■ Přestože odvětví rudného nerudného hornictví byla vět-
šina ložisek nerostných surovin dobývána hlubinným způ-
sobem, zde při likvidaci těchto hlubinných ložisek část
likvidačních nákladů věnovala práci rekultivaci těch částí
ložiska, které jakýmkoliv způsobem dotkly povrchových
částí území.pětiletce činil rozsah vyvolaných investic dolů asi mld. Kčs, tzn.
■ postupem času bude výroba elektrické energie malých
vodních elektrárnách stále výhodnější, když nové vý-
stavby relativně větších děl malým spádem (včetně jezů)
investičně poměrně náročná může být budována jen jako
součást víceúčelového díla.
kWh, toho mld. Dosa-
hovalo tak opticky nižších nákladů MWinst, nikoliv
však maximální provozní efektivnost. Kčs).
■ Specifickým rysem energetiky její vysoká náročnost zá-
kladní prostředky při současné jejich nízké účinnosti. kWh vyrobených jaderných elekt-
rárnách. Kčs, podstatně vzrostou tyto náklady
proti předpokládaným V-2 (3,5 mld.
■ období pětiletky činil celkový zábor půdy 4500 po
dokončení rekultivačního procesu bylo předáno uživatelům
2800 rekultivované půdy.
■ Docházelo prosazování neúměrně vysoké instalace výkonu
navrhovaných malých vodních elektráren výstavbě. t/r.
■ Práce spojené rekultivačním procesem byly značně ná-
kladné.
■ období pětiletky předpokládal zábor půdy pro hor-
nickou činnost této oblasti výši 5000 ha, předání rekul-
tivovaných pozemků výši 3000 náklady skrývku
a rekultivace asi 1,5 mld.
■ Čím spád nižší, tím ostřeji stál problém minimalizace ná-
kladů. Bylo především tím, energetice byla do
konce roku 1976 záměrně udržována nízká cenová hladina
elektřiny tepla, aby nebyla zatěžována rentabilita navazují-
cích odvětví, zejména strojírenství. systému, kdy pro-
vozovatelem zdroje byl např. Takový zdroj mohl být naopak
efektivní, bylo-li vodní dílo budováno jako víceúčelové
s tím, velikost instalace vodní elektrárny zaručovala
maximální provozní dobu plným výkonem většinu roč-
ního období. Jen mosteckém revíru
činila současná (1981) rozpracovanost 3400 ha.
■ Snižování energetické náročnosti období 1980 1990
bylo spojeno investičně náročnější racionalizací, než do-
posud. ■
129
Období roku 1970 1993
.
■ Přes náročnost jaderného programu vyplývalo, našich
podmínkách alternativa realizace tohoto programu pro po-
krytí rostoucích potřeb energie správná jedině možná. Usnesením předsednictva vlády ČSSR 190/1977,
byla schválena lokalizace dalších elektráren, Mo-
chovce Levic výkonu 440 Malovice jižních
Čechách výkonu 1000 MW. spádů kolem bylo neefektivní instalovat sou-
strojí, která většinu roku byla buď odstavena, nebo jela
s minimálním výkonem. Kčs na
vlastní rekultivační činnost 850 mil. Kčs. Každá jaderná elektrárna výkonu 880 měla
nahradit těžbu hnědého uhlí výši 3,5 mil.
Kčs rekultivované půdy. třeba vyrovnat již nevědomostí ceně,
kterou platíme elektrickou energii, nebo resortními pří-
stupy brzdícími rozvoj naší hydroenergetiky. Lokalita Malovice byla
později upřesněna Temelín, předpokládané výkony
těchto zdrojů uvažovaly dvakrát vyšší. roce 1985 měla
výroba elektrické energie ČSSR dosáhnout mld. Kčs –
asi 6krát vyšší (2213 tis. určitému zvýšení
rentability energetice došlo 1977, kdy byla zvýšena
cena elektřiny průměru cena tepla %.
■ roce 1980 byly provozu bloky VVER 440 V-1
v Jaslovských Bohunicích, výstavbě další dva bloky
v této lokalitě označením V-2.
■ souvislosti přecházejícím uvádělo, celkový cyklus
od devastace půdy její rekultivaci dlouhodobý,
neboť samotný cyklus hornické činnosti trvá desítky let
a zúrodňovací proces let. Kčs roce 1975)
a přitom účinnost základních prostředků měřená ukazate-
lem výkonů zisku Kčs prostředků asi 4krát nižší
(19,97 hal. zisku proti 80,82 11,63 –
v roce 1975).
■ Zmenšující zásoby uhlí našem území, růst nákladů na
jeho dobývání důsledku přechodu stále složitějších pod-
mínek těžby vedly rozhodnutí nepokračovat dále vý-
stavbě dalších tepelných elektráren orientovat další rozvoj
naší energetiky výstavbu jaderných elektráren plné
využití našeho hydroenergetického potenciálu. měla být
neoddělitelnou plnokrevnou součástí nejen resortu paliv
a energetiky, ale ostatních resortů, které malé hydroener-
getické zdroje provozují. Přitom fáze přípravy pro efektivnost
zpravidla rozhodující. Kčs) JE
Dukovany mld. asi 300 tis.
Kčs. průměru tyto náklady pohybovaly 10
do celkových likvidačních nákladů. Provozní náklady těchto zdrojů
jsou dobu jejich životnosti prakticky neměnné. skrývkové práce spojené odklizem uložením
ornice bylo pětiletce vynaloženo 330 mil.
■ Další růst investiční náročnosti vyplýval skutečnosti, že
předpokládané investiční nároky výstavbu V-1 nebyly
dodrženy 164 mil. Bylo
by však nelogické, abychom touto náročnou cestou opatřo-
vali energii, kterou výrobním procesu nebo domácnos-
tech plýtváme nebo kterou máme dosud nevyužitou našem
hydroenergetickém potenciálu.). Tak
např. resort FMPE udržovatelem
toku resorty MLVH, které některá díla také projektovaly, šlo
často uplatnění resortních zájmů (snaha, aby veškerá voda
toku protekla turbínami, aby náklady čištěním vody byly
přeneseny provozovatele elektrárny apod.
■ dalších letech tyto zdroje měly postupně nahrazovat
nejen pokles výkonů parních elektráren, kterým uva-
žovalo důsledku jejich dožívání vyuhlování dolů, ale
současně krýt přírůstky potřebných elektrárenských vý-
konů. efektivnosti takovéto
investice rozhodují jednak příprava investiční výstavby
a dále její provedení.
■ Úvahy využití vodní energie měly nést znaky komplex-
nosti nejen potřeby energetiky vodního hospodářství,
ale zemědělství ostatních resortů. toho bylo zemědělské,
35 lesnické zbytek připadl ostatní, např. Další jaderná elektrárna
s celkovým výkonem 1760 budovala Dukova-
nech.
■ Jako nutnost ukazovalo období dvou pětiletek (1980-
1990) podstatě vyčerpat rezervu, která byla možném sni-
žování energetické náročnosti, představující asi sou-
časné energetické náročnosti. výkonů 2,81 hal.
■ Využití hydroenergetických rezerv stalo ekonomickou
nutností. vodní. Výstavba těchto zdrojů měla být dokončena pě-
tiletce. srovnání průmyslem náročnost energetiky mě-
řená vybaveností dělníků základními prostředky tis. Kčs proti 381 tis.
■ Národohospodářská efektivnost výstavby malých vodních
elektráren byla dána vztahem mezi vlivem jejich produkce
na ekonomické podmínky rozvoje společnosti vynalože-
nými prostředky jejich pořízení. Vypracované studie ukazovaly, náklady úsporu
1 tuny měrného paliva činily při drobných racionalizačních
akcích průměru 700 Kčs, při rekonstrukci modernizaci
kotlů již průměru 3900 Kčs akcí značného investičního
charakteru již kolem 000 Kčs
