Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 129 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Kčs na vlastní rekultivační činnost 850 mil. určitému zvýšení rentability energetice došlo 1977, kdy byla zvýšena cena elektřiny průměru cena tepla %. Další jaderná elektrárna s celkovým výkonem 1760 budovala Dukova- nech. Kčs rekultivované půdy. toho bylo zemědělské, 35 lesnické zbytek připadl ostatní, např. roce 1985 měla výroba elektrické energie ČSSR dosáhnout mld. ■ Úvahy využití vodní energie měly nést znaky komplex- nosti nejen potřeby energetiky vodního hospodářství, ale zemědělství ostatních resortů. ■ Docházelo prosazování neúměrně vysoké instalace výkonu navrhovaných malých vodních elektráren výstavbě. ■ Přes náročnost jaderného programu vyplývalo, našich podmínkách alternativa realizace tohoto programu pro po- krytí rostoucích potřeb energie správná jedině možná. ■ 129 Období roku 1970 1993 . ■ Čím spád nižší, tím ostřeji stál problém minimalizace ná- kladů. ■ Snižování energetické náročnosti období 1980 1990 bylo spojeno investičně náročnější racionalizací, než do- posud. vodní. Přitom fáze přípravy pro efektivnost zpravidla rozhodující. Kčs proti 381 tis. třeba vyrovnat již nevědomostí ceně, kterou platíme elektrickou energii, nebo resortními pří- stupy brzdícími rozvoj naší hydroenergetiky. Výstavba těchto zdrojů měla být dokončena pě- tiletce.). spádů kolem bylo neefektivní instalovat sou- strojí, která většinu roku byla buď odstavena, nebo jela s minimálním výkonem. ■ Přestože odvětví rudného nerudného hornictví byla vět- šina ložisek nerostných surovin dobývána hlubinným způ- sobem, zde při likvidaci těchto hlubinných ložisek část likvidačních nákladů věnovala práci rekultivaci těch částí ložiska, které jakýmkoliv způsobem dotkly povrchových částí území. Každá jaderná elektrárna výkonu 880 měla nahradit těžbu hnědého uhlí výši 3,5 mil. ■ období pětiletky činil celkový zábor půdy 4500 po dokončení rekultivačního procesu bylo předáno uživatelům 2800 rekultivované půdy. výkonů 2,81 hal. ■ Další růst investiční náročnosti vyplýval skutečnosti, že předpokládané investiční nároky výstavbu V-1 nebyly dodrženy 164 mil. t/r. ■ Jako nutnost ukazovalo období dvou pětiletek (1980- 1990) podstatě vyčerpat rezervu, která byla možném sni- žování energetické náročnosti, představující asi sou- časné energetické náročnosti. srovnání průmyslem náročnost energetiky mě- řená vybaveností dělníků základními prostředky tis. kWh, toho mld. asi 300 tis. resort FMPE udržovatelem toku resorty MLVH, které některá díla také projektovaly, šlo často uplatnění resortních zájmů (snaha, aby veškerá voda toku protekla turbínami, aby náklady čištěním vody byly přeneseny provozovatele elektrárny apod. Takový zdroj mohl být naopak efektivní, bylo-li vodní dílo budováno jako víceúčelové s tím, velikost instalace vodní elektrárny zaručovala maximální provozní dobu plným výkonem většinu roč- ního období. ■ dalších letech tyto zdroje měly postupně nahrazovat nejen pokles výkonů parních elektráren, kterým uva- žovalo důsledku jejich dožívání vyuhlování dolů, ale současně krýt přírůstky potřebných elektrárenských vý- konů. Bylo především tím, energetice byla do konce roku 1976 záměrně udržována nízká cenová hladina elektřiny tepla, aby nebyla zatěžována rentabilita navazují- cích odvětví, zejména strojírenství. Kčs. ■ Práce spojené rekultivačním procesem byly značně ná- kladné. Lokalita Malovice byla později upřesněna Temelín, předpokládané výkony těchto zdrojů uvažovaly dvakrát vyšší. ■ období pětiletky předpokládal zábor půdy pro hor- nickou činnost této oblasti výši 5000 ha, předání rekul- tivovaných pozemků výši 3000 náklady skrývku a rekultivace asi 1,5 mld. ■ postupem času bude výroba elektrické energie malých vodních elektrárnách stále výhodnější, když nové vý- stavby relativně větších děl malým spádem (včetně jezů) investičně poměrně náročná může být budována jen jako součást víceúčelového díla. Kčs, tzn. Kčs). efektivnosti takovéto investice rozhodují jednak příprava investiční výstavby a dále její provedení. ■ roce 1980 byly provozu bloky VVER 440 V-1 v Jaslovských Bohunicích, výstavbě další dva bloky v této lokalitě označením V-2. Jen mosteckém revíru činila současná (1981) rozpracovanost 3400 ha. ■ souvislosti přecházejícím uvádělo, celkový cyklus od devastace půdy její rekultivaci dlouhodobý, neboť samotný cyklus hornické činnosti trvá desítky let a zúrodňovací proces let. ■ Využití hydroenergetických rezerv stalo ekonomickou nutností. Kčs roce 1975) a přitom účinnost základních prostředků měřená ukazate- lem výkonů zisku Kčs prostředků asi 4krát nižší (19,97 hal. ■ Zmenšující zásoby uhlí našem území, růst nákladů na jeho dobývání důsledku přechodu stále složitějších pod- mínek těžby vedly rozhodnutí nepokračovat dále vý- stavbě dalších tepelných elektráren orientovat další rozvoj naší energetiky výstavbu jaderných elektráren plné využití našeho hydroenergetického potenciálu. Tak např. Usnesením předsednictva vlády ČSSR 190/1977, byla schválena lokalizace dalších elektráren, Mo- chovce Levic výkonu 440 Malovice jižních Čechách výkonu 1000 MW.pětiletce činil rozsah vyvolaných investic dolů asi mld. měla být neoddělitelnou plnokrevnou součástí nejen resortu paliv a energetiky, ale ostatních resortů, které malé hydroener- getické zdroje provozují. skrývkové práce spojené odklizem uložením ornice bylo pětiletce vynaloženo 330 mil. zisku proti 80,82 11,63 – v roce 1975). kWh vyrobených jaderných elekt- rárnách. Bylo by však nelogické, abychom touto náročnou cestou opatřo- vali energii, kterou výrobním procesu nebo domácnos- tech plýtváme nebo kterou máme dosud nevyužitou našem hydroenergetickém potenciálu. Kčs, podstatně vzrostou tyto náklady proti předpokládaným V-2 (3,5 mld. systému, kdy pro- vozovatelem zdroje byl např. Vypracované studie ukazovaly, náklady úsporu 1 tuny měrného paliva činily při drobných racionalizačních akcích průměru 700 Kčs, při rekonstrukci modernizaci kotlů již průměru 3900 Kčs akcí značného investičního charakteru již kolem 000 Kčs. Kčs) JE Dukovany mld. Kčs – asi 6krát vyšší (2213 tis. Dosa- hovalo tak opticky nižších nákladů MWinst, nikoliv však maximální provozní efektivnost. průměru tyto náklady pohybovaly 10 do celkových likvidačních nákladů. ■ Národohospodářská efektivnost výstavby malých vodních elektráren byla dána vztahem mezi vlivem jejich produkce na ekonomické podmínky rozvoje společnosti vynalože- nými prostředky jejich pořízení. Provozní náklady těchto zdrojů jsou dobu jejich životnosti prakticky neměnné. ■ Specifickým rysem energetiky její vysoká náročnost zá- kladní prostředky při současné jejich nízké účinnosti. Kčs