Rovněž zboží, jehož životnost skončila stalo od-
padem, nelze pouze shromažďovat, zneškodňovat, spalovat
a ukládat skládky. Hnědé uhlí produkuje
1150 emisí CO2 výrobu jedné kilowatthodiny, černé
950 zemní plyn 428 při využití zbytkového tepla však
jen kWh.pevninou jen Vodní plochy odrážejí při malých úhlech
dopadu při kolmém dopadu paprsků jen ener-
gie, oceány průměru odrážejí travní plochy %,
lesy poušť sníh led dopadající energie.
Výškové mraky odrážejí slunečního tepla, nízká ob-
lačnost přičemž pohlcuje 3,5 sluneční energie
a působí chladivě. Lidská činnost rovněž mění albedo zemského
povrchu, zmenšuje objem přirozené flóry zasahuje do
ekosystémů, které fotosyntézou pohlcují oxid uhličitý
a proměňují jej živou hmotu. Roztaje-li led, změní
se barva příslušné plochy bílé, jež záření odráží, tma-
vou, která záření pohlcuje, takže tato plocha ještě oteplí.
■ Vratislav Kulhánek (2017) píše: Požadavky snižování
emisí automobilů hranici fyzikálních zákonů stup-
ňují.
■ Průmyslová produkce, zejména výroba energeticky nároč-
ných výrobků, roste všech státech, velkých rozvojo-
vých zemích exponenciálně, zároveň růstem populace
a příjmem obyvatel. klima působí prachové částice, ae-
rosoly rozptýlené vzduchu, které podporují tvorbu níz-
kých mraků, zastiňují ochlazují povrch Země. století také
v Americe, Africe Indii) byly velkém měřítku mýceny
či vypalovány lesy; současné době tato praxe pokračuje
zejména povodí Amazonky Indonésii.
■ Výrazné jsou také změny způsobené barvou nebo stavem
povrchu sněhu ledu vlhkostí půdy.
■ SCHMIDT BLEEK (2008) uvádí, při výrobě běžného
automobilu spotřebuje surovin 500 vody. Již starověké civilizace měnily
albedo velkých plochách zavlažováním půdy stavbou
vodních nádrží. Při recyklační technologii výroby papíru voda spo-
třebovává pouze výparem, vodních toků žádná voda
nevrací papíru spotřebuje 0,0015 m3
vody –
vzhledem tak malému množství zmíněný moderní tech-
nologický postup výhodnější nejen energeticky, ale zře-
telem produkci emisí. Možná elektrické energie zatím
vyrábí spalováním fosilních paliv. konci 20.
Žijí též územích, kde převládnou sucha následnými ka-
tastrofálními neúrodami.
■ Průmyslovou výrobu nutno racionalizovat, neboť není
možné využívat suroviny tak, jako jejich zdroje byly ne-
omezené.
■ Průmyslová výroba nyní založena převážně jedno-
směrném toku materiálů. Mohu
uvést příklad lithia, jehož zásoby jsou omezené, těžba ná-
kladná recyklace palivových článků masovém měřítku
nevyřešena vůbec. Spotřeba energie při vý-
robě baterií prakticky srovnatelná energií vynakládanou
na produkci klasických aut, kde navíc jejich likvidace vy-
řešena efektivně téměř stoprocentně. století spotřebovala jen desetina
tohoto množství odpadní voda před návratem toků
čistila. Při recirkulaci materiálu
by spotřeba surovin snížila několikanásobně. století přispěla exponen-
ciálnímu růstu koncentrace CO2 posledních 150 letech
z 280 ppm 387 ppm roce 2010, tedy Vrátila
totiž oběhu oxid uhličitý, který byl dříve odstraněn pří-
rodními procesy vznikem fosilních paliv spočíval ne-
tečně pod zemským povrchem.
■ Skleníkové plyny jsou tří čtvrtin produkovány bo-
hatšího obyvatelstva světa, ale následky nese budouc-
nosti ještě tíživěji ponesou především obyvatelé chudší.
■ Dochází opačnému procesu: surovinové energetické ná-
roky zvyšují zbytečně výsledky inovací (např.
■ Zavádění moderních technologií účinné řízení výrob-
ních procesů umožňují snížit objem hmotnost výrobků,
přinášejí úsporu surovin energie, redukci odpadů je-
jich další využití, omezují znečištění degradaci prostředí.
■ Ekonomické mechanismy podporují technický pokrok,
který projevuje technologickými inovacemi průmyslo-
vých procesů. takovém případě vždy potřeba
žádoucí vývoj usměrňovat právními jinými opatřeními,
resp. nástroji, podporovat tak optimalizaci hospodářského
rozvoje zajišťovat ekonomickou racionalitu.
■ Ceny jako ekonomické nástroje působí spolehlivě jen tehdy,
zahrnují-li všechny společenské náklady škody, které ply-
nou nejen výroby užívání výrobků, ale jejich neškod-
ného odstranění.
■ Ekonomické mechanismy, které spočívají definovaných
vlastnických vztazích tržním hospodářství, zajišťují hos-
podářský rozvoj, růst příjmů, bohatství společnosti (rozdě-
lené nerovnoměrně mezi občany), navíc také technický
rozvoj, jehož rámci obvykle snižují surovinové ener-
getické nároky, měly snižovat emise.
■ Průmyslová revoluce 18. konci ži-
votnosti automobilů materiálu možno znovu využít
nebo recyklovat pro jiné účely výrobu energie. zbraně, osobní automo-
bily, motocykly luxusní výrobky) vlivem zákona na-
bídce poptávce, snahy maximalizaci zisků výrobců in-
dividuálního úsilí prestiž nezajišťují ekonomickou
racionalitu, jež zahrnovala potřebnou společensky únos-
nou úspornost ochranu prostředí pro potřeby budouc-
nosti. Suroviny jsou výrobními silami
a prostředky zpracovávány výrobky, které spotře-
bování jiném využívání mění velké části odpad včetně
průmyslových emisí. Tím narušuje přírodní
rovnováha.
■ Spalováním fosilních paliv uvádí lidská společnost do
oběhu emise: uhlí, dusík jiné sloučeniny včetně aerosolů
z podzemních zdrojů, které příroda samovolně již odstra-
nila oběhu. 19.
■ Změnami zemského povrchu významně mění albedo,
a tím tepelná bilance Země.
■ Obdobné ostatního spotřebního zboží, které ne-
zbytné posuzovat podle celkové spotřeby surovin, energie
a podle škod životním prostředí. Před 120 lety výrobu papíru prů-
měru spotřeboval m3
vody vypouštěná voda znečišťo-
vala řeky. nutné
snižování emisí) jsou negovány nejen výrobou, ale provo-
zem zmíněného zboží. středověké Evropě (od 18. Pokud
nezapočítáme vodu, představuje průměru 0,5 přírody
na každý ujetý kilometr (za předpokladu, běžný automobil
je sto tisíci ujetých kilometrech sešrotován).
Nastává nová průmyslová revoluce energetická.
■ Některé průmyslové výrobky (např.
131
Období roku 1993 současnost
.
■ počátku 20.
V pobřežních oblastech, kde hladina vody stoupne kde
další orkány zničí chatrná obydlí, většinou sídlí chudí lidé. Takže se
pak jménu jednoho řešení problému zaplétáme dalších
a dalších… které opravdu dotýkají celého souhrnu
aspektů nazývaných společně životním prostředím.
■ Nevhodná politická rozhodnutí, nedomyšlené dotace in-
vestice nehrazené škody, vyvolané výrobou užíváním
výrobku, pak umožňují, aby technický rozvoj působil proti
celospolečenským zájmům. Při využívání surovinových zdrojů
a energie nezbytné orientovat výrobek rámci ce-
lého cyklu jeho výroby, spotřeby užívání. logikou nemá nic společného… Když budete stále
dokolečka argumentovat několika čísly zcela opomenete
další relevantní údaje, podaří vám patřičně naladit veřejné
mínění tam jsou lobbisté politici jako doma. století atmosféře nacházelo 0,03 skle-
níkových plynů, dnes třetinu více: 0,04 Lidstvo denně
spaluje cca 15,5 milionu tun uhlí, milionů tun ropy, 7,5
miliardy m3
zemního plynu (2010)
