Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 18 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Hýskově Staré Huti po- vstaly železárny století Krušné Hoře Nového Jáchy- mova století Kr. konec, když počalo užívati uhlí, táhly se hutě dolům uhelným. Vysoké peci byly konce první poloviny 19. Daleko bohatší, než kterákoli kamenouhelná pánev česká, pánev ostravsko-karvinská se- verní Moravě Slezsku, kteráž jest jen malým výběžkem obrov- ské uhelné pánve slezské (hornoslezské). Tak místě nynější Prahy okolí, ale již- ních severních Čechách, jest mnoho takových památek archeo- logických. Dnes jsme opět době přechodní. začíná užívat elektrických pecí. Zpráva Komoraviu pochází 596 Nižboru 776. toho období jsou hutě Kladenské. Moderní huť jest příkladem průmyslového závodu velmi dokonalým tepelným hospodářstvím. Kapitola . V pecích Siemens-Martinových topí tak zvaným plynem ge- nerátorovým. Nejstarším uhelným dolem nás, jest podle pověsti důl Cvikově na tom místě byl snad konán slovanský kult ohně.1. Karlova Huť Berouna byla postavena ve 14. let 19. Celkem možno říci, prvotní hutě nacházely lesích u dolů, protože tam nacházelo palivo, dřevěné uhlí, jímž se vytápěly primitivní pece železné. Nejprve zavádělo pilířování, poté stěnování počátku 70. S tím, jak zvětšovala výroba oceli, zdokonalovaly stroje potřebné jejímu zpracování. Výrobní metody oboru hutnickém byly stále zdokonalovány po stránce technické hospodářské. (XX. Člověčenstvu celému mohl oheň státi užitečným teprve tehdy, když toto objevilo největší jeho zdroj uhlí. stol. byly především dvouválcové kou- poudní parní stroje tím, lepšímu využití parní energie 18 2. Vy- užitkování paliva (používá méněcenného uhlí, koksu, dříví rašeliny) generátorech velmi dokonalé. Skutečný rozvoj uhelné těžby Českých zemích souvisí s výstavbou železnic využitím pohonné energie dolech. Stoupající poptávka nutila podnikatele zejména v kamenouhelných pánvích snižovat ztrátu uhlí závalech. Některé uvedených pánviček jsou již zhola vyčerpány. V Čechách jsou rudy železné velmi hojné používalo jich zajisté pradávna. století dobývání lávkách, čímž snížily při těžbě ztráty uhlí těžbě užíval zvířecí vodní pohon, 30. Vysoké peci stavěly stále větší dmýchal nich vzduch dokonalejšími dmy- chadly. Tyto vynálezy byly umožněny pokroky chemii vlastní fy- sikální chemii… Úměrně spotřebou oceli zvětšovala a zdokonalovala výroba surového železa. to ložisko úpatí Krkonoš Svatoňovic Žacléře, což jest vlastně jen výběžek velké uhelné pánve českoslezské. Často se vhání pod rošt také vodní pára, která při značném žáru roz- kládá kyslík vodík; vodík zvyšuje výhřevnost generátoro- vého plynu. (Národní čítanka, 1917) Oheň byl primitivnímu člověku také nejlepším prostředkem desinfekčním. Provedení generátorů rozmanité. jmenovaných oblastech uhelných zaměstnáno mnoho tisíc rolníků. století postupně ustávala bezohledná těžba na výchozech slojí chodbicováním, při němž zůstávalo % uhlí stařině. Mimo tuto velikou Morava ještě menší pánev rosicko-oslavanskou. ny- nější době průměrnou teplotu 800°. seve- rozápad Prahy jest veliká kamenouhelná pánev kladensko- rakovnická, důležitými doly Kladna, Buštěhradu, Rakov- níka, Slaného, Lán jinde. Ještě našeho času ukazovali sta- rou pec Karlovu Králově Dvoře Berouna, jež byla stavěna na dřevěné uhlí. Na počátku století 19. Později, když počalo užívati dmychadel, která byla hnána silou vodní, stěhovaly hutě te- koucím vodám. Podle Wintra Chomutovsku znali již 1550 uhlí hnědé, jímž pálili železných kamnech, kdežto Slezsku počalo s dobýváním uhlí kamenného teprve 1594, Kladensku te- prve minulém století.2. Jako dehtu kamenouhelného vyrábíme ky- selinu karbolovou jiné desinfekční prostředky, tak předkové naši naučili kouři udit maso tím konservovat, používajíce bez vědomostí chemických kouři obsaženého kreosolu jiných desinfekčních látek. Také Holoubkově a Klabavě byly pradávné hutě. Když totiž vyčistí od prachu, topí jimi ohřivačích, kde ohřívá vzduch, než se vpustí vysoké peci, dále jich užívá jako poháněcí látky pro plynové motory, které pohánějí dmychadla, el. koksu vsypaného vysoké peci tedy nezmaří téměř nic. Teprve 1850 vysoké peci nahoře uzavírají zvláštním závěrem, aby bylo možno kychtové plyny peci odváděti zužitkovati je. Mimoto vznikají při suché destilaci uhlovodíky, které také přispívají výhřevnosti, dehet, který však nutno před vstupem generátorového plynu pecí odstraňovat. generátory aj. Mezi oběma pánvemi leží několik menších středních Čechách Přílep, Lísku (poblíž Berouna), Stilce Žebráka, Holoubkova, Mirošova Rokycan), Rad- nic, Letkova Merklína. Rudohoří mimo malá pánvička Bran- dovská, větším dílem patřící již Sasku, jihu Čech obje- veno kamenné uhlí Budějovic. Byly vynalézány nové způ- soby tepelného zpracování oceli, jimž její vlastnosti zlepšují. Jejich práce na- máhavá musíme míti svrchovanou úctu… bez jehož díla by nekvetl průmysl ani obchod. Při velkých epidemiích dřívějších časech zapalovaly na ulicích náměstích měst velké ohně, jako tomu bylo ještě roku 1868 Marseilu. stol. let 19. Poslední stanicí, jak lze domnívati, bude jednou samo nitro zemské, nalezeny budou metody, jak dostati hlubin, nichž bude možno po- čítati energií tepla zemského. Dlouho nich dmýchal vzduch studený. Kdežto při výrobě svítiplynu dostáváme jako odpadek koks, při výrobě plynu generátorového odpadkem jenom nehořlavá škvára. začal využívat parní pohon ma- lých výkonech, který 60. Jeho teplota byla stále zvětšována. uhrazení potřebné energie huti samé zbývá ještě asi 35 kychtového plynu, kterého užije zásobování okolí huti elektrickou energii. Primitivní pece železné byly vykopávány na mnohých místech svědčí tom, zde rudy hutnicky zpracovávaly. Historicky pro- kázáno jest tam důlnictví teprve roku 1348. Čím dále, tím více bude užívati elektřiny hutnictví stojíme před dalším velkým stě- hováním velkým zdrojům elektrickým.1864 zkujňování oceli používalo horkého plynu smícha- ného horkým vzduchem, což byl systém Siemens-Martinův. Tato pánev větším dílem leží Německu, ale přechází Haliče území bý- valého ruského Polska. Nečiníme-li dnes, jest toho příčina ta, že dovedeme hořícího dříví nebo uhlí isolovati ony látky desin- fikující, jichž tak používáme větší čistotě mnohem úspor- něji. stroje, konečně jimi topí také různých hutnických pe- cích. Plzně, Nýřan (odtud výborné uhlí ply- nové), Mantova, Líně atd. Teprve kolem 1830 počaly konati pokusy jeho ohříváním měly praktický výsledek. let 19. V 80. První dějiné zprávy zmiňují železných dolech u Hořovic, Komárova Svaté Drobrotivé. století celá řada jiných podniků, povstala době poz- dější. století na- hoře otevřené hořlavé plyny, zvané kychtové, které nich vznikají, unikaly vzduchu. let začal rychle zvyšovat. sto- letí) Dříve než uhlí kamenné, bylo známo uhlí dřevěné, kterým se topilo vysokých pecích. 90. letech 19. kovárnách byly parní bu- chary, později buchary pneumatické zpracování nejtěžších kusů byly sestrojeny hydraulické lisy, zlepšují obráběcí stroje.Těžba uhlí Kamenné uhlí nalézáme Čechách několika místech. Neméně důležitá pánev Plzeňská, kdež doluje např. dějin chemie, 1927) 2. dějin chemie) Do 40. Dnes opět neužívá účelům hutnickým sa- motného uhlí kamenného nýbrž koksu, jenž něho připravuje suchou destilací zbývá při výrobě svítilynu