Ze-
jména pěstování některých druhů energetických plodin může
mít pro krajinu negativní důsledky,“ komentoval závěry stu-
die Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Energetika 12/2010
8.
Byť analýzy některé návrhy prezentované přechozích
odstavcích mohou mnoha čtenářům zdát docela kritické, věřte,
že autor tohoto příspěvku přesvědčen, pro skutečně efek-
tivní využívání OZE biomasy jsou velmi dobré pod-
mínky bylo vykonáno mnoho práce užitečných kroků pro
to, aby tomu tak bylo.
– Doporučená výše zeleného bonusu pro výrobu KVET el.
■ Ekonomický tlak pěstování energetických plodin rovněž
může vést růstu emisí skleníkových plynů způsobujících
globální oteplování. Jedním
z důvodů odlesňování přitom potřeba získat novou půdu
pro energetické plodiny.“ Tj.
Prosazení doporučovaných scénářů využití biomasy před-
nostně pro kombinovanou výrobu elektřiny tepla pro výrobu
pouze tepla neobejde bez změny filozofie alokace provozních
a investičních podpor.6. Začal-li fungovat
trh emisními povolenkami, jejichž tržní cena dnes po-
hybuje kolem 375 Kč/t CO2 (15 EUR/t) čistě ekonomic-
kého pohledu, proč „vyrábět“ spory dráže, než možno
je nakoupit (věřte, „výroba“ uspořené tuny CO2 např.
■ Biomasa sice patří mezi takzvané zelené zdroje energie, její
využívání však může mít negativní vliv přírodu.
Ceny čase mění neprospěch fosilních paliv. Lze důvodně obávat, napříště mnoha
domácích kamnech bude ještě více než dnes spalovat všechno
možné při výrazném negativním dopadu veřejné zdraví
a čistotu ovzduší.) stala palivem nejlevněj-
ším (věřte, ziskem motivované skupiny obyvatel budou
výrazně početnější agresivnější než ochranářsky moti-
vovaní lesníci hajní. Systém funguje
dobře pouze tehdy, jsou-li tyto části parametricky, technicky,
kapacitně atd. Podle závěrů stu-
die Global Carbon Project (2012) připadá procent celo-
světových emisí skleníkových plynů období letech 2002-
2011 právě rozšiřování zemědělské půdy. když době jejich uve-
dení provozu tvořily cenu štěpky pouze náklady sběr
a dopravu, vzniku poptávky začala její cena prudce
růst.2.
Levnější než vytápění hnědým uhlím jen vytápění dřevem,
rostlinnými peletami (nepatrně) obilím.) parametrů potřebných pro pro-
sazení doporučených scénářů lze konstatovat:
– Způsoby stanovení výše zelených bonusů pro výrobu el. biomase trochu jinak
■ Podle časopisu Alternativní energie 5/2005 společnosti
EkoWatt činí roční náklady době) vytápění dřevem
8 493 Kč, rostlinnými peletami 417 Kč, obilím 033 Kč,
hnědým uhlím 051 Kč, tepelným čerpadlem 076 Kč,
černým uhlím 237 Kč, dřevěnými peletami 668 Kč,
koksem 988 Kč, štěpkou 000 Kč, zemním plynem
33 864 Kč, centrálním teplem 714 Kč, lehkým topným
olejem 918 elektřinou (přímotopem) 381 Kč. Výtopny štěpku zatím drží jen ještě větší růst ceny
zemního plynu.
Na druhé straně však autor tohoto příspěvku dennodenně
setkává iniciativami, návrhy činy, jejichž akceptace přináší
toliko jen výrobu „dalšího průšvihu“. (Scénář prefe-
rencí uplatnění biomasy formou spoluspalování samo-
statného spalování velkých zdrojích kombinovanou
výrobou elektřiny tepla KVET, tj.
– Doporučená výše příplatku KVET (do budoucna zele-
ného bonusu KVET) pro zdroje instalovaným výko-
nem nad MWe cca 310 Kč/MWh.Pokud biomasy vyrábět elektřinu, tak pouze kombino-
vaném cyklu (KVET)
– Využití celého potenciálu biomasy neobejde bez sy-
stému podpor
Na základě porovnání stávajících parametrů tohoto do-
kumentu (vyhláška stanovení druhů, způsobu využití pa-
rametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny biomasy ve
znění změny 435/2008 Sb. Zemědělsky využívaná půda totiž váže
méně uhlíku, než lesy nebo přírodní louky.
Je třeba přejít filozofie „rovných ekonomických šancí
pro všechny druhy OZE pro všechny technologie využí-
vající OZE“ filozofii „dosažení nejvyšších efektů re-
dukci CO2 nejmenší peníze. Navíc dochází
k omezování biodiverzity především polních ptáků. Dalším rizikem, které souvisí pěs-
továním biomasy pro energetické účely, podle zprávy
EEA řady vědeckých studií posledních let šíření nebez-
pečných, invazivních druhů rostlin. výkonem vyšším než MWe.
– Způsoby členění výše příplatků pro podporu elektřiny
z KVET jsou vyhovující výjimkou příplatku pro zdroje
KVET instal. vyváženy. své
studii upozornila Evropská agentura pro životní pro-
středí (EEA).
■ Chovejme jako dobří hospodáři.
■ Nedopusťme, aby míra ingerence státu podnikání
v energetice (prostřednictvím vyhlášek, nařízení, limitů,
dotací, daní, omezení dalších) převážila obecně platné
fyzikální ekonomické zákony (věřte, zákony trhu
opravdu nelze nahradit plánovaným hospodářstvím že
zákony fyziky nelze přehlasovat ani Evropském parla-
mentu).
■ Spalování biomasy vede rovněž emisím jemných pracho-
vých částic, které představují riziko pro zdraví lidí.
ve fotovoltaických zdrojích nás dnes stojí 000 Kč, což
je pětadvacetkrát více než cena tržní, nebo čtyřicetkrát
více, než nás stojí stejný efekt realizovaný formou
KVET).
z biomasy rozsahu 1300 Kč/MWh 1800 Kč/MWh
u biomasy zařazené sloučené skupiny 300
Kč/MWh 700 Kč/MWh biomasy klasifikované do
skupiny 3. Závěrem tedy dovolte
pouze několik stručných replik.).
Poznámka: Každý energetický systém tvořen zdrojovou
částí, distribuční částí spotřebitelskou částí. Již starší
147
Období roku 1993 současnost
. Každý, byť dobře míněný zásah pouze
do jedné části systému, okamžitě způsobí jeho nevyváženost
s negativními efekty částech zbývajících. používáním biomasy spojena řada rizik.
■ Energetika musí umět zužitkovat veškeré zbytky veškerý
odpad biologického původu. Poučné jsou zkušenosti několika výtopen na
dřevní štěpku, postavených významnou finanční podporou
Státního fondu životního prostředí.
energie biomasy jsou plně vyhovující podporují pro-
sazení doporučovaného Scénáře VZ-Kv. Energetika nesmí účelově
zasahovat způsobu využívání lesní zemědělské
půdy (věřte, pěstovat poli kukuřici pro výrobu elek-
třiny tepla bioplynové stanici pohledu energetika
desetkrát větší hloupost, než toto pole zastavět fotovoltai-
ckými panely). převážně stávají-
cích uhelných teplárnách). Podle jejích závěrů především současný způ-
sob pěstování energetických plodin není šetrný životnímu
prostředí. preference určitých
druhů OZE určitých technologií využívání OZE.
■ Pokusme zabránit tomu, aby biomasa díky exter-
nalitám uvaleným ostatní paliva (emisním povolen-
kám, ekologickým daním, atd. Podle
autorů dokumentu dochází kvůli intenzivnímu využívání to-
hoto obnovitelného zdroje energie zvyšování tlaku na
půdu, lesy vodní zdroje.
■ Studie upozorňuje, při pěstování energetických plodin
zvyšují rizika eroze půdy snižuje schopnost krajiny za-
držovat vodu, čímž roste riziko povodní. Nedosta-
tek zdrojů biopaliv při rostoucí poptávce ale povede růstu
cen biopaliv
