První energetické využití, které vede menšímu spalování
fosilních paliv. Evropě představuje roz-
loha zemědělské půdy jen 10,1 procenta celkové rozlohy,
což nejméně Austrálii Oceánii, kde tento podíl činí
9,8 procenta.
e) Snahy kompenzaci snižovaných výnosů záborů půdy
pro pěstování energetických plodin vedou většímu roz-
sahu používání syntetických hnojiv syntetická hnojiva
produkují oxid dusný, který velmi silný skleníkový
účinek.
Například spuštění spalovny biomasu Kutné Hoře při-
vedlo města podle odhadů místních aktivistů další tři až
čtyři tisíce kamionů ročně. kapitola
., 2006). Podle Paula Grutzena
pěstování řepky olejnaté pro výrobu bionafty zvýší vý-
sledný skleníkový účinek procent porovnání spa-
lováním nafty vyrobené ropy. Při průměrné výnosnosti 4,5
tuny pšenice hektar vyžádalo 200 tisíc hektarů
(2 000 km2, což činí více než 2,5 procenta rozlohy celé ČR
a 6,4 procenta orné zemědělské půdy České republice)
velmi kvalitní zemědělské půdy.
„Některé oblasti České republiky drží smutné rekordy do-
padech znečištění ovzduší zdraví lidí, především dětí. Pro tuto výrobu mělo spotřebo-
vat 900 tisíc tun pšenice rok.
g) Podle zprávy Franka Kellera roku 2006 zelené porosty
produkují jednu třetinu světových emisí metanu až
200 milionů tun ročně, ale podle novějších pramenů je
odhadováno, toto množství může být dvojnásobné
(Kadrnožka 2008b).
■ Námitky proti pěstování biomasy pro energetické účely shr-
nul prof. druhým efektem zabránění úniku me-
tanu, který významným skleníkovým plynem, odpadů. Proto
by podpoře spalování biomasy mělo přistupovat maxi-
málně opatrně,“ doplnil Dalibor Dostál.
Odklon přirozeného složení dřevin zejména úbytek list-
náčů původních procent současných procent před-
stavuje našich lesích význačný destabilizační faktor. Dalším problémem bývá poměrně nízká
teplota tavení popele, jež mívá následek vytváření nánosů
na výhřevných plochách kotle. Velmi významné jsou tuhé
městské odpady rovněž odpady čistíren odpadních vod. je
vedlejším produktem mnoha procesů, především výroby
rostlinných živočišných potravin (nejznámější obilná
sláma, ale může být také sláma řepky olejnaté, odpady
z kukuřice, lusky fazolí, hrachu, čočky, bobů apod. Takové
využití odpadů poskytuje současně dva ekologické přínosy.
b) Nadbytek potravin Evropě minulostí, která nej-
větší pravděpodobností již nebude opakovat.
■ Určitým problémem při spalování některých druhů biomasy,
zejména slámy, bývá dosti vysoký obsah chlóru síry.
c) Vysychání kontinentů následek snižování výnosů
rostlinných zemědělských produktů, což ovlivňuje ná-
sledně živočišnou zemědělskou výrobu. Při spalování odpadní bio-
masy třeba také věnovat velkou pozornost emisím škod-
livin spalinách, které jsou velmi rozdílné jak hlediska
výskytu, tak důvodu koncentrace, závislosti druhu
spalované biomasy půdních podmínkách, nichž byly
rostliny pěstovány.
■ Energetické využívání odpadní biomasy velmi rozmanité,
stejně jako uměle pěstované.
h) Zvyšování koncentrace metanu etanu ovzduší dá-
váno souvislosti spalováním biomasy, přičemž
velký nárůst množství metanu etanu ovzduší roce
1997 spojován velkými požáry Indonésii roce
1998 velkými požáry Rusku (Simpson al.
d) Spotřeba vody stále sušších kontinentech není pro pěs-
tování energetických plodin zanedbatelná.
Při spalování metanu vzniká rovněž skleníkový plyn, oxid
uhličitý, ale relativní skleníkový účinek metanu asi 30krát
větší než oxidu uhličitého, když druhé straně doba po-
bytu metanu ovzduší přibližně 10krát kratší než oxidu
uhličitého. Kadrnožka (2008) následovně:
a) celém světě vzrůstá nedostatek potravin, který způ-
soben rostoucím počtem obyvatelstva Zemi zvyšující
se životní úrovní velmi lidnatých státech, což vede
k celosvětovému zdražování potravin růstu hladu nej-
chudších zemích. To
může způsobovat koroze výhřevných ploch kotle poško-
zovat vyzdívku.
j) Podle zprávy OECD začátku září 2007 může pěstování
plodin pro energetické účely vyvolat vážný nedostatek po-
travin prudký růst jejich cen bude mít neblahý vliv na
biodiverzitu přírody, přičemž její snižování násle-
dek pokles stability života Zemi.
■ Poněkud jinak tomu při využívání odpadní biomasy. Evropě po-
třebná pastvina byla poněkud menší, ale zdvojnásobení
počtu automobilů většině zemí průběhu několika roků
nutí zde serióznímu zamyšlení.
■ Jedním nejefektivnějších způsobů likvidace odpadů ži-
vočišné rostlinné zemědělské výroby, zpracování potra-
vin, průmyslu celulózy papíru, skládek městských od-
padů, čistíren odpadních vod mnoha dalších oblastí) je
výroba bioplynu, který nejvíce využívá pro výrobu elek-
třiny menší míře pro vytápění bioplynových reaktorů,
vytápění budov pro ohřívání teplé užitkové vody. Menší rozsah od-
padní biomasa prořezu ovocných okrasných sadů, křo-
vinaté stromové porosty odstraňované okolí silnic dál-
nic, biomasa kosení luk ekologických důvodů apod.
Další menší růst koncentrace metanu etanu ovzduší
v letech 2002 2003 spojována velkými požáry bo-
reálních lesů různých místech planety.
f) Výroba syntetických hnojiv energeticky náročná je-
jich používání velmi nepříznivé ekologické následky. Může být přímo spalována
v kotlích, buď výtopnách jen pro výrobu tepla, nebo
v elektrárnách pouze pro výrobu elektřiny, anebo teplár-
nách pro kombinovanou výrobu elektřiny tepla.), může
však pocházet jiných zdrojů. zne-
čišťují ovzduší jednak při samotné výrobě tepla elektřiny,
negativní dopady ale doprava biomasy místo využití.studie Německa upozornily to, oblastech, kde došlo
k nahrazení zemního plynu dotovaným spalováním biomasy,
vzrostlo znečištění ovzduší. Lesní
148
8. (Janda, 2007).
■ Právě kvůli dotování biomasy jako obnovitelného zdroje
energie dochází České republice situacím, kdy jsou mo-
derní plynové kotelny, které neprodukují prakticky žádné
prachové částice, nahrazovány spalovnami biomasy. Každý automobil potřeboval pastvinu výměře
jednoho dvou hektarů“.
i) Podle nositele Nobelovy ceny chemii Paula Grutzena
z Chemického institutu Maxe Plancka při pěstování
energetických plodin dostává ovzduší dvojnásobné
množství oxidu dusného, než dříve předpokládalo, při-
čemž jeho relativní radiační účinek, který vzniká rozkla-
dem dusíkatých hnojiv, 160 300krát větší než radia-
ční účinek oxidu uhličitého.
V některých zemích jsou významné také odpady výroby
celulózy papíru zpracování dřeva.
■ vážnost této problematiky ukazoval německý záměr vy-
budovat výrobnou bioetanolu pšenice roční kapacitou
360 milionů litrů (2008).
■ Podle ekologa Jesse Ausubela Rockefellerovy univerzity
je využívání biomasy pro energetické účely nejhorší způsob
získávání energie všech obnovitelných zdrojů energie:
“Zvýšené využívání paliva biomasy jakékoli formě je
zločin.
■ Tendence dosáhnout největšího hospodářského výnosu
vedly prvé řadě značné změně druhové skladby lesa. Taková pastvina
odpovídá americké spotřebě dané ujetými kilometry vel-
kou měrnou spotřebou motorových paliv
