století atmosféře nacházelo 0,03 skle-
níkových plynů, dnes třetinu více: 0,04 Lidstvo denně
spaluje cca 15,5 milionu tun uhlí, milionů tun ropy, 7,5
miliardy m3
zemního plynu (2010). takovém případě vždy potřeba
žádoucí vývoj usměrňovat právními jinými opatřeními,
resp.
■ Průmyslová výroba nyní založena převážně jedno-
směrném toku materiálů. Hnědé uhlí produkuje
1150 emisí CO2 výrobu jedné kilowatthodiny, černé
950 zemní plyn 428 při využití zbytkového tepla však
jen kWh. Tím narušuje přírodní
rovnováha. klima působí prachové částice, ae-
rosoly rozptýlené vzduchu, které podporují tvorbu níz-
kých mraků, zastiňují ochlazují povrch Země. zbraně, osobní automo-
bily, motocykly luxusní výrobky) vlivem zákona na-
bídce poptávce, snahy maximalizaci zisků výrobců in-
dividuálního úsilí prestiž nezajišťují ekonomickou
racionalitu, jež zahrnovala potřebnou společensky únos-
nou úspornost ochranu prostředí pro potřeby budouc-
nosti.
■ Výrazné jsou také změny způsobené barvou nebo stavem
povrchu sněhu ledu vlhkostí půdy.
■ Zavádění moderních technologií účinné řízení výrob-
ních procesů umožňují snížit objem hmotnost výrobků,
přinášejí úsporu surovin energie, redukci odpadů je-
jich další využití, omezují znečištění degradaci prostředí.
Výškové mraky odrážejí slunečního tepla, nízká ob-
lačnost přičemž pohlcuje 3,5 sluneční energie
a působí chladivě. Pokud
nezapočítáme vodu, představuje průměru 0,5 přírody
na každý ujetý kilometr (za předpokladu, běžný automobil
je sto tisíci ujetých kilometrech sešrotován).
Žijí též územích, kde převládnou sucha následnými ka-
tastrofálními neúrodami.
■ Skleníkové plyny jsou tří čtvrtin produkovány bo-
hatšího obyvatelstva světa, ale následky nese budouc-
nosti ještě tíživěji ponesou především obyvatelé chudší.
■ Některé průmyslové výrobky (např.
■ Průmyslovou výrobu nutno racionalizovat, neboť není
možné využívat suroviny tak, jako jejich zdroje byly ne-
omezené. konci ži-
votnosti automobilů materiálu možno znovu využít
nebo recyklovat pro jiné účely výrobu energie. Při recirkulaci materiálu
by spotřeba surovin snížila několikanásobně. Roztaje-li led, změní
se barva příslušné plochy bílé, jež záření odráží, tma-
vou, která záření pohlcuje, takže tato plocha ještě oteplí.
■ Obdobné ostatního spotřebního zboží, které ne-
zbytné posuzovat podle celkové spotřeby surovin, energie
a podle škod životním prostředí. Takže se
pak jménu jednoho řešení problému zaplétáme dalších
a dalších… které opravdu dotýkají celého souhrnu
aspektů nazývaných společně životním prostředím.
■ Nevhodná politická rozhodnutí, nedomyšlené dotace in-
vestice nehrazené škody, vyvolané výrobou užíváním
výrobku, pak umožňují, aby technický rozvoj působil proti
celospolečenským zájmům.
■ Ekonomické mechanismy, které spočívají definovaných
vlastnických vztazích tržním hospodářství, zajišťují hos-
podářský rozvoj, růst příjmů, bohatství společnosti (rozdě-
lené nerovnoměrně mezi občany), navíc také technický
rozvoj, jehož rámci obvykle snižují surovinové ener-
getické nároky, měly snižovat emise.
■ Průmyslová produkce, zejména výroba energeticky nároč-
ných výrobků, roste všech státech, velkých rozvojo-
vých zemích exponenciálně, zároveň růstem populace
a příjmem obyvatel. Při využívání surovinových zdrojů
a energie nezbytné orientovat výrobek rámci ce-
lého cyklu jeho výroby, spotřeby užívání. konci 20.
■ SCHMIDT BLEEK (2008) uvádí, při výrobě běžného
automobilu spotřebuje surovin 500 vody. logikou nemá nic společného… Když budete stále
dokolečka argumentovat několika čísly zcela opomenete
další relevantní údaje, podaří vám patřičně naladit veřejné
mínění tam jsou lobbisté politici jako doma.
■ počátku 20. 19. století také
v Americe, Africe Indii) byly velkém měřítku mýceny
či vypalovány lesy; současné době tato praxe pokračuje
zejména povodí Amazonky Indonésii.
131
Období roku 1993 současnost
.pevninou jen Vodní plochy odrážejí při malých úhlech
dopadu při kolmém dopadu paprsků jen ener-
gie, oceány průměru odrážejí travní plochy %,
lesy poušť sníh led dopadající energie. Spotřeba energie při vý-
robě baterií prakticky srovnatelná energií vynakládanou
na produkci klasických aut, kde navíc jejich likvidace vy-
řešena efektivně téměř stoprocentně. Při recyklační technologii výroby papíru voda spo-
třebovává pouze výparem, vodních toků žádná voda
nevrací papíru spotřebuje 0,0015 m3
vody –
vzhledem tak malému množství zmíněný moderní tech-
nologický postup výhodnější nejen energeticky, ale zře-
telem produkci emisí. Již starověké civilizace měnily
albedo velkých plochách zavlažováním půdy stavbou
vodních nádrží.
■ Spalováním fosilních paliv uvádí lidská společnost do
oběhu emise: uhlí, dusík jiné sloučeniny včetně aerosolů
z podzemních zdrojů, které příroda samovolně již odstra-
nila oběhu.
■ Průmyslová revoluce 18. Možná elektrické energie zatím
vyrábí spalováním fosilních paliv.
■ Ekonomické mechanismy podporují technický pokrok,
který projevuje technologickými inovacemi průmyslo-
vých procesů. Suroviny jsou výrobními silami
a prostředky zpracovávány výrobky, které spotře-
bování jiném využívání mění velké části odpad včetně
průmyslových emisí.
V pobřežních oblastech, kde hladina vody stoupne kde
další orkány zničí chatrná obydlí, většinou sídlí chudí lidé.
■ Změnami zemského povrchu významně mění albedo,
a tím tepelná bilance Země. Rovněž zboží, jehož životnost skončila stalo od-
padem, nelze pouze shromažďovat, zneškodňovat, spalovat
a ukládat skládky.
■ Dochází opačnému procesu: surovinové energetické ná-
roky zvyšují zbytečně výsledky inovací (např. století přispěla exponen-
ciálnímu růstu koncentrace CO2 posledních 150 letech
z 280 ppm 387 ppm roce 2010, tedy Vrátila
totiž oběhu oxid uhličitý, který byl dříve odstraněn pří-
rodními procesy vznikem fosilních paliv spočíval ne-
tečně pod zemským povrchem. Lidská činnost rovněž mění albedo zemského
povrchu, zmenšuje objem přirozené flóry zasahuje do
ekosystémů, které fotosyntézou pohlcují oxid uhličitý
a proměňují jej živou hmotu. Před 120 lety výrobu papíru prů-
měru spotřeboval m3
vody vypouštěná voda znečišťo-
vala řeky. středověké Evropě (od 18.
Nastává nová průmyslová revoluce energetická.
■ Ceny jako ekonomické nástroje působí spolehlivě jen tehdy,
zahrnují-li všechny společenské náklady škody, které ply-
nou nejen výroby užívání výrobků, ale jejich neškod-
ného odstranění. Mohu
uvést příklad lithia, jehož zásoby jsou omezené, těžba ná-
kladná recyklace palivových článků masovém měřítku
nevyřešena vůbec. nástroji, podporovat tak optimalizaci hospodářského
rozvoje zajišťovat ekonomickou racionalitu. nutné
snižování emisí) jsou negovány nejen výrobou, ale provo-
zem zmíněného zboží.
■ Vratislav Kulhánek (2017) píše: Požadavky snižování
emisí automobilů hranici fyzikálních zákonů stup-
ňují. století spotřebovala jen desetina
tohoto množství odpadní voda před návratem toků
čistila
