3. Spotřeba energie při vý-
robě aluminia dosahuje kWh/kg (elektrického proudu),
při jeho recyklaci pouze 0,7 kWh (zemního plynu), tj. speci-
álních druhů oceli, duralu, plastů dřeva), omezení plun-
drování jejich zdrojů pomocí správních, právních eko-
nomických nástrojů, využití hmot vyrobených odpadu.
Opatření pro snížení emisí průmyslu lze rozdělit tří sku-
pin:
– sektorová (např.
12. stlačeného vzduchu) zpětnou výrobu
elektrického proudu; akumulaci chemické energie regenera-
tivních paliv, fotochemických reakcí.
■ Regulaci kolísání spotřeby výroby energie napětí roz-
sáhlých energetických sítích přenosových soustav vyrovná-
vají velké elektrárny přiškrcením svého výkonu případě
vteřinového minutového zakolísání). pro výrobu energie ze-
mědělství), získávání cenných surovin při zneškodňo-
vání odpadu čištění odpadních vod jejich zpracování
na stavební materiál nebo jiné užitkové hmoty); potra-
vinářském průmyslu pak extrakci bílkovin jejich zpra-
cování hnojiva.
13.
■ Vzhledem nízké ceně palmového oleje (cca 320 €/t)
jej jako paliva využívají některé evropské tepelné elektrárny. Seskupení jednotlivých druhů výroby proudů celků,
recirkulaci výrobků, zavádění nízkoodpadových bez-
odpadových technologií, maximální snížení množství
plynných, kapalných pevných druhů odpadu také
podporu regionálního, decentralizovaného průmyslu.: setrvačníky; elektrické akumulátory, magnetické
skladování, ultrakapacitory; vyrobený vodík nebo vodíkový
granulát; akumulaci tepla ohřevem vody, štěrku, solných
roztoků, skupenského tepla tání, roztavením soli; akumulaci
tlakové energie (např. Pološpičkovou re-
gulaci zajišťují plynové paroplynové elektrárny, špičkovou
pak především elektrárny, které lze rychle uvést provozu:
plynové elektrárny elektrárny poháněné spalovacími mo-
tory; akumulační přečerpávací vodní elektrárny; nově též
elektrárny poháněné stlačeným vzduchem (vyprodukova-
ným době nadbytku energie skladovaným utěsněných
podzemních prostorách); elektrárny poháněné vodíkem (vy-
robeným době nadbytku energie skladovaným tlako-
vých nádržích formě vodíkového granulátu); domovní
fotovoltaické elektrárny akumulací energie, jež jsou napo-
jené síť; budoucnosti pak baterie milionů elektromobilů
132
8. využití inovačních
výrobních postupů: bioenergie výroby potravin, buni-
činy, papíru, snížení váhy výrobků, náhrada těžkých suro-
vin lehkými, syntetických přírodními, bezodpadové tech-
nologie atd.), využívání mo-
torů, boilerů, topidel apod. Optimalizaci výrobních procesů, dopravních vzdáleností
a způsobů přepravy. dva-
cetkrát méně.
2.
5.
4. Minimalizaci rozměrů, hmotnosti surovinové náročnosti
výrobků.
10. 76/2002 Sb. vyšší účinností, recyklace
a využití odpadů, snížení energetické náročnosti výrobků
apod. Využití vhodnějších kvalitnějších surovin (např.
9. (2008) uvádějí, postupného snižování su-
rovinové energetické náročnosti může být dosaženo na-
příklad:
– rozvojem surovinově nenáročných druhů výroby vysokou
přidanou hodnotou,
– usměrněním poptávky nerostných surovinách neobno-
vitelných zdrojů,
– zaváděním máloodpadových technologií,
– zaváděním certifikací soustav managementu prostředí,
– zaváděním moderních přístupů prevenci odpadů (čistší
produkcí, provázáním cyklu výroby spotřeby těžby
a dopravy surovin, výrobního procesu dopravy užitím
výrobku jeho neškodnému odstranění, tzv.
6. Využití obnovitelných energií, náhradu fosilních techno-
logií přírodními, chemicko-technologické využití rostlin
a odpadů (Biobased Industry). Systematické započítávání nákladů odstraňování eko-
logických škod (ekologickou degradaci včetně produkce
CO2 odpadních plynů) cen produktů služeb do
údajů ekonomického výkonu HDP. Zákonné opatření pro uplatnění zásad směrnic Evropské
unie, Evropského parlamentu Evropské rady
č. 2002/9/ES zaměřených omezení emisí CO2. Zachycení úniků skleníkových plynů (např. Snižují surovinovou energe-
tickou náročnost, tím množství emisí, efektivitu výroby
a také efektivitu využívání energie.
11.
■ KURAŠ al.
14.,
– technologická provozní opatření (např., ekodesignem atd.
– směrováním vyššímu využívání druhotných surovin še-
trným využíváním domácích nerostných zdrojů.
8., Integro-
vanou prevencí omezováním znečištění (IPPC), zákon
č. kontrola úniků páry, stlačeného
vzduchu tepla, optimalizace velikosti nástrojů přístrojů
pro jejich plné využití nízkou spotřebu energie atd.),
– provozní kontrolní (např.).
Zásadní opatření pro zvýšení konkurenceschopnosti prů-
myslové výrobě zahrnují:
1. změna paliva: náhrada uhlí zemním ply-
nem, jadernou obnovitelnou energií atd. Využití energeticky méně náročných technologií lepších
strojů nástrojů vyšší efektivitou nižší spotřebou ener-
gie, dodržování technologické kázně, snížení teploty vý-
robních procesů optimum. Rychlé zavádění inovací, norem technologických po-
stupů, vypracovaných základě vysoké technické
úrovně náročnosti.Recyklační technologie, založené schématu: výroba vý-
robní odpady užívání výrobku druhotné suroviny vý-
roba, vytvářejí sebe navazující procesy, jimiž užitých
výrobků odpadů jejich výroby vznikají druhotné suro-
viny nich další výrobky.
Úspory surovin energie, docílené prostřednictvím moder-
ních technologií, stanou hybnou pákou dalšího rozvoje,
umožní výrazně snížit spotřebu energie množství produko-
vaných emisí.
15. Zachycení využití zbytkového tepla energie, snížení
ztrát tepla při topení chlazení při jeho přívodu. Využití zbytkových surovin odpadu jednoho druhu
výroby jiné výrobě (např. Snížení exportu ingotů dalších hutních obdobných
výrobků; snížení průměrné energetické náročnosti prů-
myslové výroby dalším zpracováním zmíněných vý-
robků; omezit výrobu polotovarů zvýšit výrobu finál-
ních výrobků.
7. Zavedení uzavřených okruhů chlazení, zvýšení stupně
recirkulace opětovného využívání vody při následném
zužitkování odpadních vod zemědělství.
Dováží především Indonésie, která produkuje
22 000 000 tun ročně, plundrováním pralesů, zejména
na Borneu.
■ Při skladování menšího množství elektrické energie lze
uplatnit následující technologie pro vyrovnání výkonu foto-
voltaické energie noci, pro náhradu větrné energie bez-
větří atd. Life Cycle
Assessment LCA),
– uplatňováním prevenčních opatření před zahájením výroby
či výstavby: vyhodnocením ekologické únosnosti přísluš-
ného území posouzením různých variant Posuzování vlivů
na životní prostředí (EIA), zákon 10/2001 Sb. Zajištění výroby technologického zařízení pro využití
obnovitelných energií, především energie solární, větrné,
bioenergie jejich přenos velké vzdálenosti. při výrobě
železa, oceli, cementu, čpavku hliníku), zneškodnění
či využití unikajícího CO2 dalších plynů. kapitola
