■ sto let zhroutí ekosystémy lidstvo nynější podobě
zanikne, tvrdí vědci
Soustavné poškozování ekosystémů bude mít pro lidskou
společnost fatální dopady může skončit zánikem světa po-
době, níž jej nyní známe. Státní podpora do-
tace Evropské unie způsobují pokřivení trhu mnohdy nenutí
spotřebitele úspornému hospodaření energií.1. Body zlomu jsou pozorovatelné mnoha místech ve
světě. století nastává výrazný rozvoj obnovitelných zdrojů energie
se všemi důsledky, které něj vyplývají.
■ Počet obyvatel Zemi neustále roste tím vzhledem ke
zvyšující životní úrovni spotřeba. Méně pak to, některé nich převedly ma-
teřských zemí výrobu vysokou energetickou náročností. Varují, kvůli
odlesňování například deštný prales povodí Amazonky po-
zvolna proměňuje savanu, kterou byla před 5500 lety Sa-
hara. Podle těch „nejhorších“ scénářů tři čtvr-
tiny.
Na procentech planety pak mohly panovat pod-
mínky, nimiž doposud nemají lidé žádné zkušenosti.
Jenže zatímco konec doby ledové stimuloval rozvoj fauny
a flory, nyní naopak podle nich hrozí rozsáhlé vymírání
druhů zničení prostředí, které budou mít dopad životy
miliardy lidí. Shodla tom dvacítka vědců
z mezinárodních institucí, kteří podepsali studii hovořící
o konci nynější podoby světa roku 2100.
Autoři studie (2012) „Nadcházející proměna pozemské bio-
sféry“ zdůrazňují, jim nejde apokalyptickou spekulaci, ale
o hledání odpovědí otázky, které vyvstávají. Vědci vyzývají větší podpoře nových
technologií, které umožní efektivnější ekosystémům še-
trnější produkci potravin využívání surovin také omezení
přibývání lidské populace.
■ světě bylo uplynulých letech zpracováno více než tři
miliony studií téma udržitelný rozvoj, jejich nedostatkem
je, většině případu „utíkají“ zásadního řešení pod-
staty problémů snaží soudobé podmínky přizpůsobit
budoucnosti. Chtěl bych proto zastavit některých momentů,
které charakterizují uplynulý vývoj. Přibližně %
českého průmyslu vlastnictví zahraničních společností, které
vytvářejí potřebný tlak to, aby jimi ovládané firmy dosaho-
valy výrobě stejných nebo podobných produktů srovnatelné
energetické náročnosti jako mateřských firmách, což po-
zitivní. předcházejícího období jsme
zdědili ekonomiku vysokou energetickou náročností založe-
nou spalování fosilních paliv, především uhlí.
V souvislosti druhem povrchu mění užití této energie:
nad oceány této energie spotřebuje výpar, nad
130
8.
8. Výroba elektřiny tepla probíhá uhelných
a jaderných zdrojích způsobem, který dosáhl technické zralosti
a nedá proto očekávat dosažení výrazných úspor. Mož-
nosti státu, jak ovlivnit spotřebu energie, jsou omezené, navíc
po celé období jsme svědky „podbízení voličům“, takže ne-
populární opatření tlumí dotačními programy. Vědci přitom shodli, důvodů obavám řada. Neexistuje cí-
lený tlak spotřebitele všech kategorií, úsilí státu mnohdy
„potlačováno“ různými lobbistickými skupinami hnutími,
které sledují své sobecké zájmy.
■ Světová energetická rada (WEC), tvořená zástupci výrobců
energie celého světa, Mezinárodní agentura pro energii
(IEA) upozorňují, roku 2050 energetická poptávka
zdvojnásobí pak dále poroste.
■ Lidstvo tlačí pozemský ekosystém bodu zlomu, varuje
skupina vědců studii vlivu civilizace prostředí. Názory odborníků jsou pře-
hlušeny samozvanými hlasateli „jediné“ pravdy bez znalostí
fyzikálních zákonů, zákonitostí techniky ekonomiky, země-
dělství, lesního vodního hospodářství, mnohdy škodě věci,
nejednou podpory dotací státních institucí. Momentálně vyhyne
každých dvacet minut jeden živočišný druh rychlost tohoto
vymírání rapidně zvyšuje. Lidská aktivita dominuje procentům zemského povr-
chu její vliv projevuje dvojnásobné rozloze rámci
planety. Vy-
rábí více elektrické energie, než spotřebuje, takže část je
určena vývoz. Vycházejí přitom
z analýzy studií, které věnovaly biologickým kolapsům,
k nimž došlo během sedmi velkých planetárních krizí. ovšem těžké seriózně určit, kde leží bod zlomu
v globálním měřítku. počátku
21. Bohužel, stalo minulém sto-
letí, takže naše modrá planeta chřadne, což povede dříve či
později zhroucení ekosystémů úbytku lidí jako živo-
čišného druhu. Mezinárodní souvislosti:
suroviny energie ekologie
■ Čerpání surovin řídí hospodářskými potřebami, nichž
velká část nehospodárná.
Nejde jen často citovaný vliv skleníkových plynů. Země odráží průměru dopadající energie. Udržitelný
rozvoj zatížení planety natolik, aby nezpůso-
bilo nevratné škody. Sdělení mé-
diích často vedou tomu, jsou zkreslovány pravdy, mizí po-
zitivní příklad, který nahrazuje bulvár.
■ Míru odrazu energie zemského povrchu vyjadřuje al-
bedo. kapitola
Období roku 1993 současnost
. Udržitelný rozvoj,
který zachránit planetu, skutečnosti neudržitelný
a stal pro řadu monopolů zaklínadlem jak obhájit své jed-
nání ukázat před veřejnosti lepším světle. ex-
trémně nebezpečnou pak považují rychlost, níž změnám
dochází. Problé-
mem rostoucí počet obyvatel neúměrné využívání zdrojů. studii
uveřejněné odborném časopisu Nature dále uvádějí, ná-
sledně mělo dojít změnám stávajících klimatických pásů.V
ývoj České republiky roku 1993 můžeme charakte-
rizovat jako (energie–ekonomika–ekologie). Existuje řada
zpráv studií, které toto období hodnotí pohledu energetické
efektivity. Především nutno zdů-
raznit, jedná období velké malé privatizace včetně
energetiky, kromě ČEZ, který staly polostátní společností,
vznikají ERÚ, OTE, ČEA, profesní zájmové organizace. Nadřazenost ekonomické argu-
mentace přispívá tomu, jsou surovinové zdroje využí-
vány značné míry nekontrolovaně bez ohledu po-
třeby jiných národů příštích generací, když
neobnovitelné zdroje energie, ložiska zásoby některých
surovin budou vyčerpány historicky krátké době. Jejich
vzájemná provázanost determinuje energetické hospo-
dářství tím úspory energie. Tento
bod přirovnávají okamžiku, kdy skončila doba ledová.
Podle studie lidstvo kousek propasti
