), Rad-
nic, Letkova Merklína. (Národní čítanka, 1917)
Oheň byl primitivnímu člověku také nejlepším prostředkem
desinfekčním. začal využívat parní pohon ma-
lých výkonech, který 60. Karlova Huť Berouna byla postavena
ve 14.2.1. toho období jsou hutě Kladenské. Historicky pro-
kázáno jest tam důlnictví teprve roku 1348. konec, když počalo užívati uhlí, táhly
se hutě dolům uhelným. Rudohoří mimo malá pánvička Bran-
dovská, větším dílem patřící již Sasku, jihu Čech obje-
veno kamenné uhlí Budějovic. Teprve
kolem 1830 počaly konati pokusy jeho ohříváním měly
praktický výsledek. Často se
vhání pod rošt také vodní pára, která při značném žáru roz-
kládá kyslík vodík; vodík zvyšuje výhřevnost generátoro-
vého plynu. Dlouho nich dmýchal vzduch studený. Plzně, Nýřan (odtud výborné uhlí ply-
nové), Mantova, Líně atd. seve-
rozápad Prahy jest veliká kamenouhelná pánev kladensko-
rakovnická, důležitými doly Kladna, Buštěhradu, Rakov-
níka, Slaného, Lán jinde. Také Holoubkově
a Klabavě byly pradávné hutě. stroje, konečně jimi topí také různých hutnických pe-
cích. byly především dvouválcové kou-
poudní parní stroje tím, lepšímu využití parní energie
18
2. Čím dále, tím více bude
užívati elektřiny hutnictví stojíme před dalším velkým stě-
hováním velkým zdrojům elektrickým. sto-
letí)
Dříve než uhlí kamenné, bylo známo uhlí dřevěné, kterým se
topilo vysokých pecích. koksu vsypaného vysoké peci tedy
nezmaří téměř nic.
Dnes jsme opět době přechodní. kovárnách byly parní bu-
chary, později buchary pneumatické zpracování nejtěžších
kusů byly sestrojeny hydraulické lisy, zlepšují obráběcí
stroje. století dobývání lávkách, čímž snížily při těžbě
ztráty uhlí těžbě užíval zvířecí vodní
pohon, 30.
V pecích Siemens-Martinových topí tak zvaným plynem ge-
nerátorovým. stol. Ještě našeho času ukazovali sta-
rou pec Karlovu Králově Dvoře Berouna, jež byla stavěna
na dřevěné uhlí. Nejstarším
uhelným dolem nás, jest podle pověsti důl Cvikově na
tom místě byl snad konán slovanský kult ohně. Dnes opět neužívá účelům hutnickým sa-
motného uhlí kamenného nýbrž koksu, jenž něho připravuje
suchou destilací zbývá při výrobě svítilynu.
Celkem možno říci, prvotní hutě nacházely lesích
u dolů, protože tam nacházelo palivo, dřevěné uhlí, jímž se
vytápěly primitivní pece železné.
V 80. uhrazení potřebné energie huti samé zbývá ještě asi
35 kychtového plynu, kterého užije zásobování okolí huti
elektrickou energii. dějin chemie, 1927)
2. Poslední stanicí, jak
lze domnívati, bude jednou samo nitro zemské, nalezeny
budou metody, jak dostati hlubin, nichž bude možno po-
čítati energií tepla zemského. generátory
aj. začíná užívat elektrických pecí. Teprve 1850 vysoké peci
nahoře uzavírají zvláštním závěrem, aby bylo možno kychtové
plyny peci odváděti zužitkovati je.
Vysoké peci byly konce první poloviny 19.
Podle Wintra Chomutovsku znali již 1550 uhlí hnědé,
jímž pálili železných kamnech, kdežto Slezsku počalo
s dobýváním uhlí kamenného teprve 1594, Kladensku te-
prve minulém století. let začal rychle zvyšovat. Kdežto při
výrobě svítiplynu dostáváme jako odpadek koks, při výrobě
plynu generátorového odpadkem jenom nehořlavá škvára. Tak místě nynější Prahy okolí, ale již-
ních severních Čechách, jest mnoho takových památek archeo-
logických. Mimoto vznikají při suché destilaci uhlovodíky,
které také přispívají výhřevnosti, dehet, který však nutno
před vstupem generátorového plynu pecí odstraňovat. ny-
nější době průměrnou teplotu 800°. století na-
hoře otevřené hořlavé plyny, zvané kychtové, které nich
vznikají, unikaly vzduchu. Vysoké peci stavěly
stále větší dmýchal nich vzduch dokonalejšími dmy-
chadly. Hýskově Staré Huti po-
vstaly železárny století Krušné Hoře Nového Jáchy-
mova století Kr
