Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 17 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tím téměř odpadla závislost lidské výroby přírodních fak- torech. První kok- sová pec byla postavena Vítkovicích roce 1836, výroba železa oceli, zavedení plávkového výrobního způsobu, prudce stoupala zejména roce 1850. Parní stroj vytvářel energii, která již nebyla bezprostředně vázána na přírodní zdroje mohla být instalována kterémkoliv místě. celou dobu okamžiku, kdy byl např. Rozvoj strojírenství zrychlil roce 1850 během třiceti let dosáhl relativně dobré úrovně. Rozvoj hutnictví Tlak systematické použití strojů českých zemích datuje do počátku dvacátých let 19. Základ tvořilo spalování fo- silních paliv, druhé polovině 20. První používané stroje po- cházely větší míře dovozu nebo byly sestrojeny podle do- vezených nákresů domácími zahraničními mechaniky díl- nách textilních závodů. Wattově tzv. 2. století novým „kotlem“ stal jaderný reaktor, využívá vodní energie malé míře i větrná, spaluje biomasa, znám princip tepelného čerpadla a fotovoltaiky, pohonu používá parní stroj, který byl po- stupně vytlačovaný parní turbínou elektrickým motorem… V následujícím textu jsou popsány vývojové trendy rozsá- hlými citacemi dobových pramenů, což nejlépe dokumentuje dané období včetně toho, jak byla vnímána problematika tehdy lepšího využitkování paliva. V období roku 1918 byly nastaveny hlavní principy vý- roby užití energie celé století. dvojčinném parním stroji byl nalezen univerzální zdroj po- hybu, který spotřebováním uhlí vody vyrábí sám svou hnací sílu jeho potence jsou plně pod kontrolou člověka; motor je mobilní, sám prostředkem přemisťování, městský ne venkovský jako vodní kolo, dovoluje soustřeďovat výrobu ve městech, místo aby jako vodní kolo rozptyloval venkově, motor univerzální svého technického použití ve svém působišti málo závislý místních podmínkách.1. 2. století. Zdroje hnací síly mechanické práce Výroba procesu průmyslové revoluce přešla kvalitativně nové zdroje hnací mechanismy; jejím všeobecným rysem byl postupný přechod organické palivové základny, především dřeva, fosilní palivové základně, zejména uhlí. zpočátku rozvíjelo extenzivně, nicméně každá jeho součást (kotel, turbína, transformátor…) určitém časo- vém odstupu, který neustále stupněm poznání rozvojem techniky zkracoval, získává intenzitě. Dominantní úlohu tom hrál parní stroj vývoj transmisního zařízení. Vznikl tak krátké době inovační potenciál, který směřoval hledání nových ještě výkonnějších pracovních strojů, transmisních prvků dopravních zařízení. Rozvoj průmyslu vy- volal odezvu rozvoji věd, zejména přírodních, rozvoji techniky. Dřevou- helné železárny, kterých bylo českých zemích několik desí- tek, jsou postupně vystřídány koksovými pecemi. roku 17 2. Bessemer připadl roce 1855 myšlenku, vhá- nět vzduch přímo roztaveného surového železa, aby účinek kyslíku byl nejvydatnější.1. Zavedení parní energie dopravy zcela promě- nilo podmínky ekonomické závislosti surovinových zdro- jích. Souvisí zvyšo- váním účinnosti snahou úspory energie, materiálu, pracov- ních sil nákladů spojených výrobou užitím. Pracovní stroj jeho změny tak staly východiskem první průmyslové revoluce. Požívání koksu vý- robě železa zejména rozšiřování parních strojů místo vodních kol při výrobě oceli zkujňovnách podnítily těžbu uhlí že- lezné rudy, která prudce zvyšovala.V ětrný vodní motor, kotle páru, parní stroj, motory spalující naftu, benzín plyn, turbína, elektrický motor a tisíce dalších produktů, které jsou spojeny výrobou, přenosem užitím energie tvoří historii energetického hospo- dářství. vyvolávalo požadavky technické ovládnutí nových koncentrovanějších a universálnějších forem energie její přeměny hybnou sílu, což splnilo využití elektrické energie. Hutě stěhují potoků a řek nové zakládají tam, kde byl dostatek želených rud a kamenného uhlí. pudlovací peci bylo dosud zapo- třebí zkujnění 4000 železa nejméně hodin, kdežto způ- sobem Bessemerovým dosáhlo téhož výsledku 20 minut! Vzniklo prvé velkém množství tekuté železo plávkové téměř beze strusky velmi dobré jakosti. Soustavným zaváděním dvojčinných parních strojů jako motoru pracovních strojů získala průmyslová výroba hnací pohon, který univerzálností svého použití poměrně malou zá- vislostí místních podmínkách umožnil nepředvídaný rozvoj továrního průmyslu, vytvořil předpoklady pro vznik průmys- lových center. Pro stále vzrůstající potřebu železa zkujně- ného byl dosavadní pochod pudlovací peci velmi zdlouhavý a namáhavý. první elektrický motor vyvi- nut vyroben dnešních dnů, kdy dosáhl relativně prů- myslové zralosti nejvyšším stupni vývojového žebříčku je dnes digitální elektromotor zkonstruovaný vyráběný Fren- štátě pod Radhoštem. Vznik strojírenství, počínající výstavba železnic zvyšování užití že- lezných nástrojů zemědělství vyvolaly poptávku železe a oceli tím ovlivňovaly technologii jejich výroby.1. Praktické užití strojového zařízení jeho rozšíření však bylo podmíněno vhodnými technickými řeše- ními, cenovou dostupností možnostmi využití rozdílu pro- duktivity strojní ruční práce. Kapitola Období vzniku parního stroje roku 1918 Parní stroj tandemový . dosáhl tím výsledku, kterého snad ani sám neočekával