Jedná zejména o:
– ostrovní provoz místech vzdálených síťové energie
– výrobu pro vlastní potřebu
– komerční využití tam, kde jsou splněna ekonomická kritéria
S vyšší mírou decentralizace, vzrůstající cenou energie
z klasických zdrojů stagnujícími jen pozvolna rostoucími
náklady pořízení technologií využívajících obnovitelné
zdroje energie lze očekávat určitém čase různých druhů
energie různě vzdáleném) postupné vyrovnávání nákladů.
Rozhodující prvky přípravy projektu lze rozdělit například
následovně
Z hlediska technického pohledu na:
Technické volba technologie, způsob provedení, údržba, po-
užité materiály…
Netechnické administrativní zajištění, povolení, zajištění po-
zemku…
Z hlediska prostorového vymezení:
Prvky charakterizující makro prostředí veřejná správa, fis-
kální rok daně, veřejná podpora, legislativa,
Prvky charakterizující makro prostředí velikost firmy, za-
městnanci, obrat, technické normy,
Z hlediska časového:
Krátkodobé obvykle let
Střednědobé obvykle 2-10 let
Dlouhodobé obvykle více než let
Z hlediska působení:
Příznivé (žádoucí)
Nepříznivé (nežádoucí)
Rozhodující prvky při rozhodování realizaci také mohou
prolínat, pokud použijeme jejich členění obecného věcného
hlediska:
Ekonomické podnikatelsko-obchodní analýza ekono-
mického prostředí parametrů projektu, vliv konkurence, do-
davatelské podmínky, logistika projektu, zajištění smluv…
Provozu údržby plánování provozních nákladů, mini-
malizace provozních nákladů zásahů údržby již fázi pro-
jektu, systém údržby, zajištění servisu hodin denně…
Sociální výběr spolupracovníků/zaměstnanců/partnerů,
vztahy okolím…
Institucionální proces povolování schvalování, EIA, pod-
pora
Environmentální vliv životní prostředí průběh celého
procesu, podstoupení dobrovolné) procesu EIA, ekologický
audit, minimalizace dopadů pozitivní ovlivnění dobu
provozování.šování bezprostředního životního prostředí (úměrně jeho před-
chozí devastaci), otázky spojené stabilitou globálního eko-
systému jsou diskutovány velmi rozpačitě, výjimkou snad
může být „problém ozónové díry“, kdy byl relativně krátké
době shromážděn dostatek důkazů pro odhalení „viníka“, re-
álný velmi zákeřný problém zde však zůstal desítky let. ekonomického
pohledu však již zohledněna například Cenovém rozhod-
nutí Energetického regulačního úřadu. Jakýkoli způsob výroby energie Zemi způsobuje
větší menší nárůst entropie oproti stavu, kdybychom energii
nevyráběli vůbec. Týká přede-
vším těch zdrojů elektrické energie, nichž provoz výrazně
závislý vnějších podmínkách, které nelze ovlivnit (větrná
energie, sluneční energie, zčásti vodní energie).
Celý proces vyrovnávání nákladů výrobu energie závisí na
mnoha dalších faktorech.
Strategie udržitelného rozvoje energetiky
Teprve uvážením všech výše uvedených skutečností možné
přistoupit porovnání „klasických“ obnovitelných zdrojů
energie. nárůstem běžné
ceny energie více využíván potenciál OZE. nákladové křivky, které charakterizují závislost
nákladů technologie závislosti míře využití zdrojů jejich
obdoba, nabídkové křivky, které charakterizují tutéž skutečnost
pro zdrojovou část zde zejména případě biomasy. Exaktně pro tento účel
konstruují tzv.
Tento fakt nutno považovat základ celého problému.
Rozbor rizik určujících prvků rozvoje dle druhu zdroje
Jakkoli účelem každého zařízení využívajícího obnovitelný
(primární) zdroj energie jeho přeměna energii elektrickou,
případně tepelnou, způsoby využití jednotlivých zdrojů jsou
velmi rozdílné.Avšak postupným
vyčerpáváním tohoto využitelného potenciálu nejen přírodního
potenciálu, ale především potenciálu technologického sni-
žuje rychlost využívání tohoto potenciálu, neboť narůstají cel-
kové výrobní náklady technologií OZE.
Pokud bychom docílili poklesu celkové energetické nároč-
nosti 1,5 ročně současně nárůstu podílu OZE 0,75 %
ročně vztahu vývoji spotřeby primárních energetických
zdrojů, pak při udržení trendu (této strategie) let činil
podíl neobnovitelných zdrojů celkové spotřebě primárních
zdrojů energie méně než současné potřeby.
Pokud bychom využívali pouze sluneční energii jejich mnoha
podobách), pak bychom většině (nejen) environmentálních
problémů zcela jistě vyhnuli ovšem ohledem setrvačnost
již nastartovaných nepříznivých jevů. Říd-
nutí ozónové vrstvy, zvýšený skleníkový efekt, půdní eroze, úby-
tek zásob pitné vody tyto další jevy možné považovat pouze
za konkrétní projevy nárůstu entropie globálním ekosystému.
Pro každý jednotlivý druh zdroje existují specifické předpo-
klady tudíž specifické překážky rizika rozvoje.
Růst entropie (dle druhého termodynamického zákona)
přirozeným doprovodným jevem všech termodynamických
procesů prakticky znamená neustálé vytváření termodyna-
mické rovnováhy zároveň postupnou degradaci energie
a hmoty.
Pokud ovšem přijmeme princip udržitelného rozvoje je-
dinou možnou strategii existence, pak nezbytné hledat způ-
soby cesty postupnému snižování energetické náročnosti
a plynulému nárůstu využití obnovitelných zdrojů. Pokud vyjdeme předpokladu neustálého nárůstu spo-
třeby tudíž výroby energie, nemá prakticky význam hovořit
o udržitelném rozvoji obnovitelné zdroje energie tomto pří-
padě zůstanou kdesi okraji zájmu jako doplňkový, případně
záložní strategický zdroj. toho také vyplývají rozdílné podmínky pře-
kážky pro rozvoj toho kterého zdroje.
Ekonomický prostor
pro využívání obnovitelných zdrojů energie
Bez jakékoli podpory ekonomický prostor pro obnovitelné
zdroje energie (OZE) dán čistě jejich schopnosti konkurovat
běžným konvenčním technologiím. Vysvětlení poměrně jed-
noduché; entropie spojená výrobou sluneční energie narůstá na
Slunci tak tomu bude nejspíše ještě 4-7 miliard let.
Strategie snižování energetické náročnosti absolutní spo-
třeby) zvyšování podílu OZE jsou vzájemně doplňující
a neodlučitelné. Obecně
jsou tato specifika popsána následující části. Vzhledem tomu, jde velmi složitou problema-
tiku, není možno zde hlouběji zabývat. Jedním klíčových faktorů obecně je
potenciál daného druhu obnovitelné energie. Každý projekt
157
Období roku 1993 současnost
.
V případě integrace decentralizovaných zdrojů OZE cen-
tralizovaných klasických systémů může být využití jejich po-
tenciálu rovněž limitováno možností této integrace, jak
z technického, tak ekonomického hlediska. těchto zdrojů
OZE proto třeba uvažovat způsobu jejich nasazení sou-
ladu potřebami systému zásobování energií toho vyplý-
vajícími požadavky záložní výkony, případně akumulaci
energie
