asi 300 tis. Bylo
by však nelogické, abychom touto náročnou cestou opatřo-
vali energii, kterou výrobním procesu nebo domácnos-
tech plýtváme nebo kterou máme dosud nevyužitou našem
hydroenergetickém potenciálu.
■ Práce spojené rekultivačním procesem byly značně ná-
kladné. Bylo především tím, energetice byla do
konce roku 1976 záměrně udržována nízká cenová hladina
elektřiny tepla, aby nebyla zatěžována rentabilita navazují-
cích odvětví, zejména strojírenství. resort FMPE udržovatelem
toku resorty MLVH, které některá díla také projektovaly, šlo
často uplatnění resortních zájmů (snaha, aby veškerá voda
toku protekla turbínami, aby náklady čištěním vody byly
přeneseny provozovatele elektrárny apod.
■ Docházelo prosazování neúměrně vysoké instalace výkonu
navrhovaných malých vodních elektráren výstavbě.
■ dalších letech tyto zdroje měly postupně nahrazovat
nejen pokles výkonů parních elektráren, kterým uva-
žovalo důsledku jejich dožívání vyuhlování dolů, ale
současně krýt přírůstky potřebných elektrárenských vý-
konů. efektivnosti takovéto
investice rozhodují jednak příprava investiční výstavby
a dále její provedení. skrývkové práce spojené odklizem uložením
ornice bylo pětiletce vynaloženo 330 mil.
■ Snižování energetické náročnosti období 1980 1990
bylo spojeno investičně náročnější racionalizací, než do-
posud.
kWh, toho mld. Každá jaderná elektrárna výkonu 880 měla
nahradit těžbu hnědého uhlí výši 3,5 mil. určitému zvýšení
rentability energetice došlo 1977, kdy byla zvýšena
cena elektřiny průměru cena tepla %.
Kčs. Kčs). výkonů 2,81 hal. roce 1985 měla
výroba elektrické energie ČSSR dosáhnout mld. toho bylo zemědělské,
35 lesnické zbytek připadl ostatní, např. Vypracované studie ukazovaly, náklady úsporu
1 tuny měrného paliva činily při drobných racionalizačních
akcích průměru 700 Kčs, při rekonstrukci modernizaci
kotlů již průměru 3900 Kčs akcí značného investičního
charakteru již kolem 000 Kčs.). systému, kdy pro-
vozovatelem zdroje byl např.
■ roce 1980 byly provozu bloky VVER 440 V-1
v Jaslovských Bohunicích, výstavbě další dva bloky
v této lokalitě označením V-2. Usnesením předsednictva vlády ČSSR 190/1977,
byla schválena lokalizace dalších elektráren, Mo-
chovce Levic výkonu 440 Malovice jižních
Čechách výkonu 1000 MW.
■ období pětiletky předpokládal zábor půdy pro hor-
nickou činnost této oblasti výši 5000 ha, předání rekul-
tivovaných pozemků výši 3000 náklady skrývku
a rekultivace asi 1,5 mld.pětiletce činil rozsah vyvolaných investic dolů asi mld. Jen mosteckém revíru
činila současná (1981) rozpracovanost 3400 ha. ■
129
Období roku 1970 1993
. Kčs proti 381 tis.
■ Jako nutnost ukazovalo období dvou pětiletek (1980-
1990) podstatě vyčerpat rezervu, která byla možném sni-
žování energetické náročnosti, představující asi sou-
časné energetické náročnosti. Kčs, podstatně vzrostou tyto náklady
proti předpokládaným V-2 (3,5 mld.
■ Další růst investiční náročnosti vyplýval skutečnosti, že
předpokládané investiční nároky výstavbu V-1 nebyly
dodrženy 164 mil.
■ Přes náročnost jaderného programu vyplývalo, našich
podmínkách alternativa realizace tohoto programu pro po-
krytí rostoucích potřeb energie správná jedině možná. Kčs) JE
Dukovany mld. průměru tyto náklady pohybovaly 10
do celkových likvidačních nákladů. Lokalita Malovice byla
později upřesněna Temelín, předpokládané výkony
těchto zdrojů uvažovaly dvakrát vyšší.
■ Přestože odvětví rudného nerudného hornictví byla vět-
šina ložisek nerostných surovin dobývána hlubinným způ-
sobem, zde při likvidaci těchto hlubinných ložisek část
likvidačních nákladů věnovala práci rekultivaci těch částí
ložiska, které jakýmkoliv způsobem dotkly povrchových
částí území.
■ Úvahy využití vodní energie měly nést znaky komplex-
nosti nejen potřeby energetiky vodního hospodářství,
ale zemědělství ostatních resortů. Dosa-
hovalo tak opticky nižších nákladů MWinst, nikoliv
však maximální provozní efektivnost. t/r. Další jaderná elektrárna
s celkovým výkonem 1760 budovala Dukova-
nech. Kčs –
asi 6krát vyšší (2213 tis. Takový zdroj mohl být naopak
efektivní, bylo-li vodní dílo budováno jako víceúčelové
s tím, velikost instalace vodní elektrárny zaručovala
maximální provozní dobu plným výkonem většinu roč-
ního období. Kčs roce 1975)
a přitom účinnost základních prostředků měřená ukazate-
lem výkonů zisku Kčs prostředků asi 4krát nižší
(19,97 hal. Tak
např.
■ postupem času bude výroba elektrické energie malých
vodních elektrárnách stále výhodnější, když nové vý-
stavby relativně větších děl malým spádem (včetně jezů)
investičně poměrně náročná může být budována jen jako
součást víceúčelového díla. zisku proti 80,82 11,63 –
v roce 1975). třeba vyrovnat již nevědomostí ceně,
kterou platíme elektrickou energii, nebo resortními pří-
stupy brzdícími rozvoj naší hydroenergetiky.
■ období pětiletky činil celkový zábor půdy 4500 po
dokončení rekultivačního procesu bylo předáno uživatelům
2800 rekultivované půdy. spádů kolem bylo neefektivní instalovat sou-
strojí, která většinu roku byla buď odstavena, nebo jela
s minimálním výkonem.
■ Specifickým rysem energetiky její vysoká náročnost zá-
kladní prostředky při současné jejich nízké účinnosti. Přitom fáze přípravy pro efektivnost
zpravidla rozhodující. kWh vyrobených jaderných elekt-
rárnách.
Kčs rekultivované půdy. Kčs. srovnání průmyslem náročnost energetiky mě-
řená vybaveností dělníků základními prostředky tis.
■ Čím spád nižší, tím ostřeji stál problém minimalizace ná-
kladů.
■ Národohospodářská efektivnost výstavby malých vodních
elektráren byla dána vztahem mezi vlivem jejich produkce
na ekonomické podmínky rozvoje společnosti vynalože-
nými prostředky jejich pořízení. měla být
neoddělitelnou plnokrevnou součástí nejen resortu paliv
a energetiky, ale ostatních resortů, které malé hydroener-
getické zdroje provozují.
■ Zmenšující zásoby uhlí našem území, růst nákladů na
jeho dobývání důsledku přechodu stále složitějších pod-
mínek těžby vedly rozhodnutí nepokračovat dále vý-
stavbě dalších tepelných elektráren orientovat další rozvoj
naší energetiky výstavbu jaderných elektráren plné
využití našeho hydroenergetického potenciálu. Kčs, tzn. Provozní náklady těchto zdrojů
jsou dobu jejich životnosti prakticky neměnné. Kčs na
vlastní rekultivační činnost 850 mil.
■ souvislosti přecházejícím uvádělo, celkový cyklus
od devastace půdy její rekultivaci dlouhodobý,
neboť samotný cyklus hornické činnosti trvá desítky let
a zúrodňovací proces let.
■ Využití hydroenergetických rezerv stalo ekonomickou
nutností. vodní. Výstavba těchto zdrojů měla být dokončena pě-
tiletce
