Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 146 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
8. (Tab. Statistická (průměrná) roční spotřeba energie vody modelové tříčlenné domácnosti letech 1991 2003 . – přes určitou disparitu mezi koncentrací potřeb koncen- trací zdrojů historicky vytvořeny velmi dobré před- poklady pro využití biomasy jak pro výrobu elektřiny, tak i pro výrobu tepla. Tab. kapitola Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Index* CZT průměr1 [Kč/GJ] 90,6 92,7 119,2 137,7 161,7 178,4 239,7 291,9 300,2 314,1 334,7 334,8 340? 3,75 Elektřina tarif B/D021 [Kč/kWh] 0,72 0,83 0,87 0,917 1,038 1,175 1,39 1,965 2,19 2,61 3,16 3,46 3,28 4,56 Elektřina paušál [Kč/rok] 332 384 403,2 427 444 459 498 648 696 696 660 840 804 2,42 Odpad (110 l/týdně)1 [Kč/rok] 199 260 496 690 810 891 969 200 273 252 249 209 250? 6,29 Vodné stočné1 [Kč/m3] 3,00 8,62 11,47 14,01 15,59 18,17 21,08 24,46 28,07 31,50 35,04 37,85 39,78 13,26 Nájem1 [Kč/měsíc] 201 437 461 585 586 738 086 360 496 546 607 782 900? 9,45 Průměrná hrubá mzda3 [Kč/měsíc] 932 644 817 896 172 676 691 693 666 499 640 704 917 4,30 Průměrný důchod1 [Kč/měsíc] 169 413 734 059 578 213 840 367 724 962 352 841 087 3,28 Údaje otazníkem znamenají odhad; poměr 2003/1991; podle ČSÚ; dopočetTS ČR; podle MPSV ČR; 1998 DPH tepla ostatních složek nákladů %., nemůže výroba elektřiny biomasy zdaleka konkurovat výrobě elektřiny při užití klasických fosilních paliv (uhelných, nebo paroplynovým elektrárnám). Ze studie vývoje nákladů bydlení příjmů modelové tří- členné domácnosti letech 1991 2003, kterou zpraco- valo Teplárenské sdružení, vyplynulo, daném období nej- méně vzrostla průměrná jednotková cena dálkového vytápění – 3,75krát. Průměrná mzdy vzrostla 4,3krát průměrný důchod 3,3krát. Vybrali jsme něj: Hlavní poznatky úvodních etap projektu možno velice stručně shrnout takto: – nastala víceméně shoda názoru využitelný po- tenciál odpadní lesní biomasy (dendromasy), značné roz- pory však přežívají názoru využitelný potenciál ze- mědělské biomasy (fytomasy), hlavně pak názorech na možnosti vhodné rozsahy účelového pěstování energe- tických plodin bylin. něco rychleji rostla cena elektřiny, asi 4,5 krát. U ostatních sledovaných nákladů bylo zvýšení výraznější: jed- notkové ceny domovního odpadu zvýšily 6,3krát, nájmu 9,5krát vody dokonce 13,2krát. – technického, provozního, ale ekonomického hlediska je optimální lesní biomasu (dřevní odpad dřevní štěpku) spoluspalovat velkých teplárenských zdrojích (zpra- vidla uhelných), suchou zemědělskou biomasu (slámy, sena) samostatně spalovat středních městských nebo okrskových výtopnách biomasu zpracovanou formy peletek nebo briket distribuovat individuálním malým spo- třebitelům. 10) Z hlediska spotřeby paliva teplárenství řadu výhod, jak už bylo uvedeno, tu, teplárny sebou musí mít odbě- ratele tepla. 9. – důvodu řady technických parametrických omezení, ka- pacitních možností, logistických problémů, atd.6. energie tepla potvrdily to, již avizovaly předběžné výsledky diskrétních výpočtů, tj. Biomasa energetice – podpora udržitelného rozvoje, nebo další průšvih? Tak nazval publikovanou zprávu projektu „Využití OZE pro KVET“ Josef Karafiát. – rámci bilancování potenciálu biomasy (po okresech) bylo zjištěno, celkový potenciál biomasy může do- sáhnout hodnot odpovídajících energetickému ekviva- lentu cca 160 PJ/r, toho „bezpečně“ využitelných bude cca 120 130 (tato hodnota vypočtená roce 2008 plně koresponduje hodnotami uvedenými „Ná- rodním akčním plánu pro biomasu“ odsouhlaseném v roce 2010). – Celkový potenciál potřeb energetických zdrojů silně pře- vyšuje potenciál dostupné biomasy, navíc výrazně kon- centrován kolem velkých městských průmyslových aglo- merací. řady důvodů měla mít kombinovaná výroba přednost před plynovými lokálními topeništi malými výtop- nami. Výsledky simulací vyhodnocení různých scénářů uplat- nění potenciálu biomasy území tuzemských zdro- jích konkrétními spotřebami paliv konkrétními výro- bami el.).: – Biomasu výhodné uplatnit přednostně pro výrobu tepla 146 8. 10.Vývoj nákladů bydlení příjmů modelové tříčlenné domácnosti letech 1991 2003 Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Spotřeba teplo [GJ/rok] 60,0 58,4 56,7 55,1 53,4 51,8 50,1 48,5 46,8 45,2 43,5 41,9 40,0 elektřina [kWh/rok] 315 352 391 428 468 505 544 581 618 658 695 734 778 voda [m3/rok] 176 174 150 141 132 127 125 122 119 117 114 112 110 Index spotřeby [%] teplo 100,0 97,3 94,5 91,8 89,0 86,3 83,5 80,8 78,0 75,3 72,5 69,8 66,7 (1991 100 elektřina 100,0 101,6 103,3 104,9 106,6 108,2 109,9 111,5 113,1 114,8 116,4 118,1 120,0 voda 100,0 98,8 85,1 80,1 75,2 72,0 70,8 68,9 67,7 66,5 64,6 63,4 62,1 Tab. – Biomasa naopak může stát bez problémů konkurence- schopným palivem zdrojích dodávkou užitečného tepla, jak zdrojích malých středních, tak zdro- jích velkých. – Potenciál energeticky využitelné biomasy území ČR poměrně rovnoměrně rozložen, okres okresu však samozřejmě liší podle druhové skladby (dřevní odpad z výroby, dřevní štěpka lesní těžby, zbytkové slámy, sena, atd. Mimo jiné uvádí: Projekt byl koncipován již roce 2006, kdy začaly objevovat první sig- nály tom, tvořícím trhu biomasou něco špatně, že užití biomasy zdrojích celkovou účinností kolem % asi nebude pravé ořechové některá narychlo připravená opatření nebudou zrovna trefou černého.příznivá cena elektřiny tepla při vhodně navržených pro- vozovaných systémech CZT KVET.1