■ Chovejme jako dobří hospodáři. vyváženy.).
Ceny čase mění neprospěch fosilních paliv.
– Doporučená výše zeleného bonusu pro výrobu KVET el.
Poznámka: Každý energetický systém tvořen zdrojovou
částí, distribuční částí spotřebitelskou částí. své
studii upozornila Evropská agentura pro životní pro-
středí (EEA).2.
■ Pokusme zabránit tomu, aby biomasa díky exter-
nalitám uvaleným ostatní paliva (emisním povolen-
kám, ekologickým daním, atd.
z biomasy rozsahu 1300 Kč/MWh 1800 Kč/MWh
u biomasy zařazené sloučené skupiny 300
Kč/MWh 700 Kč/MWh biomasy klasifikované do
skupiny 3. používáním biomasy spojena řada rizik. Podle závěrů stu-
die Global Carbon Project (2012) připadá procent celo-
světových emisí skleníkových plynů období letech 2002-
2011 právě rozšiřování zemědělské půdy.
Byť analýzy některé návrhy prezentované přechozích
odstavcích mohou mnoha čtenářům zdát docela kritické, věřte,
že autor tohoto příspěvku přesvědčen, pro skutečně efek-
tivní využívání OZE biomasy jsou velmi dobré pod-
mínky bylo vykonáno mnoho práce užitečných kroků pro
to, aby tomu tak bylo.
– Doporučená výše příplatku KVET (do budoucna zele-
ného bonusu KVET) pro zdroje instalovaným výko-
nem nad MWe cca 310 Kč/MWh.“ Tj. Poučné jsou zkušenosti několika výtopen na
dřevní štěpku, postavených významnou finanční podporou
Státního fondu životního prostředí. výkonem vyšším než MWe.) stala palivem nejlevněj-
ším (věřte, ziskem motivované skupiny obyvatel budou
výrazně početnější agresivnější než ochranářsky moti-
vovaní lesníci hajní.
energie biomasy jsou plně vyhovující podporují pro-
sazení doporučovaného Scénáře VZ-Kv.
■ Ekonomický tlak pěstování energetických plodin rovněž
může vést růstu emisí skleníkových plynů způsobujících
globální oteplování.
Levnější než vytápění hnědým uhlím jen vytápění dřevem,
rostlinnými peletami (nepatrně) obilím.
Na druhé straně však autor tohoto příspěvku dennodenně
setkává iniciativami, návrhy činy, jejichž akceptace přináší
toliko jen výrobu „dalšího průšvihu“. (Scénář prefe-
rencí uplatnění biomasy formou spoluspalování samo-
statného spalování velkých zdrojích kombinovanou
výrobou elektřiny tepla KVET, tj. biomase trochu jinak
■ Podle časopisu Alternativní energie 5/2005 společnosti
EkoWatt činí roční náklady době) vytápění dřevem
8 493 Kč, rostlinnými peletami 417 Kč, obilím 033 Kč,
hnědým uhlím 051 Kč, tepelným čerpadlem 076 Kč,
černým uhlím 237 Kč, dřevěnými peletami 668 Kč,
koksem 988 Kč, štěpkou 000 Kč, zemním plynem
33 864 Kč, centrálním teplem 714 Kč, lehkým topným
olejem 918 elektřinou (přímotopem) 381 Kč. Začal-li fungovat
trh emisními povolenkami, jejichž tržní cena dnes po-
hybuje kolem 375 Kč/t CO2 (15 EUR/t) čistě ekonomic-
kého pohledu, proč „vyrábět“ spory dráže, než možno
je nakoupit (věřte, „výroba“ uspořené tuny CO2 např.
■ Biomasa sice patří mezi takzvané zelené zdroje energie, její
využívání však může mít negativní vliv přírodu.Pokud biomasy vyrábět elektřinu, tak pouze kombino-
vaném cyklu (KVET)
– Využití celého potenciálu biomasy neobejde bez sy-
stému podpor
Na základě porovnání stávajících parametrů tohoto do-
kumentu (vyhláška stanovení druhů, způsobu využití pa-
rametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny biomasy ve
znění změny 435/2008 Sb. Výtopny štěpku zatím drží jen ještě větší růst ceny
zemního plynu. když době jejich uve-
dení provozu tvořily cenu štěpky pouze náklady sběr
a dopravu, vzniku poptávky začala její cena prudce
růst. Energetika 12/2010
8. Již starší
147
Období roku 1993 současnost
.
■ Nedopusťme, aby míra ingerence státu podnikání
v energetice (prostřednictvím vyhlášek, nařízení, limitů,
dotací, daní, omezení dalších) převážila obecně platné
fyzikální ekonomické zákony (věřte, zákony trhu
opravdu nelze nahradit plánovaným hospodářstvím že
zákony fyziky nelze přehlasovat ani Evropském parla-
mentu).) parametrů potřebných pro pro-
sazení doporučených scénářů lze konstatovat:
– Způsoby stanovení výše zelených bonusů pro výrobu el. Zemědělsky využívaná půda totiž váže
méně uhlíku, než lesy nebo přírodní louky. Nedosta-
tek zdrojů biopaliv při rostoucí poptávce ale povede růstu
cen biopaliv. Závěrem tedy dovolte
pouze několik stručných replik. Dalším rizikem, které souvisí pěs-
továním biomasy pro energetické účely, podle zprávy
EEA řady vědeckých studií posledních let šíření nebez-
pečných, invazivních druhů rostlin.
ve fotovoltaických zdrojích nás dnes stojí 000 Kč, což
je pětadvacetkrát více než cena tržní, nebo čtyřicetkrát
více, než nás stojí stejný efekt realizovaný formou
KVET). Jedním
z důvodů odlesňování přitom potřeba získat novou půdu
pro energetické plodiny. Podle
autorů dokumentu dochází kvůli intenzivnímu využívání to-
hoto obnovitelného zdroje energie zvyšování tlaku na
půdu, lesy vodní zdroje.
Prosazení doporučovaných scénářů využití biomasy před-
nostně pro kombinovanou výrobu elektřiny tepla pro výrobu
pouze tepla neobejde bez změny filozofie alokace provozních
a investičních podpor.
■ Spalování biomasy vede rovněž emisím jemných pracho-
vých částic, které představují riziko pro zdraví lidí. Ze-
jména pěstování některých druhů energetických plodin může
mít pro krajinu negativní důsledky,“ komentoval závěry stu-
die Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Navíc dochází
k omezování biodiverzity především polních ptáků. preference určitých
druhů OZE určitých technologií využívání OZE. Každý, byť dobře míněný zásah pouze
do jedné části systému, okamžitě způsobí jeho nevyváženost
s negativními efekty částech zbývajících. Systém funguje
dobře pouze tehdy, jsou-li tyto části parametricky, technicky,
kapacitně atd.
– Způsoby členění výše příplatků pro podporu elektřiny
z KVET jsou vyhovující výjimkou příplatku pro zdroje
KVET instal. převážně stávají-
cích uhelných teplárnách).6. Podle jejích závěrů především současný způ-
sob pěstování energetických plodin není šetrný životnímu
prostředí.
■ Energetika musí umět zužitkovat veškeré zbytky veškerý
odpad biologického původu. Energetika nesmí účelově
zasahovat způsobu využívání lesní zemědělské
půdy (věřte, pěstovat poli kukuřici pro výrobu elek-
třiny tepla bioplynové stanici pohledu energetika
desetkrát větší hloupost, než toto pole zastavět fotovoltai-
ckými panely).
■ Studie upozorňuje, při pěstování energetických plodin
zvyšují rizika eroze půdy snižuje schopnost krajiny za-
držovat vodu, čímž roste riziko povodní.
Je třeba přejít filozofie „rovných ekonomických šancí
pro všechny druhy OZE pro všechny technologie využí-
vající OZE“ filozofii „dosažení nejvyšších efektů re-
dukci CO2 nejmenší peníze. Lze důvodně obávat, napříště mnoha
domácích kamnech bude ještě více než dnes spalovat všechno
možné při výrazném negativním dopadu veřejné zdraví
a čistotu ovzduší
