Vznikl tak krátké době inovační potenciál, který
směřoval hledání nových ještě výkonnějších pracovních
strojů, transmisních prvků dopravních zařízení. První kok-
sová pec byla postavena Vítkovicích roce 1836, výroba
železa oceli, zavedení plávkového výrobního způsobu,
prudce stoupala zejména roce 1850.1. Wattově
tzv. Dřevou-
helné železárny, kterých bylo českých zemích několik desí-
tek, jsou postupně vystřídány koksovými pecemi. Dominantní úlohu tom hrál
parní stroj vývoj transmisního zařízení. celou
dobu okamžiku, kdy byl např. Bessemer připadl roce 1855 myšlenku, vhá-
nět vzduch přímo roztaveného surového železa, aby účinek
kyslíku byl nejvydatnější. Hutě stěhují potoků
a řek nové zakládají tam, kde byl dostatek želených rud
a kamenného uhlí. století novým „kotlem“
stal jaderný reaktor, využívá vodní energie malé míře
i větrná, spaluje biomasa, znám princip tepelného čerpadla
a fotovoltaiky, pohonu používá parní stroj, který byl po-
stupně vytlačovaný parní turbínou elektrickým motorem…
V následujícím textu jsou popsány vývojové trendy rozsá-
hlými citacemi dobových pramenů, což nejlépe dokumentuje
dané období včetně toho, jak byla vnímána problematika tehdy
lepšího využitkování paliva. Zdroje hnací síly mechanické práce
Výroba procesu průmyslové revoluce přešla kvalitativně
nové zdroje hnací mechanismy; jejím všeobecným rysem byl
postupný přechod organické palivové základny, především
dřeva, fosilní palivové základně, zejména uhlí.
Tím téměř odpadla závislost lidské výroby přírodních fak-
torech. Vznik
strojírenství, počínající výstavba železnic zvyšování užití že-
lezných nástrojů zemědělství vyvolaly poptávku železe
a oceli tím ovlivňovaly technologii jejich výroby.
V období roku 1918 byly nastaveny hlavní principy vý-
roby užití energie celé století. První používané stroje po-
cházely větší míře dovozu nebo byly sestrojeny podle do-
vezených nákresů domácími zahraničními mechaniky díl-
nách textilních závodů. Soustavným zaváděním dvojčinných parních strojů jako
motoru pracovních strojů získala průmyslová výroba hnací
pohon, který univerzálností svého použití poměrně malou zá-
vislostí místních podmínkách umožnil nepředvídaný rozvoj
továrního průmyslu, vytvořil předpoklady pro vznik průmys-
lových center. vyvolávalo
požadavky technické ovládnutí nových koncentrovanějších
a universálnějších forem energie její přeměny hybnou sílu,
což splnilo využití elektrické energie.V
ětrný vodní motor, kotle páru, parní stroj, motory
spalující naftu, benzín plyn, turbína, elektrický motor
a tisíce dalších produktů, které jsou spojeny výrobou,
přenosem užitím energie tvoří historii energetického hospo-
dářství. Kapitola
Období vzniku parního stroje roku 1918
Parní stroj tandemový
. pudlovací peci bylo dosud zapo-
třebí zkujnění 4000 železa nejméně hodin, kdežto způ-
sobem Bessemerovým dosáhlo téhož výsledku 20
minut! Vzniklo prvé velkém množství tekuté železo
plávkové téměř beze strusky velmi dobré jakosti.
2. Rozvoj strojírenství zrychlil roce
1850 během třiceti let dosáhl relativně dobré úrovně. století. Rozvoj průmyslu vy-
volal odezvu rozvoji věd, zejména přírodních, rozvoji
techniky. Požívání koksu vý-
robě železa zejména rozšiřování parních strojů místo vodních
kol při výrobě oceli zkujňovnách podnítily těžbu uhlí že-
lezné rudy, která prudce zvyšovala.
2. první elektrický motor vyvi-
nut vyroben dnešních dnů, kdy dosáhl relativně prů-
myslové zralosti nejvyšším stupni vývojového žebříčku je
dnes digitální elektromotor zkonstruovaný vyráběný Fren-
štátě pod Radhoštem. dvojčinném parním stroji byl nalezen univerzální zdroj po-
hybu, který spotřebováním uhlí vody vyrábí sám svou hnací
sílu jeho potence jsou plně pod kontrolou člověka; motor je
mobilní, sám prostředkem přemisťování, městský ne
venkovský jako vodní kolo, dovoluje soustřeďovat výrobu ve
městech, místo aby jako vodní kolo rozptyloval venkově,
motor univerzální svého technického použití ve
svém působišti málo závislý místních podmínkách. Souvisí zvyšo-
váním účinnosti snahou úspory energie, materiálu, pracov-
ních sil nákladů spojených výrobou užitím. roku
17
2.1.
Pracovní stroj jeho změny tak staly východiskem první
průmyslové revoluce. Zavedení parní energie dopravy zcela promě-
nilo podmínky ekonomické závislosti surovinových zdro-
jích. Pro stále vzrůstající potřebu železa zkujně-
ného byl dosavadní pochod pudlovací peci velmi zdlouhavý
a namáhavý. Rozvoj hutnictví
Tlak systematické použití strojů českých zemích datuje
do počátku dvacátých let 19. dosáhl tím výsledku, kterého
snad ani sám neočekával. zpočátku rozvíjelo extenzivně, nicméně každá
jeho součást (kotel, turbína, transformátor…) určitém časo-
vém odstupu, který neustále stupněm poznání rozvojem
techniky zkracoval, získává intenzitě. Parní
stroj vytvářel energii, která již nebyla bezprostředně vázána na
přírodní zdroje mohla být instalována kterémkoliv místě. Základ tvořilo spalování fo-
silních paliv, druhé polovině 20. Praktické užití strojového zařízení jeho
rozšíření však bylo podmíněno vhodnými technickými řeše-
ními, cenovou dostupností možnostmi využití rozdílu pro-
duktivity strojní ruční práce.1
