ovšem těžké seriózně určit, kde leží bod zlomu
v globálním měřítku. Vycházejí přitom
z analýzy studií, které věnovaly biologickým kolapsům,
k nimž došlo během sedmi velkých planetárních krizí. Vědci vyzývají větší podpoře nových
technologií, které umožní efektivnější ekosystémům še-
trnější produkci potravin využívání surovin také omezení
přibývání lidské populace. Udržitelný rozvoj,
který zachránit planetu, skutečnosti neudržitelný
a stal pro řadu monopolů zaklínadlem jak obhájit své jed-
nání ukázat před veřejnosti lepším světle. předcházejícího období jsme
zdědili ekonomiku vysokou energetickou náročností založe-
nou spalování fosilních paliv, především uhlí. Státní podpora do-
tace Evropské unie způsobují pokřivení trhu mnohdy nenutí
spotřebitele úspornému hospodaření energií.
■ Světová energetická rada (WEC), tvořená zástupci výrobců
energie celého světa, Mezinárodní agentura pro energii
(IEA) upozorňují, roku 2050 energetická poptávka
zdvojnásobí pak dále poroste.
■ Míru odrazu energie zemského povrchu vyjadřuje al-
bedo. Méně pak to, některé nich převedly ma-
teřských zemí výrobu vysokou energetickou náročností. Mož-
nosti státu, jak ovlivnit spotřebu energie, jsou omezené, navíc
po celé období jsme svědky „podbízení voličům“, takže ne-
populární opatření tlumí dotačními programy. studii
uveřejněné odborném časopisu Nature dále uvádějí, ná-
sledně mělo dojít změnám stávajících klimatických pásů. Sdělení mé-
diích často vedou tomu, jsou zkreslovány pravdy, mizí po-
zitivní příklad, který nahrazuje bulvár. Lidská aktivita dominuje procentům zemského povr-
chu její vliv projevuje dvojnásobné rozloze rámci
planety.
8.
Na procentech planety pak mohly panovat pod-
mínky, nimiž doposud nemají lidé žádné zkušenosti. počátku
21. Tento
bod přirovnávají okamžiku, kdy skončila doba ledová. Problé-
mem rostoucí počet obyvatel neúměrné využívání zdrojů. Chtěl bych proto zastavit některých momentů,
které charakterizují uplynulý vývoj. století nastává výrazný rozvoj obnovitelných zdrojů energie
se všemi důsledky, které něj vyplývají. Jejich
vzájemná provázanost determinuje energetické hospo-
dářství tím úspory energie. Nadřazenost ekonomické argu-
mentace přispívá tomu, jsou surovinové zdroje využí-
vány značné míry nekontrolovaně bez ohledu po-
třeby jiných národů příštích generací, když
neobnovitelné zdroje energie, ložiska zásoby některých
surovin budou vyčerpány historicky krátké době.
Nejde jen často citovaný vliv skleníkových plynů. ex-
trémně nebezpečnou pak považují rychlost, níž změnám
dochází. Mezinárodní souvislosti:
suroviny energie ekologie
■ Čerpání surovin řídí hospodářskými potřebami, nichž
velká část nehospodárná.
■ světě bylo uplynulých letech zpracováno více než tři
miliony studií téma udržitelný rozvoj, jejich nedostatkem
je, většině případu „utíkají“ zásadního řešení pod-
staty problémů snaží soudobé podmínky přizpůsobit
budoucnosti. Názory odborníků jsou pře-
hlušeny samozvanými hlasateli „jediné“ pravdy bez znalostí
fyzikálních zákonů, zákonitostí techniky ekonomiky, země-
dělství, lesního vodního hospodářství, mnohdy škodě věci,
nejednou podpory dotací státních institucí. Podle těch „nejhorších“ scénářů tři čtvr-
tiny. kapitola
Období roku 1993 současnost
.
Jenže zatímco konec doby ledové stimuloval rozvoj fauny
a flory, nyní naopak podle nich hrozí rozsáhlé vymírání
druhů zničení prostředí, které budou mít dopad životy
miliardy lidí.
■ sto let zhroutí ekosystémy lidstvo nynější podobě
zanikne, tvrdí vědci
Soustavné poškozování ekosystémů bude mít pro lidskou
společnost fatální dopady může skončit zánikem světa po-
době, níž jej nyní známe. Země odráží průměru dopadající energie. Především nutno zdů-
raznit, jedná období velké malé privatizace včetně
energetiky, kromě ČEZ, který staly polostátní společností,
vznikají ERÚ, OTE, ČEA, profesní zájmové organizace. Udržitelný
rozvoj zatížení planety natolik, aby nezpůso-
bilo nevratné škody.V
ývoj České republiky roku 1993 můžeme charakte-
rizovat jako (energie–ekonomika–ekologie). Výroba elektřiny tepla probíhá uhelných
a jaderných zdrojích způsobem, který dosáhl technické zralosti
a nedá proto očekávat dosažení výrazných úspor.
■ Lidstvo tlačí pozemský ekosystém bodu zlomu, varuje
skupina vědců studii vlivu civilizace prostředí. Body zlomu jsou pozorovatelné mnoha místech ve
světě. Existuje řada
zpráv studií, které toto období hodnotí pohledu energetické
efektivity. Neexistuje cí-
lený tlak spotřebitele všech kategorií, úsilí státu mnohdy
„potlačováno“ různými lobbistickými skupinami hnutími,
které sledují své sobecké zájmy.
Autoři studie (2012) „Nadcházející proměna pozemské bio-
sféry“ zdůrazňují, jim nejde apokalyptickou spekulaci, ale
o hledání odpovědí otázky, které vyvstávají. Bohužel, stalo minulém sto-
letí, takže naše modrá planeta chřadne, což povede dříve či
později zhroucení ekosystémů úbytku lidí jako živo-
čišného druhu. Shodla tom dvacítka vědců
z mezinárodních institucí, kteří podepsali studii hovořící
o konci nynější podoby světa roku 2100.
■ Počet obyvatel Zemi neustále roste tím vzhledem ke
zvyšující životní úrovni spotřeba. Přibližně %
českého průmyslu vlastnictví zahraničních společností, které
vytvářejí potřebný tlak to, aby jimi ovládané firmy dosaho-
valy výrobě stejných nebo podobných produktů srovnatelné
energetické náročnosti jako mateřských firmách, což po-
zitivní. Momentálně vyhyne
každých dvacet minut jeden živočišný druh rychlost tohoto
vymírání rapidně zvyšuje. Vědci přitom shodli, důvodů obavám řada.1.
V souvislosti druhem povrchu mění užití této energie:
nad oceány této energie spotřebuje výpar, nad
130
8. Varují, kvůli
odlesňování například deštný prales povodí Amazonky po-
zvolna proměňuje savanu, kterou byla před 5500 lety Sa-
hara. Vy-
rábí více elektrické energie, než spotřebuje, takže část je
určena vývoz.
Podle studie lidstvo kousek propasti
