Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 132 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
dva- cetkrát méně. změna paliva: náhrada uhlí zemním ply- nem, jadernou obnovitelnou energií atd. Systematické započítávání nákladů odstraňování eko- logických škod (ekologickou degradaci včetně produkce CO2 odpadních plynů) cen produktů služeb do údajů ekonomického výkonu HDP. 7. pro výrobu energie ze- mědělství), získávání cenných surovin při zneškodňo- vání odpadu čištění odpadních vod jejich zpracování na stavební materiál nebo jiné užitkové hmoty); potra- vinářském průmyslu pak extrakci bílkovin jejich zpra- cování hnojiva. při výrobě železa, oceli, cementu, čpavku hliníku), zneškodnění či využití unikajícího CO2 dalších plynů. 10., Integro- vanou prevencí omezováním znečištění (IPPC), zákon č. 6.Recyklační technologie, založené schématu: výroba vý- robní odpady užívání výrobku druhotné suroviny vý- roba, vytvářejí sebe navazující procesy, jimiž užitých výrobků odpadů jejich výroby vznikají druhotné suro- viny nich další výrobky. Snižují surovinovou energe- tickou náročnost, tím množství emisí, efektivitu výroby a také efektivitu využívání energie. Snížení exportu ingotů dalších hutních obdobných výrobků; snížení průměrné energetické náročnosti prů- myslové výroby dalším zpracováním zmíněných vý- robků; omezit výrobu polotovarů zvýšit výrobu finál- ních výrobků. kapitola . Opatření pro snížení emisí průmyslu lze rozdělit tří sku- pin: – sektorová (např. 2002/9/ES zaměřených omezení emisí CO2. Využití energeticky méně náročných technologií lepších strojů nástrojů vyšší efektivitou nižší spotřebou ener- gie, dodržování technologické kázně, snížení teploty vý- robních procesů optimum. Využití obnovitelných energií, náhradu fosilních techno- logií přírodními, chemicko-technologické využití rostlin a odpadů (Biobased Industry). Optimalizaci výrobních procesů, dopravních vzdáleností a způsobů přepravy. 15. speci- álních druhů oceli, duralu, plastů dřeva), omezení plun- drování jejich zdrojů pomocí správních, právních eko- nomických nástrojů, využití hmot vyrobených odpadu. ■ KURAŠ al. Minimalizaci rozměrů, hmotnosti surovinové náročnosti výrobků. vyšší účinností, recyklace a využití odpadů, snížení energetické náročnosti výrobků apod.), – provozní kontrolní (např. Zavedení uzavřených okruhů chlazení, zvýšení stupně recirkulace opětovného využívání vody při následném zužitkování odpadních vod zemědělství. 76/2002 Sb. stlačeného vzduchu) zpětnou výrobu elektrického proudu; akumulaci chemické energie regenera- tivních paliv, fotochemických reakcí. ■ Vzhledem nízké ceně palmového oleje (cca 320 €/t) jej jako paliva využívají některé evropské tepelné elektrárny. Spotřeba energie při vý- robě aluminia dosahuje kWh/kg (elektrického proudu), při jeho recyklaci pouze 0,7 kWh (zemního plynu), tj. 12. Zákonné opatření pro uplatnění zásad směrnic Evropské unie, Evropského parlamentu Evropské rady č. 14. ■ Při skladování menšího množství elektrické energie lze uplatnit následující technologie pro vyrovnání výkonu foto- voltaické energie noci, pro náhradu větrné energie bez- větří atd. Life Cycle Assessment LCA), – uplatňováním prevenčních opatření před zahájením výroby či výstavby: vyhodnocením ekologické únosnosti přísluš- ného území posouzením různých variant Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), zákon 10/2001 Sb. 4. 13. kontrola úniků páry, stlačeného vzduchu tepla, optimalizace velikosti nástrojů přístrojů pro jejich plné využití nízkou spotřebu energie atd. Seskupení jednotlivých druhů výroby proudů celků, recirkulaci výrobků, zavádění nízkoodpadových bez- odpadových technologií, maximální snížení množství plynných, kapalných pevných druhů odpadu také podporu regionálního, decentralizovaného průmyslu. (2008) uvádějí, postupného snižování su- rovinové energetické náročnosti může být dosaženo na- příklad: – rozvojem surovinově nenáročných druhů výroby vysokou přidanou hodnotou, – usměrněním poptávky nerostných surovinách neobno- vitelných zdrojů, – zaváděním máloodpadových technologií, – zaváděním certifikací soustav managementu prostředí, – zaváděním moderních přístupů prevenci odpadů (čistší produkcí, provázáním cyklu výroby spotřeby těžby a dopravy surovin, výrobního procesu dopravy užitím výrobku jeho neškodnému odstranění, tzv.), využívání mo- torů, boilerů, topidel apod. Úspory surovin energie, docílené prostřednictvím moder- ních technologií, stanou hybnou pákou dalšího rozvoje, umožní výrazně snížit spotřebu energie množství produko- vaných emisí.: setrvačníky; elektrické akumulátory, magnetické skladování, ultrakapacitory; vyrobený vodík nebo vodíkový granulát; akumulaci tepla ohřevem vody, štěrku, solných roztoků, skupenského tepla tání, roztavením soli; akumulaci tlakové energie (např.). Dováží především Indonésie, která produkuje 22 000 000 tun ročně, plundrováním pralesů, zejména na Borneu. 3. Zajištění výroby technologického zařízení pro využití obnovitelných energií, především energie solární, větrné, bioenergie jejich přenos velké vzdálenosti., – technologická provozní opatření (např. 8. 5. 11. Zachycení úniků skleníkových plynů (např. Rychlé zavádění inovací, norem technologických po- stupů, vypracovaných základě vysoké technické úrovně náročnosti., ekodesignem atd. 2. Zachycení využití zbytkového tepla energie, snížení ztrát tepla při topení chlazení při jeho přívodu. Pološpičkovou re- gulaci zajišťují plynové paroplynové elektrárny, špičkovou pak především elektrárny, které lze rychle uvést provozu: plynové elektrárny elektrárny poháněné spalovacími mo- tory; akumulační přečerpávací vodní elektrárny; nově též elektrárny poháněné stlačeným vzduchem (vyprodukova- ným době nadbytku energie skladovaným utěsněných podzemních prostorách); elektrárny poháněné vodíkem (vy- robeným době nadbytku energie skladovaným tlako- vých nádržích formě vodíkového granulátu); domovní fotovoltaické elektrárny akumulací energie, jež jsou napo- jené síť; budoucnosti pak baterie milionů elektromobilů 132 8. 9. Zásadní opatření pro zvýšení konkurenceschopnosti prů- myslové výrobě zahrnují: 1. Využití vhodnějších kvalitnějších surovin (např. využití inovačních výrobních postupů: bioenergie výroby potravin, buni- činy, papíru, snížení váhy výrobků, náhrada těžkých suro- vin lehkými, syntetických přírodními, bezodpadové tech- nologie atd. Využití zbytkových surovin odpadu jednoho druhu výroby jiné výrobě (např. ■ Regulaci kolísání spotřeby výroby energie napětí roz- sáhlých energetických sítích přenosových soustav vyrovná- vají velké elektrárny přiškrcením svého výkonu případě vteřinového minutového zakolísání). – směrováním vyššímu využívání druhotných surovin še- trným využíváním domácích nerostných zdrojů