Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 17 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vznikl tak krátké době inovační potenciál, který směřoval hledání nových ještě výkonnějších pracovních strojů, transmisních prvků dopravních zařízení. Tím téměř odpadla závislost lidské výroby přírodních fak- torech. Rozvoj průmyslu vy- volal odezvu rozvoji věd, zejména přírodních, rozvoji techniky. Základ tvořilo spalování fo- silních paliv, druhé polovině 20. století. Bessemer připadl roce 1855 myšlenku, vhá- nět vzduch přímo roztaveného surového železa, aby účinek kyslíku byl nejvydatnější. Kapitola Období vzniku parního stroje roku 1918 Parní stroj tandemový . Zavedení parní energie dopravy zcela promě- nilo podmínky ekonomické závislosti surovinových zdro- jích. Soustavným zaváděním dvojčinných parních strojů jako motoru pracovních strojů získala průmyslová výroba hnací pohon, který univerzálností svého použití poměrně malou zá- vislostí místních podmínkách umožnil nepředvídaný rozvoj továrního průmyslu, vytvořil předpoklady pro vznik průmys- lových center. roku 17 2. Rozvoj strojírenství zrychlil roce 1850 během třiceti let dosáhl relativně dobré úrovně. zpočátku rozvíjelo extenzivně, nicméně každá jeho součást (kotel, turbína, transformátor…) určitém časo- vém odstupu, který neustále stupněm poznání rozvojem techniky zkracoval, získává intenzitě.V ětrný vodní motor, kotle páru, parní stroj, motory spalující naftu, benzín plyn, turbína, elektrický motor a tisíce dalších produktů, které jsou spojeny výrobou, přenosem užitím energie tvoří historii energetického hospo- dářství. Vznik strojírenství, počínající výstavba železnic zvyšování užití že- lezných nástrojů zemědělství vyvolaly poptávku železe a oceli tím ovlivňovaly technologii jejich výroby. Dřevou- helné železárny, kterých bylo českých zemích několik desí- tek, jsou postupně vystřídány koksovými pecemi. Pro stále vzrůstající potřebu železa zkujně- ného byl dosavadní pochod pudlovací peci velmi zdlouhavý a namáhavý. Požívání koksu vý- robě železa zejména rozšiřování parních strojů místo vodních kol při výrobě oceli zkujňovnách podnítily těžbu uhlí že- lezné rudy, která prudce zvyšovala. Parní stroj vytvářel energii, která již nebyla bezprostředně vázána na přírodní zdroje mohla být instalována kterémkoliv místě. Rozvoj hutnictví Tlak systematické použití strojů českých zemích datuje do počátku dvacátých let 19. vyvolávalo požadavky technické ovládnutí nových koncentrovanějších a universálnějších forem energie její přeměny hybnou sílu, což splnilo využití elektrické energie. dvojčinném parním stroji byl nalezen univerzální zdroj po- hybu, který spotřebováním uhlí vody vyrábí sám svou hnací sílu jeho potence jsou plně pod kontrolou člověka; motor je mobilní, sám prostředkem přemisťování, městský ne venkovský jako vodní kolo, dovoluje soustřeďovat výrobu ve městech, místo aby jako vodní kolo rozptyloval venkově, motor univerzální svého technického použití ve svém působišti málo závislý místních podmínkách.1.1. 2. 2. Pracovní stroj jeho změny tak staly východiskem první průmyslové revoluce. století novým „kotlem“ stal jaderný reaktor, využívá vodní energie malé míře i větrná, spaluje biomasa, znám princip tepelného čerpadla a fotovoltaiky, pohonu používá parní stroj, který byl po- stupně vytlačovaný parní turbínou elektrickým motorem… V následujícím textu jsou popsány vývojové trendy rozsá- hlými citacemi dobových pramenů, což nejlépe dokumentuje dané období včetně toho, jak byla vnímána problematika tehdy lepšího využitkování paliva.1. pudlovací peci bylo dosud zapo- třebí zkujnění 4000 železa nejméně hodin, kdežto způ- sobem Bessemerovým dosáhlo téhož výsledku 20 minut! Vzniklo prvé velkém množství tekuté železo plávkové téměř beze strusky velmi dobré jakosti. První kok- sová pec byla postavena Vítkovicích roce 1836, výroba železa oceli, zavedení plávkového výrobního způsobu, prudce stoupala zejména roce 1850. dosáhl tím výsledku, kterého snad ani sám neočekával. Praktické užití strojového zařízení jeho rozšíření však bylo podmíněno vhodnými technickými řeše- ními, cenovou dostupností možnostmi využití rozdílu pro- duktivity strojní ruční práce. První používané stroje po- cházely větší míře dovozu nebo byly sestrojeny podle do- vezených nákresů domácími zahraničními mechaniky díl- nách textilních závodů. V období roku 1918 byly nastaveny hlavní principy vý- roby užití energie celé století. Souvisí zvyšo- váním účinnosti snahou úspory energie, materiálu, pracov- ních sil nákladů spojených výrobou užitím. Hutě stěhují potoků a řek nové zakládají tam, kde byl dostatek želených rud a kamenného uhlí. Wattově tzv. celou dobu okamžiku, kdy byl např. Dominantní úlohu tom hrál parní stroj vývoj transmisního zařízení. Zdroje hnací síly mechanické práce Výroba procesu průmyslové revoluce přešla kvalitativně nové zdroje hnací mechanismy; jejím všeobecným rysem byl postupný přechod organické palivové základny, především dřeva, fosilní palivové základně, zejména uhlí. první elektrický motor vyvi- nut vyroben dnešních dnů, kdy dosáhl relativně prů- myslové zralosti nejvyšším stupni vývojového žebříčku je dnes digitální elektromotor zkonstruovaný vyráběný Fren- štátě pod Radhoštem