Podstatou metody formulace sku-
tečných potřeb požadavků zákazníků jejich následné co
možná nejrychlejší, nejspolehlivější uspokojení. Energetické pod-
niky sice naopak rozuměly svým zákazníkům, ale zpočátku
neměly (jako ostatně nikde světě) žádný zájem zlep-
šování efektivnosti.
Mimoto daly těmto podnikům mimořádný zisk úspěchy
v úsporách finančních úspor, dosažených pro zákazníky,
si mohly energetické podniky nechat jako dodatečný zisk. dané riziko aktivuje, vý-
znamný dopad ekonomiku provozu. Na
rozdíl jiných, spíše teoretických metod environmentální
ekonomie praktických metod „centralistického“ plánování
energetiky, metoda „plánování nejnižších nákladů“ více vá-
zána konkrétní marketingovou strategii konkrétní firmy,
kterou pomáhá vytvářet. Většina úvahu připadajících rizik předpo-
kladů pro realizaci konkrétního projektu může mít, případě,
že daný předpoklad uplatní, resp. Stály však před volbou, zda mají
samy aktivně zabývat prodejem „megawattů“, nebo zda mají
tento trh přenechat jiným subjektům, které podle zákona
měly oprávnění „megawatty“ obchodovat.
V Evropě nebyl dosud návrh odpovídající směru IRP před-
ložen, zejména kvůli častým výhradám uvnitř Evropské ko-
mise. Některé americké komise prolomily tento me-
chanismus vzoru komise kalifornské již počátku
osmdesátých let. Ofi-
ciálně byl tento způsob pojmenován Integrated Resource Plan-
ning (integrované plánování zdrojů IRP). Metoda IRP za-
ložena komplexním posouzení efektivnosti investování,
přitom investice zdrojů energie úspor energie posu-
zují najednou investici rozhoduje výsledek ekonomické
efektivnosti. Obavy, IRP omezilo
působení trhu, jsou tragickým nedorozuměním, protože právě
IRP skutečnosti stará to, aby dosud velké míře vylou-
čený účastník, jímž právě efektivní využívání zdrojů, byl při-
puštěn spravedlivým podmínkám trhu. Rozdíl pří-
stupu, kdy zapotřebí pro nižší spotřebitelské ceny snížit ná-
klady toho již není možno dosáhnout výrobou dodatečné jed-
notky (energie). Celý tento proces založen tom, že
jakmile přírůstek efektivnosti (úspory) levnější než přírůstek
nabídky (energie), trh měl zcela zákonitě přiklonit na
stranu efektivnosti. Větrné elektrárny
2. Elektrárny biomasu
5. doby byla cena kWh elektřiny
v přepočtu cca Kč. Jelikož tento
nástup plánování omezujícího náklady vychází snižování
nákladů moderního podnikání, zcela zákonitě energetické
podniky objevily rozvinuly hlediska nákladů přízni-
vější způsoby výroby prodeje služeb spojených elektric-
kou energií. nutnosti záložního zdroje elektrizační
soustavě zhruba následující:
1. kri-
tické varianty. Naopak program úspory energie byl potrestán
ztrátou zisku. Jestliže se
energetickému podniku podařilo svým skutečným odbytem
překročit odbyt předpovězený (plánovaný), vysloužil zvý-
šený zisk. Bioplynové stanice
4. Geotermální elektrárny
Toto pořadí orientační, přičemž možné uvažovat sni-
žování významu tohoto rizika vývojem budoucnosti ohle-
dem na:
– technologický pokrok (technologie akumulace energie),
– decentralizace výroby elektrické energie,
– vzájemné zálohování různých technologií obnovitelných
zdrojů.však obvykle natolik individuální, jeho realizace závisí
na podrobně zpracované studii proveditelnosti zvážení
všech myslitelných aspektů budoucího provozu, včetně tzv. Otázka, která následuje bez-
prostředně uvedení „megawattů“ trh, je, kdo tuto efek-
tivnost šetřící náklady zákazníkům prodá. Sluneční elektrárny
3. průběhu krize cena vzrostla stovky
procent.
Největší zkušenosti zaváděním efektivnosti praxe
mají Spojených státech amerických, zejména dů-
vodu obrovského potenciálu úspor energie vyplývajícího
z neméně obrovského plýtvání přírodními zdroji. Pro zjednodušení lze této kategorie
zařadit též lidská selhání poškození (nevodným zacházením
i vandalismem);
Ekonomická rizika
Nevhodně (optimisticky) nastavené parametry projektu, pod-
cenění provozních nákladů;
Politická rizika
Do této kategorie lze zařadit veškerá rozhodnutí vyšší
úrovni, která mohou mít negativní dopad provoz technologií
OZE změna pravidel poskytování podpory, změna daňo-
vých zákonů apod. Bohužel, otevřením trhu elektrickou energií je
prosazování metody IRP USA velmi obtížné, neboť konku-
rence tlačí náklady dolů, což vedlo omezení zájmu energe-
tických společností dobrovolně investovat oblasti úspor spo-
třeby energie.
Určité potíže může činit, spíše než ekonomická stránka věci,
jistá setrvačnost trhu nedůvěra obchodovatelnému produktu,
který zůstává vlastně „nevyroben“.
Rizika můžeme dělit například na:
Přírodní vlivy
Zde uplatní zejména proměnlivost přírodních podmínek –
jak vodný větrný daný rok, extrémní výkyvy počasí apod. Přednost dostala pravidla liberalizace otevírání evrop-
ského trhu elektrickou energií. Teoreticky
mohli být zde inovacím nakloněni malí podnikatelé, ale ti
zpočátku příliš neporozuměli zákazníkům. Po
určité době ukázalo, kapitálové náklady, které jinak stla-
čovaly výsledek, začaly klesat, jakmile skončila výstavba no-
vých elektráren. Pořadí rizikovosti dodávky energie obnovi-
telných zdrojů, tj.;
Technická rizika
Volba nevhodné technologie, poruchovost, nedodržení techno-
logických postupů apod. kapitola
.
Obecně pro obnovitelné zdroje energie dodávající elektric-
kou energii rozvodných soustav platí nutnost existence zá-
ložního výkonu.
Aby prosadila pozitivní část kalifornských zkušeností
s efektivností, musely začátku ještě systematičtěji pro
funkční soutěž mezi nabídkou energie inteligentním využitím
158
8. Mnoho původně plánovaných zdrojů nemuselo
být nikdy postaveno. Dodavatelům levného
proudu tím nicméně bylo bráněno, aby nastoupili nízkými
cenami, které deformují trh. Nenechaly energetické podniky vydělat více
za překročení předběžného odbytu vykázat ztrátu odbyt
nižší.
Jak tedy lze přestoupit nový způsob hospodaření? Ob-
vyklý postup cenového dozoru regulace téměř nevyhnutelně
vždy motivoval nepřetržitému vzrůstu produkce.
V USAod roku 1992 existuje federální zákon, který požaduje
integrované plánování zdrojů všech federálních státech.
Energetické plánování nejnižšími náklady
(least cost planning)
Následující odstavec věnován metodě, kterou lze považovat
za velmi účinnou relativně snadno uplatnitelnou praxi. potud se
metoda neliší běžné marketingové strategie. kalifornské energetické krizi, která zname-
nala obrovské ekonomické ztráty otřásla důvěrou fungo-
vání trhu energií především schopnost regulačních úřadů
předcházet krizím. Malé vodní elektrárny průtočné
6.
Avšak přesto, především díky politické snaze udržení co
nejnižších cen energie tomu přizpůsobené regulaci trhu došlo
v roce 2000 tzv
