letech bylo 4,0 80. (na tehdejší dobu) moderních automatizačních
a elektronických systémů naše úroveň odhadovala cca
30 úrovně světové.
Kromě toho česká ekonomika ekonomiky ostatních so-
cialistických zemí obecně začaly viditelně potýkat nedosta-
tečnou schopností reagovat nové technologické procesy
a procedury neschopností uplatňovat hojnější míře mate-
rializované výsledky vědy techniky.
Tak přichází etapa druhá, časově situovaná konec 70.
Propad výkonu české ekonomiky předznamenává pří-
chod etapy, kterou můžeme datovat cca roku 1984 do
roku 1989.
První etapu tvoří počátek 70. let dokonce přešla záporných hodnot
růstových temp.
Příčinou bagatelizace byla pro ČSSR jen zdánlivě pozitivní sta-
bilita nákupu surovinových zdrojů SSSR, což vedlo tomu,
že naše ekonomika neorientovala snižování energetické
náročnosti podstatě setrvávala pozicích surovinově vy-
čerpávající struktury produkce. Této přítěže
se česká ekonomika pak nedokázala zbavit celou zbýva-
jící dobu existence plánovitého hospodářství. vše vedlo dobovému
fenoménu vysoké energetické náročnosti nízké produktivity
práce nízkou úrovní produktivity práce pochopitelně úzce
koresponduje prakticky nulová nezaměstnanost). letech snižovala průměru ročně
o 2,4 deseti nejrozvinutějších zemích světa 4,2 Bel-
gii 5,5 SRN 4,0 apod. kapitálu hodnota produkt
1970 615 128 224 356 398 154 547 158 858 390 258 730 292 954
1971 653 611 016 379 668 161 751 391 045 772 273 943 308 959
1972 692 988 809 402 854 168 839 421 251 431 290 134 325 942
1973 733 430 601 425 639 177 590 918 191 694 307 791 344 393
1974 779 104 394 449 422 188 151 651 102 026 248 329 682 367 076
1975 825 819 187 479 947 195 049 222 108 058 730 345 872 384 059
1976 860 199 979 500 795 203 069 260 109 155 900 359 404 398 384
1977 880 635 772 531 516 210 094 280 104 011 505 349 119 388 891
1978 926 281 564 555 887 220 971 894 107 390 704 370 394 410 958
1979 963 932 357 570 862 228 332 572 109 385 137 393 070 434 427
1980 024 037 149 606 939 234 301 369 122 114 463 417 098 459 247
1981 035 867 942 633 357 238 691 296 101 344 122 402 510 445 452
1982 104 630 734 676 597 246 997 543 108 129 098 428 033 471 767
1983 134 559 527 693 793 254 391 780 108 911 210 440 766 485 293
1984 226 761 320 766 078 262 367 576 116 868 191 460 683 506 002
1985 262 869 112 788 353 271 180 249 118 906 292 474 516 520 628
1986 304 807 905 816 075 278 483 226 130 987 941 488 732 535 637
1987 335 475 697 836 016 288 109 103 556 132 317 173 499 459 547 156
1988 365 169 490 852 937 299 783 106 653 123 925 362 512 232 560 722
1989 383 766 282 851 802 309 518 110 805 122 888 035 531 964 581 246
1990 465 296 075 882 680 347 312 117 592 152 823 964 582 616 632 691
Zdroj: 1970-1989 vlastní výpočty, 1990 ČSÚ
Tab. let. Údaje dokumentují klesající výkon
české ekonomiky koncem 70.
století vedly politická mocenská centra úporné snaze
o obrat. vyčerpání extenzivních zdrojů 60.
K tomu všemu východní blok podcenil důsledky jomkipu-
rové války říjnu roku 1973 politicky ekonomicky naivně
bagatelizoval první ropný šok, který následoval (stejná situace
se pak opakovala při druhém ropném šoku počátkem 80. 80.Vývoj české ekonomiky
. Zaostávání technické úrovně prů-
myslu světovým vývojem odhadovalo 5–15 let, ve
využívání např. let 20. let. jako typický projev exten-
zivního rozvoje přineslo naše hospodářství 60. let). Pro ilustraci: náročnost vý-
robu oceli nás 70. Naopak česká ekonomika nadále tvrdo-
šíjně investovala paliv energií: jestliže podíl investic do
tohoto sektoru hospodářství roce 1970 činil 11,5 (spočteno
ze stálých cen), let později bylo 24,5 Podíl sektorů
(primární sekundární terciární) tvorbě zdrojů roce
1982, kdy růstové potíže naší ekonomiky vrcholily, byl nás
cca zatímco srovnatelném Rakousku
4 SRN nebo Francii
5 apod. kapitola
Rok Produkce Čisté daně Konečná Konečná Hrubá Čistý Hrubá Hrubý
z produktů spotřeba spotřeba tvorba vývoz přidaná domácí
dom. letech pouhých 2,3 (viz Ústav
prognózování ČSR, 1988). Byla
vytvořena centra prognostických prací (práce vyústily Sou-
hrnnou prognózu ekonomického sociálního rozvoje hori-
124
7.
Příjmy obyvatel celospolečenských fondů přesáhly svým
objemem prostředků roce 1985 dvojnásobně úroveň roku
1970, oživovaly rovnostářské tendence redukovaly tím mož-
nosti efektivnějšího chodu ekonomiky. tehdejší dobové analýzy (ty obvykle nebyly
k dispozici širší odborné veřejnosti sloužily ponejvíce pouze
pro politická rozhodování) ukazovaly, produktivita práce
u nás oproti velikostně srovnatelným zemím (Rakousko, Ho-
landsko, Belgie, Švédsko) dosahovala sotva jejich
úrovně. let začínala česká ekonomika viditelně zpoma-
lovat, počátkem 80. let, kdy naplno začala proje-
vovat rovněž nevhodná struktura ekonomiky. 12.
a počátku 70.Podle studie Vysoké školy ekonomické Praze roku 2013
období posledních let plánovitého hospodářství území
České republiky můžeme rozdělit tří etap.
let počátek 80. Pozornost byla napřena především směrem revizi
metod řízení ekonomiky, poněkud stranou ale zůstávala ob-
jektivní analýza odstraňování faktických příčin potíží. let minulého století.
Přesto, jak již bylo řečeno, extenzivní cesta rozvoje hospo-
dářství zpočátku ještě vedla vyšší dynamice růstu vytvoře-
ného národního důchodu. Problémy hospodářství přelomu 70. letech české ekonomice činilo prů-
měrné tempo růstu společenské produktivity práce 5,6 70. Zatímco 60. jedné
strany tato etapa charakteristická kvantitativně ještě poměrně
vysokými tempy růstu společenského produktu vytvořeného
národního důchodu, druhé straně začíná zatím ještě jen
co latentní past ekonomického výkonu vytvářet zárodečný
problém neefektivní zakonzervované struktury českého hos-
podářství (hlavně průmyslu)
