své
studii upozornila Evropská agentura pro životní pro-
středí (EEA). Zemědělsky využívaná půda totiž váže
méně uhlíku, než lesy nebo přírodní louky.
energie biomasy jsou plně vyhovující podporují pro-
sazení doporučovaného Scénáře VZ-Kv. Začal-li fungovat
trh emisními povolenkami, jejichž tržní cena dnes po-
hybuje kolem 375 Kč/t CO2 (15 EUR/t) čistě ekonomic-
kého pohledu, proč „vyrábět“ spory dráže, než možno
je nakoupit (věřte, „výroba“ uspořené tuny CO2 např.
ve fotovoltaických zdrojích nás dnes stojí 000 Kč, což
je pětadvacetkrát více než cena tržní, nebo čtyřicetkrát
více, než nás stojí stejný efekt realizovaný formou
KVET).
■ Nedopusťme, aby míra ingerence státu podnikání
v energetice (prostřednictvím vyhlášek, nařízení, limitů,
dotací, daní, omezení dalších) převážila obecně platné
fyzikální ekonomické zákony (věřte, zákony trhu
opravdu nelze nahradit plánovaným hospodářstvím že
zákony fyziky nelze přehlasovat ani Evropském parla-
mentu). Dalším rizikem, které souvisí pěs-
továním biomasy pro energetické účely, podle zprávy
EEA řady vědeckých studií posledních let šíření nebez-
pečných, invazivních druhů rostlin. Ze-
jména pěstování některých druhů energetických plodin může
mít pro krajinu negativní důsledky,“ komentoval závěry stu-
die Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Každý, byť dobře míněný zásah pouze
do jedné části systému, okamžitě způsobí jeho nevyváženost
s negativními efekty částech zbývajících.
– Způsoby členění výše příplatků pro podporu elektřiny
z KVET jsou vyhovující výjimkou příplatku pro zdroje
KVET instal. výkonem vyšším než MWe. Lze důvodně obávat, napříště mnoha
domácích kamnech bude ještě více než dnes spalovat všechno
možné při výrazném negativním dopadu veřejné zdraví
a čistotu ovzduší. Poučné jsou zkušenosti několika výtopen na
dřevní štěpku, postavených významnou finanční podporou
Státního fondu životního prostředí.
■ Pokusme zabránit tomu, aby biomasa díky exter-
nalitám uvaleným ostatní paliva (emisním povolen-
kám, ekologickým daním, atd.
Levnější než vytápění hnědým uhlím jen vytápění dřevem,
rostlinnými peletami (nepatrně) obilím. Nedosta-
tek zdrojů biopaliv při rostoucí poptávce ale povede růstu
cen biopaliv.
– Doporučená výše příplatku KVET (do budoucna zele-
ného bonusu KVET) pro zdroje instalovaným výko-
nem nad MWe cca 310 Kč/MWh. vyváženy.
z biomasy rozsahu 1300 Kč/MWh 1800 Kč/MWh
u biomasy zařazené sloučené skupiny 300
Kč/MWh 700 Kč/MWh biomasy klasifikované do
skupiny 3. (Scénář prefe-
rencí uplatnění biomasy formou spoluspalování samo-
statného spalování velkých zdrojích kombinovanou
výrobou elektřiny tepla KVET, tj. biomase trochu jinak
■ Podle časopisu Alternativní energie 5/2005 společnosti
EkoWatt činí roční náklady době) vytápění dřevem
8 493 Kč, rostlinnými peletami 417 Kč, obilím 033 Kč,
hnědým uhlím 051 Kč, tepelným čerpadlem 076 Kč,
černým uhlím 237 Kč, dřevěnými peletami 668 Kč,
koksem 988 Kč, štěpkou 000 Kč, zemním plynem
33 864 Kč, centrálním teplem 714 Kč, lehkým topným
olejem 918 elektřinou (přímotopem) 381 Kč. Energetika 12/2010
8.) stala palivem nejlevněj-
ším (věřte, ziskem motivované skupiny obyvatel budou
výrazně početnější agresivnější než ochranářsky moti-
vovaní lesníci hajní. Závěrem tedy dovolte
pouze několik stručných replik. Navíc dochází
k omezování biodiverzity především polních ptáků. Energetika nesmí účelově
zasahovat způsobu využívání lesní zemědělské
půdy (věřte, pěstovat poli kukuřici pro výrobu elek-
třiny tepla bioplynové stanici pohledu energetika
desetkrát větší hloupost, než toto pole zastavět fotovoltai-
ckými panely).
■ Spalování biomasy vede rovněž emisím jemných pracho-
vých částic, které představují riziko pro zdraví lidí.6. Výtopny štěpku zatím drží jen ještě větší růst ceny
zemního plynu. Již starší
147
Období roku 1993 současnost
.
Prosazení doporučovaných scénářů využití biomasy před-
nostně pro kombinovanou výrobu elektřiny tepla pro výrobu
pouze tepla neobejde bez změny filozofie alokace provozních
a investičních podpor. Podle
autorů dokumentu dochází kvůli intenzivnímu využívání to-
hoto obnovitelného zdroje energie zvyšování tlaku na
půdu, lesy vodní zdroje.
– Doporučená výše zeleného bonusu pro výrobu KVET el.
■ Energetika musí umět zužitkovat veškeré zbytky veškerý
odpad biologického původu.2.) parametrů potřebných pro pro-
sazení doporučených scénářů lze konstatovat:
– Způsoby stanovení výše zelených bonusů pro výrobu el.
■ Chovejme jako dobří hospodáři.“ Tj. Podle jejích závěrů především současný způ-
sob pěstování energetických plodin není šetrný životnímu
prostředí.
Byť analýzy některé návrhy prezentované přechozích
odstavcích mohou mnoha čtenářům zdát docela kritické, věřte,
že autor tohoto příspěvku přesvědčen, pro skutečně efek-
tivní využívání OZE biomasy jsou velmi dobré pod-
mínky bylo vykonáno mnoho práce užitečných kroků pro
to, aby tomu tak bylo.
Na druhé straně však autor tohoto příspěvku dennodenně
setkává iniciativami, návrhy činy, jejichž akceptace přináší
toliko jen výrobu „dalšího průšvihu“. používáním biomasy spojena řada rizik.
■ Ekonomický tlak pěstování energetických plodin rovněž
může vést růstu emisí skleníkových plynů způsobujících
globální oteplování.Pokud biomasy vyrábět elektřinu, tak pouze kombino-
vaném cyklu (KVET)
– Využití celého potenciálu biomasy neobejde bez sy-
stému podpor
Na základě porovnání stávajících parametrů tohoto do-
kumentu (vyhláška stanovení druhů, způsobu využití pa-
rametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny biomasy ve
znění změny 435/2008 Sb. Jedním
z důvodů odlesňování přitom potřeba získat novou půdu
pro energetické plodiny.
Ceny čase mění neprospěch fosilních paliv. když době jejich uve-
dení provozu tvořily cenu štěpky pouze náklady sběr
a dopravu, vzniku poptávky začala její cena prudce
růst.
Je třeba přejít filozofie „rovných ekonomických šancí
pro všechny druhy OZE pro všechny technologie využí-
vající OZE“ filozofii „dosažení nejvyšších efektů re-
dukci CO2 nejmenší peníze. Systém funguje
dobře pouze tehdy, jsou-li tyto části parametricky, technicky,
kapacitně atd.
Poznámka: Každý energetický systém tvořen zdrojovou
částí, distribuční částí spotřebitelskou částí.
■ Studie upozorňuje, při pěstování energetických plodin
zvyšují rizika eroze půdy snižuje schopnost krajiny za-
držovat vodu, čímž roste riziko povodní. Podle závěrů stu-
die Global Carbon Project (2012) připadá procent celo-
světových emisí skleníkových plynů období letech 2002-
2011 právě rozšiřování zemědělské půdy. převážně stávají-
cích uhelných teplárnách).).
■ Biomasa sice patří mezi takzvané zelené zdroje energie, její
využívání však může mít negativní vliv přírodu. preference určitých
druhů OZE určitých technologií využívání OZE
